TĚLOVÝCHOVNÁ  JEDNOTA  NIVNICE  z.s. FOTBAL 

1.mužstvo - 1.A třída    dorost- krajská soutěž   žáci- okresní přebor   přípravky- okresní přebor

TITULNÍ STRÁNKA

2020 - OSMDESÁTÝOSMÝ FOTBALOVÝ ROK V NIVNICI
 
 7.ČERVNA SE AUTO BURZA NEKONÁ !!!

16.DÍL: 89/90 V OP SI NÁŠ DRES OBLÉKLO 29 HRÁČŮ !
 
   Postupová euforie musela rychle stranou, protože letní přestávka byla znovu velmi krátká a okresní přebor 89/90 už klepal na dveře.  Navíc jsme na začátku prázdnin  museli znovu řešit post hlavního trenéra, protože S.Trtek už mužstvo do vyšší soutěže následovat netoužil a vedení ho nijak zvlášt nepřesvědčovalo. Nivnický tým nově převzal náš bývalý brankář S.Straňák, který se mnoha hráčských změn nedočkal. Ty letní byly dokonce jenom kosmetické a snad jenom aby se neřeklo. Nejvíce nás mrzel odchod mladé naděje S.Veleckého (po 5.kole) "do světa", což nám do budoucna seškrtalo plány. Na soupisku byli dopsáni z dorostu K.Slezák a z vojny se na podzim vracející J. "james" Smetana. Třetím nováčkem byl z Korytné příchozí P.Daněk, ale o celém trojlístku můžeme říct, že u nás mnoho slávy nenadělal (největší předpoklady k tomu měl Smetana), respektive vůbec žádnou. Daněk odehrál jenom jedenáct podzimních utkání (kvůli zranění) a zbylá dvojice se nedostala ani k desítce duelů. Do ztrát budeme brzy po startu počítat i zraněného R.Pražana (na podzim bude chybět deset utkání) a další neschopenky budou postupně následovat. Znovu to tedy zůstalo na stálicích typu F.Kolacie, F.Bartoše, P.Konráda, V.Plessnera, J.Vasiljeviče, F.Štergenicha a P.Blahy. Přípravu jsme sehráli s celky z B třídy a Nedachlebice (1:3) i Prakšice (2:6) byly nad naše síly. Pohár v Lózi už nám vyšel lépe a před úctyhodnou návštěvou třiceti lidí jsme vyhráli 4:0 (2x S.Velecký, 2x Bartoš).
   V prvním kole jsme nastoupili v Uh.Brodě s domácím béčkem a dlouho předlouho to vypadalo moc dobře. Po brankách Pražana a Daňka jsme vedli 2:0 a to ještě v 85.minutě. Následovalo vyloučení F.Štergenicha a snížení domácích, kteří dokonce v nastavení vyrovnali na konečných 2:2. Stejným výsledkem jsme hráli i na domácím hřišti s Jalubím a štěstí při nás nestálo ani v tomto utkání. Alespoň soudě podle dvou vlastních branek (Plessner, Štergenich). Bartoš stihl jenom dvakrát vyrovnat. Nepřekvapil start P.Konráda, který vydržel absentovat opět jenom první kolo a proto jsme ho v létě do odchodů ani nezařadili. Dobře jsme udělali a on také. Třetí zápas jsme pro změnu také remízovali (0:0 v Kněžpoli). Domácí byli možná o malinko lepší, ale to bylo asi způsobeno domácím prostředím a zejména dalším našim vyloučeným (Daněk). Při systému výhra - dva body a remíza - bod to nebyl start k zahození a se třemi body jsme byli v polovině tabulky. To, co následovalo by nepredikoval ani Nostradamus. A protože jsme zatím hráli stylem co kolo to událost tak to podobně dopadlo i s Hlukem, jenž do přeboru spadl z kraje. Jestli to byl rozhodující okamžik zápasu už zjistit nejde, ale faktem zůstane, že ve druhé polovině za bezgólového stavu neproměnil náš Vasiljevič penaltu, kterou mu odchovanec Nivnice Janča chytil. To hosty nastartovalo a vyhráli u nás 3:0. V Hradčovicích na náš gól čekáme marně a u domácích máme vícenež třicet let starou poznámku, že dali gól z dvoumetrového ofsajdu krátce před přestávkou. Tak už to měnit nebudeme a prohráváme 0:1. V tabulce už je za náma jenom Brod "B" a Zlechov a asi bude hůř. Právě Zlechov u nás hraje 17.září 6.kolo a posílá nás na dno a tam zůstaneme až do 20.května následujícího roku! Ale zpět. Se Zlechovem se sice ujímáme vedení 1:0, ale do poločasu je srovnáno a hned po něm rozhodnuto. Den neměl golman Palička a jistotou neoplývala ani naše defenzíva (2:4 2x Konrád). Nevede se ani v Bánově, přestože výkon nebyl hlavně v první polovině zlý. Po remízovém poločase dojde ve druhém k tlaku domácích a ten je také oceněn dvěma góly (3:1 Bartoš). Ve Vlčnově jsme poprvé po vojně postavili J.Smetanu, ovšem i on patřil mezi pět hráčů, kteří spálili tutovky a prospali první poločas (3:0 pro Vlčnov). Další penaltou trefil Konrád jenom břevno a stav už se nezměnil. Soupeři v tabulce také nikam nespěchali a na čtvrtý flek od spodu jsme měli manko jenom dva body. Rezerva St.Města k nám přicestovala i s naším odchovancem S.Soukeníkem (vracejícím se z vojny ve Znojmě) a právě on byl nejlepším hráčem na trávníku. Důvěru diváků, které jsme si pracně udobřili v minulém ročníku už jsme poztráceli a výhru Jiskry (1:2 Štegenich) vidělo slaboučkých 60 přítomných. Ti sledovali konečně naši proměněnou penaltu, ale nebyla nic platná. V Kostelanech u druhého nejslabšího celku nám také kvítí nekvetlo. A také ani nemohlo, protože bez vstřeleného gólu se dá  bodovat jen zřídka. Domácí dali dva (jeden z PK) a k tomu jsme na dvě utkání přišli o vyloučeného Konráda. Vyloučených už máme po deseti kolech pomalu stejně vstřelených gólů (3:8). Doma s Bílovicemi už lepíme sestavu jako vlaštovka hnízdo (chybí Pražan, Blaha, Štergenich, F.Velecký, Konrád a během hry střídáme zraněného Kapsu a Daňka). Nastupuje dokonce i J.Kroča a F.Bradáč, kteří jsou už pár let ve fotbalovém důchodu. Hosté vítězí po našem slabém výkonu 3:0 a diváků už bylo jenom 50! Jestli to tak půjde dál..  V každém případě je odehráno 11 kol máme bilanci  0 - 3 - 8  8:25 a 3 body. Předposlední kolo hrajeme na konci října na straňanské škváře s torzem mužstva, ve kterém z 1.kola chybí sedm (!) fotbalistů (Palička, Štergenich, Blaha, Daněk, Pražan, S.Velecký a P.Mahdal) a k nim můžeme přidat i Konráda, který začal hrát v kole druhém. Do sestavy se vmísí stará garda (trenér Straňák jde chytat a do hry Kroča, Bradáč a S.Trtek) a místo debaklu po osmi kolech bodujeme, ovšem také odehrajeme dvanácté utkání bez výhry. Dvoubrankový náskok domácích napřed povedeným lobem sníží Bartoš a v poslední minutě posílá balon hlavou do sítě Slinták po standardce Plessnera (2:2 Bartoš, Slinták). Kdo bude hrát příště ale nevíme, jelikož pro zranění nedohraje Smetana ani Bradáč. Poslední mistrovské utkání s Jarošovem však hrajeme a to i s náhradníky. Do branky naklusal přemluvený Voltner a do hry se na jedno utkání vrátil ztracený syn S.Velecký, uzdravený Blaha a po trestu i Konrád. V takové sestavě už se dá hrát a poprvé od začátku sezóny slavně vítězíme (3:1 2x Slinták a z výstavního přímáku Vasiljevič). Protože naši nabrali skvělou formu tak ještě ve druhém kole poháru doma drtí Strání 3:0 (Pražan, Kolacia, Slinták). Neslavný podzim končíme se strašidelnou bilancí 1 - 4 - 8  13:28  a 6 body (Kostelany mají o bod víc). Co s tím v zimě? Uvidíme. Zatím je tady listopad 1989 a revoluce. Nějaká by byla potřeba i v našem kádru, ale nevypadá to na ní. Pár změn však je. K fotbalu se překvapivě vrací K.Chnmelický, po zranění se plnohodnotně vrací Pražan a protože máme čich na posily tak jednu uděláme z H.Němčí. M.Janča u nás odehraje tři utkání. Kapsa žádné (končí, ale příští sezónu je zpět). V zimě odehrajeme ZT o pohár Slovácka s různými výsledky. V rámci Českého poháru prohráváme s Brodem "B" 0:2, 1:0 porážíme Vlčnov i Slavkov a D.Němčí "B" 4:1. Biskupice zdoláme 3:2 a s Uh.Ostrohem prohráváme 0:4. V některých přípravácích se poprvé objevuje mladý brankář P.Matras.
   Jaro začínáme už 18.března na domácím hřišti se zálohou Uh.Brodu. Ta u nás vede, ale hlavou vyrovnává Slinták a utkání stavem 1:1 i končí a my přičítáme čtvrtého vyloučeného (Kroča). Dalšími výsledky navazujeme na nepovedený podzim. V Jalubí prohráváme 1:2, přestože brankou Kolacie vedeme. Zápas se znovu nepovedl Paličkovi a příští utkání chytá Voltner, ale vliv to nemá na nic. Kněžpole u nás vyhrává 3:1 (Blaha), ač jsme znovu poločas 1:0 vyhráli. V Hluku potkávéme soupeře, jenž hraje o postup a podle předpokladů nemáme nárok. V naší brance končí i to, co letí vedle a za stavu 5:1 v 55.minutě střídá brankáře Paličku Pražan a utkání dochytá on a o našem brankáři už můžeme mluvit v minulém čase a zbytek sezóny dochytají Voltner s Matrasem. Hluk vítězí 6:2 (2x Blaha), ale zájem o fotbal není ani tam a toto derby vidí 50 lidí (návštěvy byly mizerné všude a nejvyšší návštěva kola je 80 diváků). V 18.kole doma s Hradčovicemi nás vítá překvapení v sestavě, když se z Uh.Brodu vrací J.Havelčík a v prvním poločase se uvede neproměněnou penaltou. Gól si tak "musí" dát před přestávkou hosté vlastní. Druhý přidává Pražan a svou penaltu doráží na konečných 3:0 Štergenich a poprvé na jaře vítězíme  a na Kostelany ztrácíme jenom bod a doufáme, že bude padat jenom jeden tým. Bánov už boj o postup vyhodnotil jako marný, ale nás by jistě poslal dolů rád. Daří se mu to a v Nivnici vyhrává 2:0. Pozitivní je jenom premiéra dorostence Matrase mezi tyčemi. Domácí utkání s Vlčnovem a hlavně jiné utkání 21.kola staví situaci hore nohama. Naši uhrají doma slabý bod (0:0), ale zajímavé věci se dějí v utkání soupeřů před námi. Zlechov otáčí stav s Kostelanama (2:1) a sudí Hořínka (známe z nedohraného utkání Bánov - Nivnice popsaného v minulých dílech) vylučuje hostím třetího hráče a následně je inzultován, což není poprvé. Posilněni nám nahrávajícími událostmi hrajeme ve Zlechově, ale nesklízíme zhola nic a domácí vítězí 3:1 (Bartoš). Nejlepší utkání nás zastihne na hlavním stadionu Jiskry St.Město, kde nastupujeme  v sestavě: Voltner - Štergenich, Havelčík, Kolacia, Plessner - Bartoš, Chmelický, Vasiljevič, Konrád - Pražan, Smetana (Slinták, F.Velecký, L.Mahdal). Tam se  už v 1.minutě ujímáme vedení a gólem do šatny zvyšujeme na 2:0. Domácí béčko už stačí stav jenom kontaktní brankou zdramatizovat, ale výhra nám neuteče (2:1 Smetana, Slinták). Tři kola před koncem kopeme doma proti Kostelanům a oba máme tucet bodů. Jak dopadne jejich nedohrané utkání ve Zlechově ještě po různých odvoláních jasné není a proto se hraje o vše, protože už prosakuje, že dolů "půjde" opravdu jenom poslední. Každý tým střílí jednu penaltu a my k ní přidáváme i jiné dva góly a odlepujeme se ze čtrnácté příčky (3:1 2x Konrád, Havelčík). Úspěšné tažení za záchranou pokračuje i v Bílovicích, kterým to na jaře vůbec nejde (7 bodů). Naši dávají domácím čtyři kousky (4:2 2x Pražan, Bartoš, Vasiljevič) a záchrana je blízko. Předposlední kolo o všem rozhoduje. Čtyřbodový odpočet  je Kostelanům potvrzen (skončily by za náma i bez odpočtu) a navíc je doma poráží Vlčnov 3:2. Nivničanům se v tomto ročníku proti Strání daří a derby vyhráváme znovu a dokonce Jiskru doháníme v tabulce (3:1 2x Konrád, Vasiljevič). Před ni už však nepůjdeme, protože bez motivace prohráváme v Jarošově 2:4 (Vasiljevič, Plessner), kde je rozhodnuto už po půlce hrací doby (0:3). Zasmáli jsme se alespoň při zpáteční cestě domů, když jsme jeli autobusem bez čelního skla.
   Zlepšená jarní část s bilancí 5 - 2 - 6  23:26  12 b. na záchranu  stačí, ale celkové působení v soutěži moc kladů nepřineslo a do budoucna nic dobrého nevěstí. Také "díky" všelijakým zraněním (asi z přetrénovanosti) náš dres obléklo neuvěřitelných 29 hráčů a to můžeme být rádi, že bylo kam sáhnout. Hráčský kádr a počet odehraných utkání: brankáři - Palička (15), Voltner (6), Matras (5), Straňák (1),  hráčí -  Kolacia (26), Bartoš (25), Vasiljevič (25), Konrád (23), Plessner (23), F.Štergenich (22), Blaha (21), Slinták (20), F.Velecký (19), Pražan (16), Kroča (15), Daněk (11), L.Mahdal (10), Havelčík (9), S.Trtek (8), Kapsa (8), J.Smetana (8), Chmelický (7), S.Velecký (6), K.Slezák (5), Bradáč (3), Janča (3), P.Štergenich (3), P.Mahdal (3), Zálešák (1).  Střelci branek: 6 - Konrád, Bartoš, 5 - Slinták, 4 - Pražan, Vasiljevič, 3 - Blaha, 2 - F.Štergenich, 1 - Havelčík, Plessner, Daněk, Smetana, Kolacia, vlastní

 
1. Hluk 20 2 4 68:23 42
2. Jalubí 13 8 5 47:34 34
3. Bánov 14 5 7 45:33 33
4. Vlčnov 12 7 7 42:32 31
5. St.Město "B" 12 6 8 44:35 30
6. Zlechov 10 6 10 49:46 26
7. Jarošov 11 4 11 42:48 26
8. Uh.Brod "B" 10 5 11 43:45 25
9. Bílovice 10 3 13 47:53 23
10. Kněžpole 8 6 12 36:46 22
11. Strání 7 5 14 31:45 19
12. Hradčovice 8 3 15 31:50 19
13. Nivnice 6 6 14 36:54 18
14. Kostelany 5 6 15 37:54 12 (-4)

15.DÍL: 1988/89 - NÁVRAT DO OKRESNÍHO PŘEBORU
   V další kapitole ztratíme pár vět o sezóně 1988/89, která také přinesla několik událostí, jenž stojí za připomenutí. Třetím rokem jsme se pohybovali po trávnících okresní soutěže a ta ani trochu neodpovídala historickému postavení našeho klubu. Nízká třída sice přinášela skoro každý týden nějaké derby, ale nejsme si jistí jestli o derby s Březovou, S.Lozí nebo H.Němčím vůbec někdo stál. Pokusit se z této společnosti vymanit by bylo přinejmenším vhodné, ale jednoduché nikoliv. Směrem nahoru se sice vydal Bánov, ale opačný kurz nabraly Šumice a Slavkov a oba týmy pošilhávaly po návratu zpět. Rozvázat nohy našim fotbalistům a favoritům ztížit roli měl nový trenér Stanislav Trtek, který se k týmu připojil po působení u naší mládeže. Ten vyznával jinou filozofii jak F.Lukeš a náš mančaft měl k dispozici i míče a od běhání dlouhých štrek se pomalu upouštělo. Předsezóní problémy však byly a tím prvním byl nedostatek golmanů, protože z bývalé trojice zůstal jenom ten nejmíň spolehlivý a to M.Voltner. A.Rožnovský i S.Straňák už kopačky vyzuli prý definitivně, ale... Podobné úmysly už měl asi potřetí P.Konrád, ale i ten si to brzy rozmyslel. Horší už to bylo s dlouholetým obráncem S.Trtkem (s trenérem pouze shoda jmen), který měl zdravotní problémy jeho služeb jsme se museli vzdát. Mančaft byl v letní pauze posílen P.Blahou a z dorostencem S.Veleckým.
   Před ostrým startem naši kluci odjeli na Slovensko do Dolnej Súče a odtud si přivezli pohár za vítězství v turnaji (3:0 Selec, 3:2 D.Súča) a bohužel i myšlenky, že by to mohlo fungovat i samo. Nemohlo a zjistili jsme to brzy. Už první výjezd do Slavkova byl plný očekávání a výsledek, stejně jako S.Straňák v brance, překvapil asi všechny. Domácí nás porazili 7:0! Druhé kolo jsme přivítali přijatelnějšího soupeře a pokud naši nechtěli znovu laškovat s přítomnými tak museli vyhrát. S béčkem Uh.Ostrohu se to povedlo celkem v klidu (4:0 2x Z.Slinták, Vykydal, Pražan). Třetí kolo nám nalosovali H.Němčí a tady pro vás máme otázku. Kdo je naším nejmíň oblíbeným soupeřem a jak to dopadlo? Správně. Zase jsme u nich prohráli a opět jsme venku střelecky mlčeli (0:2). V brance už byl nečekaně M.Voltner a P.Konrád, který jel chytat, nastoupil znovu do hry a už tam zůstal. Po dvou venkovních prohrách byl vstup do soutěže vyhodnocen jako špatný a alespoň částečná náprava měla přijít na hody. Potkali jsme se se soupeřem, kterého jsme dlouho nebrali na vědomí, ale poslední sezóny už nám nic jiného nezbývalo než tento fakt přijmout a utkání s Boršicemi u Bl. zvládnout. Stalo se, ale do pohody bylo daleko (2:1 Pražan, Havelčík). Tabulka byla pořád hodně vyrovnaná a naše dvoubodová ztráta na čelo nebyla nijak veliká. Na šumické hody jsme nijak optimisticky naladěni nejeli, ale po utkání smutnili domácí fotbalisté. Nivničané je totiž dokonale zaskočili a brali dva body (3:1 2x Havelčík, Konrád). Roztrhnout výherní šňůru jsme nehodlali ani při dalším výjezdu do Podolí, které bylo výrazně horší jak Šumice a naši v pohodě vítězí 4:0 (Konrád, Havelčík, Vykydal, Pražan). Béčko Hluku je stejně nevyzpytatelné jako my a potkávají se dva osmibodové celky, jenž ztrácí na vedoucí Havřice jenom bod. Nivničané jsou jasně lepší a po výhře 5:1 (2x Konrád, Vykydal, Pražan a vlastní) jedou hrát do Havřic o první místo. Tam jsme k němu po gólu Plessnera hodně blízko, ale domácí Tatran vyrovnává dvě minuty před koncem na 1:1. I tak byl bod dobrý a když už se zdá, že jsme v naprosté pohodě tak k nám v 9.kole cestuje S.Loz s naším bývalým hráčem J.Starobou v čele. Naši už nastupují bez J.Havelčíka, který přestoupil do Uh.Brodu  a trápí se od začátku až do konce. Sestava Voltner - Pražan, Štergenich, Konrád, P.Mahdal, Vykydal, Blaha, Vasiljevič, Kolacia, Plessner, Slinták si se soupeřem neví rady a recept hledá marně. Když už to vypadá na remízu tak udeří hosté do otevřené obrany a odváží si dva body (1:2 Vasiljevič). Fanoušci to pochopit dovedou, ale od odborníků si hráči i vedení vyslechne svoje, ale za týden je ještě hůř. Bystřice - Nivnice 3:0! O.Lhotu zdoláme až brankou Blahy z penalty 1:0, ale že startuje něco velkého netuší nikdo, protože hra měla velmi nízké parametry. Náladu jsme si zlepšili v Přečkovicích, kde si zastříleli 2x Kolacia, Vykydal, Plessner, Slinták, Štergenich a Vasiljevič a vítězíme 7:1. Potvrdit venkovní zdar se nedaří v posledním kole s Březovou a remíza 1:1 (Vasiljevič) je mrzutá, jelikož jsme mohli bodově dostihnout vedoucí Šumice, ale při našich nevyrovnaných výkonech bereme postavení v tabulce jaké je a při bodové vyrovnanosti nejsme bez šancí. Po podzimní části máme bilanci 7 - 2 - 4  29:20 - 16 bodů a připomínáme tabulku: Šumice 17 b., Slavkov, Březová, Havřice, Nivnice, H.Němčí všichni 16, S.Loz a Hluk B 15. V zimní pauze odehrajeme turnaj "O pohár Slovácka" s Vlčnovem, D.Němčí a Uh.Brodem B a od dalších utkání upouštíme, protože se nám plní marodka. V kádru k větším změnám nedochází a noví jsou jenom golman P.Palička a z vojny se vracející F.Bartoš. 2.dubna se začíná pěkně zhurta a prvním sokem je Slavkov. Tomu oplácíme podzimní debakl sice jenom těsně, ale důležitá výhra se počítá (2:1 Kolacia, Vykydal). Pro M.Vykydala je to na nějaký čas poslední utkání v našem dresu, neboť odchází do Luhačovic, o kterých se spekulovalo už hodně dlouho. Už bez něj pokračuje spanilá jízda a dva body s sebou bereme i z Ostrohu (2:1 Pražan, Blaha). Odehrány jsou jenom dvě jarní kola a i ty nám stačily k tomu, abychom se s dvoubodovým náskokem usadili v čele tabulky. Přestože se nám tam líbí tak už další kolo může být  vše jinak. H.Němčí u nás vede 2:0, ale nezíská ani bod. V 77.minutě snižujeme na 1:2 a v 86. a 90.minutě výsledek obracíme (3:2 2x Pražan, Kolacia). Hosté jsou nas... teda hodně. Vítězíme i ve čtvrtém jarním utkání, ovšem v Boršicích to bylo se štěstím. Hned po vedoucí brance Konráda přichází uspokojení a domácí vyrovnávají. Náš tlak byl ve druhém poločase dlouho bezvýsledný až napřáhl v 90.minutě ze třiceti metrů F.Štergenich a míč putoval od břevna do zad brankáře a do sítě (2:1 Konrád, Štergenich). Posledního dubna doma porážíme 3:0 Šumice (2x Blaha, Pražan), ale náskok je stále jenom dvoubodový, protože Havřice šlapou také. Utkání s Podolím (8:0 3x Plessner, Zálešák, Štergenich, Pražan, S.Velecký, P.Mahdal) za zmínku nestojí, jelikož se hosté dojeli trápit jenom v devíti lidech. Ve sváteční úterý jedeme hájit náskok do Hluku a máme namále. Domácí béčko sahá po bodu, ale štěstí se k nám znovu obrací čelem a v poslední minutě dáváme vítězný gól (2:1 Pražan, Kolacia). Fotbalový svátek a souboj o první místo je ve scénáři 21.kola. Nivnice před velkým počtem fanoušků s bubny a trumpetami (kluci soustředění okolo nepsaného lídra P.Kaně) a ve skvělé atmosféře poráží Havřice 2:0 (Kolacia, Konrád) a vede tabulku už o čtyři body. Následující týden se také hrálo utkání o němž se měsíc mluvilo. Za stavu 1:0 pro  Suchou Loz přidávají domácí ve druhém poločase další gól, ale rozhodčí ho i k našemu překvapení neuznává. Kromě brankáře se všichni hráči soupeře seběhnou k arbitrovi, čehož využije P.Konrád a rozehrává z našeho vápna standardku na  polovinu, kde číhá osamocený Kolacia a ten samostaný únik proměňuje a vyrovnává na konečných 1:1. Domácí se můžou zbláznit vzteky, ale náš gól platí a výsledek zůstává. Po osmi jarních výhrách ztrácíme prvnín bod, ale ten druhý bereme všemi deseti. Pět kol před koncem máme tři body a vzájemný zápas k dobru, ale domácí plichta s Bystřicí (3:3 Bartoš, Blaha, Konrád) nám příliš nechutná, protože Tatran poráží sestupující Podolí. Před utkáním ve Lhotě jsme mírně nesví, protože musíme a to se hraje těžko. Do branky se přece jenom staví P.Konrád a udrží čisté konto. Za nás skórují Blaha s Plessnerem a neprohráváme už čtrnácté utkání v řadě! Naplánované oslavy si s Přečkovicemi nekazíme (5:0 2x Konrád, Bartoš, Kolacia, Pražan) a po třech letech se vracíme minimálně tam kam patříme. Prohra 0:3 v Březové nám jenom pošramotila jarní bilanci 10 - 2 - 1  35:13  22 bodů, ale už nic neřeší pro Nivnici ani Březovou, která navíc přichází stejně jako my loni o šest bodů. Postupový kádr: Voltner, Palička, Straňák (brankáři), F.Velecký, F.Štergenich, Kolacia, P.Mahdal, Zálešák, Blaha, Konrád, Vasiljevič, Pražan, S.Velecký, Bartoš, Slinták, Kapsa, Plessner, Havelčík, L.Mahdal, J.Sobotka, Vykydal, P.Sobotka, V.Výmola. Střelci gólů: 11 - Pražan, 9 - Konrád, 8 - Kolacia, 6 - Plessner, Blaha, 5 - Vykydal, 4 - Havelčík, 3 - Štergenich, Vasiljevič, Slinták, 2 - Bartoš, 1 - Zálešák, S.Velecký, P.Mahdal, vlastní

 
1. Nivnice 17 4 5 64:33 38
2. Havřice 15 6 5 66:33 36
3. Slavkov 15 3 8 64:31 33
4. Šumice 14 4 8 64:39 32
5. Suchá Loz 13 4 9 71:58 30
6. H.Němčí 12 4 10 42:43 28
7. Hluk "B" 11 2 13 57:64 24
8. Březová 11 7 8 59:43 23 (-6)
9. Uh.Ostroh "B" 7 9 10 46:51 23
10. Bystřice p. Lop. 8 5 13 43:57 21
11. Boršice u Bl. 6 9 11 49:69 21
12. Přečkovice 7 5 14 42:69 19
13. Ostr. Lhota 6 6 14 36:53 18
14. Podolí 5 2 19 38:98 12

V ČERVNU SI ZAHRAJE MLÁDEŽ I MUŽI
Jak už jsme informovali tak 1.mužstvo  má na červen domluvené dvě utkání. První odehraje s Havřicemi 7.června (pravděpodobně u nich)  a o týden později bude hrát se Slavkovem (přesný termín oznámíme). Zájemců o přátelská utkání bylo více, ale další utkání sehrajeme až po začátku letní přípravy. Mládežníci se v polovině června zúčastní v Uherském Brodě Gazda cupu hraného netradičně na Lapači na umělce. Žáci absolvují turnaj v sobotu 13.6. a utkají se s domácím ČSK, Bojkovicemi, Veselím, Prakšicemi, Stráním a posledním  soupeřem budou Louky. Starší přípravka hraje o den později a soupeře má téměř stejné, jenom místo Louk přijede Slavičín.

14.DÍL: 1987/88 - DALŠÍ NAŠE (NE)FOTBALOVÉ KOUSKY
 
   Fotbalovou sezónu 1987 / 88 jsme stejně jako tu minulou odkopali v okresní soutěži. Před jejím zahájením bylo více práce s dokončením nových kabin, respektive se zpevněním okolních ploch, než se složením kádru mužů, který zůstal pokopě od loňska, ale o tom později. Početný dav našich "výborů" využil svého budovatelského elánu a betonoval co se dalo. Po dobře odvedené práci došlo i na její zhodnocení v Besedě, čehož využily děti a po měkké betonové ploše se prošly, čímž posezení chlapů v restauraci rázně ukončily. Možná to byly zrovna ty děcka, pro něž uspořádalo klubové vedení první soustředění v jejich kariéře. Hráči přípravky a žáků prožili tři povedené dny v Lipinách, kde se jim mimo ostatní personál věnovali jejich trenéři S.Straňák a P.Konrád, oba ještě aktivní hráči 1.mužstva. To měl na starosti třetí sezónu v řadě Fr.Lukeš a cíle dostal určitě vyšší, než bylo zopakování loňského průměrného 6.místa. Naše soupiska byla znovu složena téměř výhradně (loni byl v kádru "cizí" jenom brankář A.Rožnovský) z Nivničanů, které doplnil brankář M.Voltner a do naši vesničky se přiženivší J.Vasiljevič. Náš mančaft: Rožnovský, Voltner, Straňák (brankáři), Konrád, F.Štergenich, S.Trtek, P.Mahdal, Zálešák, J.Sobotka, F.Velecký, Kubiš, Z.Slinták, Vacula, Havelčík, Bradáč, Kapsa, Vasiljevič, J.Výmola, Čapka, Pražan, Kolacia, Vykydal, Plessner, L.Hladiš, J.Smetana, V.Výmola. Mužstvo opustil jenom brankář P.Trtek a už v průběhu loňského ročníku narukoval kanonýr F.Bartoš. Žádných jiných změn potřeba nebylo a jako každé léto byl s očekáváním vyhlížen start nového soutěžního ročníku.
   A ten nám vyšel podle našeho očekávání (nebuďme zbytečně skromní), protože naši soupeři byli z loňského suterénu. Výhru 2:0 v Ostrohu s béčkem zařídili J.Smetana s L.Hladišem a v naší sestavě bylo podobných mladíků pod dvacet hned několik. Že by to byl záměr až tak omladit tým netvrdíme, protože se spíše jednalo o souhru okolností a absencí, což ukázalo už další utkání, kdy se znovu sázelo na zkušenost a změn v sestavě bylo i přes minulou výhru více. Boršice u Bl. jsme porazili znovu s čistým kontem a poměrně vysoko (3:0 Kolacia, Havelčík, Konrád). Ve třetím kole se hrála divočina v Suché Lozi (té se dařilo tuto sezónu nad očekávání) a kdo tam nebyl litoval. Nejprve zahazuje na naší straně penaltu J.Výmola, ale po gólu Plessnera přece jenom vedeme 1:0. Další penaltu posílá Konrád vedle, leč do přestávky ještě stihne J.Výmola odčinit tu svou neproměněnou a upravuje na 2:0. Už tehdy asi platilo, že nejhorší je poločasové vedení 2:0, protože hned na začátku toho druhého dostáváme během dvou minut dvě branky a za chvíli i třetí - 3:2 pro domácí! S dalším gólem jsme na řadě my a J.Smetana vyrovnává. Naši se asi ještě radují, když je hned po rozehrávce domácí trestají z přímého kopu ze šestnáctky a znovu vedou. Vyrovnat můžeme ze třetí penalty, ale naši se domnívají, že byla nařízena jako trest ne pro domácí, kdežto pro nás. Nakonec bere odvahu J.Havelčík a uzavírá skóre na konečných 4:4. Nevyřešenou otázkou zůstává jestli není bod málo a jestli naši někdy v minulosti či budoucnosti budou venku zahrávat tři penalty. Další utkání už je na události daleko střídmější a tradičního soupeře z H.Němčí porážíme 1:0 brankou V.Plessnera. V pátém kole poprvé prohráváme a to poměrně vysoko v Havřicích (1:4 Havelčík). Slabé Záhorovice u nás mnoho nadějí neměly (4:0 2x Havelčík, Plesner, Výmola) a bilance 4 - 1 - 1 není špatná, ovšem dlouho nevydrží a vzápětí ji kazíme stejnou porážkou v Březové jako byla ta v Havřicích (1:4) a stejný je i náš střelec - J.Havelčík. Remíza v Přečkovicích se dnes může zdát úsměvná, ale taková byla tehdejší realita. Domácí v samém závěru srovnávají na 2:2 (Kolacia, Havelčík, který skóruje počvrté v řadě) a pro nás je to jistě ztráta bodu. I další utkání hrajeme se světoznámými týmy. Na naši půdu přijíždí  Bystřice a horko těžko uklohníme výhru 2:1 (Kolacia, Plessner) a z Podolí se vracíme dokonce s porážkou 1:3 a ostudou. Mírně řečeno. Vedení 1:0 (Vykydal) nestačilo ani na bod a napravit situaci musíme doma s O.Lhotou. Tu na rozbahněném terénu zdoláme 4:0 (2x Havelčík, Konrád, Vykydal) a přichází na pár let nezapomenutelné utkání v Bánově. Domácí vedou tabulku a očekává se zajímavý souboj, protože derby favorita nemívá. A opravdu. Naši hrají výborně, domácí do ničeho nepouštějí a sami si vytvoří několik šancí  a závarů ve vápně domácích. Ruku domácích ve vápně sudí nevidí, ale komentář F.Kolacie slyší dobře. První žlutá. Ten samý hráč za chvíli vidí i druhou, aby se hrál konečně vyrovnaný fotbal, ale toho už moc nezbývá. Za další slovní rozmíšku je vyhozen rozhodčím Hořínkou i F.Štergenich a pokračujeme v devíti. Deset minut před koncem se dvakrát dožadujeme střídání, ale to nám znovu umožněno není a po další urgenci je proti nám dokonce odpískán přímý kop za mluvení. Ten se už ovšem kopat nebude. J.Havelčík je zvědavý kolik ta komedie stála a ve snaze se to dovědět nahlíží rozhodčímu do kapsy. Po další červené odchází do sprch a po cestě strčí do sudího a utkání končí... Z bezbrankové remízy je kontumační prohra 0:3 a tvrdé tresty. Než padly tak je nám na komisi doporučeno "držet huby nebo to bude horší", ale horší to být nemohlo. J.Havelčík stráví půl roku mezi diváky, F.Štergenich osm kol, F.Kolacia vyvázl s podmínkou, C.Čech (vedoucí týmu) - zákaz výkonu všech funkcí, S.Straňák (náš pomezní) to samé. K tomu 300 kč pokuta a jako bonus nám bude odečteno 6 bodů. Jenom pro zajímavost, trest byl potvrzen až 21.ledna 1988. A na závěr našeho vystoupení sestava statečných: Rožnovský - Pražan, Konrád, Štergenich, S.Trtek, Kapsa, Havelčík, P.Mahdal, Vykydal, Kolacia, L.Hladiš. I bez potrestaných porážíme na závěr podzimu béčko Kunovic  3:1 (Kapsa, Plessner, Kolacia) a s bilancí 7 - 2 - 4   28:22 - 10 bodů (šest už odečteno) musíme přehodnotit naše cíle. Ty už nebude hodnotit sedmnáctičlenný výbor, ale jak jsme minule předeslali tak úbytek lidí už je tady. Z různých důvodů skončilo nadšení pro dobrou věc u Chmelického, Smetany, K.Straňáka, Píšky, K.Hladiše, J.Trtka a Lukeše. Ostatní spočítali, že k záchraně bude potřeba něco kolem deseti "jarních" bodů a dohrát všechna utkání. Dopředu prozradíme, že nám oboje výjde celkem v pohodě, přestože se po prvním jarním kole mohla situace jevit jako vážná. Nivničané doma dokázali nemožné a to nejenom prohrát 0:4 s "B" mužstvem Ostrohu, ale také si nevytvořit ani jednu kloudnou šanci. Viník byl na pohled jasný. Těžký terén, který nám nevyhovoval. Boršicích u Bl už oschlo a výhru 2:0 zařídili Vykydal a Pražan. Stejný výsledek zopakujeme doma se S.Lozí, kterou tím pádem odřízneme od vedoucího Bánova (2:0 Pražan, S.Trtek). V H.Němčí se dle tradice body čekat nedají a opět tam prohráváme. Tentokrát 1:3 (Vykydal). Havřice, jenž jsou před náma porážíme 3:1 (Z.Slinták, Bradáč, Vykydal) a po výhře 3:0 (2x Pražan, Vykydal) v Záhorovicích jsme bez obav. Následující utkání na domácím hřišti mnoho slávy nepřinesou, ale nějaké ty body ano. Remízu 2:2 (Vykydal, Konrád) s Březovou zachraňujeme až penaltou v závěru a vítězství 2:1 (Vykydal, V.Výmola) s Přečkovicemi také nevypadá valně. Do Bystřice jede kdo má ruky nohy a náš útok nastupuje ve složení Kubiš - Straňák (brankář) - Lad. Mahdal! Posledně jmenovaný dává svoji první branku, ale je nám houby platná, jelikož prohráváme 1:2. S Podolím je to jenom o cosi lepší (2:0 Pražan, Plessner) a o debaklu 0:5 ve Lhotě ztrácet čas nebudeme. Následná odveta s Bánovem byla hojně sledovaná, ale soupeř měl v jedné kapse strach a ve druhé postup a tak jsme si dělali co jsme chtěli a vyhráli jsme 4:0. Je jenom škoda, že stejný tým dovede ztratit body s Přečkovicemi, Podolím, Bystřicí nebo Ostrohem. V polovině června porážíme zálohu Kunovic na jejím hřišti 1:0 (Vasiljevič) a jaro je u konce: 8 - 1 - 4  23:18 - 17 bodů. Nebýt bodového odpočtu končíme na 4.místě, ale realitou bylo 6 bodů dolů a konečné 6.místo s celkovou bilancí 15 - 3 - 8  51:40 - 33 bodů. Na hřišti jsme získali o čtyři body víc jak loni, ale na výrazný posun v tabulce to nestačilo. O trvalejším zakotvení v soutěži asi zájem nemáme a navíc nám dorůstají silné ročníky v opory mužstva. Potvrdíme to v příští sezóně?
nejlepší střelci: 9 - Havelčík (pouze podzim), 8 - Vykydal, 6 - Plessner, 5 - Pražan, 4 - Kolacia

 
1. Bánov 20 3 3 89:25 43
2. Suchá Loz 14 8 4 65:42 36
3. H.Němčí 13 8 5 76:35 34
4. Havřice 12 8 6 52:44 32
5. Březová 12 5 9 58:49 29
6. Nivnice 15 3 8 51:40 27 (-6)
7. Bystřice p.Lop. 10 5 11 47:51 25
8. Kunovice "B" 9 7 10 34:39 25
9. Ostr. Lhota 9 6 11 53:56 24
10. Uh.Ostroh "B" 9 2 15 44:55 20
11. Podolí 7 5 14 38:69 19
12. Bošice u Bl. 6 4 16 44:68 16
13. Přečkovice 5 5 16 38:69 15
14. Záhorovice 6 1 19 38:85 13

 
13.DÍL: 1986/87 NIVNIČANÉ V SUTERÉNU FOTBALU
 
   Od roku 1978 stihly naše jedenáctky uskutečnit čtyři sestupy (78, 79, 84, 86) a během této doby jsme s jedním nádechem (postup do OP v roce 1981) nabrali směr až do okresní soutěže, ve které se v sezóně 1986 / 1987 nacházíme. Třída to sice byla  papírově silnější ( no... ikdyž) než jakou ji známe z pozdější či dnešní doby, ale že to byla jenom okresní soutěž na tom nikdo nic nezmění. A různých starostí bylo nad hlavu nejenom na hřišti, ale všude kolem nás. V naší socialistické republice řádila osmá pětiletka a v pokladně nivnické Tělovýchovné jednoty, jak se dovídáme, asi myši neb peněz není nazbyt ani pro jeden z mnoha oddílů naší tělovýchovy, protože nové a už využívané kabiny jich spolkly dost. Použít to jako výmluvu pro cestu z kopce by bylo příliš jednoduché a ani to využít nehodláme, protože na přesnost přihrávek či zakončení to pražádný vliv nemá. Fotbalová úroveň prostě a jednoduše v naší obci poklesla pod únosnou mez a nebylo divu, že návštěvy na utkání začaly klesat a mnohdy počet přítomných nedosáhl ani sto hlav. V tomto nelichotivém postavení se nacházel náš tým a sehnat nějaké fotbalisty potřebné k návratu alespoň do okresního přeboru bylo téměř nerealizovatelné, protože je nebylo na co nalákat, natož jim co nabídnout. Podle toho všeho to i vypadalo a náš úděl nebyl jednoduchý. Nadějí k doplnění kádru byl alespoň návrat dvou chlapců (vlastně už chlapů) z vojny. Těmi byli Pa.Kapsa a F.Štergenich a oba šli rovnou do sestavy. Před vojnou měli naopak R.Pražan, L.Hladiš, J.Smetana a R.Vacula, ale i ti už nakukovali do mužské kategorie. Trenér F.Lukeš sestup ustál a obhájil a tady jsou jeho podřízení: brankáři: Rožnovský, Straňák, P.Trtek, hráči do pole: P.Mahdal, S.Trtek, Konrád, F.Velecký, Bradáč, Kolacia, Čapka, F.Bartoš, S.Bartek, Pa.Kapsa, Vacula, J.Smetana, F.Štergenich, L.Hladiš, Vykydal, Plessner, V.Výmola, J.Mahdal, Pražan. Do druhé nejnižší soutěže už se v našem dresu nezapojil Kubáček, F.Tomanec, Bublík a před sezónou byl uskutečněn i jeden výraznější přestup, kdy odešel Jiří Výmola do Jiskry St.Město hrající MSFL (tehdy II.ČNFL a brzy ho tam následuje i talentovaný St.Soukeník. Mužstvo tedy vstoupilo do soutěže oslabeno a proto se o rychlém návratu zpět nemluvilo.
   Přesto nás úvod zastihl v dobré kondici a prvních šest kol jsme nepoznali porážku. Na začátku doma bereme body s Bystřicí (3:1 2x Vykydal, Plessner) a brankou Vykydala v závěrečných minutách vezeme bod z Bánova (1:1). Střeleckou fazónu prokázal hattrickem M.Vykydal i proti Havřicím a k němu se prvním gólem v mužích přidává J.Smetana (4:1). I čtvrté utkání hrajeme doma a vysoko drtíme Sady (5:0 3x Kolacia, Vykydal, Konrád) a na naše skóre je pěkný pohled (13:3). Ve Slavkově (pozdější vítěz soutěže) bereme bod a i s ním jsme spokojeni (1:1 Kolacia). Na domácím hřišti znovu nejdeme pod čtyři góly, ale za soupeře máme béčko Uh.Ostrohu, což je jenom důkaz toho, kam až jsme to dotáhli (4:3 2x Konrád, Kolacia, Plessner). Následují dvě facky a probrání se ze sna u mužstev, která na fotbalové mapě příliš zvýrazněná nejsou. Poráží nás jak Boršice u Bl. (2:1 Konrád) a pozorný čtenář nebo pamětník ví, že zcela tradičně i H.Němčí. To vítězí dokonce u nás (1:2 Konrád). K dalšímu utkání odjíždí p.Chvílíček se "svou" Karosou do Podolí a půlku autobusu mohl nechat doma. K zápasu necestují Straňák, Bartek, Vykydal, Kapsa, Rožnovský... a zbytek týmu má, nesmějte se, staženou zadnici. Na lavičce je s trenérem jediný hráč a to F.Bradáč, který zase oddálil svůj fotbalový důchod a je to právě on, kdo otevřel skóre. Po vlastním gólu Podolanů spěje utkání do zdárného konce, ale po snížení následují i další příležitosti domácích a po nastřeleném břevně se třepeme ještě tři dny, ale výhra je doma (2:1 Bradáč, vlastní). Záhorovice u nás odpor nekladou a k desítce chybí krůček (9:1 4x Kolacia, 2x Bartoš, 2x Smetana, Konrád). V Březové dotahujeme dvoubrankovou ztrátu, ale body nemáme. První penaltu nedáváme, druhou už ano, ale přesto prohráváme 3:4 (2x Bartoš, Kolacia). Čelo nám uniká a nedoháníme ho ani po divoké výhře  6:3 (3x Konrád, 2x Bartoš, Plessner) s Přečkovicemi, pro které byl svátek hrát v Nivnici. Tři obdržené góly asi naše diváky nenadchly a už vůbec ne pět ve Lhotě (2:5 Kolacia, Čapka). Právě v ní končíme podzimní pouť soutěží s bilancí 7 - 2 - 4  42:25 - 16 b. a ke spokojenosti je daleko. A to i s "činností" fotbalového výboru. Ten už se prakticky během podzimu rozklížil a rozpadl a mnozí jeho členové nepovažovali za rozumné ani navštěvovat mistrovské utkání a výsledek si přečetli ve středu ve Slovácké jiskře. Předseda K.Straňák svou funkci na začátku roku 1987 pokládá a je zvolen nejen nový šéf, ale obsazeny jsou i ostatní role (například i politicko-výchovný pracovník). Předsedou je nově J.Limanovský, místopředsedou K.Kunčík a jednatelem Mir.Kopecký. Uvedeme i ostatní členy naší exekutívy, přestože to zabere dost místa, ale proč ne. Ke třem zmíněným se přidali ing.K.Smetana, C.Čech, K.Hladiš, F.Trtek, F.Lukeš, K.Straňák, H.Konrád, J.Čejka, J.Píška, L.Hurbiš, J.Plessner, K.Chmelický, K.Trtek a S.Trtek. Ano, je jich sedmnáct a to je skoro půlka dědiny, ale čas od času odpadne jeden, druhý.. a brzy budeme tam, kde jsme byli na začátku. Nic nového. 
   Na zimní přípravě se obměna vedení promítla a mužstvo mělo vše, co potřebovalo. Na začátku roku naši absolvovali turnaj v Újezdci (kromě domácích ještě hráli proti Nedachlebicím, Uh.Brodu B, D.Němčí B, Vlčnovu a Ostrohu A) a další přátelák si střihli s Luhačovicemi. Bez výsledků se obejdeme (5 výher - 1 - 1), ale špatné nebyly. Špatná byla docela jiná věc a to odchod F.Bartoše na vojnu a jeho střelecké schopnosti nám budou dva roky chybět. A poznali jsme to už na jaře, protože koncovka už nebyla to, co na podzim. Jaro začínáme remízou 2:2 (Konrád, S.Trtek) s Bánovem a stejného výsledku jsme se dopočítali i v Havřicích (Plessner, S.Trtek). ze žalostných výkonů a výsledků posledních Sadů strach nejde, ale ejhle. Nivničané prohrávají 1:2 (Plessner). 0:2 prohráváme s vedoucím Slavkovem a následují i mnohá další utrpení. Například remíza 1:1 (Konrád) v Ostrohu s místním béčkem nebo ten samý výsledek doma s Boršicemi u Blatnice (Kolacia). O debaklu 0:4 v H.Němčí ani hovořit nebudeme. Jenom snad tolik, že to byl osmý (!) zápas bez výhry a to prosím v okresní soutěži. To se stát dnes nebo včera tak trenéra i s hráči ženou diváci s holí v ruce až na Lucké pole. Slavné vítězství  na domácím hřišti s Podolím (6:3 2x Kolacia, 2x J.Smetana, Vacula, Konrád) nemohlo naši reputaci napravit ani omylem a po remíze 1:1 (Čapka) v Záhorovicích už bylo mužstvo zralé na odhlášení ze soutěže. Do horní poloviny tabulky jsme přece jenom trefili a to až v hodině dvanácté. Před ní porážíme 2:0 Březovou (Konrád, vlastní) a slabé Přečkovice dokonce u nich 5:1 (2x Kapsa, 2x Plessner, Kolacia). Že jsme remízovým týmem soutěže dokazuje třetí a čtvrtá remíza 2:2 (celkem 9 remíz) na konci ročníku. Nejdříve v Bystřici (Plessner, Kolacia) a potom se Lhotou (Plessner, brankář Straňák z pen.) Když už utkání před slabou návštěvou za mnoho nestálo tak posloužíme alespoň tehdejší sestavou a připomeneme třístý start Petra Konráda v nivnickém dresu. Straňák - S.Trtek, F.Štergenich, Konrád, P.Mahdal, Pražan, Kolacia, Pa.Kapsa, J.Smetana, Plessner, L.Hladiš (Bradáč, Zálešák). Ročník 86/87, který rozmlsané Nivničany vůbec ničím nenadchl končíme na 6.místě. Jarní část 3 - 7 - 3  25:23 - 13 bodů nás o medailové umístění připravila, ale na pozici prvního Slavkova nebylo ani pomyšlení. Snad příště. Naše góly: 16 - Kolacia, 13 - Konrád, 9 - Plessner, 7 - Vykydal, 6 - Bartoš, 5 - J.Smetana, 2 - Pa.Kapsa, S.Trtek, Čapka, vlastní, 1 - R,Vacula, Straňák, Bradáč. Nejvíce odehraných utkání: 26 - Konrád, Bradáč, Kolacia. Celková bilance: 10 - 9 - 7 
1. Slavkov 65:22 42
2. Březová 74:35 39
3. Bánov 68:37 33
4. H.Němčí 62:44 30
5. Havřice 55:48 30
6. Nivnice 67:48 29
7. Ostr.Lhota 49:44 26
8. Bystřice p. Lop. 54:63 23
9. Uh.Ostroh "B" 50:69 23
10. Podolí 53:71 22
11. Boršice u Bl. 45:63 22
12. Záhorovice 41:72 16
13. Přečkovice 45:78 16
14. Sady 42:81 11
ani v této tabulce není skóre bezchybné, ale od příští sezóny by v tom měl být pořádek

12.DÍL: 1986 - PO 30 LETECH DO OKRESNÍ SOUTĚŽE

pozn: je podivuhodné v kolika historických tabulkách je špatně spočítané skóre. V každé druhé se neshoduje počet vstřelených a inkasovaných gólů. V níže popisované sezóně je přiložená tabulka, ve které je 518 vstřelených gólů a 519 inkasovaných. V součtu našich výsledků jsme dali 46 branek, ale v tabulce jich máme 47. V době kdy fotbalové svazy prakticky nevedou archív (nebo jenom čtyři či pět let po přechodu na elekronické zápisy) je těžké dohledat skutečnost, ale zatím se nevzdáváme..

 
   Velice specifická sezóna 1985/1986 čekala nejenom na naše fotbalisty, ale prakticky na všechny týmy hrající okresní přebor. Připomeneme, že i v této sezóně se hrál ve dvou skupinách. V jedné hrály týmy od Uh.Hradiště a ve druhé od Uh.Brodu (nenechte se zmást vojáky Uh.Hradiště v naší divizi), ale to mělo vzít brzy za své a právě proto byl tento fotbalový ročník jiný. Jedna z mnoha reorganizací měla a také nastala od další sezóny a měla zásadní vliv na tu "letošní". Pro nás bylo směrodatné, že se okresní přebor vrátí do své dřívější podoby a bude mít zase jednu množinu. Do ní postoupí nebo lépe řečeno zůstane v ní jenom pět prvních celků z obou současných skupin, které doplní případní sestupující z kraje atd.. Při neustále přetrvávajícím systému dvou bodů za výhru (tabulky jsou vyrovnanější) se dal očekávat nejenom fyzicky, ale hlavně psychicky náročný ročník s urputným bojem o každý bodík, umocněný tím, že se hraje jenom dvaadvacet kol. Už jsme zmínili VTJ UH a spolu s ním byly nováčky ještě Prakšice a také Březová. U nováčků můžeme zůstat a zmíníme i ty v našem mužstvu. Byli to převážně kluci z vlastního dorostu, který hrál v červnu 1984 v Hluku kvalifikaci o postup do krajského přeboru, ale z různých příčin prohrál o gól v rozhodujícím utkání. To jsme ovšem zabloudili jinam a připomeneme ony jména nově příchozích. Byli to P.Mahdal, Z.Slinták, brankář P.Janča a F.Bartoš. Od posledních dvou zmiňovaných jsme si slibovali hodně, ale očekávání, že golman Petr Janča nám na dlouhé roky vytrhne trn z paty a v naší brance bude znovu Nivničan, vzalo za své už v roce 1988, kdy se odstěhoval do Hluku a bohužel také do jejich branky. Příběh Fr.Bartoše je jiný. Ten opravdu v Nivnici potenciál využil a po dobu své kariéry ji neopustil a končil se skvělou bilancí 268 utkání a 88 gólů. Ale to už jsme zase někde jinde. Vraťme se tedy do léta 1985 a k příchozím připočtěme "nového" trenéra Fr.Lukeše, který odejde a příjde ještě několikrát (nahradil odvolaného L.Chovance). Pokud zopakuje nebo dokonce vylepší  5.místo bývalého trenéra tak bude cíl splněn. Spolu s bývalým trenérem vzali kramle  také I.Kašpárek (Zetor Brno), kariéru ukončivší kanonýr Fr.Bobčík (240 / 110) a především J.Masařík, který u nás kopal od léta 1981 a vynechat utkání pro něj bylo výjimečností. V prvních kolech se jen mezi diváky objeví i Fr.Bradáč a P.Konrád, ale oba nečinnost nevydrží a oba v sezóně opět naskočí na kolotoč. P.Konrád dokonce hned po prvním utkání. Ve složení kádru vás asi upoutá ještě jedno jméno. Do jarních odvet se plnohodnotně zapojí sedmnáctiletý dorostenec Stanislav Soukeník, na kterého v budoucnosti čekají druholigové starty. Složení našeho tehdejšího celku bylo takové: brankáři - A.Rožnovský, S.Straňák, P.Janča (ten ochytal podzim a narukoval), hráči do pole - F.Velecký, P.Mahdal, Kolacia, Trtek, Zámečník, Soukeník, Zálešák, Konrád, Vykydal, Bradáč, Čapka, F.Bartoš, Bublík, Vác.Výmola, F.Tomanec, Slinták, Kubáček, Plessner.
   Začátek sezóny připomínal sportovní katastrofu a už tady lze vystopovat pozdější nezdar a dohledávat poztrácené body. Úvodní porážku 0:1 ve Slavkově zcela zastínilo další kolo. Vysvětlit domácí porážku 0:4 s Horním Němčím nejde ani po letech a jenom to potvrzuje  žalostnou bilanci s tímto soupeřem. A když jsme ve třetím utkání prohráli 0:3 v Prakšicích tak jsme tři věci v tabulce hledali marně. Za první nějakého soupeře pod sebou, nějaký bod na našem kontě a dokonce i vstřelený gól. Za výše zmíněných okolností to byla ztráta, se kterou se bude těžké vypořádat. Čtvrté kolo jsme hráli ve slabé Bystřici (už ne pod Hostýnem, ale pod Lopeníkem) a konečně přibyly body a góly. Budiž toho důkazem vysoká výhra 7:1 (2x Bublík, 2x Tomanec, Vykydal, Kolacia, Čapka). Střelecké i bodové probuzení pokračovalo ještě s béčkem Brodu (3:2 Slinták, Tomanec, vlastní), ale v Hradčovicích jsme byli opět neškodní (0:1). Následující výsledky, kdy doma vyhráváme (1:0 s Bánovem, Bartoš) a venku ztrácíme (4:4 v Bojkovicích, 2x Vykydal, Bublík, Tomanec) nám příliš nepomáhají, a protože v tom pokračujeme i nadále tak to stačí jen na podprůměrné postavení. Pro pořádek uvedeme zbývající podzimní výsledky. Doma jsme porazili vojáky z UH 3:1 (2x Konrád, Tomanec), gólem ze sporné penalty prohráváme v Šumicích 1:2 (Tomanec) a podzim končíme s Březovou (4:1 Bublík, Tomanec, Konrád, Vykydal) a slyšíme tradiční "počkejte u nás". První část soutěže končíme s vyrovnanou bilancí 5 - 1 - 5  23:20 - 11 bodů, což by po prvních třech kolech brali všichni, ale před sezónou nikdo. Minulé jarní části (1984 a 85) byly v našem podání žalostné a 8 resp. 7 bodů by znamenalo místo záchrany přeboru spíše ostudu. S tímto vědomím a se S.Soukeníkem jsme vstoupili do odvet výborně a Slavkov odjel s prohrou 1:5 (3x Konrád, 2x Kubáček). Že s H.Němčím nevyhrajeme asi nikdy potvrdilo další venkovní utkání, v němž po brance Nivničana V.Výmoly prohráváme 0:1. Třetí utkání k nám přijíždí odehrát vedoucí Prakšice. Hosté vyrovnávají na konečných 2:2 (2x Bartoš) z penalty, kterou naopak my v závěru ve vítězný gól neproměníme. Umolousané domácí vítězství s Bystřicí (ta dohrává soutěž s pěti body) 2:1 po gólech Bradáče a Kubáčka je jenom splněnou povinností. Po prohře v Brodě (1:4 Bartoš) jsme stále pod záchranářskou čarou (doma jsme ztratili 3 body a stejný počet přivezli) a to nám nestačí. Tuto bilanci napravujeme až v dvojutkání s Hradčovicemi (3:1 2x Vykydal, Bartoš) a v Bánově, kde se hrálo v bahně a vodě (2:2 Bublík, Bartoš). I tady jsme utopili bod, protože jsme dlouhou dobu vedli. Následovaly tři naše výhry, ale ani ty nás nikam neposunuly, protože soupeři před náma bodovali také a tabulka se jenom více a více vyrovnávala. A ty výhry? Dvěma góly Konráda a jedním Bartoše a Kubáčka porážíme Bojkovice 4:2, Bartoš dává jediný gól vojákům (1:0) a po výhře se Šumicemi (2:1 Konrád, Bradáč) stále věříme. Poslední kolo zajíždíme do Březové. Připomínáme si "u nás uvidíte" a už jistě sestupující domácí nám nic nedarují a vítězí 2:1 (Bartoš). Žádné nepřístojnosti zaznamenány nejsou. Po naší porážce už není co počítat a sedmé místo je málo. V přeboru zůstávají vítězné Prakšice (v kvalifikaci neuspěly), Hradčovice, Brod B, Bojkovice a Šumice. Šestý Bánov skončil dva body (my tři) za druhým celkem, ale sestupuje také. Co naši? Na udržení nestačilo ani zlepšení v jarní části: 6 - 2 - 3  23:17 - 14 bodů. Celkově: 11 - 3 - 8   46:37  25 bodů. Po třiceti letech (1956) si zahrajeme okresní soutěž, ale jelikož nikde dlouho nevydržíme tak se snad brzy vrátíme. Všechny zápasy odehráli: M.Vykydal, S.Trtek a Kolacia. Nejlepší střelci týmu: 9 - Konrád, Bartoš (stále dorostenec), 7 - Tomanec, 6 - Vykydal, 5 - Bublík.

 
1. Prakšice 52:26 34
2. Hradčovice 55:39 28
3. Uh.Brod "B" 67:37 27
4. Bojkovice 48:33 27
5. Šumice 43:35 27
6. Bánov 54:26 26
7. Nivnice 47:37 25
8. Březová 39:49 20
9. Hor. Němčí 34:52 17
10. Slavkov 29:52 17
11. VTJ Uh.Hradiště 24:51 9
12. Bystřice p. Lop. 26:82 5

11.DÍL - 1984/85: PO TŘECH LETECH  V OKR. PŘEBORU
 
   Tři sezóny jsme vydrželi v B třídě, než nás jedno velmi nepovedené jaro (1984) o tuto soutěž připravilo. Přesněji řečeno ono to ani nebylo jaro, ale slabý bodový zisk a díky němu jsme  v sezóně 1984/85 zpátky v okresních vodách. A předem musíme poznamenat, že v tomto ročníku (a také v tom příštím) měl okresní přebor dvě skupiny, které nazveme hradišťskou a uherskobrodskou (vítězové hráli kvalifikaci o postup). Obě byly obsazené dvanácti celky, což pro nás byl sešup také v počtu utkání. Předloni (82-83) jsme hráli soutěž pro šestnáct týmů, loni (83-84) pro čtrnáct a najednou tu máme jedenáct soupeřů a tím jenom 22 mistrovských utkání oproti bývalým třiceti a to už je pořádný rozdíl. Naši byli pochopitelně v oddělení "Uh.Brod" a nejvzdálenějším soupeřem byly Bojkovice. Z toho je patrné, že do Brodu, Slavkova, Bánova, Šumic, H.Němčí, D.Němčí ap. moc neprojedeme a oproti výše vzpomínaným sezónám výrazně ušetříme na naftě a čase. A ta derby... jedno za druhým. Složení kádru jsme  také uzpůsobili soutěži a do velkých nákupů jsme se nepouštěli. Z jiných oddílů jsme přivítali jenom Bublíka z Korytné a odchovance I.Kašpárka, který se vrátil z Uh.Brodu. Další novici už byli výhradně z naší líhně. Do kopaček se vrátil po operaci F.Velecký a také F.Kolacia s V.Plessnerem, kteří během kariéry končili a začínali nesčetněkrát. Příchod dorostenců Z.Slintáka, F.Štergenicha a J.Havelčíka je sice pozitivní, ale v té době dvouletá vojenská služba je brzy od mančaftu oddělí. Z loňského kádru už nebyl k dispozici J.Staroba, jenž se vrátil na rodnou hroudu a to přímo k pramenu Slatiny, která vyvěrá u jednoho rohového praporku na hřišti v Lózi. Do zeleného sukna se nastrojil mladý J.Výmola a to byly dva mínusy ze základní sestavy. Soupiska čítala jednadvacet jmen (brankáři S.Straňák, A.Rožnovský a hráči do pole: F.Tomanec, S.Trtek, Zámečník, Masařík, Štergenich, Velecký, Kolacia, Kašpárek, Plessner, Slinták, Bradáč, Kubáček, Kroča, Bobčík, Vykydal, Konrád, Čapka, Havelčík, Bublík) a jak už to bývalo a bude bývat tak někdo toho odehrál hodně a jiný šel náhodou okolo a tak si dvakrát zahrál. Nivnické borce měl na povel Ladislav Chovanec z Uh.Brodu, o něhož jsme usilovali delší čas, ale na trenérský můstek se postavil až před touto sezónou.
   A tu jsme nezačali nijak valně a porážku 1:2 v Horním Němčí nemá zarámouvanou žádný tehdejší aktér, byť svým následovníkům v budoucnu podobné mnohdy omlátí o hlavu, aniž by vzpomněli svoje psí kusy. Pravdou zůstává, že s tímto soupeřem budeme mít výsledkové problémy i následujících třicet let. První domácí utkání jsme odehráli proti Šumicím, které patří do oblíbenější sorty soupeřů a pět nasypaných branek to dokazuje (5:2, 2x Konrád, Kubáček, Čapka a Fr.Bobčík, pro kterého to byla poslední 110 branka v našem dresu). Další derby jsme odehráli ve Strání, ale co byl naplat dobrý výkon bez vstřeleného gólu (0:1)? Nic. Gól jsme nedali ani doma béčku Brodu a byl nejvyšší čas se probrat. Stalo se tak ve Slavkově a po vysoké výhře 4:0 (3x Plessner, Havelčík) jsme obrátky udrželi i v domácím zápase s Bojkovicemi, které jsme přetlačili 3:2 (2x Plessner, Kubáček). Následovaly dva výlety za hranice všedních dnů k soupeřům s rozdílnými ambicemi. Nahoře hrající Hradčovice jsme zdolali gólem Vykydala 1:0 a dva  body z Bystřice (2:0 Vykydal, Kašpárek) byly považovány za samozřejmost. V našem rozpoložení už se tak dá názvat i dvoubodové lupení s B mužstvem D.Němčí (3:1 3x Konrád). Na pevnou zem jsme přistáli v Bánově, který nás klepl přes prsty (0:2) a v posledním utkání roku 1984 jsme jsme doma s Lhotou napravovali co se dalo. Tu porážíme 3:2 (Konrád, Straňák, Vykydal) a podzim je za náma. Po důkladném sčítání se dobíráme bilance 7 - 1 - 3  22:12 - 15 bodů a to nás řadí na třetí místo se čtyřbodovou ztrátou na vedoucí Strání. Kdo doufal v lepší jaro a třeba i v účast v kvalifikaci o postup byl v napětí dvě a půl utkání. Potom přišlo obrovské zklamání, ale vlastně jenom potvrzení toho, že jsme schopni předvést dvě naprosto rozdílné poloviny jedné soutěže. Tak či tak nám první dvě kola vyšly a naděje žila. Nejprve jsme H.Němčí vrátili podzimní porážku a to stejným výsledkem (2:1 2x Konrád) a po skvělém výkonu porážíme i Šumice na jejich hřišti (1:0 Kubáček) a to už dotíráme na čelo tabulky a o něm jsme snili ještě o poločase domácího utkání se Stráním. To jsme vedli 2:1 (Havelčík, Vykydal) a hosté byli bez vyloučeného brankáře. Ve druhé půlce nás však i v deseti předčili ve všech směrech a dvěma zásahy stav otočili na 2:3. S hlavou dole jsme pokračovali i s brodským béčkem a po prohře 0:4 bylo co vysvětlovat. Po dalších čtyřech kolech s jedním bodem byl rozklad hotový. N - Slavkov 0:0, Bojkovice - N 2:1 (Kubáček), N - Hradčovice 0:1 a o prohře 3:4 s Bystřicí si můžeme myslet co chceme, ale s naší formou se nemůžeme divit ničemu. Poslednímu D.Němčí "B" už by s náma nepomohla ani výhra a asi i proto u nich vyhráváme 2:1 (Tomanec, Vykydal). Přes tu hrůzu hrajeme ještě předposlední kolo doma s Bánovem o třetí místo a remíza 1:1 by k tomu nakonec snad i stačila, to bychom ale nesměli v derniéře dostat náklad 2:6 (Kroča, Kubáček) ve Lhotě. Jaro tím pádem končíme s 8 body (3 - 2 - 6  14:23), ale při dvoubodovém systému se nijak hluboký pád tabulkou nekoná a končíme na 5.místě. Trhliny mezi trenérem a hráči se přesto objevovaly po celé jaro a to nejenom při utkáních, ale dokonce i na trénincích a informace, aby sestavu určovalo vedení oddílu se dnes zdají jako přehnané, ale přesně tak jsou v dobových archívech popsány. Není divu, že angažmá L.Chovance končí už po jedné sezóně. Už tehdy bylo jednodušší vyměnit trenéra jak celou jedenáctku. Celková bilance 10 - 3 - 9
nejvíce utkání odehráli: Masařík, Kubáček a Havelčík (všech 22). nejlepší střelci: 10 - Konrád, 7 - Kubáček, 5 - Vykydal, Plessner, 2 - Havelčík, 1 - F.Tomanec, Kroča, Bobčík, Čapka, Kašpárek, Straňák, (1 - nezjištěno)

 
1. Strání 54:21 37
2. Hradčovice 56:21 31
3. Bánov 29:27 24
4. H.Němčí 45:41 23
5. Nivnice 36:35 23
6. Uh. Brod "B" 46:34 22
7. Bojkovice 50:53 22
8. Šumice 34:39 21
9. Slavkov 29:43 18
10. Bystřice p. Lop. 41:54 17
11. Ostr. Lhota 26:41 13
12. D.Němčí "B" 22:59 7


10.DÍL - 1983/84: Z B TŘÍDY DO OKRESU

   Dnes bude začátek jiný a smutný. Je ironií osudu nebo snad něčím záměrem, že právě v době, kdy nás okolnosti dohnaly pustit se alespoň okrajově do vzpomínkového psaní odešel navždy ten, který toho sepsal o našem fotbale nejvíce. V předvečer májových dnů nás totiž opustil pan Cyril Čech, který aktivně působil ve fotbalovém výboru letech 1976-1994. Během tohoto období zastával v našem oddíle snad všechny funkce od předsedy, vedoucího mužstva, trenéra atd. Mimo to se pochopitelně podílel na všem, co se v klubu v tom čase šustlo. Ať už to byla výstavba nových kabin, budovy rozhlasu nebo rekonstrukce "Penalty". Přestože odevzdal spolu s ostatními členy výboru inventář svým následovníkům zbytečně brzy (ikdyž toho měl kvůli různým chytrákům, kteří vydrželi u fotbalu pár měsíců, tak akorát) tak se o fotbal zajímal dál. Další část života věnoval historii nivnického fotbalu, o které dovedl vyprávět a psát klidně celý den. Mnohokrát jsme mu po různých rozepřích volali nebo psali s dotazem co se kdy stalo a vždy nás do pěti minut rozsoudil. Včíl už si budeme muset vystačit sami. Sbohem!
   A veselé nebude ani čtení o další sezóně 1983/84, ale ta se skládá jenom z fotbalových výsledků, které časem nahradí nové a lepší. Třeba takové jaké jsme posbírali na jaře 1983, a které nás udržely v B třídě. V novém ročníku se tato soutěž a její obsazení promíchalo takovým způsobem, až to dělalo dojem, že hrajeme jinou třídu. Zmizely celky z Hodonínska (např. Vnorovy, Písek, Kněždub) a s výjimkou Kvasic také Kroměřížska (Bystřice, Kroměříž B atd.). Zbylých šest mohykánů z minulého ročníku (Nivnice, Kvasice, Bílovice, Vlčnov, Kunovice, Sl. Slavia B) doplnily týmy převážně z okolí Zlína (Napajedla, Želechovice, Slavičín, V.Klobouky) a z našeho becírku Hluk, Nedachlebice, Jalubí. To by k obsazení soutěže mohlo dostačovat a nyní pohled do našeho kádru. Ten byl oslaben především koncem kariéry K.Výmoly a také odchodem M.Pochylého do Nedakonic. Příchody Urbance a Kočice z Bánova příliš povedené nebyly a z nových se "ujal" snad jenom F.Tomanec. Po záchraně u mužstva zůstal "jarní" trenér Fr.Lukeš.
    Protože jsme třetinu soupeřů neznali a druhá třetina nám naháněla strach tak bylo logické, že jsme očekávali těžký podzim. Realita však byla jiná a Nivničané v něm obstáli a dokonce se vměstnali do první poloviny tabulky. Start ovšem dobrý nebyl. První prohru v Uh.Hradišti (0:1) jsme ihned nahradili dvěma body za vítězství se Želechovicemi (2:0 Kroča, Konrád), ale na další výhru jsme čekali velmi dlouho. Posuďte. Kvasice - Nivnice 1:0, Nivnice - Hluk 1:1 (J.Výmola), Napajedla - Nivnice 2:1 (Bobčík), Nivnice - Nedachlebice 1:1 (Kubáček), Slavičín - Nivnice 2:0. A v 8.kole nás čekala cesta do Jalubí resp. Košíků, kde našlo Jalubí domácí prostředí pro utkání s náma. Kdo dřív jezdil za fotbalem do Jalubí nebo Košíků tak si jistě dovede představit místní divácký mix. Tomu pochopitelně podléhají i rozhodčí a první míč za naší brankovou čarou vidí jenom pomezní a hlavního přemluví (tehdy ještě brankový rozhodčí v B třídě nebyli) k uznámí branky. Po vyrovnání Vykydalem je potřeba znovu něco udělat a tentokrát je to hlavní rozhodčí, kdo nám  prapodivnou penaltou nám bere naději. Přestože jsme nic nevzdávali tak už jsme i díky několika zahozeným šancím bod neurvali. Při odchodu do šaten jsme alespoň uchránili své oděvy před domácími rváči. Do konce podzimní části zbývalo pět kol a bylo potřeba zabrat, protože s bilancí 1 - 2 - 5 se chlubit nedalo. A stalo se. Nejprve brankou Kubáčka porážíme Kunovice 1:0 a hned za týden loupíme ve Vlčnově (3:1 Kubáček, Konrád, Vykydal). Další dva body bereme za domácí výhru s Malenovicemi 2:1 a bod z Bílovic, které hrají nahoře je rovněž považovaný za cenný. Naši formu odnášejí po  hetriku Kubáčka i Klobouky (3:1) a nás může mrzet, že se nepokračuje dál. Po slabém úvodu končíme s bilancí 5 - 3 - 5  17:15 - 13 bodů. V zimním období bývá už léta folklórem bzukot ve výboru a neustálá snaha o posílení jeho řad, ale výsledkem je jenom přesedání ze židle na židli a stálých členů je stále 4 až 5.
    Do jarních odvet jsme žádné převratné příchody či odchody neprovedli a to, co následovalo předčilo i očekávání pesimistů. V průběhu prvních šesti jarních kol nám do kasičky přibyly dva body za dvě remízy a podzimní polštářek už byl vypuštěn. Začali jsme remízou 0:0 s béčkem S.Slavie, debaklem 1:5 v Želechovicích, porážkou 1:2 s Kvasicemi a v Hluku 0:1. To máme čtyři utkání s jedním bodem a další jsme uhráli za bezbrankovou plichtu s Napajedly. Po porážce 1:3 (Masařík) v Nedachlebicích přibývá kdejakých sporů a už to nezachrání ani výhra 4:2 se Slavičínem (Masařík, J.Výmola, Vykydal, Kubáček). Následující remíza 1:1 (Masařík) s Jalubím není špatná z pohledu toho, že je Jalubí na samém vrchu tabulky, ale my už potřebujeme bodovat naplno. A v tomto rozpoložení se nedaří ani v Kunovicích (0:2). Vrchol ale měl teprve přijít a přišel. Situace stále nebyla beznadějná, což pohled na konečnou tabulku potvrdí, ale to co jsme předvedli doma s Vlčnovem už bylo na pováženou. O nic nehrající hosté nás předčili v nasazení, bojovnosti i fotbalovosti a Nivničané prohrávají 1:4. Po utkání práská dvěřmi z venku trenér F.Lukeš a otázkou zůstává jestli k tomu mělo dojít nebo to naopak nebylo pozdě. Deset jarních utkání se ziskem pěti bodů je prachbídné vysvědčení a dává průchod úvahám, že B je správně. Důvody jsou (byly) prezentovány stejné jako dneska. Prý trénuje málo hráčů, prý je špatný přístup a klidu nepřidá, že se staví nové kabiny a hráči se převlékají (ale to i hosté!) ve sportovní hale (o 35 metrů za kabinama). Další cirkusové číslo se předvádí za týden v Malenovicích, které už také jenom dohrávají. Soupeř o nivnickou slivovici zájem projevil, ale naši vyhrát nedokáží ani tak! J.Výmola se nechá dokonce vyloučit a přestože jsme 1:0 vedli tak prohráváme 1:2. Smysl pro legraci mají i naši pamětníci, když říkají, že "Malenovice potom vyvinuly hodně snahy, ale svoje vítězství se jim odvrátit nepodařilo.." Přesto jsme domů s prázdnou nejeli. Soupeř nám tekutiny čestně vrátil. Mohli jsme tak alespoň zapít sestup, jenž nezahnalo ani vítězství na domácím hřišti s Bílovicemi (4:2 2x M.Tomanec, Vykydal, J.Výmola). Poslední kolo jsme hráli ve Valašských Kloboukách a světe div se, při bodovém zisku jsme mohli pomýšlet na záchranu. Po přemýšlení bylo poměrně brzo a Klobouky vyhrávají 4:1 (Konrád). Přemýšlet tak budeme muset jak dál v okresním přeboru. Tam nás  poslala tato jarní bilance 2 - 3 - 8  15:28  - 7 bodů. Nejvíce utkání odehráli (všech 26): Masařík, S.Trtek, Bradáč. Střelecká tabulka: 8 - Kubáček, 5 - Masařík, Vykydal. Kádr mužstva: Rožnovský, Straňák, P.Trtek, S.Trtek, Staroba, Zámečník, Urbanec, I.Bartoš, Masařík, F.Tomanec, Bradáč, Kubáček, Kočica, Konrád, Vykydal, J.Výmola, Bobčík, Čapka, Kroča, J.Mahdal, M.Tomanec, K.Smetana

 
tabulka po podzimní části
1. Kunovice 22:12 18
2. Jalubí 18:8 18
3. Slavičín 17:7 18
4. Napajedla 18:10 18
5. Bílovice 26:17 17
6. Malenovice 16:14 14
7. Nivnice 17:15 13
8. Val. Klobouky 20:18 11
9. Nedachlebice 13:15 11
10. Sl.Slavia "B" 10:19 10
11. Želechovice 15:20 9
12. Vlčnov 11:21 9
13. Kvasice 7:24 9
14. Hluk 14:24 7
 
celková tabulka
1. Kunovice 45:20 39
2. Jalubí 43:20 36
3. Napajedla 46:24 33
4. Malenovice 39:28 29
5. Slavičín 37:32 29
6. Bílovice 51:40 28
7. Vlčnov 34:36 28
8. Val. Klobouky 43:42 23
9. Nedachlebice 27:37 22
10. Sl. Slavia "B" 22:36 22
11. Hluk 36:44 21
12. Želechovice 34:46 21
13. Nivnice 32:43 20
14. Kvasice 22:63 15

9.DÍL - 1.B TŘÍDA 1982/83:  JARO LEPŠÍ PODZIMU

   Pokud se někdo z fanoušků dostal v létě 1982 k seznamu našich hráčů, kteří odcházeli nebo končili tak musel nabýt dojmu, že je v Nivnici s fotbalem ámen. Pro návrat do Brodu se rozhodli brankář A.Hrubý a B.Brumovský, po operaci byl F.Velecký, končil i P.Ambros a především se trio fotbalistů rozhodlo pověsit gumotextilky do šopy a nebyli to ledajací fotbalisté. Hřebík zatloukali K.Chmelický, F.Lukeš a také legendární golman F.Tomanec. Poslední dva však nohy a ruce začaly svrbět poměrně záhy a volání rozklížené sestavy po návratu brzy vyslyšeli (K.Chmelický tak učiní sice později, ale vrátí se také). Před startem B třídy však platilo, že končí a s tím jsme museli počítat. A také s tím, že bránit naši vlast budou v zeleném i M.Zálešák a P.Pochylý, jenž zmizí v průběhu sezóny. Stejně to dopadne i s K.Výmolou a M.Volným, kteří sice neodejdou na vojnu, ale z kádru se odporoučí určitě. Pokud vám toho zatím zdá málo tak přidáme, že svoje angažmá u nás ukončil i trenér Miroslav Polášek a odběhl si svůj kredit  budovat do Slušovic. Jeho následovníka jsme našli v Dolním Němčí v podobě Ludvíka Kadlčka. Nutno bylo také nahradit skončivší fotbalisty a postupně se to dařilo. Z Uh.Brodu přestoupili brankář A.Rožnovský a K.Podloucký (ten odehrál na podzim všechno, ale na jaře už u nás nepůsobil), po kratší přestávce se vrátil obránce J.Zámečník, vojenského sukna už měli dost M.Pochylý a P.Kubáček a návrat kvalitních hráčů jsme přivítali s otevřenou náručí. Kde je doma zjistil i kanonýr F.Bobčík a návrat z Vlčnova byl také hotový. Z dorostu se posunuli do 1.mužstva J.Mahdal a především talentovaný J.Výmola. Takže on ten stav nakonec tak kritický nebyl, ale více nabídne až sezóna. Soupisku i se jmény, které později soutěž vyzmizíkuje jsme měli takovou: brankáři: A.Rožnovský, S.Straňák a hráči do pole: S.Trtek, J.Zámečník, J.Mahdal, J.Staroba, M.Volný, M.Zálešák, F.Velecký, F.Bradáč, K.Podloucký, J.Masařík, P.Pochylý, M.Pochylý, M.Vykydal, I.Bartoš, P.Konrád, J.Výmola, K.Výmola, J.Kroča a výše zmínění F.Lukeš a F.Tomanec, kteří také vypomůžou. Už jsme tady jednou kroutili hlavou nad počtem letních přáteláků a učiníme tak znovu. Přestože se startovalo tradičně v půlce srpna tak naši stihli odehrát 8 (!) přípravných utkání. Dvakrát s Hlukem (1:5 a 3:1), Brod A (0:4), Brod B (2x 2:1), D.Němčí (2:1), Sehradice (7:2) a Jarošov (3:2).
   Složení soutěže se zase trochu promíchalo a mezi šestnáctkou mužstev jsme našli nově i Kněždub, Kvasice Vizovice, Vlčnov, Vnorovy a Bílovice, které jsme dostali hned na úvod. A tím také začal náš rozpačitý vstup do soutěže, který se táhl prakticky celý podzim. Že byla první polovina soutěže z naší strany neslaná nemastná dokazuje deset získaných bodů a to je i při dvoubodovém systému velmi málo. Ale vraťme se do Bílovic, řekněme, že jsme prohráli 0:2 a rychle domů. Druhé kolo přijela Bystřice od Hostýnku a bylo poznat, že patří k favoritům. Bod za bezbrankovou remízu jsme brali. V Moravském Písku už měla naše hra dobré parametry a dokonce jsme byli lepším celkem, ale gól bychom nedali do konce století a domácí čtyři minuty před koncem jeden ušmodrchali. Tři kola bez vstřelené branky a bez výhry.. Obojí mělo skončit na hodovou neděli, když k nám přijely Vizovice. Gól jsme skutečně vstřelili (K.Výmola), ale vrásky se prohloubily, protože jsme první vstřelenou brankou jenom upravili na konečných 1:2. Zkraje utkání se proti nám pískala penalta a to věru nebyl dobrý nápad rozhodčího. Celé hodové utkání bylo potom na hřišti více nervozity jak fotbalu a naši kluci emoce nezvládli. V závěru byl vyloučen F.Lukeš a zdaleka nemusel být sám, ale už toho bylo proti nám dost.. V nedobrém rozpoložení se jelo s brankářem "bróvou" Tomancem do Kunovic a bod za remízu 1:1 byl hodnocen pozitivně. Leč na výhru se stále čekalo a místo ní přišel debakl v Kroměříži s béčkem (1:4). V dalším kole už jsme se dočkali. Sedmé utkání jsme odehráli s Mladcovou a po brance K.Výmoly se slavilo první vítězství (1:0) a věru byl nejvyšší čas.  Stejný střelec uspěl i ve Vnorovech, ale čtyři míče v naší síti nedovolili myslet na nic. A další kolo přijel největší favorit soutěže (a pozdější vítěz) tým Holešova. Naši zabrali a svého soupeře porazili 3:2 (2x Podloucký a vlastní). V Uherském Ostrohu jsme odehráli jedno z nejlepších utkání podzimu, ale domů jsme vezli jenom špinavé dresy. Dvoubrankové vedení domácích jsme srovnali, ale Ostroh přece jenom strhl výhru na svou stranu (3:2). Po porážce doma se Sl.Slavií B 0:1 už jsme věděli, že hrajeme o holý fotbalový život a úkol v závěru podzimu zněl napravit co se dá. Moc se to ovšem nepodařilo. Napřed jsme sice brali dva body v Lubné (2:1 2x Kubáček) a podařilo se i derby doma s Vlčnovem (2:1 Kubáček a Bradáč), ale poslední dvě kola byly nulové (v Kvasicích 1:3 a doma s Kněždubem 0:2). Deset podzimních bodů bylo žalostně málo a to nás neustálé reorganizace soutěží nutily skončit co nejdále od spodku, ale s takovou by to nešlo. Pro úplnost podzimní bilance: 4 - 2 - 9   15:27. S pořádnou porcí starostí jsme vyhlíželi jarní část, ale už bez odvolaného trenéra L.Kadlčka. Kdo ho nahradil asi uhádnete. Samozřejmě F.Lukeš. To se ukázalo jako dobrá volba, protože v zimě i na jaře bylo více jak na hřišti slyšet hašteření ve výboru, což se na výsledcích nijak neprojevilo. Ty byly na  rozdíl od podzimu dobré, ale přece jenom podzimní neúroda se projevit musela. Jaro jsme stejně jako podzim zahájili s Bílovicemi a tentokrát konečně vítězně (2:1 Konrád, Kubáček). Dálková cesta do Bystřice také nebyla zbytečná a remíza 2:2 (J.Výmola, Kubáček) nám zvedla náladu a domácí nakonec zjistí, že tady možná přišli o prvenství v B třídě. Byla by věčná škoda nesvést se na dobré vlně a doma porážíme i Písek (1:0 Kubáček). Slova nám došly až ve Vizovicích (ty skončily předposlední), se kterýma nám letos nebylo přáno (prohra 0:1). Další série už měla úplně jiné parametry a vytáhla nás z nejspodnějších příček do těch klidnějších. Říká se, že se dvakrát v řadě doma nevyhrává, ale tuto sezónu to neplatilo a s prázdnou musely domů jak Kunovice (3:0 2x Bobčík, Vykydal) tak i béčko z Kroměříže (4:2 Bobčík, Konrád, Vykydal, Masařík). Výhra v Mladcové byla pro domácí pohromou (nakonec spadli) a nám udělala radost (2:1 Vykydal, J.Výmola). Před cestou do Holešova jsme ještě posvačili 4:0 Vnorovy (2x Bobčík, Staroba a Konrád) a hurá k vedoucímu celku. Nakonec vítězný Holešov na nás v dobrém vzpomínat nebude, protože po podzimní výhře jsme mu sebrali bod i u nich (2:2 Vykydal, Konrád). Po výhře doma s Ostrohem (3:1 Vykydal, J.Výmola, Kubáček) jsme mohli zamáčknout slzu zklamání, neboť mít tak o pět šest bodů z podzimu navíc.. Šest utkání bez prohry vzalo za své v Hradišti. Béčko Slovácké nás rozsekalo celkem v pohodě 4:1 a ztrátou (nebo ne?) byl jenom domácí bod s Lubnou hrající o záchranu (0:0). Derby vzal Vlčnov poctivěji a naši žádnou radost svým příznivcům neudělali (3:0). Poslední dvě kola soutěže jsme hráli proto celkům nad námi, ale na ty jsme to letos uměli. Kvasice jsme doma porazili 2:1 (Vykydal, Konrád) a také bod ze třetího Kněždubu se počítal (2:2 Vykydal, Kroča). Jak je z výsledků patrné tak jatrní část dopadla na výbornou a o to víc mrzí ta podzimní. K podzimním deseti bodům jsme na jaře uhráli dalších dvacet a pohled na tabulku ukáže, že nám k lepšímu celkovému výsledku opravdu chybělo jenom pár bodíků. Jarní bilance:  8 - 4 - 3  28:20. Nejvíce utkání v sezóně odehráli J.Masařík (28), S.Trtek a Zámečník (oba 26). Střelecká tabulka: 9 - Vykydal, 8 - Kubáček, 6 - Konrád, 5 - Bobčík, 4 - J.Výmola, 3 - K.Výmola, 2 - Masařík, Podloucký, 1 - Bradáč, Staroba, Kroča a vlastní
 
1. Holešov 18 4 8 81:42 40
2. Bystřice p. Host. 15 8 7 70:40 38
3. Kněždub 12 11 7 52:40 35
4. Uh. Ostroh 15 4 11 66:57 34
5. Kunovice 14 4 12 49:49 32
6. Kvasice 13 6 11 45:49 32
7. Bílovice 12 7 11 52:47 31
8. Vnorovy 13 5 12 49:49 31
9. Sl. Slavia "B" 12 6 12 44:42 30
10. Vlčnov 13 4 13 43:46 30
11. Nivnice 12 6 12 43:47 30
12. Kroměříž "B" 11 6 13 50:57 28
13. Mor. Písek 10 7 13 43:47 27
14. Lubná 8 7 15 32:50 23
15. Vizovice 9 3 18 40:76 21
16. Mladcová 7 4 19 38:59 18

8.DÍL HISTORIE - 1981/82 STŘED TABULKY V 1.B TŘÍDĚ
  
   Po postupovém ročníku 1980/81 z okresního přeboru jsme tedy v létě opět měnili soutěž, což už asi nikoho nepřekvapilo, protože naším údělem asi bylo létat nahoru dolů. A že těch pohybů ještě v budoucnu nastane..  Hráčských změn před vstupem do 1.B třídy pár proběhlo a mezi ty nejzajímavější jsme řadili příchody J.Staroby (S.Loz), J.Masaříka (Uh.Brod) a syna našeho brankáře M.Tomance z Petržalky. Nejvýraznější a nejvýznamnější změnou však byl nástup nového trenéra Miroslava Poláška, který na spolupráci kývl až po splnění podmínek týkajících se jak doplnění kádru tak i materiálního vybavení. V obojím mu bylo vyhověno a po čtyřdenním pobytu na tréninko-výletu v Šaštíně se mohlo do práce. V letní pauze jsme zvládli odehrát dnes nepředstavitelných 11 (!) přátelských utkání s různorodými soupeři (např. D.Súča, Těšnovice, Bojanovice, Vnorovy, Bánov..). Oproti minulé soutěži se mužstvo muselo připravit i na delší cestování (Holešov, Bystřice p. Host., Lubná, Všetuly, Vracov - soutěž má 16 celků) a výbor oddílu na jeho zaplacení.  Kádr mužstva pro ročník 81/82: brankáři: Hrubý, Fr.Tomanec, hráči: F.Velecký, Lukeš, S.Trtek, Chmelický, Masařík, Kubáček, Kopecký, Čapka, Zámečník, Ambros, Bradáč, Brumovský, Vykydal, Smetana, Konrád, Výmola, I.Bartoš, Staroba, M.Tomanec, S.Straňák, J.Kroča a Volný. Jenom tři utkání odehrál Smetana a v průběhu sezóny odešli na vojnu Kubáček a Čapka.
   K jedenácti přípravným zápasům ještě před úvodem mistr. sezóny přibyla zkouška naší připravenosti, když jsme v Čs.poháru přivítali Slavičín. Ten byl v utkání fotbalovější i agilnější, ale tyto jeho přednosti naši nahradili nasazením a bojovností. Nivničané dokonce dvakrát vedli (na 1:0 dávál gól Masařík a na 2:1 Výmola), ale hosté v závěru výsledek  otočili na 2:3. Přesto jsme generálku považovali za povedenou a slibnou. A jak dopadla podzimní část? Dobře, ale asi bylo v silách celého kolektivu i víc a to hlavně na hřištích soupeřů. Doma pod topoly jsme svým protivníkům mnoho nedovolili a jediný tým, který se domů vracel s veselou byla Mladcová, jenž u nás vyhrála 1:0. Ostatní soupeři odjeli s nepořízenou. Vracov u nás prohrál 1:2 (Výmola, Kubáček) a dále jsme porazili Kněžpole 4:0 (2x Konrád, Brumovský, Vykydal), Bystřici p.Host. 1:0 (Kubáček), Tečovice 3:0 (Konrád, Vykydal, Bartoš), Ostroh 3:2 (Ambros, Vykydal, Bartoš) a Sl.Slavii "B" 2:1 (Bradáč, Konrád). Jak je výše uvedeno tak venku to tak slavné nebylo, ale i tak jsme dvoubodovou domácí ztrátu nejenom nahradili, ale o dva získané body i převážili na svoji stranu. Dva body jsme přivezli z O.Lhoty za výhru 3:1 (Ambros, Konrád, Vykydal) a po bodu z Moravského Písku (1:1 Masařík) a z Kroměříže, kde jsme remizovali s domácím béčkem 1:1 (Vykydal). Na podzimní účtence bylo napsáno: 8.Nivnice 7 - 2 - 6  25:23 a 16 bodů. Mezi méně povedené události podzimu patří zranění loňského kanonýra K.Výmoly a také Staroby, Kopeckého a Hrubého. Neobešli jsme se ani bez vyloučení (Bradáč)  či konce kariéry (K.Smetana).
   Příprava na odvetnou část proběhla pochopitelně v lednu a únoru a hlavně za stálého dozoru M.Poláška. Ten vytáhl mužstvo také na soustředění na Žítkovou, ale tam už tak nekompletní tým opustili tři hráči (to byste se divili kdo byl..) chovající se jako urvaní z řetězu a nahradili je dorostenci. Jádro mužstva však trenérovy nároky beze zbytku splnilo a po pěti přátelácích proběhl začátek jarní části na jedničku. V prvních třech jarních zápasech jsme totiž neztratili ani jeden bodík. Nejdříve porážíme gólem Chmelického 1:0 Lubnou a ve Vracově vyhráváme 2:1 (Staroba, Chmelický), ale body byly vykoupeny  vyloučením Chmelického za oplácení a nekázeň nás bude provázet i nadále. Následující neděli porážíme doma vedoucí tým tabulky Nedachlebice 2:0 (Konrád, Brumovský) a už šilháme po čele tabulky. Z oblaků se však brzy vracíme na zem a další tři kola vyhlížíme jakýkoliv bod marně (v Kněžpoli 0:3, doma s Holešovem 1:2 a v Bystřici p. Host. 0:1) a usazujeme se uprostřed tabulky. Výsledky s M.Pískem (0:0), v Tečovicích (0:2) a se Všetuly (3:1 2x Brumovský, Lukeš) to jenom potvrzují. V Uh.Ostrohu hrajícím o špici nás rozčílil rozhodčí poté, co nám domácí po "jeho" penaltě berou vítězství (2:2 Bradáč, Vykydal). Doma s Kunovicemi (0:1) ztrácíme nejenom body, ale i vyloučeného Starobu a nic nepřivážíme ani z Mladcové (1:2 Lukeš). Tři kola před koncem se probouzíme a odrážíme nápor mužstev ze druhé poloviny tabulky a porážíme poslední O.Lhotu 5:3 (3x Brumovský, Výmola, Vykydal), ale z výkonu jistě nadšeni nejsme. Kroměříž "B" porážíme 4:1 (3x Výmola, Masařík) a ani vysoká výhra neuklidnila Lukeše, který je vyloučen za nesportovní chování. V posledním kole můžeme ještě hrát v Uh.Hradišti o šesté místo, ale naši už jenom soutěž dohrávají a oslabeni prohrávají 0:3. Jakožto nováček B třídy končíme ve vyrovnaném prostředku tabulky a v průběhu ročníku jsme byli dokonce na okamžik na 2.místě, ale nevyrovnané výkony nás poslaly doprostřed. Stejně jako několik zranění a zbytečná vyloučení, které nám možná nějaké body sebralo. Oslavy padesáti let fotbalu v Nivnici mohly a také proběhly v létě 1982 v poklidné atmosféře. Jarní bilance: 6 - 2 - 7  21:22  14 bodů. Celková 13 - 4 - 13. Nejlepší střelci: 10 - Vykydal, 8 - Brumovský, 7 - Konrád, 6 - Výmola. Nejvíce odehraných utkání: 28 - Vykydal, St.Trtek, Lukeš, 26 - Masařík, Bradáč

 
1. Nedachlebice 59:34 41
2. Holešov 72:44 40
3. Uh. Ostroh 70:42 35
4. Kunovice 58:37 35
5. Bystřice p. Host. 62:49 33
6. Sl. Slavia UH "B" 46:36 30
7. Mladcová 48:45 30
8. Nivnice 46:45 30
9. Lubná 41:40 30
10. Mor. Písek 39:40 30
11. Vracov 43:50 28
12. Kroměříž "B" 46:53 27
13. Všetuly 42:68 27
14. Kněžpole 44:61 26
15. Tečovice 27:53 23
16. Ostr. Lhota 29:75 15

7.DÍL HISTORIE - VÍTĚZSTVÍ V OK. PŘEBORU 1980/81
 
Do sezóny 1980-81 vstoupovali naši fotbalisté bohatší o loňské zkušenosti se soutěží a hlavně s cílem zlepšit 5.místo, které úplně nenaplnilo naše ambice. V nové sezóně to mělo být lepší, přestože byl přebor po postupu Hradčovic z okresní soutěže a pádu Mistřic a Jalubí z B třídy opět silněji obsazen. Náš mančaft posílil zkušený K.Výmola, který se domů vrátil z vyšších soutěží a to se ukázalo jako majstrštyk. Novými hráči byli i P.Ambros s B.Brumovským a v průběhu sezóny se z vojny vrátil obránce St.Trtek a byl to návrat rovnou do základní sestavy. Nivnické mužstvo bylo papírově silnější než loni. Přípravné zápasy to však nepotvrdily a neuspokojily ani vedení celku ani fotbalisty samotné. Soupeři z vyšších tříd (Kunovice, Vlčnov, Hluk) byli nad naše síly a teprve s mužstvy na naší úrovni jsme sehráli vyrovnané partie. Nakolik to bylo způsobené tvrdou dřinou na soustředění v Lipinách pod vedením trenéra Fr.Lukeše už nezjistíme, ale všichni věděli, že body se budou počítat až později. Motivací pro celý kádr byl postup do B třídy, ale nahlas o tom mluvit nechtěl nikdo a to bylo rozumné.
   V historických dokumentech se dočítáme, že jsme soutěž začali velmi dobře, čemuž za mák nerozumíme, protože z úvodních čtyř utkání jsme získali dva body za dvě remízy. V prvním kole jsme remízovali v Uherském Hradišti s Duklou a ve druhém jsme doma neudrželi ani dvoubrankové vedení s Mistřicemi a byla z toho také plichta. Když k tomu přičteme dvě následující prohry (1:5 v Traplicích, které nakonec skončí poslední a doma s Březovou 0:1) tak opravdu nevíme, co je dobrého na dvou bodech z osmi pro mužstvo s ambicemi na postup! Teprve po tomto neslavném startu dochází k probuzení týmu, když vyhráváme brankou P.Konráda v O.N.Vsi 1:0, remízujeme s místním béčkem ve St.Městě a doma porážíme Topolnou 3:0 (Konrád, Kubáček, K.Výmola). Potom nám ještě nevýjde utkání u nováčka z Hradčovic, kde jsme v defenzívě pořádali den otevřených dveří a k tomu jsme také dokázali zahodit penaltu a prohrát 3:4. Kdo by tehdy tušil, že neprohrajeme následujících sedmnáct (!) utkání v řadě?! Na podzim ještě stihneme vyhrát doma se Šumicemi, Jarošovem a Huštěnovicemi a také v Uherském Brodě s domácí zálohou. Přičetli jsme si i bod z Jalubí a podzim byl u konce. Do jarních odvet jsme vstupovali se šestnácti body ze třetího místa a to byla po špatném startu dobrá výchozí pozice. Střelecky se na tom nejvíce podíleli K.Výmola s deseti góly a P.Konrád se šesti zásahy, ale zlepšené výkony podávali i ostatní. V zimě se mnoho změn neodehraje a s činností končí jenom méně vytížení hráči Petr Šmíd (zranění), Tesařík ml. a L.Výmola. Hrajícímu trenérovi F.Lukešovi bude v jarní části z lavky pomáhat C.Čech a jaro může začít. Stejně jako v létě se nám v přípravě nedaří ani v zimě, ale význam přáteláků netřeba přeceňovat. Přesto zmíníme, že výsledky neodpovídaly ani možnostem ani vytvořeným podmínkám.
   Start do mistrovských odvet je však povedený a Nivnici se daří sbírat body hned zkraje. První přivážíme z Mistřic za remízu 1:1 a to za domácí paradoxně vyrovnal náš nejlepší hráč St.Trtek vlastencem. Po zápase s Traplicemi mnoho chvály slyšet nebylo, ale výsledek hovoří jasně - 4:1. Stejně tak i střelecká forma K.Výmoly, který se podílí na třech našich jarních gólech z pěti. Konečná tabulka tomu nenapovídá, ale na Březové jsme v následujícím kole hráli proti vedoucímu týmu tabulky a z horké půdy přivážíme zásluhou současného předsedy klubu K.Kopeckého vítězství 1:0 a další utkání už je soubojem o vedoucí příčku i pro nás. Po výborném výkonu dáváme hostům z O.N.Vsi pět branek (tři opět K.Výmola)! Povinnosti jsou splněny po domácích výhrách s béčkem St.Města a Hradčovicemi a cenných remízách v Topolné a Šumicích, kde jsme smazali dvoubrankovou ztrátu (3:3 - K.Výmola, Ambros, Chmelický). To už máme v čele dvoubodový náskok a k tomu i lepší vzájemný zápas, ale rozhodnuto zdaleka není. Jalubí nám pomohlo tím, že porazilo Novou Ves, čímž se prakticky zachránilo a u nás příliš odpor neklade - 3:0 (Smetana, Chmelický, K.Výmola). V Jarošově náskok domácích na konečných 1:1 srovnává K.Smetana  a i s tímto bodem z venku jsme spokojení. Následující dohrávka s vojáky z Hradiště je velmi obtížná a urputně bojující armáda nám zle zatápí, protože sama hraje o záchranu. Parádním gólem B.Brumovského vyhráváme 1:0 a i díky ostatním výsledkům můžeme slavit postup, neboť už nás nikdo nemůže dostihnout! Poslední dvě kola se pro nás stávají formalitou, leč soutěž je pořeba dohrát. Po brankách P.Konráda a K.Výmoly doma porážíme Uh.Brod B a odjíždíme k poslednímu utkání do Huštěnovic hájit jarní neporazitelnost. Na bod však nestačí ani tři vstřelené góly (jeden dává pro změnu současný starosta M.Vykydal) a prohráváme 3:4. Nic to ovšem nemění na situaci, že po letech útlumu oslavujeme návrat do krajských soutěží a po čtrnácti sezónách vyhráváme okresní přebor (naposledy 1966/67).
složení mužstva a počet odehraných utkání: Hrubý (23), Tomanec (6) - M.Pochylý (5), Kubáček (23), Bradáč (24), Kopecký (21), Tesařík ml (2), L.Výmola (6), K.Výmola (26), Vykydal(23), Lukeš (23), I.Bartoš (6), Smetana (14), Pa.Šmíd (8), Konrád (16), Trtek (18), Chmelický (25),  Ambros (18), Velecký (12), Brumovský (22), Plessner (6)
střelecká tabulka: 22 - K.Výmola (ten odehrál také nejvíce utkání - všech 26), 7 - Konrád, 5 - Vykydal, Kubáček, Smetana, 4 - Chmelický, 2 - Brumovský, Pa.Šmíd, 1 - Kopecký, Ambros
nejlepší hráči sezóny: Chmelický, Lukeš, K.Výmola
podzim:  6 - 4 - 3  24:17  16 b.
jaro:  8 - 4 - 1  30:14  20 b.

 
1. Nivnice 14 8 4 54:31 36
2. Ostr. Nová Ves 13 5 8 34:30 31
3. St. Město "B" 12 5 9 56:42 29
4. Mistřice 11 7 8 59:53 29
5. Šumice 11 6 9 48:42 28
6. Hradčovice 9 10 7 48:44 28
7. Jarošov 11 6 9 34:32 28
8. Uh. Brod "B" 10 5 11 37:35 25
9. Březová 9 7 10 34:35 25
10. Jalubí 9 7 10 44:51 25
11. Huštěnovice 10 3 13 47:54 23
12. Topolná 8 5 13 41:63 21
13. VTJ Uh. Hradiště 6 7 13 35:43 19
14. Traplice 7 3 16 57:73 17


6.DÍL HISTORIE - PO 12 LETECH V OKRESNÍM PŘEBORU
 
   Po dvanácti sezónách strávených v krajských soutěžích jsme si měli v ročníku 1979/80 vyzkoušet okresní přebor. Právě tam se měl zastavit, jak jsme doufali, náš velký herní i morální pokles výkonnosti, který u nás zapustil kořeny už někdy v letech 75/76. Okresní přebor však v námi popisované sezóně nebyl tuctovou soutěží jako tomu bylo v minulých ročnících. Díky reorganizaci v něm zbyly jenom ty nejlepší celky a ty doplnilo 7 (!) sestoupivších týmů z B třídy (spolu s námi to byl Uh.Ostroh a dále Jarošov, Ostr. Nová Ves, Topolná, Dukla Uh.Hradiště a Traplice). V silách a možnostech našeho mužstva však bylo znovu navázat na lepší období a výsledky ze začátku sedmdesátých let, kdy Nivnici zdobila velká soudržnost a bojovnost a pro body se na naše hřiště často nejezdilo.
   U mužstva zůstal trenér J.Křapa a ten měl před sezónou k dispozici brankáře Hrubého a Tomance a hráče Lukeše, Pochylého, Chmelického, Šmída, Kroču, Bradáče, Kopeckého, Kubáčka, Čapku, Vykydala, Křapu, Kaňu, Konráda a Smetanu a tento kádr byl rozšířen o mladé hráče až v zimní přestávce. Po minulém ročníku přestoupili do Hluku Zmrzlík a V.Výmola a činnost ukončili Flasar a Řezníček. Naši fotbalisté během celé sezóny předváděli, že jsou mužstvem dvou tváří. Prostředky utracené za cesty k soupeřům se ukázaly jako téměř zbytečně vynaložené. Z třinácti utkáních na venkovních hřištích jsme dokázali získat jenom ubohé čtyři bodíky za stejný počet remíz (v Korytné 1:1, Šumicích 2:2, v Brodě s béčkem 0:0 a Jarošově 1:1), když na výhru venku jsme čekali marně a v tomto ohledu jsme navázali na předchozí ročníky (od roku 1976 jsme venku vyhráli jenom jednou). Na domácím trávníku už byla situace diametrálně odlišná a z šestadvaceti možných bodů (stále byla výhra oceněná dvěma body) jsme jich získali 23. Ty tři jsme ztratili za remízu 1:1 s Jarošovem a porážku s Bystřicí, které u nás výhra 3:2 k záchraně nestačila.
doma: 11 - 1 - 1   43:12  23 b.
venku:  0 - 4 - 9  14:30  4 b.
   Jestli lze po těchto výsledcích hovořit o vzestupu našeho fotbalu lze s úspěchem pochybovat, přestože to po dvou sestupech tak může vypadat. Jak však výsledky napovídají tak na domácím hřišti už jsme byli pánem (např. - Huštěnovice 8:0, Slavkov 5:0, Topolná 5:0, Šumice 4:0, O.N.Ves 4:3, Korytná 1:0, Březová 4:2 či Brod "B" 2:0) a na naši hru už se po letech přece jenom dalo dívat.  Odpadly také časté problémy s docházkou. Pro nás však nemělo být cílem usazení se v okresním přeboru, i když by to mělo být v horní polovině tabulky, ale návrat do krajských soutěží. Jak to dopadne ukáže až budoucnost, ale my ještě musíme "dohrát" tento ročníku. Během něho  došlo k odchodu trenéra Jana Křapy (a později i jeho syna), kterého nahradil F.Lukeš. Z fotbalistů odehráli největší porci utkání P.Kubáček (všech 26) a o jeden míň už zmíněný Fr.Lukeš. O střelce jsme v letošním ročníku neměli: 17 - K.Smetana, 14 - P.Kubáček, 9 - P.Konrád, 6 - Vykydal, 3 - F.Lukeš, J.Kaňa, 2 - L.Křapa, 1 - F.Bradáč, K.Kopecký, K.Chmelický. Pro úplnost zbývá dodat, že přebor vyhrál Uh.Ostroh (doma jsme ho porazili 1:0 a venku prohráli 1:2) a směrem dolů odešel Slavkov spolu s Korytnou a Bystřicí. Naši obsadili 5.místo.
celkem:  11 - 5 - 10  57:42  27 bodů

 
5.DÍL NAŠÍ HISTORIE - OPOUŠTÍME B TŘÍDU - 1978/79
 
   Po desíti sezónách působení v A třídě jsme se po sestupu zařadili do soutěže, kterou jsme neznali a s výjimkou blízkého Vlčnova či Újezdce nás čekalo mnoho neznámých soupeřů (Želechovice, Vizovice, Slušovice, Nedachlebice, Traplice atd). U mužstva po loňském rozkladu a blamáži překvapivě zůstává trenér Zd.Tesařík a z Uherského Brodu k nám přichází brankář A.Hrubý, záložník ing.P.Kubáček a obránce Chovanec, který se však u nás jenom mihne. Zbývající dva Broďané u nás přece jenom stopu zanechají. Golman Tonda Hrubý u nás nakonec odchytá solidních 65 utkání, což je v konkurenci nestárnoucího rekordmana v počtu odehraných utkání Fr.Tomance dobré číslo. Přínos záložníka ing.Petra Kubáčka je neoddiskovatelný, protože ke 152 odehraným zápasům přidal i padesátku vstřelených branek. Z Nivničanů vracejících se z vojny nebo příšedčích z dorostu zmíníme obránce Stanislava Trtka, jehož čísla se zastaví v budoucnu na 193 zápasech a pěti gólech.
   V létě jsme před sezónou zvládli pět přáteláků s vyrovnanou bilancí a před ostrým startem i 1.kolo  Čs.poháru a v něm výhru 3:2 ve Vlčnově. Ta některé naplnila optimismem natolik, že považovali návrat do vyšší soutěže za téměř samozřejmý. Druhá skupina viděla situaci reálněji a spokojila by se i s klidným průběhem sezóny a připomínala reorganizaci soutěže a hlavně fakt, že sestup může postihnout 5 až 7 celků! Ten si však nepřipouštěl nikdo, leč... Podzimní výsledky našich zaskočily kdekoho a nejvíce aktéry samotné. Domácí porážka s ambiciózními Slušovicemi 1:2 se dala skousnout, ale na ni navázaly další domácí prohry. Nezdary s Vlčnovem 1:2 a Želechovicemi 0:2 doplnily remízy s Újezdcem 0:0, O.N.Vsí 3:3 a Topolnou 2:2 a tuto zoufalou domácí bilanci nemohla napravit ani jediná podzimní výhra s Ostr.Lhotou 2:1 nebo dva body dovezené za nerozhodné výsledky z Uh.Ostrohu a  z Jarošova. Podzim jsme tak ukončili se žalostnými sedmi body a kolik jsme to říkali, že má sestupovat celků..? V zimě výbor odvolává trenéra a z Vlčnova na tenrto post přichází Jan Křapa, který si do sestavy přivádí i svého syna Ladislava. Jaro začíná velmi nadějně, když vyhráváme po třech a půl letech na hřišti soupeře, což se naposledy událo na podzim roku 1975 v Bánově. Stejně jako tehdy to bylo 2:1, jenom teď se tak stalo v Újezdci. Výhru z venku jsme potvrdili i doma s Ostrohem (3:0). Po těsné porážce ve Vlčnově porážíme doma 2:0 Traplice a zdá se, že jsme na dobré cestě, ale ztráta z podzimu je přece jenom velká. O veškeré iluze navíc přicházíme velmi brzy a to ve Slušovicích, kde nám domácí sebrali body (4:1) a (ne)přesný rozhodčí i registračky K.Chmelického a P.Konráda za urážky. Možná i z těchto příčin doma pouze remizujeme s vojáky z UH a jsme tam, kde jsme byli. Černou skvrnou a definitivním nasměrováním dolů je "utkání" v Želechovicích. K němu se našich sešlo jenom devět a po zkušenostech z minulé sezóny v tomto počtu odmítají nastoupit! Že nemohlo následovat nic jiné jak kontumační prohra 0:3 je každému jasné. Na našem osudu už nic nezměnily ani domácí výhry s Vizovicemi (2:1) a Nedachlebicemi (1:0, gól dal J.Píška, který opět pomohl). Sezónu končíme domácí porážkou s Jarošovem 0:2 a zavíráme za sebou krajské dveře.
   S 18 body končíme na předposledním třináctém místě s bilancí 6 - 6 - 14 a skórem 26:42. Soutěž opouštíme, ale jistě opačným směrem, než jsme si přáli. Ke zlepšení v této sezóně utčitě nedošlo a postupové sny se mění v tvrdou realitu sestupu do okresního přeboru kam míří všechny celky od 7.místa dolů... Náš dres si v tomto soutěžním ročníků vyzkoušela hned třicítka fotbalistů s různým vytížením. Nejvíce utkání odehráli Fr.Bradáč a J.Kroča (22). Dvacítku zvládli Fr.Lukeš, M.Zmrzlík a K.Chmelický, ale ani to není z šestadvaceti možných mnoho. Nejlepším střelcem se se sedmi kousky stal P.Konrád a tři přidali K.Chmelický, K.Smetana a Fr.Bradáč.
celkem:  6 - 6 - 14  26:42  18 b.
podzim: 1 - 5 - 7  13:25  7 b.
jaro: 5 - 1 - 7  13:17  11 b.

SEZÓNA 1977/78 - 4.DÍL NAŠÍ HISTORIE
Pro hráče, ale i příznivce našeho fotbalu byla sezóna 1977/78 desátá v řadě v 1.A třídě a bohužel na dlouhá desetiletí i poslední (pozn. návrat se uskutečnil až za 35 let v roce 2013). Už v minulé části jste si mohli přečíst, že náš tým několik let brázdil spodní polovinu tabulky a tak se o výrazné překvapení nejednalo. Na našem mužstvu se od samého začátku sezóny projevovala velmi slabá tréninková morálka, časté změny v sestavě (ty však byly vynucené, protože i docházka na mistrovské zápasy byla žalostná) a po letech i určité uspokojení. No a jelikož jde ruku v ruce s výsledky i týmová pohoda, tak nebylo divu, že vztahy v tomto období nebyly kdovíjaké. Dalším klíčovým faktorem podporujícím blížící se nezdar  byl letní odchod Fr.Bobčíka. To, že byl následně ještě několik let platným hráčem Vlčnova už je jiná kapitola. Nám však odešel nejlepší střelec celku a také celé klubové historie, který má jako jediný právo brblat nad každou neproměněnou  šancí Nivničanů až do dneška. Jeho bilance v našem dresu se zastavila na 240 odehraných zápasech a 110 vstřelených brankách. Jestli se ho někteří kluci snažili nebo snaží dostihnout tak je potřeba připomenout, že Fr.Bobčík stovku gólů dosáhl v A třídě a ne v okresní soutěži. Další citelnou ztrátou byl konec kariéry J.Píšky (po příchodu z Bánova odehrál za Nivnici během pěti a půl sezóny - 121 utkání a vsítil 10 branek a na hřišti zůstal sedm dní v týdnu i po skončení kariéry) v průběhu sezóny a to už byl druhý chybějící hráč základní sestavy, což v našem rozpoložení bylo poznat. Za adekvátní náhradu můžeme považovat příchod Janče z Korytné, který se s 10 góly stal nejlepším střelcem mužstva a také návrat J.Flasara (5 gólů). Za takové situace tedy začala sezóna 77/78 a Nivničany zastihla slušně řečeno v útlumu už od jejího začátku. No.. když nebylo jiného zbytí tak se naši alespoň pustili do sbírání klubových rekordů a kuriozit, za které ještě úvodních šest porážek považovat nebudeme (např. v Hluku 0:4, doma s Duklou UH 3:4 a v Kloboukách 0:5). Jak nazvat porážku 0:10 ve Slavičíně nevíme, ale víme, že se jedná o dosud nepřekonanou ostudu, nebudeme-li za ještě větší považovat závěr soutěže v našem podání, ale k němu se teprve dobereme. Proti této šišce byla několikanásobná neúčast prvního či druhého brankáře na utkání pouhou formalitou, majíc svoje řešení v tom, že do branky vždycky někdo vlezl. Drbat hlavu si jako první mohli v 7.kole hráči Štítné, protože nám nejenomže darovali první bod, ale dokonce nám jako jediní na podzim nedali gól, ale co naplat, když jsme jich dali stejně jako oni. První část soutěže pro nás skončila pětibodovým ziskem a chtíc být za vtipálky tak řekneme, že jsme situaci "zachraňovali" až závěrečnými domácími výhrami s Podvesnou (3:1) a Kněžpolí (2:1). Z nezmíněných výsledku připomeneme snad už jenom venkovní prohry v Malenovicích (0:3), Brumově (0:1), Strážnici (1:4) či Chropyni (1:4). Doma jsme nestačili například na Mistřice (1:3) a Kunovice (0:1). Celková podzimní bilance se zastavila na číslech 2 - 1 - 10. V zimní pauze bylo času dost na přemýšlení, utužení kolektivu a hlavně k trénování, čemuž mělo napomoct i soustředění, ale efekt trval jenom pár kol a potom se definitivně rozplynul. Doma se nejprve zablýskalo na lepší časy (Hluk 2:0, V.Klobouky 2:1 Slavičín 2:0), ale ty nepřišly, protože nebyly podpořeny body z venku, kde jsme byli neškodní celou sezónu (např Dukla 0:1, Podvesná 1:5 nebo Štítná 1:2). Po domácí prohře 2:3 s Chropyní už nebylo co řešit a tak to naši neřešili. K poslednímu domácímu (!) utkání se Strážnicí (0:4) se jich šeslo 9 (!) a do Kněžpole jelo Nivničanů 10! Celkově jsme skončili samozřejmě poslední s bilancí 6 - 1 - 19  při skóre 27:69  a za zisku 13 bodů. Na předposlední Duklu UH nám jich chybělo osm, ale platné by nebyly, protože do B třídy jsme jeli i s vojáky z Hradiště. A kdo vlastně všechno jel? Lukeš (22), Konrád (14), Mir.Zmrzlík (26 - jako jediný odehrál všechny zápasy) Tomanec (20), J.Bršlica (4), Chmelický (24), L.Výmola (9), Kaňa (17), V.Výmola (21), Bradáč (24), Píška (8), Tesařík II. (14), Tesařík I (2), Janča (23), Flasar (13), Smetana (1), Šmíd (8), Kroča (8), Řezníček (22), K.Bršlica (6), St.Straňák (2), P.Karlík (4), Stojaspal (11), P.Hromčík (1). Trenérem byl Zd.Tesařík.

NĚCO Z HISTORIE 3. (1970-77)
Následujících 7 roků od sezóny 69-70 provázela naše mužstvo neuvěřitelná vyrovnanost jak v konečném umístění, tak i v počtu získaných bodů (stále se za výhru udělovaly dva). Posuďte sami. Od sezóny 1970/71 až do ročníku 76/77 se náš bodový zisk vždy pohyboval v rozmezí 23 až 26 uhraných bodů. V roce 1971 nám jich čtyřiadvacet stačilo na 9.místo. Tehdy jsme situaci po špatném podzimu (3 - 4 - 6  10 b.) zachraňovali až v jarní části (6 - 2 - 5  14 b.). Oproti minulé sezóně (viz. tabulka níže) jsme nově nastupovali proti Dukle Uh. Hradiště, Holešovu a Uh. Ostrohu. V další sezóně, která končila v roce 1972 jsme zaznamenali malý posun v tabulce, když jsme obsadili 7.místo se ziskem 26 bodů. K tomu si připočteme 3 body za dva výlety do Prostějova (Dukla a Železárny) a do Určic. V dalším roce už jsme se přiblížili k sestupovým příčkám, ale konečné 11.místo a 24 bodů na záchranu stačí (sezóna 1972/73). Náš mančaft vedl Fr.Trtek a nově jsme poznali i hřiště v Hulíně a St.Městě, ale tam jenom krátce, protože toto mužstvo vyhrává soutěž o devět bodů a postupuje do oblastního přeboru. Před sezónou 73/74 náš tým přebírá trenér J.Slinták a náš tým provází nevyrovnané výkony, což ovšem není nic nového. Mezi ty povedené patří hned v úvodu sezóny výhra 4:3 v Hluku a chvála se hrne na celou sestavu. My zmíníme Flasara, Kunčíka, Lukeše, Stojaspala a Píšku a hlavně střelce Fr.Bobčíka (3) a K.Bršlicu (1) a zrovna tito dva nás střelecky potáhnou ještě nejednu sezónu. Nevyhnuli jsme se ovšem i jednomu ostudnému vystoupení za nějž musíme považovat inzultaci rozhodčího v 6.kole na domácím hřišti. Naši neudrželi se Štítnou vedení 2:0 a po srovnání to nejprve odnesl rozhodčí a hned potom i my. Další domácí utkání jsme museli sehrát v Ostrohu a Slavičín nám tam nadělil sedm kulí. Dojem jsme napravovali třeba v UH s Duklou, kde jsme nekompletní a s J.Kaňou v brance uhráli bod za remízu 1:1. Po podzimu se nacházíme na 9.místě, ale s dostatečným náskokem od posledních příček. Přesto dochází znovu k výměně trenéra. Slintáka nahradí Fr.Lukeš, který bude i nadále nastupovat v naší sestavě. Jarní část začínáme s O.N.Vsí, ale výsledek není podstatný, protože ho zastínilo vážné zranění (zlomená noha) našeho mladého stopera F.Kunčíka, pro kterého je to po 58 utkáních poslední v našem dresu. Jakoby to náš tým poznamenalo a v jarní části už nic světoborného nepředvede a udrží 9.místo, kde jsme byli i po podzimu. Zmínit bysme mohli střelecké schopnosti F.Bobčíka (20) a K.Bršlice (11). V daším ročníku (1974/75) není opět nic nového - 7.místo a 24 bodů. Podzimních 14 bodů se zdálo málo a tak F.Lukeše na postu trenéra nahradí Mir. Kreisl (ten u nás není nováčkem), ale výsledkové zlepšení nepřišlo. Potěšily alespoň domácí výhry s Bánovem (4:0) a Uh. Ostrohem (2:0). Mužstvu opět pomohlo útočné duo Bobčík (11), Bršlica (10). Náš stereotyp rozbila až sezóna 1975/76, ale nikoliv tím, že by áčko vybočilo z řady (klasických 25 bodů a prostředek tabuly), ale tím že došlo k založení B mužstva. To bylo složeno z hráčů jenž došli z dorostu nebo vojny a z nevytížených fotbalistů 1.mužstva. Béčko (pod trenéry Hromčíkem a Markem) svoji soutěž vyhrálo, ale místo postupu bylo rozpuštěno a vypuštěno a jeho role tak byla epizodní. Důvod byl prostý. Během sezóny někteří hráči áčka usoudili, že je lepší vyhrát se zálohou v sousední dědině než na druhém konci kraje v A třídě o gól prohrát a z těchto důvodů chtěli raději kopat v nízké soutěži. Je jasné, že kvůli tomu druhý tým nevznikl a po roce bylo po něm. A tak máme od sezóny 1976/77 (a vlastně dodnes) znovu jenom jeden tým dospělých. V této sezóně mančaft převzal Zd.Tesařík a do naší soutěže přibyly celky Hodonína, Chropyně a Strážnice a už tak silně obsazená soutěž se ještě zkvalitnila. K tomu nám do Uh.Brodu odchází M.Trtek a také opory J.Kaňa a K.Bršlica více nehrají jak hrají. Starostí tedy více než dost a Nivničané to na podzim dostávají poznat. Porážky na domácím hřišti se Strážnicí, Val. Klobouky a Štítnou neznačí nic dobrého, zvláště když jsme je venku nedovedli nahradit (jenom dva body za remízy v UH a Kněžpoli). Jaro jsme zahájili porážkou 2:5 v Luhačovicích a dlouhé působení v A třídě se zdálo u konce. Nebylo. Na domácím trávníku jsme v jarní části neztratili ani bod a spolu se třemi z venku to stačilo na záchranu soutěže. Musela k  tomu ovšem pomoct až infarktová výhra doma s Kněžpoli, když jsme dali vítěznou branku až v samém závěru. Takže 12.místo  9 - 5 - 12  38:46 a 23 b. Střelci: Bobčík - 16 a dvojice Řezníček, Stojaspal po pěti. O další sezóně (77/78) příště.

NĚCO Z HISTORIE 2.
Po sezóně 67/68 strávené v B třídě dochází k reorganizaci fotbalových soutěží na Moravě a nově jsou vytvořeny tři župy - Jihomoravská (Brno), Středomoravská (Olomouc), do které byl zařazen i náš tým a Severomoravská se sídlem v Ostravě. Nová sezóna 68/69 zastihuje NIvničany v A třídě, kde strávíme následujících deset sezón. V té první byli našimi soupeři např. Duk. Holešov, Brumov, T.Holešov, V.Klobouky a také Uh.Brod. Další sezóna v A.třídě 1969/70 byla vůbec jedna z nejúspěšnějších, kdy jsme působili v A třídě. Výsledky napovídaly, že jsme v té době produkovali dobrý fotbal. Jako jediní jsme dokonce dokázali remizovat (1:1) na půdě prvního celku tabulky Sp. Uh.Brod. V našem dresu tehdy mj. hráli Fr.Tomanec, K.Bartek, Jo.Flasar, Fr.Lukeš nebo Fr.Bobčík. V této sezóně jsme dosáhli nejvyšší výhry v A třídě vůbec, když jsme D.Hranice porazili 8:1.
1.A třída 1969-70
1. Sp. Uh. Brod 16 5 5 72:38 37
2. Štítná 15 4 7 51:29 34
3. Sigma Hranice 14 4 8 66:34 32
4. Malenovice 12 8 6 46:34 32
5. Jalubí 11 8 7 49:46 30
6. Nivnice 11 7 8 50:44 29
7. Dukla Slavičín 10 5 11 51:43 25
8. MEZ Brumov 10 5 11 43:50 25
9. Kojetín 8 8 10 48:54 24
10. Tatran Bystřice 9 5 12 30:44 23
11. Kozlovice 7 7 12 42:50 21
12. Vlčnov 9 3 14 31:44 21
13. Tech. Chropyně 7 6 13 44:50 20
14. Dukla Hranice 3 5 18 27:90 11

NĚCO Z HISTORIE (TENTOKRÁT DÁVNÉ)
Původně jsme chtěli začít úspěšným ročníkem 69/70 v 1.A třídě, ale protože jsme tři roky před tím teprve započali výstup do vyšší sfér tak se nejprve ohlédneme za sezónou 1966/67, kdy jsme vyhráli okresní přebor. Už v této době jsme se potkávali s celky, z nichž nás mnohé provázely i následujících vícenež padesát let (s Bojkovicemi, Újezdcem a Kunovicemi dokonce hrajeme i v letošní sezóně). Za povšimnutí stojí náš nízky počet inkasovaných branek. Druhý nejmíň inkasující tým se zastavil na dvojnásobku toho našeho. Tehdy se ještě samozřejmě udělovaly za výhru dva body. Po postupu do B třídy v ní naši fotbalisté v následující sezóně obsadili solidní páté místo. Dva body nám chyběly na třetí Slavičín. Druhý byl také Slavičín (Dukla) a soutěž vyhrálo St.Město.

okresní přebor 1966-67
1. Nivnice 15 5 2 73:16 35
2. Bánov 14 4 4 64:32 32
3. Kostelany 12 2 8 66:39 26
4. Huštěnovice 11 4 7 53:48 26
5. Slavkov 12 1 9 56:42 25
6. Uh. Hradiště 11 2 9 59:52 24
7. Havřice 7 7 8 50:39 21
8. Březolupy 9 1 12 36:55 19
9. Bojkovice 7 4 11 37:46 18
10. Újezdec 7 3 12 45:48 17
11. Kunovice 6 3 13 47:76 15
12. Babice 3 0 19 24:117 6
logo.JPG









barvy
Z.RADOCH

 


MITES s.r.o.




 







 
 



   
RI - STAVBY.CZ



 

ANKETA

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one