TĚLOVÝCHOVNÁ  JEDNOTA  NIVNICE  z.s. FOTBAL 

1.mužstvo - 1.A třída    dorost- krajská soutěž   žáci- okresní přebor   přípravky- okresní přebor

1.A TŘÍDA 2018 / 2019

I PŘES JARNÍ TRÁPENÍ V KLIDNÝCH PATRECH

 
   Loňské záchranářské martyrium, které bylo úspěšné až díky poslednímu kolu, jistě nikdo opakovat nechtěl a proto byly cíle  daleko vyšší. Hlavním byl pohyb v poklidném prostředku tabulky a druhým zkonsolidovat kádr a neprotočit nesmyslně velké množství mnohdy nepoužitelných hráčů. K jeho naplnění bylo potřeba dát dohromady kádr, jehož členové měli mít mimo fotbalové kvality i smysl pro zodpovědnost a plnění povinností, které už A třída obnáší. Dělat si falešné iluze, že vše díky záchraně fungovalo by bylo velmi falešné, protože realita byla právě opačná. Mezi málo pozitiv patřilo učinkování Jirky Veleckého v našem týmu a díky maximální snaze se ho podařilo udržet i pro tuto sezónu. Ani na další výbornou zprávu se nečekalo dlouho a byl jí návrat Radima Straňáka, jenž se tři roky toulal po okolí (Strání, Hluk). Dalším novým hráčem Nivnice se stal David Bumbalík, kterého rovněž můžeme zařadit do kolonky návratů (v dorosteneckém věku si u nás už zahrál i za muže).  Stejné nebo podobné podmínky splňují i příchody z hostování nebo z dorostu  - D.Bartoš, M.Hladiš, V.Borýsek a D.Chovanec. Čas ukáže, že příchod těchto hráčů bude znamenat pouze doplnění kádru a ani jeden z těchto Nivničanů se bohužel do klubových kronik nezapíše, protože o to nebude stát. V ještě nekompletním složení jsme v červenci nastoupili doma proti Zlechovu a naše iluze vzaly ihned za své. Hosté u nás vyhráli 5:2 (S.Josefík, F.Hladiš) a otázek bylo víc jak odpovědí. Prohra oslabila už tak křehkou pozici trenéra F.Ondrůška a začalo se mluvit o střídání stráží. Náhrada se však hledala složitě a když jí stále nebylo zůstávalo vše při starém. Při pátrání po všech čertech se nakonec sám ozval bývalý trenér Napajedel Roman Leitner a světe div k domluvě došlo a fotbalisté Nivnice měli z ničeho nic nového kouče. Už s ním jsme hráli v Bánově a smysl  utkání se soupeřem hrajícím o dvě třídy níž byl diskutabilní, jelikož nám chyběly dvě třetiny kádru, ale ti zbývající se alespoň proběhli (7:4, 3x F.Ryšávka, 2x R.Straňák, V.Velecký, V.Borýsek). K pohárovému utkání do Březolup už jsme přece jenom odjeli v lepším složení a hlavně pro postup. Domácí už mají lepší roky za sebou a tak z toho byla povinná výhra (4:1, 3x V.Velecký, D.Bumbalík) a postup. Druhé kolo už bylo daleko složitější, protože do Nivnice přijel favorit z Osvětiman. Jarní výprask už se však neopakoval a to bylo znamení, že jsme na dobré cestě. Se soupeřem jsme nejenomže drželi krok, ale ještě jedenáct minut před koncem jsme dokonce vedli. Potom ale Osvětimany z penalty vyrovnaly a pár minut před koncem utkání slepenými góly rozhodly ve svůj prospěch (2:4, J.Velecký, R.Straňák). Těsně před začátkem nového ročníku si kouč R.Leitner dovedl svého bývalého svěřence Jiřího Roubala a mohlo se začít. Už bez D.Saguly a hlavně Jana Michalce, který u nás odkopal 191 utkání a dal jeden gól. Ve volném přestupovém okně odešel o soutěž níž do Slavkova.  
   S očekáváním jsme v nedělní dopoledne odjeli do Kunovic, kde nás čekal první mistrák. Do sestavy se dostalo několik nových tváří a tak si ji můžeme připomenout: F.Hladiš - M.Holboj (81.V.Borýsek), J.Roubal, P.Hladiš, P.Stojaspal - V.Velecký, D.Bumbalík, R.Straňák, S.Josefík (62.J.Máčalík) - F.Ryšávka (46.P.Těthal), J.Velecký. Čekání na úvodní facku netrvalo dlouho a už v 5.minutě jsme ztráceli na soupeře jeden gól. Ve 13.minutě už dva a teprve potom přišla snaha, zlepšení a dokonce i gólové příležitosti, ale s výsledkem už nepohnul nikdo, ač byla šancí na obou stranách spousta. Pro nás začal nový ročník zklamáním a pro domácí Kunovice výhrou 2:0. V následujícím domácím utkání už jde mluvit o povinnosti bodovat a nebylo vůbec rozhodující s kým. Pro pořádek povíme, že přijely v prvním kole vítězné Buchlovice a jedním dechem dodáme, že i v tomto duelu padaly góly hned zkraje. Jiné bylo to, že jsme se na tom podíleli i my. První branku nové sezóny jsme dali z penalty, ale radost trvala rovnou minutu a bylo srovnáno. Obě branky se vlezly do čtvrthodinky a třetí přišla krátce po ní. Závar před brankou zužitkoval v náš prospěch V.Velecký a bylo z toho vedení, které už do přestávky změn nedoznalo. Po otočce stran nastoupili hosté s chutí vyrovnat a šance by se k tomu našly. Nic ovšem nevyužili a tak se stav měnil po hodině hry v náš prospěch. Svým druhým gólem se o to střelou zpoza vápna zasloužil R.Straňák. Závěr utkání se sice bez zápletky neobešel, protože hosté pár minut před koncem z přímého kopu snížili, ale na naší výhře už se nezměnilo nic (3:2, 2x R.Straňák, V.Velecký). Kam nabere sezóna směr jsme jeli ve třetím kole zjistit do Koryčan, kde už jsme se museli obejít bez nevytížených hráčů J.Mahdalíka (Orel UB) a D.Chovance (Březová). Koryčanské luhy a háje  nám zatím mnoho radosti nepřinesly, ale všeho do času. Poté, co jsme bez úhohy přežili úvodní drtivý tlak domácích jsme se v patnácté minutě ujali z dorážky vedení a až do poločasu nám bylo líp. Po obrátce stran se ale domácím podařilo brzy srovnat a začínalo se znovu. Dle fotbalových zákonů místní ožili a další minuty nám zatápěli v touze po obrácení výsledku. To se jim ovšem nepodařilo a do vedení šli J.Veleckým znovu naši, což už s domácími otřáslo a znervózněli. Míč jim z kopaček uskakoval až do konce a nám drahocené tři body přišly náramně vhod (2:1, 2x J.Velecký). Na hody jsme měli velmi těžkého soupeře, kterým byly sestoupivší Kvasice (KP opustily s dvaatřiceti body také proto, že nikdo z této soutěže neměl o divizi zájem a tím bylo dvanácté místo sestupové). Ty se logicky hodlaly hned vrátit a také proto byla naše role složitá. Před velkou návštěvou (350) se hrál výborný fotbal a favoritovi jsme byli vícenež vyrovnaným soupeřem. Bohužel utkání rozhodl jediný gól hostí z 53.minuty a nám zůstal jenom dobrý pocit z předvedeného fotbalu a obav hostí o výsledek do poslední vteřiny (0:1). Napravit nebo pošramotit úvod soutěže jsme za týden odjeli do Dolního Němčí. Tam se po našem lepším začátku bez gólových plodů hra vyrovnala a když už to vypadalo na bezbrankový poločas padl jediný gól utkání. Domácí nám z pětadvaceti metrů vrátili do sítě odražený míč a teprve potom se mohlo do kabin. Ač jsme ve druhé půli vířili prach na polovině domácích vyrovnání nepřišlo a my tak odehráli druhé utkání v řadě bez vstřelené branky a tím i bez bodu (0:1). Po výborném startu to bylo vystřízlivění a pokles v tabulce na 9.místo. Napravit situaci mohlo utkání s béčkem Viktorky Otrokovice a bylo to utkání velmi rušné a plné všelijakých událostí. Náš vstup do něj vůbec nepřipomínal, že máme problémy s proměňováním šancí a tu první jsme přetavili v gól  Z.Kostelníkem už ve 12.minutě. Když přidal J.Velecký před třicátou minutou dvě naše další branky tak se utkání za stavu 3:0 zdálo rozhodnuté, ale opak byl pravdou. S góly se roztrhl pytel a další dva měl na svědomí nejlepší hráč na hřišti Obiechina a rázem byl náš náskok jenom jednobrankový. V předposlední minutě prvního poločasu došlo k další zápletce, když byl ve vápně sražen P.Stojaspal a odpískána penalta v náš prospěch. Golman Jelínek vše doprovodil hanlivými výroky a to bylo poslední, co převedl. Jedenácku R.Straňák proměnil a výhoda jednoho hráče v poli a vedení 4:2 znovu dávalo velkou naději na tříbodový lup. O přestávce začal manažer hostí Černaj vyhrožovat tím, že jeho družina do druhé půle nenastoupí, ale rozumní fotbalisté ji odehrát šli. Udělali dobře. Ve druhé  půlce byli i v oslabení lepším mužstvem a ač neradi tak musíme přiznat, že výsledek 4:4 po devadesáti minutách byl poměrně spravedlivý. Penaltový rozstřel pro někoho šťastnejší být musel a jelikož se hned dva fotbalisté hostí netrefili, brali jsme o bod víc my (5:4 PK, 2x J.Velecký, R.Straňák, Z.Kostelník). Povzbuzeni dvoubodovou výhrou jsme pomýšleli v Osvětimanech na překvapení, ale k tomu bylo daleko.  Dva góly inkasované těsně před přestávkou daly poločasovému stavu podobu 3:0 a s tím už jsme ve druhé polovině nic nesvedli. Favorit nám ještě dvě branky přidal a my vzali zavděk alespoň jedním čestným úspěchem docíleným za stavu 0:5 (1:5, P.Těthal). Situace tak kritická jako loni sice nebyla, ale osm bodů stačilo jenom na jedenácté místo s minimálním odstupem na spodek tabulky a tak byla obezřetnost na místě. Stejně chudý bodový zisk trápil i Žalkovice a o takových zápasech se říká, že se hraje o šest bodů, tak se toho  budeme držet. Čtyři utkání bez tříbodové výhry už byly tak akorát, ale průběh první pětačtyřicetiminutovky naznačil, že toto číslo konečné být nemusí. Hosté šli totiž ve 21.minutě do vedení a začalo naše trápení a neblahé vzpomínání na loňský ročník. Neslaný nemastný výkon přesto do půle přinesl vyrovnání D.Bumbalíka na 1:1. Do druhého poločasu jakoby v našem dresu vyběhlo jiných jedenáct fotbalistů, protože výkon byl zcela odlišný. Na vedoucí gól se čekalo jenom chviličku a na ty další dva už sice trošku déle, ale na strachování o výsledek to bylo pořád ještě včas (4:1, 2x J.Velecký, D.Bumbalík, V.Velecký). Důležité tři body nás posunuly v tabulce doprostřed a před dalším těžkým utkáním jsme je nutně potřebovali. Před odjezdem do Bojkovic jsme zavzpomínali na jarní debakl (1:9), ale maje v sestavě šest jiných fotbalistů jsme podobné úvahy rychle vyhnali z hlav. Zpět se tam usídlily v osmadvacáté minutě, kdy už domácí vedli 2:0, ale obrázek hry jaro opravdu nepřipomínal. Když nám ale Bojkovjané v 66.minutě přidali třetí branku nemohlo být o osudu tří bodů pochyb. Přesto na zápletku ještě došlo, neboť za tři minuty snížil J.Velecký a za další čtyři upravil J.Máčalík na 2:3. Jasně, že domácí znervózněli a naši ožili, ale rozkouskovaný závěr nám více nedovolil a domácí už zbytek ubránili a proleželi. Škoda, že jsme nezabrali dříve jak za stavu 0:3 (2:3, J.Velecký, J.Máčalík). V úterý 9.října se na našem hřišti uskutečnilo přátelské utkání Česko - Slovensko (1:1) šestnáctiletých fotbalistů a po něm se čekalo na derby s předposledním Újezdcem. Bylo to už desáté utkání a bylo znovu potřeba bodovat a zvětšit rozestup od konce tabulky, kde náš soupeř zrovna pobýval. Povinnosti jsme si začali plnit velmi brzy a už v 6.minutě rozvlnil bývalý hráč soupeře P.Těthal síť a naši vedli. Ten samý hráč měl asi na svůj bývalý klub pifku a za deset minut mu přidal další gól. Klid v našich řadách vydržel něco přes třicet minut, po kterých následoval kontaktní gól hostí. Kdo ale čekal nějaký jejich nápor tak se nedočkal a závěr poločasu se odehrál dle nivnických not. Naši měli balon pod kontrolou častěji i ve druhé polovině, ale už se spíše bojovalo a povedých akcí ubývalo. Jednu jsme však přece jenom ukázali a gólem J.Veleckého (také hrál za Újezdec) jsme utkání dovedli v klidu do zdárného konce (3:1, 2x P.Těthal, J.Velecký). Také 11.kolo soutěže jsme odehráli v domácím prostředí a nabízela se otázka proč toho nevyužít a rozšířit čtrnáctibodový zisk a nepolepšit si už tak výborné 7.místo. Soupeř přijel z Nedachlebic a měl o tři body míň jak my. Podmínky k tomu byly ideální a po úvodním nic nedělání se naši rozehráli k výbornému představení, které dovedli podpořit i góly. Ten první padl už před dvacátou minutou a druhý krátce po ní. Na stavu 2:0 se do poločasového odpočinku nic nezměnilo a nám to pranic nevadilo, přestože se říká, že je to nejhorší poločasový stav. Ten po přestávce dlouho nevydržel a naši během deseti minut odskočili do čtyřbrankového náskoku. Fotbal už bavil jenom Nivničany a nebýt jejich nedbalosti v zakončení tak by konečný výsledek musel být daleko vyšší jak 5:0 (3x J.Velecký, V.Velecký, Z.Kostelník), ale i tak panovala obrovská spokojenost. V tabulce už jsme poskočili na šesté místečko a využít euforie jsme hodlali i v Ořechově, jenž byl o příčku pod náma. Tam se hraje vždy těžce a nejinak tomu bylo i na konci října. V polovině úvodní části utkání jsme se zásluhou V.Veleckého dostali do vedení a následně doslova prošustrovali deset tutovek, což nás mohlo hrozitánsky mrzet. Přesto se hned po přestávce po výstavním gólu D.Bumbalíka z dálky zdálo, že je rozhodnuto. Nebylo. Jako při každé návštěvě Ořechova jsme v 70.minutě čelili penaltě, ale F.Hladiš ji bravurně zneškodnil. V 78.minutě přišly další rány osudu. Po sporném zákroku V.Veleckého na Kowalíka následovala druhá penalta a také červená karta pro našeho obránce. Druhou penaltu už domácí proměnili, ale se zbytkem utkání už jsme si s vypětím všech sil a nervů poradili (2:1, V.Velecký, D.Bumbalík) a potřetí v řadě brali tři body. Po dvanácti kolech jsme s dvaceti body trůnili na šesté pozici a pohled do nedávné minulosti nám prozradil, že  za celou loňskou utrápenou sezónu jsme získali jenom o bodík víc. Minimálně ten jeden jsme toužili uchmatnout v domácí derniéře proti kvalitnímu týmu z Napajedel, který vyhrál čtyřikrát v řadě.  Netřeba dodávat, že trenér R.Leitner (postavil tuto sestavu: F.Hladiš - M.Holboj, J.Roubal, P.Hladiš, P.Stojaspal - Z.Kostelník /90.A.Bartoš/, D.Bumbalík, R.Straňák, S.Josefík /46.M.Hladiš/ - V.Borýsek /78.F.Ryšávka/, J.Velecký) chtěl tři, protože byl v létě právě z Napajedel "odejit". Úvodní polovina utkání zůstala svou kvalitou za očekáváním, jelikož obě defenzívy držely útočné choutky protivníků na uzdě. Proto se rozmlsaní diváci téměř nudili a vydrželo jim to do šestatřicáté minuty. V ní poslal Z.Kostelník balon za stopery soupeře a náš kanonýr J.Velecký se razantně opřel do míče a naši o gól vedli. Druhou půli provázel nápor soupeře, jenž napřed trpělivě kombinoval a teprve s naskakujícím časem zvolil jednoduché nákopy, ale ke srovnání nevedl ani jeden ze způsobů dobývání naší branky. Neuvěřitelná série čtyř výher nás katapultovala se ziskem 23 bodů na páté místo a jenom jeden nám scházel na třetí a tři na druhé! Zimovat jsme se tak odebrali s celkovou bilancí 7 - 1 - 0 - 5  27:22 a se zmíněnými 23 b. Jak bude vypadat jaro netušil nikdo, ale že se o soutěž strachovat nemusíme bylo jasné všem. Jenže...
   Událostí zimy byl odchod Jiřího Veleckého do Rakouska. Jak nám jeho pravidelná docházka a dvanáct podzimních gólů  bude chybět zhodnotí až čas. Už zapomenutou epizodou bylo, že si náš trenér na post sportovního manažera přivedl ing. Dalibora Gajdůška, za nímž nebudou vidět v následujícím půlroce žádné výsledky, ale na druhou stranu nás to ani nebude nic stát, takže nula od nuly pojde. Přípravu na jarní část začali naši borci v první půlce ledna a za měsíc kopali úvodní přátelák. Protože jsme ani v letošním roce nevyužili zimního turnaje v Uh.Brodě, tak se hrálo v Luhačovicích. Soupeřem byly V.Klobouky a vysoká výhra 9:1 (šestkrát skóroval V.velecký) překvapila kdekoho. Proti Slušovicím se nás sešlo jenom jedenáct, ale remíza 3:3 svůj význam měla. S mančaftem z krajského přeboru z Nevšové už jsme si poradit nedovedli (1:3) a jeden štěk sehrál i L.Kábrt, jehož působení se smrskne a pár přáteláků, což ale našemu manažerovi vyčítat nebudeme. Rozpaky prohloubila i porážka 2:4 ve St.Městě a ještě více stále bídná docházka. Prohra přišla i v domácí generálce s Hlukem (1:2), když se obou stranách improvizovalo. Jestli se říká těžce na cvičišti - lehce na bojišti tak v našem případě to neplatilo. Nevyšel nám totiž ani první jarní mistrák s Kunovicemi. Před utkáním se v Nivnici zjevil Marek Zikmund, ale  neodehraje skoro nic a jeho přínos bude nulový. Stejně jako stávkujícího P.Stojaspala, který bude v sestavě chybět celé jaro.  I kvůli těmto okolnostem toho Nivničané v prvním poločase předvedli hodně málo a vyvrcholením byl vedoucí gól hostí, který nám také příliš klidu nedodal. Tím spíš, když jsme zaspali i na startu následujícího poločasu a hosté po gólu hlavou vedli o dvě branky. Pětadvacet minut před koncem jsme se po standardní situaci dopli ke kontaktní brance a také ke zvýšeným obrátkám. Ty trvaly deset minut a po jejich uplynutí nám hosté pláchli definitivně. Krásnou brankou z dálky do šibenice nám vzal veškeré naděje Náplava. Dočkali jsme se sice ještě jednoho gólu, ale na výhře hostí a našem rozpačitém vstupu do odvet to nic nezměnilo (2:3, J.Máčalík, R.Straňák). Ke ztrátě bodů jsme přidali i vyloučení J.Roubla a odchod Jana Máčalíka, který byl uvolněn na rodnou hroudu do Korytné. Na startu až příliš negativních zpráv. V Buchlovicích si první start v mužích připsal Viktor Soukeník a také on měl podíl na svižném fotbalu. Divák se ale musel pětačtyřicet minut obejít bez gólu a odměněn byl až v minutě číslo 49. My bychom se bez něj ovšem obešli i nadále. V šestašedesáté navíc domácí v duchu hesla nedáš-dostaneš skórovali podruhé a to už s náma vypadalo zle nedobře. Hlavy jsme ale nesklonili a jiskru vykřesal V.Borýsek třináct minut před závěrem. Buchlovjané se začali strachovat o výsledek a zakopát balony, načež bylo spravedlnosti učiněno za dost a po závaru v poslední minutě srovnal stav V.Velecký. Mrzelo nás jenom to, že nám nevyšly dvě penalty a bonusový bod brali domácí (3:2 PK, V.Borýsek, V.Velecký). Že to bude na dlouho poslední získaný bod nevěřil nikdo... Do utkání s Koryčanama vyhnal trenér sestavu F.Hladiš - M.Holboj, P.Těthal, P.Hladiš, Z.Kostelník (20.V.Borýsek) - F.Ryšávka (62.D.Bartoš), R.Straňák, B.Bumbalík, V.Soukeník - M.Zikmund (46.M.Hladiš), V.Velecký a byla to jedenácka jalová a donutila naše příznivce přemýšlet nad tím, kdeže podzimní sněhy jsou. Prrvní ránu jsme inkasovali v podobě gólu ze standardní situace hned v 9.minutě a druhou byla tržná rána na hlavě Z.Kostelníka. Dlouho předloho jsme se z obou vzpamatovávali a v klidu se dá říct, že  do pauzy k tomu nedošlo. Po ní to bylo nemlich to samé a o závěrečném náporu nemůže být taktéž řeč. Nebylo proto divu, že hosté v nastavení potvrdili zisk tří bodů další brankou (0:2) a nám zbyly obligátní "oči pro pláč". Proč se nám vůbec nedaří zatím nikdo nezjistil, ale víme, že z přetrénovanosti to není. Před cestou k vedoucím Kvasicím věru vyhlídky růžové nebyly a bezezbytku se naplnily. Bude to jenom těžko k uvěření, jestliže napíšeme, že naše hra byla daleko lepší jak minulý týden. Stav byl totiž  v 71.minutě 4:0 pro favorita, ale opravdu tomu tak bylo. Důkazem mohlo být, že jsme nic nezabalili a po dvou našich brankách jsme domácí donutili  zdržovat a bát se  kontaktního gólu. Ten už nepřišel a my se poprvé dívali na tabulku (2:4, R.Straňák, V.Velecký). V ní jsme se kupodivu našli na osmé příčce s dostatečným náskokem na dno. Velikonoční utkání k nám přijelo sehrát sousední Dolní Němčí a po obstojném výkonu z minulého kola se slehla zem. Na naše před třemi sty diváky dolehla opět tíha okamžiku a když deset minut před přestávkou  proměnili hosté přímák ve vedoucí gól, bylo s náma znovu zle. Tím spíš, že jsme brzy po příchodu z kabin dostali druhou branku...  Třetí tým tabulky měl lepší pohyb a nápady i po zbytek utkání a do kolonky inkasovaných gólů nám ještě jeden přibyl (0:3). Že to s náma jde z kopce  jsme věděli jistě, protože jsme nevyhráli ani páté jarní utkání a jenom dostatečný podzimní bodový zisk znamenal, že jsme nebyli namočeni až po uši. Do Otrokovic jsme proto nejeli s existenčními starostmi, ale do pohody už bylo dávno daleko. Brzký (dopolední) byl začátek zápasu i domácí vedení, jenž na sebe nenechalo čekat ani deset minut. Druhý gól do šatny nás nepotěšil už vůbec a ani snížení po přestávce nám k ničemu nebylo. Poslední patnáctiminutovka patřila střelecky domácím a  výsledku už nebylo pochyb (1:4, R.Straňák). Před duelem s Osvětimany nebyly vyhlídky nikterak růžové a to už jenom kvůli tomu, že náš soupeř na jaře neztratil ani bod. Papírové předpoklady ale na place dlouho neplatily. Naši podali výborný obětavý výkon a zaslouženě se do poločasu ujali vedení, byť to bylo z penalty. Také ve druhé polovině to dlouho vypadalo na bodový zisk, ale o ten nás připravily neproměněné šance nabízené na dvoubrankové vedení. Za jejich zahození nás hosté potrestali v poslední desetiminutovce, kdy zcela otočili výsledek utkání, ve kterém si naši zasloužili bodovat (1:3, R.Straňák). Po vzoru týmů ze spodku (v Ořechově vyměnil Barcucha Hastík a v Újezdci Červinku Šebesta) nabídl náš trenér R.Leitner rezignaci, ale fotbalový výbor zatím změnu naplánovanou neměl. Do Žalkovic se proto odjelo v totožném složení a asi se nám začalo stýskat po tuhém boji o záchranu. Domácí šli do vedení hned na startu po centrované standardce, ale už do přestávky jsme srovnali krok a vyrovnali. Vyrovnaný stav a naděje na body vzaly za své po obrátce. Netrvalo to ani  dvacet minut a domácí už vedli o tři branky, když zrovna neměl den golman P.Lysoněk.  Za tohoto stavu už měli naši hlavy dole a to byly, prosím, Žalkovice nejslabším týmem s nímž jsme na jaře hráli (1:4, R.Straňák). Situaci už jsme museli považovat za hodnou řešení (předposlední Újezdec na nás ztrácel už jenom  5 bodů), ale Bojkovjané neměli pro žádné kejkle pochopení a prý k nám přijeli vyhrát. Bodejď by ne při naší formě. Jak už to ale chodí tak odjeli s prázdnou ve všech ohledech. Nivničané (F.Hladiš - M.Holboj, J.Roubal, P.Hladiš, P.Těthal - Z.Kostelník /81.V.Soukeník/, D.Bumbalík, M.Hladiš /71.F.Ryšávka/, V.Velecký, R.Straňák - S.Josefík /84.T.Sláma/) totiž v hodině dvanácté procitli. Přes naše brzké vedení nastaly vzápětí komplikace v podobě toho, že hosté stav obrátili ve svůj prospěch, ale po dvaceti minutách bylo vyrovnáno a začínalo se znovu. No znovu... Po pauze přišlo na hřiště jenom naše mužstvo a na nerozhodný stav zbyly za chvíli jenom vzpomínky. Střelecký koncert předvedl autor čtyř branek R.Straňák a hosté na sebe upozornili jenom červenou kartou patnáct minut před koncem. Vysoká výhra (6:2, 4x R.Straňák, M.Hladiš, S.Josefík) dala zapomenout na nepovedené období a další cesta byla daleko klidnější. Jelo se do Újezdce a byli to domácí kdo byl na tahu, protože jejich předposlední příčka jim na klidu nepřidávala. Poznat to bylo brzo, jelikož utkání po krátké malé domů domácích začalo naším gólem a to další vývoj nutně poznamenalo. Jakmile se domácí z tohoto políčku dostali tak se pokračovalo stylem nahorů dolů a to provázelo celý zbytek poločasu. Po hodině hry nám přitížilo vyloučení J.Roubala, ale jak se dále ukázalo tak to na výsledek vliv nemělo. Už v deseti jsme za osm minut zužitkovali výhodu pokutového kopu, když domácí kapitán chytil míč do rukou. Penalta to nebyla poslední, protože v nastavení domácí ve vápně faulovali R.Straňáka a ten trestal potřetí (3:0, 2x R.Straňák, P.Hladiš). Domácím přibylo vrásek a naši už zase stoupali tabulkou. Kde ale mohli být nebýt série proher...  Pouhé, jestli se spíše nehodí slovo ubohé, dvě jarní výhry nás definitivně odstřihly od starostí a událo se to za pět minut dvanáct, protože i další utkání jsme hráli na cizím trávníku a to v Nedachlebicích. Naši už byli jakoby pokropeni živou vodou a po  prázdnu se nevraceli ani tentokrát, přestože musíme mluvit i o štěstí. V úvodních minutách padlo po jednom gólu na každé straně, když naši odpověděli na rychlý domácí gól srovnáním už ve třinácté minutě. Na cestu do kabin nám domácí přidali hlavou druhou a vedoucí branku, takže bylo o čem přemýšlet.  Ve druhé fázi utkání se dlouho nic světoborného nedělo, pomineme-li jednu či dvě možnosti domácích utkání rozhodnout. Zdržování Nedachlebjanů v poslední desetiminutovce nebralo konce až se na to nemohla dívat fotbalová spravedlnost a v nastavení poslala na rohový kop našich i brankáře F.Hladiše, který po závaru v domácím vápně výsledek srovnal. Domácí si ve snaze zdržovat vystřídali i některé exekutory pokutových kopů a možná právě na to v rozstřelu dojeli. Naši přivezli další dva cenné body (3:2 PK, V.Borýsek, F.Hladiš) a stále mohli pomýšlet na horní polovinu tabulky, do které nám v nahuštěném prostředku scházely dva body. Pokazit si závěr sezóny by na domácím trávníku bylo trestuhodné a to proto, že k nám přijel poslední Ořechov chytající se stébla (ztrácel dva body na předposlední Újezdec). Soupeř dokázal prohrát z posledních šestnácti utkání hned patnáct a naši ze sebe dělat pitomce určitě nechtěli. Přesto byly v naší hře úseky, kdy k tomu nebylo daleko. Například před půlhodinou hry, kdy se hosté dokonce ujali vedení, což musíme považovat za trest za zahozené šance.  Za pár sekund nás mohli hosté spláchnout druhou brankou, ale stal se pravý opak. Po zahozené tutovce hostí to byli naši, kteří slavili vyrovnání, čímž byl úvodní poločas minulostí. Start toho druhého jsme neměli bůhvíjaký a svět se vrátil do normálu až po odehrané hodině. To jsme konečně obrátili stav ve svůj prospěch a prakticky poslali hosty o soutěž níž. Na cestu jsme jim ještě přibalili třetí branku dosaženou krátce po té druhé a zbytek utkání se mohl dohrát bez emocí (3:1, 2x R.Straňák, Z.Kostelník). S pětatřicetibodovým ziskem jsme odjeli hájit sedmou příčku do Napajedel, které si hověly o tři body a dvě místa výš. Proto to byl těžký úkol, jenž jsme nesplnili. Ač vypadá konečný výsledek (4:1, V.Velecký) jednoznačně, tak utkání takové nebylo. Naši se v šestadvacáté minutě minutě ujali na stoosmdesát vteřin vedení a do přestávky to bylo z brankových událostí vše. Přestože jsme byli Fatře  ve zbývající části vyrovnaným protivníkem, tak góly dávala výhradně ona. A to hned tři. Ty viděl i v hledišti pobývající trenér V.Uhlíř, ale jenom do věci zasvěcení tušili, co si o této návštěvě myslet. K výsledku dodáme, že nás prohra poslala na konečné deváté místo, když nám jenom šest bodů chybělo na pátou příčku. Kde jsme je poztráceli už jsme si přečetli. Po výborném třiadvacetibodovém podzimu jsme do jara vstoupili osmizápasovou řadou proher a až na konci soutěže jsme se znotýrovali a zachraňovali situaci. S dvanácti jarními body se to jakžtakž povedlo, ale na jarní bilanci 3 - 1 - 1 - 8  24:34 nic pozitivního najít nelze. Jak už je patrné z výše uvedeného tak s konečným umístěním  spokojenost vyslovit lze a to už jenom proto, že jsme se nemuseli strachovat ze záchranářského boje, což je oproti loňsku krok dopředu. Našlápnuto však bylo na historicky nejlepší klubové umístění v A třídě. Nestalo se tak.

Kádr a počet odehraných utkání:  26 - R.Straňák, P.Hladiš, 25 - V.Velecký, Holboj, Bumbalík, 24 - F.Hladiš, 22 - Ryšávka, 19 - Těthal, Kostelník, 18 - Josefík, M.Hladiš, 17 - D.Bartoš, 15 - Roubal, Borýsek, 13 - Stojaspal, J.Velecký, 12 - J.Máčalík, 10 - V.Soukeník, 9 - Sláma, 3 - Zikmund, 2 - Lysoněk, 1 - J.Karlík ml. Trenérem byl celou sezónu Roman Leitner.

Střelci gólů: 16 - R.Straňák, 12 - J.Velecký, 7 - V.Velecký, 3 - Těthal, Kostelník, 2 - Bumbalík, Borýsek, J.Máčalík, 1 - F.Hladiš, P.Hladiš, M.Hladiš, Josefík

 
 
1. Kvasice 21 1 2 2 80:22 67
2. Osvětimany 21 1 0 4 90:31 65
3. D.Němčí 14 2 1 9 58:44 47
4. Bojkovice 13 1 2 10 60:61 43
5. Napajedla 10 5 1 10 55:44 41
6. Koryčany 11 1 2 12 43:44 37
7. Nedachlebice 11 0 4 11 54:54 37
8. V.Otrokovice "B" 8 3 6 9 57:64 36
9. Kunovice 8 5 1 12 46:56 35
10. Nivnice 10 2 1 13 51:56 35
11. Žalkovice 8 2 2 14 48:55 30
12. Buchlovice 7 3 2 14 37:48 29
13. Újezdec 6 2 4 14 37:73 26
14. Ořechov 5 1 1 19 29:93 18


PŘEHLED UTKÁNÍ
2. 12.8. Kunovice - Nivnice  2:0  
3. 19.8. Nivnice - Buchlovice  3:2 2x R.Straňák, V.Velecký
4. 26.8. Koryčany - Nivnice  1:2 2x J.Velecký
5. 2.9.  Nivnice - Kvasice  0:1  
6. 9.9. D. Němčí - Nivnice  1:0  
7. 16.9. Nivnice - Otrokovice "B"  5:4 PK 2x J.Velecký, Kostelník, R.Straňák
8. 22.9. Osvětimany - Nivnice  5:1 Těthal
9. 30.9.  Nivnice - Žalkovice  4:1 2x J.Velecký, Bumbalík, V.Velecký
10. 6.10. Bojkovice - Nivnice  3:2 J.Velecký, Máčalík
11. 13.10.  Nivnice - Újezdec  3:1 2x Těthal, J.Velecký
12. 21.10. Nivnice - Nedachlebice  5:0 3x J.Velecký, V.Velecký, Kostelník
13. 27.10 Ořechov - Nivnice  1:2 V.Velecký, Bumbalík
1. 4.11.  Nivnice - Napajedla  1:0 J.Velecký
       
15. 24.3.  Nivnice - Kunovice  2:3 J.Máčalík, R.Straňák
16. 31.3. Buchlovice - Nivnice  3:2 PK Borýsek, V.Velecký
17. 7.4.  Nivnice - Koryčany  0:2  
18. 13.4. Kvasice - Nivnice  4:2 R.Straňák, V.Velecký
19. 21.4. Nivnice - D.Němčí  0:3  
20. 28.4. Otrokovice B - Nivnice  4:1 R.Straňák
21. 5.5. Nivnice - Osvětimany  1:3 R.Straňák
22. 12.5. Žalkovice - Nivnice  4:1 R.Straňák
23. 19.5.  Nivnice - Bojkovice  6:2 4x R.Straňák, Josefík, M.Hladiš
24. 26.5. Újezdec - Nivnice  0:3 2x R.Straňák, P.Hladiš
25. 2.6. Nedachlebice - Nivnice  2:3 PK Borýsek, F.Hladiš
26. 9.6. Nivnice - Ořechov  3:1 2x R.Straňák, Kostelník
14. 15.6. Napajedla - Nivnice  4:1 V.Velecký
logo.JPG










AUTO AWS
           ___


 


MITES s.r.o.

autovrakoviště
Goleš



K - INSTALACE

 




 
 

   
RI - STAVBY.CZ



 

ANKETA

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one