TĚLOVÝCHOVNÁ  JEDNOTA  NIVNICE  z.s. FOTBAL 

1.mužstvo - 1.A třída    dorost- krajská soutěž   žáci- okresní přebor   přípravky- okresní přebor

LETNÍ PŘÍPRAVA 2017
neděle 30.července 18.00 přípravné utkání
TJ NIVNICE - TJ SOKOL ÚJEZDEC/TĚŠOV 2:0 (0:0)
branky: 56.Holboj, 90.Velecký
sestava: F.Hladiš - Jurča (46.Holboj), P.Hladiš, Jančář, Michalec - Kryl, Lukeš (80.Vacula), Kostelník, Velecký, J.Máčalík (80.Chovanec) - Josefík (70.Ryšávka)
rozhodčí: Tokoš

   Ani jarní lítý boj o záchranu A třídy mezi našim týmem a Újezdcemnebyl na překážku k sehrání přípravného utkání těchto celků. Není totiž tajemstvím, že pro oba je to atraktivní derby a přestože se hrál přípravný fotbal tak to pochopili i diváci a sešlo se jich požehnaně. Nivnice ke generálce nastoupila se třemi nováčky (R.Jančář, P.Jurča z Uh.Brodu a P.Kryl z Hluku), které  doplnil ještě dorostenec D.Vacula, jenž ale za krátký pobyt na hřišti neměl čas předvést své přednosti. Tak či onak doufáme, že se  počet nových tváří ještě rozroste, ale na nich je práce jako na průtahu Nivnicí. V sestavě hostí nastaly po nepovedené sezóně také změny a ty, které jsme postřehli v krátkosti uvedeme. Novým hrajícím trenérem je K.Slinták a v poli byli k vidění čtyři noví hráči (Janča, Smejkal, Varaďa a Červinka). Pokud jsme se v tomto výčtu spletli ( to prý nehrozí) tak pardon..
 První čtvrhodinka utkání uběhla bez vážných událostí, pokud za ní nebudeme považovat únik našeho V.Veleckého a jeho mimořádně nepřesný pokus o překvapení brankáře hostí z dálky. V 17.minutě měli první příležitost ke skórování hosté, ale včasným vyběhnutím se blýskl náš brankář F.Hladiš. I další akce vyprodukovali k našemu zděšení hosté. Ve 24.minutě střílel Šmíd, ale pohříchu doprostřed a ve 24.minutě vyrážel u tyče balon na roh neustále zaměstnaný F.Hladiš. Ve 27.minutě byl v nadějné pozici na levé straně hrající kouč Slinták a pohromě na naší straně udělal přítrž opět golman F.Hladiš. Po pětatřiceti minutách hry se ze zaplněné tribuny ozvalo "hrajte už něco, nedá se na to dívat". Lépe to napsat neumíme a tento výrok plně odpovídal dění na hřišti. Krátce před přestávkou se diváci poprvé podívali i na branku hostů, jelikož poblíž ní vybojoval na obránci soupeře balon V.Velecký, ale v disciplíně centrování neobstál a míč poslal nikomu. Věřte, že i tak nicotné příběhy musíme popsat, neboť jiné jsme jednoduše něměli. Ve 40.minutě zahrál ze strany standardní situaci P.Kryl, kterou Pochylý vyboxoval a byl konec prvního poločasu. Za ten bychom chtěli našim chlapcům poděkovat, protože tak málo práce naše redakce neměla od založení našich webových stránek a nicnedělání v nedělním večeru není k zahození. Všichni jsme alespoň nabyli přesvědčení, že kluci pozorně v týdnu sledovali Spartu či Slavii, kteří podobný paskvil představili dokonce celé republice. Jediným kladem bylo, že naši lítali jak stěrače ze strany na stranu. Druhá polovina už se hrála podle jiných not. Nivničanům už bylo trapně a po zlepšeném pohybu a zejména přesnosti se obraz hry zcela převrátil a více událostí se stalo na půlce Újezdce. Jedna z nejdůležitějších se stala v 56.minutě po prvním rohovém kopu našich. Odvráceného míče se ujal na levé straně hřiště P.Kryl a po jeho nabídce odcentroval před branku míč S.Josefík na nabíhajícího M.Holboje - 1:0. V 59.minutě přihrál režisér P.Lukeš do uličky S.Josefíkovi, kterému koncovku zablokoval obránce ve spolupráci s brankářem. Stejnou spolupráci si totožní zopakovali v 71.minutě, ale následný centr podběhli všichni oslovení spoluhráči. V 76.minutě pospíchal sám na brankáře po pasu od J.Máčalíka F.Ryšávka. Zakončil tak, že si ukopl míč a celá situace tak vypadala jako nahrávka soupeřově brankáři a celé vzrušení přišlo vniveč. Ještě jsme tuto šanci dopisovali, když se zrodila další. Ke skórování vybídl P.Lukeš M.Holboje, ale ten podruhé neuspěl a balonem zasáhl strážce hostující branky Pochylého. Příležitostí hostujících fotbalistů bylo ve druhé polovině úplně stejně jako našich v té první. Proto vám povíme o standardní situaci Kobzinka v 79.minutě. Minula sice branku o dobrých osm metrů, ale něco  zmínit musíme a toto se nabízelo jako nejnebezpečnější. V 86.minutě si poměrně solidně zakombinovali V.Velecký s D.Vaculou a výsledkem byl pěkný technický nálet v provedení F.Ryšávky na branku hostí, ale o fous vedle. Když už si všichni nehrající sbalili fidlátka a pomalu se chystali k odchodu, donutila je k zastavení ještě jedna kloudná akce našich. P.Kryl vystřelil z nemožného úhlu tak, že brankář vyrážel s vypětím sil na roh a po něm se podruhé změnil stav. Od praporku nabídl míč R.Jančář V.Veleckému a ten přeskočil všechny přítomné a hlavou zvýšil na - 2:0. Po této potěšující akci utkání skončilo, ale ani dvoubranková výhra naše chmury nezahnala. První poločas jsme přítomným nenabídli nic fotbalového a až daleko lepší druhý poločas snesl nějaké měřítko. Do zahájení mistrovských bojů schází týden a jakou tvář ukážeme za týden zatím není  zcela jasné.


pátek 14.července 18,00 - přátelské utkání 1.mužstvo
TJ NIVNICE - FC BÁNOV  7:1 (5:1)
branky: 13., 22.Májek, 27.(PK), 90.Lukeš, 11.Mendl, 33.Jančář, 46.Ryšávka - 7.R.Velecký
sestava: Man (46.F.Hladiš) - Jurča, Mendl, Michalec, Jančář - Holboj (46.Ryšávka), Kostelník (75.Holboj), Velecký, Lukeš, Kryl - Májek (60.Chovanec)
rozhodčí: Tokoš
   Není tak dávno doba, kdy nás náš soupeř z Bánova  porážel či dokonce hrál vyšší soutěž. Dnes je vše jinak a bárka s našimi piráty pluje v A třídě, zatímco hosté uvízli v okresním přeboru. Tento rozdíl byl na hřišti vidět hlavně pohybu a pochopitelně i v práci s míčem. A to i přes některé absence, které musíme rozdělit do tří dílků. V prvním jsou hráči, kterým u nás skončilo "hostování" z jiných oddílů (M.Machala a T.Kadlček), ve druhé skupině je bývalý kapitán a lídr P.Ligas, který ukončil košatou kariéru a tu poslední a nejpočetnější tvoří naši hráči na dovolené (J.Máčalík,O.Slezáček, T.Kašpárek, S.Josefík) či neschopní boje kvůli zranění (P.Hladiš). Torzo mužstva bylo tedy potřeba někým doplnit a volání o pomoc vyslyšela trojice fotbalistů z Uherského Brodu (R.Jančář, L.Man a T.Jurča) a P.Kryl z Hluku. S jistou dávkou pochopení zařadíme do kolonky návratů i F.Hladiše, který natáhl rukavice po více než roce, nepočítáme-li ty zimní. To je stručný výčet hráčských změn, které však zatím nejsou dotažené do konce.
   Utkání samotné začalo podle jarního mustru. Napřed dvakrát vyprášil rukavice hostujícího brankáře P.Lukeš a hned potom mířil do prázdné branky Z.Kostelník, aby zjistil, že docela opuštěná není, protože z ní míč vykopl na brankové čáře zapomenutý obránce. Na to jsme tradičně inkasovali doma první gól. Bánovský záložník měl dostatek času i prostoru k centru a totéž nalezl  na malém vápně i R.Velecký - 0:1. To běžela teprve sedmá minuta a trvalo celé čtyři minuty, než se začalo utkání vyvíjet podle očekávaného scénáře. V 11.minutě jsme zjistili, že dlouhý aut umí před branku hodit i F.Májek a stoper (!) P.Mendl srovnal zblízka na - 1:1. Ve 13.minutě padla druhá branka našich kluků, na které se podílela rychlá letka V.Velecký se skórujícím F.Májkem - 2:1. Ve 22.minutě se seběhlo praktický totéž, ale zmínit ještě musíme M.Holboje, který byl zrodu celé akce na pravé straně a potom už bylo vše na V.Veleckém s F.Májkem, kterým hosté pohybově nestačili - 3:1. Ve 26.minutě sice gól nepadl, ale na stadioně se tleskalo, protože P.Lukeš obelstil pět hráčů soupeře, ale brankář bděl. Co se P.Lukešovi nepovedlo ve 26.minutě přišlo za minutu. Po faulu na P.Kryla byla nařízena penalta a náš nejzkušenější hráč upravil na 4:1. To už hosté sváděli vnitřní boj sami se sebou a krátce po půlhodině hry jim bylo ještě hůř. Ve 33.minutě poslal míč P.Lukeš F.Májkovi a po jeho střílené přihrávce putoval po koncovce R.Jančáře balon rovnou do šibenice - 5:1. U tohoto hráče se na chvíli zastavíme, protože do poločasu se stejně už nic světoborného nestalo. R.Jančář byl v loňské sezóně kapitánem uherskobrodského dorostu a v přípravném utkání dostal od našeho trenéra hodně prostoru a to  i v zahrávání standardních situací. Že by mohl být posilou pro náš tým se shodli všichni přítomní. To samé platí také o jednadvacetiletém Pavlovi Krylovi, který dosud patří Spartaku Hluk.

     Druhý poločas ještě ani pořádně nezačal a skóre se měnilo znovu. Hosté ještě lenošili, když létal míč od V.Veleckého k F.Májkovi a F.Ryšávkovi, který svého dřívějšího "zaměstnavatele" nešetřil - 6:1. V 50.minutě, po hraniční ofsajdové pozici prokázal F.Hladiš, že umí chytit tutovku, protože šance hostí jí byla. V 57.minutě se představil i třetí "cizí" hráč T.Jurča, který vylekal brankáře hostí střelou ke vzdálenější tyčce. Po této situaci nastalo to, co bývá v podobných utkáních téměř pravidlem. Naši začali kombinovat, když měli střílet a naopak a skóre přestalo celkem logicky narůstat. Pohledné akce by se ještě daly najít, ale v zakončení to skřípalo. A to na obou stranách. V 68.minutě hlavičkoval v dobré pozici nad R.Velecký v dresu hostí a naší straně se po přesné přihrávce od T.Jurči nevedlo V.Veleckému. Následující minuty protekly jak voda bojlerem a když už se zdálo, že poslední fotbalovou akcí dne bude střela D.Chovance z dvaceti metrů těsně vedle, tak nás vyvedl z omylu P.Lukeš. Ten totiž chtěl, aby ti, co odešli dříve nespatřili poslední gól utkání. Ten mu přesnou kombinací  připravili D.Chovanec s V.Veleckým a střele P.Lukeše nechyběla razance ani přesnost - 7:1. Konec.
 
 
neděle 6.srpna 17,00 - mistrovské utkání 1.mužstvo
TJ NIVNICE - TJ NEDACHLEBICE 2:1 PK (0:1)
branky: 86.Velecký - 10.Pisklák
v 90.minutě neproměnil hostující Urban penaltu
penalty: Lukeš
o, Ligas o, Kostelník o, Jančář o - Hána x, Šuranský o, Ryška x
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Michalec (84.Jurča), Ligas, P.Hladiš, Jančář - Kryl (40.Holboj), Velecký, Kostelník, Lukeš, Máčalík - Josefík
Nedachlebice: Man - Ryška, Pisklák, Hána, Polášek - Urban, Šuranský, Brzica, Kadlčák (78.Hájek), Vlček - Faldyna
rozhodčí: Vlk - Ševčík, Toman
žk: Máčalík, Lukeš, Holboj, Jurča - Pisklák, Urban, Brzica, Faldyna
diváci: 150

   Pokud se vám někomu bude zdát písmo poněkud kostrbaté tak to není zdání, ale prostý fakt. Závěr dnešního utkání totiž nebyl pro slabé povahy a mnoho z nás se třepe ještě včíl. Hosté nad ztrátou vítězství a my obratem v závěru. Ale postupně. V neděli se po obědě v Nivnici spustil déšť a po sobotní výhni se zase dalo dýchat. Mladší fotbalisté sice byli z tohoto přírodního úkazu zaskočení, protože se s ním ještě ve svém krátkém životě nesetkali a navíc je matadoři strašili tím, že jim narostou plovací blány. Nakonec však své končetiny do kopaček nasoukali, jelikož v době výkopu už bylo po přeháňce a očekávaný start sezóny byl tu. Celoletní hledání stopera dopadlo tak, že jsme v týdnu ze skladu vytáhli P.Ligase a pro náš mančaft to bylo požehnáním. Do základní jedenácky se vtěsnali novicové  R.Jančář a P.Kryl, který byl kvůli zranění střídán v závěru prvního poločasu. Hosté též nelenili a z nových tváří jsme rozpoznali Mana, Šuranského a Vlčka. Do jisté míry byl překvapením start trenéra Poláška v základní sestavě.
   V úvodu utkání byli aktivnější hosté a připsali si zákonitě i první střelecké pokusy. Nivničané totiž začali s ostychem a jak moderně říkají odborníci v hlubokém obranném bloku. Věřme jim. Ostřelování načal Ryška ze třiceti metrů, ale tuto standardku poslal do zapomnění respektive do ochranné sítě. Stejnou vzdálenost zvolil i Polášek a pro jistotu i stejnou (ne)přesnost. V 9.minutě vyplašil domácí fanoušky Faldyna pokusem z úhlu do šibenice, ale ruce F.Hladiše tam byly včas. A v 10.minutě už nebyl nikdo nikde. Rohový kop jsme sice odvrátili, ale jisto jistě ne daleko a Pisklák měl za velkým čtvercem usnadněnou situaci tím, že naši fotbalisté zůstali viset ve vápně a nikdo mu neztížil palebnou pozici - 0:1. Ve 13.minutě jsme se hromadně přestěhovali do vápna hostí, protože tamtéž letěl dlouhý aut S.Josefíka a po postrčení P.Ligase obráncem hostí jsme sice začali lamentovat, ale to by opravdu muselo být nařízeno několik penalt za poločas. V 17.minutě nám ukázal cestu k ohrožení branky Ryška, který malou domů vyplašil Mana takovým způsobem, že se jednalo zatím o nejnebezpečnější situaci před brankou Nedachlebic. Tento okamžik nastartoval naše fotbalisty k větší aktivitě a ruchu začalo přibývat hlavně na polovině soupeře. Ve 24.minutě vletěl do vápna jak neřízená střela Z.Kostelník a výsledkem byl vyražený balon brankářem hostí. Škoda, čekali jsme víc. Ve 29.minutě nabil bývalý hráč V.Otrokovice Šuranský Brzicovi, ale ten vylekal jenom ptáky v budce. Ve 30.minutě podběhl balon hostující Polášek a hbitý únik S.Josefíka skončil přesnou přihrávkou na P.Lukeše a Man se u tyčky vyznamenal hlavně kvůli tomu, že míči scházela razance. Ve 32.minutě už jsme viděli míč v síti, ale šálil nás zrak. On tam sice skončil, ale v té za brankou. Po pěkném a hlavně přesném centru J.Máčalíka ho tam zblízka poslal V.Velecký. Tady se sluší opsat ze zápisků, že se jednalo o velkou šanci a není důvod tomu nevěřit. Ve 37.minutě se stahovala mračna před naší brankou, ale Vlčkovi v bílém dresu hostí ukopl balon na rohový kop R.Jančář a to v poslední možné chvíli. Uf. Šancí nebo příležitostí našich přibývalo, ale gólového kořeníčka jaksi nebylo. A to ani ve 43.minutě, když své nožky rozkmital znovu S.Josefík a znovu mířil P.Lukeš, ale zas a znovu nad. Změnit stav ještě toužil J.Máčalík po standardce P.Ligase. Hlavičkovaný balon vytěsnil mimo tyčky Man a tím jsme mohli odejít do kabin. Ruku v ruce se zoufalstvím, protože minimálně remízový stav by dění na place odpovídal daleko lépe a výstižněji. V kabině bylo o něco více hluku než obvykle a důvod byl prostý. Kdosi totiž zapnul rádio. Ale houby. Řešily se hlavně chyby při inkasované brance a zmar v koncovce. Hašteření  však ustalo s nástupem do druhé půle a prvními kdo ohrozil branku soupeře jsme byli my. Po pravé straně nakopl tělo M.Holboj, ale S.Josefík se do děje utkání nezapsal, protože mu míč zablokoval bek hostí na roh. V naší hře však zavanul svěží vítr a v 53.minutě vytlačili hlavičku P.Ligase nad branku hosté jenom očima. V 63.minutě uzmul míč pouze pro sebe Urban z čety soupeře a nehodlajíc ho komukoliv půjčit vydal se na zteč. Vyhlašovat stav nebezpečí by bylo nošením písmenek do slabikáře a z letargie nás probral až kovový zvuk orazítkované tyče. Uvažte sami, co se mohlo stát, kdyby byla pumelice přesnější. Raději nedomýšlet. V 65.minutě se poštěkal J.Máčalík s hostujícím Urbanem a až zásah těžkooděnců oba oddělil od sebe. Soud rozhodl o žlutých kartách a oběma trest prospěl. Čas pro nás letěl jak Šemík s Horynem na Vyšehrad a kde nic tu nic. Teda krom nepřesností, které se kupily a původ hledáme marně doteď. V 77.minutě jsme dostali příležitost ke standardní situaci, ale naše představy o ideální stadardce byly jiné. Kopala se totiž z pětadvaceti metrů a naše sny hovořily o dvaceti metrech. P.Lukeš sice Mana postrašil, ale vzhledem ke vzdálenosti byl ten u tyče včas. Naše trudnomyslnost nabrala na síle v 82.minutě. Další přímý kop P.Ligase míjel branku na zadní tyči stejně jako dotírající kluci z Nivnice. Pak se ten zázrak stal....Domácí si, chtíc potěšit přítomného starostu a jeho spoluobčany, vykoledovali další standardní situaci a co na tom, že byla odpískána 52 a půl metru od branky? Z.Kostelník poslal míč do vápna na hlavu P.Ligase a ten orazítkoval břevno. Jediný, kdo se nechytil za hlavu byl V.Velecký a právě tou dorazil míč do sítě - 1:1! Pokud by tohle někdo považoval za infarktový závěr, tak mu s klidem můžeme sdělit, že zatím se jednalo o letní čajíček o páté. V devadesáté minutě totiž, aniž víme proč, přiletěl balon do našeho vápna a na další děj existuje mnoho různých pohledů. Každopádně míč směřoval na v ofsajdovém postavení stojícího hráče hostí, ale ještě než k němu připlachtil, tak spadl na ruku T.Jurči. Sudí sice cosi konzultoval s asistentem, ale resumé bylo jasné. Penalta. Ještě, než jsme stačili s povděkem konstatovat, že naštěstí není přítomen masér A.Vrága, tak už byl na hřišti trenér M.Ondrůšek. Původně jsme se domnívali, že se chystá do branky, ale jak hluboce jsme se mýlili..Zkrátka jenom požadoval vysvětlení vzniklé situace a výsledkem bylo, že následující okamžiky už viděl z tribuny. Emoce cloumaly se všema a k našemu potěšení i se střelcem pokutového kopu Urbanem. Jeho idea byla jistě jiná, než poslat balon čtyři metry nad branku a vytlouct okno na jedné novostavbě. Brankáři tak měli  postaráno o další melouch, protože následovaly penalty. Sebevědomí hostů díky předchozím událostem odešlo do Nedachlebic předčasně a anděl strážný, ve spolupráci s naším brankářem a střelci, rozhodl o dvou bodech pro Nivnici. Dnes bylo hezké být u toho...
 
sobota 12.srpna 17,00 - mistrovské utkání 1.mužstvo
TJ SKAŠTICE - TJ NIVNICE 2:0 (1:0)
branky: 40.Konečník, 49. Batík
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Michalec (85.Chovanec), Ligas, Velecký Jančář - Holboj, Kryl, Kostelník, Josefík, Máčalík - Ryšávka (76.Jurča)
Skaštice: Stýblo - Vymětal, Janalík, Motal, Bubla - R.Frýdl, Batík, Sova (83.Zaoral),Škrabana, Batík - Konečník
rozhodčí: Mikulášek - Michalec, Toman
žk: Motal - Velecký
diváci: 100

    V týdnu řádil na Kroměřížsku kulový blesk, ale nebylo mnoho důvodů se domnívat, že podobně akční budou i naši fotbalisté a způsobí domácím nějaké škody. Poslední výsledky totiž vysoce favorizovaly ani ne čtyřsethlavé Skaštice, které přihlásily do soutěží A i B tým. Z téměř třiapůltisícové Nivnice přijelo dvanáct chlapů a jeden dorostenec, poněvadž už k minule absentujícímu F.Májkovi přibyli P.Hladiš a P.Lukeš. Zas a znovu scházel také T.Kašpárek, ale kde ten se nachází neví ani on sám. A víc nás zkrátka není. Nivničtí borci naskákali v tomto okleštěném složení do autobusu a snad poprvé v historii klubu cestovali k mistrovskému utkání i po dálnici. Jak výše zmíněno tak se domácí borci  po minulé výhře v Buchlovicích stali favoritem utkání a také poskočili v žebříčku FIFA o jednu příčku za reprezentaci Česka. Našim hlavním posláním bylo šířit fotbalovou kulturu i za hranicemi okresu.
   Ještě před začátkem utkání jsme z dlouhé chvíle stačili spočítat všech 23 diváků (během utkání jich několik přibylo, ale do uvedené stovky jsou zřejmě započítaní i nebožtíci odpočívající za vzdálenější brankou a ti, kteří mají permanentku, ale odjeli na utkání Kroměříž-Hulín) a zjistili jsme, že osmnáct jich známe i jmény a jsou z Nivnice. Ale k utkání samotnému. Po vyhraném losu jsme měli úvodní výkop a po přesném uvedení míče do hry jsme nabyli přesvědčení, že by nemuselo být nejhůř. To ještě ve čtvrté minutě znásobila kombinace R.Jančáře s V.Veleckým, který si míč na noze šteloval tak dlouho až to vypadalo na vyorání první letní brázdy, ale opak byl pravdou. V.Velecký poslal na branku domácích ostrou včelu a kdyby ta nešla pod břevno, ale po zemi, kdoví kde by skončila. I tak ji s námahou vyrazil Stýblo na roh. Za minutu poprvé střílel domácí Konečník a o tomto "rošťákovi" bude dnes řeč ještě asi stokrát. Teď jsme ho však zastihli mířít doprostřed a tím pádem našeho brankáře nepolekajíc. Sled událostí neustával a už v šesté minutě zahrál P.Kryl na pohled nicotnou standardku z dálky tak, že balon dopadl zvrchu na břevno domácí branky. V 16.minutě kopal jednu z mnoha standardek, kterými bylo celé utkání rozkouskováno na mnoho drobných dílků, Konečník a po chvíli přemýšlení jestli střílet či centrovat nakonec zvolil první variantu, ale i podruhé uspěl náš strážce branky. Ve 26.minutě byl míč brankové čáře asi nejblíže v dosavadním průběhu hry. Po rohu domácích zakončoval stoper Motal a k naší spokojenosti běžel míč souběžně s brankovou čárou až do autu. Také akci z 28.minuty mají na triku domácí, když po přihrávce Konečníka zakončoval Bubla vysoko nad. Za šedesát sekund vyběhl ze své stoperské pozice (popravdě se tam po jakési naší akci zapomněl) V.Velecký a ač byli společně s M.Holbojem jenom dva tak předvedli pohlednou a přesnou součinost do trojúhelníku a domácí brankář Stýblo musel představit své kvality, aby zastavill balon letící do branky. Následoval náš několikátý roh, ze kterého se však vyklubala parodie na standardní situaci. Domácí po tomto aktu nepřesnosti upalovali tři na jednoho našeho obránce, ale v rámci soudržnosti s námi asi celou cestu přemýšleli jak akci zmršit. Vymysleli to následovně. Vymětal se sice ocitl zcela sám před brankářem, ale dobře vyběhnuvšího F.Hladiše jenom nastřelil a zcela opuštěnou branku mohl z dorážky trefit Janalík, ale ten pro změnu minul i míč samotný. Ve 33.minutě už nic extra domácí vymýšlet nemuseli. Konečník poslal míč ze standardky před branku a ve změti těl si balon našel holeň P.Ligase a od té si to štrádoval do naší branky. Této cestě udělal přítrž až pozorný golman F.Hladiš a zpod břevna jej suspendoval mimo tři kovové tyče. Ve 39.minutě vypíchl, podle našeho laického názoru asi ovlivněného i  vzdáleností od místa činu, čistě míč domácím V.Velecký, ale rozhodčí pískl standardní situaci pro skaštické kluky. Po pozápasové konzultaci s přímými účastníky se prý pískat dala. O exekutorovi nebylo pochyb, protože místo bylo jak dělané pro leváka a tímto Konečník je. Jeho přímák z dvaceti metrů prosvištěl nad zdí a jeho let ukončila až síť - 1:0. Naši i po tomto zásahu nutili domácí k ostražitosti a ve 44.minutě krátce před přestávkou měl na noze vyrovnání opět V.Velecký. Po jednom z mnoha našich kopů od praporku propadl míč až k němu a jeho touhu po vyrovnání museli na brankové čáře hasit domácí obránci. Tím byl první poločas historií a k němu jenom krátce. Prvních dvacet až pětadvacet minut se hrál vyrovnaný fotbal a až v dalších minutách převzali iniciativu domácí, v jejichž dresu byl rozdílový hráč Konečník. Ten však na začátku druhé půle v epicentru dění nebyl a přesto jsme inkasovali. Diváci se ještě kloudně neusadili, někteří si ještě dokonce olizovali mastné prsty a bum prásk domácí přidali do svého obvodu ve 49.minutě pojistku. Bubla na pravé straně odcentroval míč  před naši branku a Batík měl poměrně hodně času a hlavou umístil míč z estetických důvodů do protipohybu brankáře - 2:0. V 52.minutě loboval z první S.Josefík domácího Stýbla, ale branku minul a body se k nám začínaly obracet zády. V 54.minutě pálil z úhlu Konečník (proboha už ne!), ale naštěstí si balon dal rande jenom s přenosnou brankou. V 58.minutě si slabší chvilku vybrala naše defenzíva a toho hodlal využít domácí Škrabana, leč díky výborné robinzonádě F.Hladiše zůstalo u odhodlání. V 66.minutě přestřelil v dobré ba výborné pozici branku Sova. Jméno nahrávače vám tentokrát zamlčíme (ano, byl to on). V 76.minutě jsme pobývali před domácí brankou a za zmínku stojí centr M.Holboje a před branku vrácený míč J.Máčalíkem. Zakončoval P.Kryl, ale tuto už tak krkolomnou pozici mu ještě ztižil domácí obránce nohejbalovým blokem. Ti, co ještě fyzicky mohli potom odběhli k naší konstrukci, aby sledovali opuštěného Sovu, kopnuvšího  prudce  do míče a ten proplachtil nad (míč). Pak se zase běželo na druhou stranu a po nabídce R.Jančáře uzmul míč pro sebe M.Holboj. Jeho záměrem jistě nebylo poslat balon nad břevno nýbrž pod, ale stalo se. To už jsme dávno věděli, že to dnes na nějaké jásání nebude. V 84.minutě si narovnal na levačku míč Konečník a technická přízemní letka šla okolo tyčky do zámezí. Jestli teď máte pocit, že nečtete článek o utkání, ale disertační práci o fotbalistovi jménem Zdeněk Konečník tak se pletete, ale tento chlap byl dnes u všeho a po celé utkání se prodírajíc houfy obránců byla radost ho sledovat. A zítra bude zase...V posledních vteřinách si ještě sbalil batoh D.Chovanec a vypravil se na dlouhou cestu do pokutového území domácích. Tam tvrdě narazil...ne, narazil si míč s Z.Kostelníkem a skončilo to nerozumně. Zkrátka si nahrávali tak dlouho až nebylo co vystřelit a o této akci určitě besedy s občany pořádat nebudou. A tím mohlo být druhé soutěžní utkání ukončeno. Domácí byli lepší v útočné činnosti a vítězství jim patří právem. Naši se prezentovali aktivní hrou a přinutili domácí vydat všechny síly, ale v zakončení jsme byli jaloví. Proto šly naše akcie během děje střemhlav dolů a tam také zůstaly.

 
neděle 20.srpna 16,30 - mistrovské utkání 1.mužstvo
TJ NIVNICE - FK DOLNÍ NĚMČÍ  2:0  (1:0)
branky:
32.Velecký, 80.Máčalík
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Michalec, Ligas, P.Hladiš, Jančář - Holboj (79.Jurča), Kryl, Kostelník, J.Máčalík (87.Ryšávka) - Velecký, Josefík (70.Májek)
Dolní Němčí: Škařupa - Šmehlík, L.Kadlček, Cmol, M.Stojaspal (82.Mikulec) - P.Tinka, R.Krchňáček, M.Krchňáček (46.Ježek), Bída - Poruban (70.O.Kadlček), T.Stojaspal
rozhodčí: Schürmacher - Mikulášek, Michalec
diváci: 300 (v zápise mylně 200)
žk: 0 - Šmehlík, T.Stojaspal



   Pokud měl ranní déšť a chlad, kdy i Amundsen utekl ze zahrádky dovnitř restaurace, signalizovat úroveň fotbalového derby, tak se mu to povedlo jenom z části. Dnes se totiž sice fotbal rozbíhal jenom zvolna, ale nakonec obrátky nabral  a kulminoval s přibývajícím časem. Jisté tak je, že až se po dnešku potkají Nivničané s Dolněmčany u soustruhů, pil, kombajnů, kolovrátků či fréz, tak bude o čem žvanit. Po utkání už můžeme také říct, že se zítra prodá více výtisků Dobrého dne a v úterý Slováckého deníku určitě  v Nivnici. Hosté totiž odjeli zklamaní a jistě nebudou chtít o svých miláčcích alespoň týden slyšet. Než nahlédneme na trávník, který postupem času na slunci vysychal, mrkneme do sestav a uděláme si prezenčku neboli docházku. Do  množiny přítomných jsme s radostí zapsali vrátivšího se P.Hladiše a překvapivě také F.Májka, jenž pobýval dlouhodobě na jakémsi táboře s dětmi. Že je to pravda bylo všem jasné už v kabině, kde bez jakéhokoliv upozornění spustil říkanku "paci, paci, pacičky", a aby toho nebylo málo tak s valašským přízvukem. Opačným směrem se vydal P.Lukeš, který spolu s čápy opustil hnízdo a odlétl do teplých krajin (Brusel?). Škoda. U hostů jsme naprosto marně pátrali po brankáři Hájkovi a P.Krchňáčkovi, protože oba byli neschopni boje kvůli zranění. V úvodním odstavci ještě zmíníme velice solidní návštěvu, která byla daleko vyšší, než je psáno v zápise, ale tento už nešel uvést na na pravou míru. Prvotní střelecký pokus měl na svých křuskách hostující Poruban po centru R.Krchňáčka, jenže z jeho pokusu se ozvaly falešné tóny a o nebezpečí nebylo řeči. Stejně si vedl domácí M.Holboj po přihrávce J.Máčalíka a to vše v desáté minutě, když už přišli i ti, co usnuli u odpolední pohádky. V  následující minutě měli domácí Nivničané první vyloženou šanci. Obránce R.Jančář poslal dlouhý míč na V.Veleckého, ale ten si asi vzal obě  kopačky levé a ve vyložené šanci selhal, chtíc prostřelit hruď brankáře hostí. Ve 13.minutě kopíroval brankovou čáru od praporku po malé vápno S.Josefík a brankář Škařupa vyrazil míč koleny zpět do hry. Z protiútoku hostí nás málem omývali, protože nebezpečný Poruban prudkým polocentrem-polostřelou o chlup minul zadní tyč naší branky. Kolem dvacáté minuty jsme na pár okamžiků vyšuměli a více ze hry měli hosté, ale nic kloudného navynalezli. Snad jenom střelu Porubana ve 27.minutě, ale s tou se seznámil náš brankář F.Hladiš a všem dal najevo, že z takových pokusů má doktorát. Na probuzení našich fotbalistů to stačilo a ve 32.minutě ukončili divácké čekání na gól. Z.Kostelník vyválčil před velkým vápnem míč, aby jej expresní službou nabídl V.Veleckému, který z pravé strany prostřelil Škařupu - 1:0 (po utkání náši redakci Vlastik prosil ať zmíníme, že utkání rozhodl a proto tak činíme). Ve 36.minutě napálil přízemní balon hostující M.Krchňáček a jenom o fous minul naši svatyni. Za chvíli jsme ještě hodlali zapsat nezapomenutelné umělecké dílo v podání dvojice V.Velecký, S.Josefík, ale prvně jmenovaný vyprodukoval při situaci dva na jednoho přihrávku na paty hodnou malého chlapce...Ve 43.minutě měl po kombinaci na hraně velkého vápna gól na noze náš M.Holboj, ale ze třinácti metrů branku minul a to už jsme viděli i slyšeli, že to v naší ofenzívě skřípe jako ve starém mlýnském kole. V přestávce se z obou kabin ozývalo obvyklé kdyby, třeba, pojďme, uvidíme, když, tak by...zatímco v ochozech panoval klid, který toto sousedské derby už nějaký rok provází. Druhý poločas začali lépe hosté od Luckého pole (osvětovou akci o této události zrobíme jindy). Lépe co se týká šancí. V 50.minutě střílel po dlouhém autu nad P.Tinka a v 52.minutě tentýž hráč po centru R.Krchňáčka trkal znovu hlavou jenom vedle. Nezodpovězenou otázkou zůstane jestli je kvůli těmto promarněným šancím rozumné platit členský příspěvěk FAČRu. V 54.minutě byl v hlavní roli S.Josefík a jeho střela z voleje ze čtrnácti metrů. Náš útočník má ovšem po dopoledním dešti vlhký střelecký prach a jeho bambitka šlehala naprázdno. V 58.minutě nakopl míč ze strany hřiště do vápna M.Holboj, ale dotírající V.Velecký byl u míče později než Škařupa, zasáhnuvšiv sice nefotbalově, nicméně účelně. Po rovné hodině hry uvedli poprvé míč do provozu hosté od rohového praporku a následný nepřesný manévr Šmehlíka nás přece jenom malinko vyděsil. Triko hostí oblékajíc T.Stojaspal kombinoval se spoluhráči  v 67.minutě děje, ale po jeho ráně můžeme říct, že v této disciplíně neobstál. V 70.minutě demonstroval svoji kuráž a odvahu V.Velecký, ale při zakončení byl tvrdě atakován ve velkém vápně a podle toho koncovka dopadla (někteří budou tvrdit, že byl sestřelen a dejme tomu, že lhát nebudou). Po tomto aktu hosté vyslali na zteč i obránce a počali hru na riziko. Toto chvíli fungovalo a zajímavé byly zejména naše standardní situace, při kterých stálo na půlící čáře nezřídka i pět bojovníků ve žlutozeleném dolněmčanském hávu. V 78.minutě mohl vabank hru hostí ztrestat M.Holboj, což se sice po nádherné střele z pětadvaceti metrů nekonalo, ale potlesk zněl ještě dlouho, neboť míč míjel víko branky o pověstné chloupky. Obrana hostí však i při této aktivitě našich odmítla kapitulovat a svým úsilím už byla vyloženě otravná. Ale jenom na chvíli, jelikož v 80.minutě došlo ke kuriózní situaci, když na půlící čáře udržel míč T.Jurča a do samostatného úniku poslal hned čtyři (!) naše forvardy. Ano, na hostujícího brankáře skutečně běželi čtyři naši hráči a i když to po chvíli jeden vzdal tak se pořád jednalo o tisíciprocentní šanci rozhodnout utkání. Z.Kostelník měl na výběr a k zakončení si vybral J.Máčalíka, kterého šance oslovila natolik, že  jí levou nohou z úhlu nepohrdl - 2:0. Ani jsme si tento krásný okamžik nestačili vychutnat, když po tomto gólu došlo k prvnímu nedorozumění v tomto derby. Hosté budou stát za svým, že na půlící čáře došlo k faulu na M.Stojaspala a naši hovoří o férovém souboji o míč a nešťastném dopadu. Hráč hostí však nedohrál a gól  platil. Přišlo i několik kapek žluti za mudrování a jelo se dál. Každopádně nuda už dávno odběhla na jiné utkání a zpočátku místy nezáživný děj měl grády i díky parádní návštěvě. V 85.minutě prořízla vzduch ostrá střela ze standardní situace hostujícího Šmehlíka, míříc však do náruče brankáře F.Hladiše nemohl uspět. Za stodvacet sekund po této upoutávce letěla dvojka V.Velecký a J.Máčalík na opuštěného obránce hostí, ale po přesné nahrávce V.Veleckého  na míč šlápnul J.Máčalík a všem přítomným mládežnickým fotbalistům předvedl v praxi jak důležitý je první dotyk s míčem. Po této estrádě se odebral náš záložník na střídačku, kde ještě dlouho tvrdil, že podklouzl. Samozřějmě, že mu věříme, ale na oplátku musí věřit on nám, když budeme hlásat do světa, že pohřbil nadějnou příležitost. Co napsat na úplný závěr? Snad jenom to, že po utkání došlo k tradiční výměně dresů a také tisková konference po zápase proběhla v klidu. Ná té náš trenér pochválil defenzivního záložníka P.Kryla, který odvedl obrovské množství černé práce a z našich má po dnešním utkání natočeno na tachometru nejvíce naběhaných kilometrů. Na bývalé spoluhráče nezapomněl ani T.Kadlček a po návštěvě našich hráčů stihl až první ranní autobus do svého domova...
 
sobota 26.srpna 16,30 - mistrovské utkání 1.mužstvo
TJ SOKOL OŘECHOV - TJ NIVNICE 6:4 (3:3)
branky: 68.,82.Březina, 20.Trlida (PK), 27.Matula, 32.Kowalík, 48.vlastní (Ligas) - 22.,31.,43.,55.Velecký
sestavy:
Ořechov: Kuriál - Rezek (90.L.Sklenka), Trlida, Flašar, Pavlíček (46.Březina) - Matula (46.Zukič),  Borusík, Malůš, D.Sklenka - Kolařík,  Kowalík (88.Krys)

Nivnice: F.Hladiš - Kašpárek (60.Chovanec), Ligas, P.Hladiš, Michalec - Jurča, Kryl, Kostelník, Holboj - Velecký, Ryšávka (74.Vrága)
rozhodčí: Polaštík - Mitáček, Dostálek
žk: Rezek - Vrága, Michalec
diváci: 80

   Jestli máte občas pocit, že si šefredaktor nebo někteří naši extrerní spolupracovníci dělají ze čtenářů blázny, tak následující řádky budete muset brát vážně, neboť události níže popsané jsou pravdivé. Čili následujícím řádkům věřte. Dopoledne proběhl v Nivnici turnaj v ženském fotbale a tahle podívaná nás tak rozmlsala, že se asi mnohým nechtělo tahat paty z Nivnice, natož do nevábného prostředí v Ořechově. K odjezdu se nás po různých peripetiích sešlo pouze pár a proto jsme museli nominovat i trochu ochotné příznivce. Jak probíhal výběr? Pokud znáte pohádku O Popelce budete v obraze hned. Vedoucí týmu uzmul v kabině čtyři páry volných kopaček a všem příchozím příznivcům je postupně vyzkoušel. Se dvěma páry uspěl, ty menší natáhl trenér žáků P.Mudrák a ty větší, ale špinavější obul A.Vrága. Nic naplat nebylo žonglérské vystoupení důchodců, jelikož lavičky na druhém konci okresu jsou úzké a více osob nepojmou. Také proto, že současně odjíždějícím dorostencům jsme za ruky a nohy vytáhli z mikrobusu D.Chovance a ač protestujíc byl přenesen do autobusu a tím jedno místo zabral. Ženy jsme nechali dohrát turnaj, protože jejich zařazení do mužské sestavy by mohlo přinést zesměšnění některého z nich a co potom? Mužeme si dovolit dalšího skončivšího hráče? Nemůžeme. Než se vydáme na cestu, zmíníme naše chybějící chlapce: R.Jančář, P.Lukeš, S.Josefík a F.Májek a J.Máčalík. To už je na výmluvy slušná porce. Domácí nastoupili až na Hlúpika kompletní i s několika bývalými hráči Slovácka, kde se jistě lecčemu přiučili a hned tady je potřeba upozornit neznalé, že dnešní Ořechov je zcela jiný Ořechov, než se kterým jsme nedávno hrávali. V první pětiminutovce nás potěšily dvě ofenzivní akce našich, neznaje další vývoj utkání. Ve třetí minutě ukradl balon nejistému Pavlíčkovi V.Velecký, ale po střele z dobré pozice levou nohou zatím  napíšeme, že se s prostředím před domácí brankou jenom seznamoval. Také prudká střela P.Ligase v 5.minutě minula o decimetr branku domácích a potom už se začalo smrákat před brankou naší ekipy. V 7.minutě poletoval míč mezi Kolaříkem a Kowalíkem až jej napakoval z úhlu na naši branku Matula a zadní tyčku minul jenom těsně. Ve 12.minutě vykopnul po rohovém kopu Borusíkovi míč z brankové čáry P.Ligas a šancí domácích přibývalo. Ve 14.minutě jsme přihlíželi (stejně jako naši hráči) centru Trlidy a nedůrazné a nepřesné hlavičce Kowalíka. V 17.minutě hledal tentýž fotbalista Matulu a tomu odebral balon zpod noh F.Hladiš v nejzazším okamžiku. Ve 20.minutě zahráli domácí Kolaříkem přímý kop a po teči a následujích zmatcích našel hlavní rozhodčí (stejný jako při naší minulé návštěvě Ořechova) to, co hledal. Odpískal totiž penaltu (stejně jako při naší minulé návštěvě Ořechova) za ruku Z.Kostelníka, která už mohla být víc u těla jenom kdyby si ji do trupu zasunul. Jak říká klasik, mohli jsme nesouhlasit, mohli jsme se zlobit, ale to je tak všechno, co jsme mohli dělat. Trlida - 1:0. Ve 21.minutě jsme přežili šanci domácího Kolaříka, který z malého vápna dloubnul míč do náruče brankáře F.Hladiše a kdosi běžel pro registrační pokladu, aby snáze spočítal šance domácích. A že jich ještě mělo přijít. Ale taktéž na druhé straně se začínalo blýskat. Ve 22.minutě sklepnul míč M.Holboj F.Ryšávkovi a po jejich spolupráci postupoval V.Velecký sám na brankáře, kterého se mu podařilo obstřelit a srovnal na - 1:1. Za dvě minuty mělo být ještě líp, ale nebylo. Proč? T.Jurča přihrál kolem Pavlíčka znovu V.Veleckému a ten z úhlu a s pomocí, o niž jsme nestáli, brankáře Kuriála trefil tyčku. Naše radost z průběžné remízy pomalu odcházela do věčných lovišť a ve 27.minutě tam byla opravdu. Tísněný P.Hladiš odvrátil balon jenom k dotírajícímu Matulovi a ten se z deseti metrů z voleje trefil přesně - 2:1. Dá se natisknout, že domácí byli v té chvíli aktivnější, přesnější, pohyblivější a kdoví co ještě. My jsme však měli V.Veleckého. Ve 31.minutě mu mezi obránce přistavil míč M.Holboj a V.Velecký stihl i kličku brankáři a do prázdné branky srovnal na 2:2. Brankový kolotoč se točil naplno a vřískot točících se byl slyšet široko daleko. Na další zásah a koho jiného, než domácích se čekalo jenom minutu. Takže hned po našem objímání  a líbání se vystřelil Matula a brankářem vyražený míč dorazil hlavou do sitě Kowalík - 3:2. Ve 37.minutě zkoušel technický kroucený balon na zadní tyčku Borusík a pěkným zákrokem se vyznamenal F.Hladiš a udržel naše naděje, které se později ukázaly jako plané. Aktivita domácích neustávala a ve 41.minutě položil centrovaný míč Malůš na Kolaříkovu hlavu a nevědouce kam dřív skočit vyrazil míč F.Hladiš nad břevno. Ani to nebyla poslední kapitola domácích. Ve 42.minutě ještě našel Kowalík Malůše, ale tomu byla branka malá a míč se chvíli hledal za ní. Tak pojďme vyrovnat, protože zákony trhu a fotbalu jsou směroplatné. Nedáš dostaneš platilo i dnes. Ve 43.minutě zahrál standardku z poloviny P.Ligas nakrátko a následný dlouhý centr T.Kašpárka našel koho jiného, než V.Veleckého a ten slídil po hattricku až ho hlavou dokázal vyčenichat - 3:3. Konečně poločas...O přestávce jsme dostali panický strach, že bude-li pokračovat podobný brankostroj i nadále, je důvodné podezření, že poběžíme shánět inkoust či papír, na notebook či tablet nemaje. A mohlo se stát. Ve 47. či dokonce 46.minutě naši teprve vycházeli z kabin  a do vyložené šance už se hnal střídající Březina. Pochopitelně nikým neatakován přehodil brankáře F.Hladiše a zasáhl naši pravou tyčku. Ve 48.minutě  (v reálu to bylo později, ale zápis je fotbalové písmo svaté) zahráli, už za naší přítomnosti, domácí standardní situaci do našeho velkého či spíše na lajnu malého vápna dlouhý míč a přišel druhý díl našeho rozladění. Tvrdě atakovaný P.Ligas hlavou prodloužil balon do vlastní sitě - 4:3. Na zlobu už zbyly síly jenom A.Vrágovi, ale v celku to bylo ..  platné. Zvláště když se počtvrté rozhodl V.Velecký vyrovnat. Událo se to v 55.minutě. Pro změnu se standardka foukala pro nás a P.Kryl ji nakopnul před svatyni domácích a na zadní tyčce ji kolínkem či holení poslal do sitě zmíněný všudybyl - 4:4. To už nám všem začínalo svítat a věřit, že budeme vyrovnávat donekonečna je lhaním si do vlastní kapsy. A měli jsme pravdu, ostatně jako vždy. V 63.minutě vyplísnili domácí příznivci Trlidu střílejíc vysoko nad. Za běžných okolností toto nepíšeme ani do konceptu natož na web, ale musíme učinit výjimku. Tentýž hráč byl za pět minut oslavován jako hrdina. Tak pomíjivý je život. Domácí kapitán romotal na levé straně naši obranu (během utkání se tak dělo spíše na straně pravé) a jeho nabídnutý míč před brankou na dvakrát ne-li natřikrát do sítě procedil Březina - 5:4. Minuty ubíhaly a naši začali pobíhat po hřišti (to je honosný název) s vyplazeným jazykem, docházejíc jim síly a na střídačce nemaje za sebe náhradu. Pro závěr to nebyly dobré vyhlídky a jediné řešení spočívalo v systému vše na V.Veleckého, kterému by tam dnes snad spadla i svačina. Kombinačně už naše cesta před branku domácích nevedla a jedinou schůdnou variantou byly standardní situace. Po další z nich a hlavičce V.Veleckého měl na noze pátý gól našich dorostenec D.Chovanec, ale tomu zatím chybí zkušenosti a míč mu Kuriál chytil. Čtvrt hodinky před koncem se chtěl zalíbit střídající A.Vrága a bezezbytku splnil trenérovy pokyny, aby se hráči porvali o balon. Domácí obránce nám jej nechtěl vydat k zahrání standardky a strkanice byla na světě. Nic víc nic míň. V 81.minutě jsme zapisovali hlavičku P.Ligase doprostřed branky a hned jak jsme od litanií zvedli hlavu mohli jsme popadnout tužku znovu. V 82.minutě vzal obušek do svých nohou podruhé Březina a pošesté vyprášil naši síť. Stalo se tak po jeho technické střele ze šestnáctky - 6:4 Další zápletku už zápas nenabídl a nám  nezbývalo než počkat na devadesátou minutu. A když v ní zapráskal bičem sudí naposled, šlo se do sprch. Domácí a nestranní (takoví snad ani nemužou existovat, kteří by došli na fotbal do Ořechova) diváci museli být s deseti góly spokojeni a odnesli si spoustu zážitků. My už vůbec a lamentování, že jsme nebyli kompletní je jenom co by bylo kdyby.
 
neděle 3.září 16,00 - mistrovské utkání 1.mužstvo
TJ NIVNICE - FC KORYČANY 1:3 (1:1)
branky:
13.Velecký - 56.,79.Gejdoš, 10.Lysko
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Kryl, P.Hladiš, Ligas, Michalec - Májek (90.Ryšávka), Kostelník, Lukeš, Máčalík - Josefík (90.Jurča), Velecký
Koryčany: Vrba - Mušálek, Hanák, Věžník, Posolda - Ryška (88.Nezdařil), Kaňa, Elzner (37.Hubr), Tesař - Gejdoš (90.Handl, 91.Vrtal), Lysko
rozhodčí: Štěpánek - Dujíček, Tomanec
žk: P.Hladiš - Mušálek, Ryška, Elzner
diváci: 270

   Po minulém utkání v Ořechově byla našimi fans vyplísněna celá redakce za to, že byla k našim miláčkům a hlavně k jejich výkonu málo kritická. Ano, to může být pravda, ale v potaz jsme vzali všelijaké okolnosti a to především ty, že naše borce fotbal neživí a dělají ho pro svou i naši zábavu, zatímco my ostatní se napájíme zlatavým mokem a brbláme jim do toho. Takže asi tak. Přesto jsme v rámci sebevzdělávání byli posláni na školení a minulou neděli jsme navštívili nám nejbližší cizí hřiště a povinně jsme navštívili utkání Korytná-Suchá Loz. V rámci dobrých sousedských vztahů zdarma. Ono to za víc stejně nestálo a my jsme chtěli vidět jak dělají fotbal jinde a případně převzít nějaké nové prvky. Máme-li stručně vylíčit situaci, tak teda budeme líčit. Ano, hrálo se za deště. Ano, hrálo se na hrozném terénu, ale garantujeme všem našim fanouškům, že do konce by tam nevydržel nikdo a vidět tohle před utkáním v Ořechově tak naše hráče odtud neseme domů na ramenou. A co dnes na hody? Inu, skončily neslavně a to i přes návrat hned čtyř hráčů do sestavy (F.Májek, P.Lukeš, S.Josefík a J.Máčalík). Výkon však znovu nebudeme hanit, protože byl lepší, než výsledek. Opravdu.
   Už v 1.minutě utkání se po dlouhém pasu ocitl za obranou hostí J.Máčalík, ale jeho finální přihrávku musíme chtě-nechtě označit za zmršenou, neboť ji stoper hostí považoval za svou kořist a vzal ji do svých spárů. V 5.minutě se na našem malém vápně dostal k centrovanému balonu hostující Gejdoš, ovšem jeho hlavičkovaný míč letěl daleko mimo tyčemi vymezený prostor. V 10.minutě zahrávali Nivničané rohový kop a lépe by udělali, kdyby míč zakopli do škarpy. Ta se však v našem areálu už žádná nenachází a po dlouhém výkopu brankáře si míč uzmul hostující Lysko tak šikovně, že se s ním dostal až na hranici velkého vápna a ze šestnácky se lépe trefit nemohl. Balon doskotačil přesně k tyči - 0:1. Hlavy jsme dlouho svěšené neměli. Už ve 13.minutě oslovil  Z.Kostelník  míčem za stopery hostí našeho kanonýra V.Veleckého a ten prostřelíc Vrbu srovnal na - 1:1. Našich jakoby bylo na hřišti víc a svého soupeře začali přehrávat a diváci na hlavní tribuně hleděli daleko více doprava, než kamkoli jinam. Využit však nejakou příležitost bylo nad síly a um našich, neřkuli soupeře nečím zaskočit. V 17.minutě atakoval prudkou střelou z dálky branku hostí P.Lukeš, ale těsně minul. Ten samý fotbalista vymyslel další zajímavou situaci a za zrádce této akce označíme  V.Veleckého, jenž vystřelil doprostřed. Vrba míč nohama vytěsnil. Ve 23.minutě se na malém vápně o cosi pokoušel J.Máčalík, ale za hlavu jsme se drželi až vidouce to samé dělat F.Májka, který z dorážky trefil břevno nebo spojnici břevna s tyčí. Teď už těžko soudit co to bylo.  Po půlhodině hry začaly kvákat žáby a kačeny. Vylezly i žížaly a důvod byl prostý. Už po několikáté se během víkendu  rozpršelo. O nějaké živé vodě ovšem řečnit nelze a dokládala to i neslaná nemastná střela ve 40.minutě, kterou vyslal k naší brance Tesař, když míč skončil v náručí našeho brankáře F.Hladiše. A jak první poločas utkání začal tak i skončil. Jen do role obětního beránka se navlékl S.Josefík. V nadějné pozici ve velkém čtverci nedokázal nalézt žádného spoluhráče, přestože se jich tam pěkných pár nacházelo. Naneštěstí našel  jenom v zeleném oděné protihráče a ti darovaným míčem nepohrdli. V samém závěru poločasu na sebe strhl hněv a pozornost rozhodčí. Nasoukal se do hávu šaška a před naším rohovým kopem odpískal konec prvního poločasu, aby potom obešel zlobící se diváky a klepajíc si na hla... hodinky utekl neznámo kam. Věru povedený závěr. Druhé dějství jsme načali opět dobře a ve vynikající příležitosti se po nahrávce P.Lukeše ocitnul J.Máčalík. Událo se ve 49.minutě a ač hostující Vrba nechytal v zástěře míč mu mezi nohama neproklouzl. Čili další zahozená tutovka. Za minutu nestačila střela koryčanského P.Hubra navíc, než na vyprášení rukavic F.Hladiše. V 53.minutě jsme se stále ještě počítali do řad optimistů. Z.Kostelník oslovil na pravé straně všudybýlka P.Kryla, ale jeho těčovanou koncovku zachytil Vrba pod břevnem úspěšně a včas. V 56.minutě došlo k rozhodujícímu okamžiku celého utkání a naše řady zaplavily slzy, vydávajíc se za dešťové kapky. Obyčejná malá domů, kterých se na zelených pažitech vyskytuje víkend co víkend jako komárů u rybníka, nabrala netušených rozměrů. P.Ligas přihrál před pokutové území míč našemu brankáři F.Hladišovi a dál už vás asi napadne co se dělo .. Hostující Gejdoš našemu brankáři míč až příliš snadno sebral a přes vyhlášený poplach nemohl (na jaře to za dorost dokázal) prázdnou branku minout - 1:2. To vše v době našeho největšího náporu. Chvíli na nás byla jistá frustrace a trápení vidět, ale jelikož zbývalo ještě více než půl hodiny do zvonění tak to brzy odeznělo a naše hra nabrala zase solidní obrátky a spadlý řemen jsme nahodili.  Soupeře jsme na svou polovinu přišpedlili jak školáci Lenina na nástěnku, ale zůstávalo jenom u dobývání hostujících hradeb. Dlouhých dvacet minut před koncem jsme přistoupili na hru na tři obránce a tři útočníky a hrálo se o vstřelený gól, který měl přinést do výsledku jasno. V 73.minutě ho nevstřelili hosté, protože Gejdošovou nabídkou velkoryse pohrdl Ryška a podobně se vedlo i našemu P.Lukešovi, který poslal čtvrthodinu před koncem merunu v záklonu vysoko nad. V 79.minutě byly všechny přítomné děti odvedeny na kolotoče, jelikož blízko hry stojící diváci začali na dva nejbližší rozhodčí řvát jako poranění sloni. Co to bylo? Něco, co jsme  na fotbale nikdy neslyšeli a nezažili. Střetli jsme se už s různými pochvalami na rozhodčí, ale že by je někdo urážel toho jsme dnes byli svědky poprvé. No raději tuto pasáž po špičkách obejdeme. Výsledkem všeho byl otočený zákrok (či snad nám upřený roh) a protiútok hostí s následným parádním centrem dorostence Hubra  na frizúru Gejdoše, který si ji trochu pocuchal, ale co by neudělal pro svůj tým - 1:3. Utkání se, byť s vytrácejícím se sebevědomím našich, muselo dohrát. O naději ještě naši hráli a pro faul si jdoucí P.Kryl byl vyslyšen, aby následně naši sehráli povedený signál s nepovedenou koncovkou. Stalo se v 81.minutě, kdy rozehrál nakrátko standardku P.Ligas a s nabídkou na malé vápno přispěchal J.Máčalík. Marně. Míč byl J.Michalcovi malý a netrefil ho ani trochu ideálně. Zmátl tím sice celou obranu, ale ta mohla nakonec zůstat v klidu pozorovatelů. Nivničané dřeli do úmoru, ale hostující obrana odkopávala jeden míč za druhým a když už něco prošlo tak byl odmávván ofsajd. Poslední slovo měl na hřišti hostující Ryška a jeho zkouška, která se do prostor branky nevešla. O posledním slovu v hledišti nemůže být řeč. Tam se diváci nadále překřikovali v chvalozpěvech na sudí a ti usoudili, že bude nejrozumnější opustit rodiště Komenského, sousto hodového steaku či štamprle nepozříc. Škoda neb nám i přes prohru oboje chutnalo. Horší už je to, že jsme body odevzdali vlastními chybami a  popáté v řadě jsme Koryčany nedokázali porazit. Někdy příště..

 
sobota 9.září 16,00 - mistrovské utkání 1.mužstvo
TJ OSVĚTIMANY - TJ NIVNICE 5:1 (4:0)
branky: 
24., 32., 35., 85 Zýbal, 36.Salay - 60.Máčalík
sestavy:
Osvětimany:
Brázdil - Garčic (87.Žandovský), Křemeček, Fišer, Chaloupka - Skřivan, Němčický (63.Juřena), Švrček, Salay - Zýbal, Šmatelka (74.Brhel)
Nivnice: F.Hladiš - Holboj (81.Kašpárek), Ligas, P.Hladiš, Michalec - Josefík (68.Ryšávka), Kostelník, Velecký, Lukeš, Máčalík - Májek (87.Chovanec)
rozhodčí: Zapletal - Novák, Prokůpek - del. Vrba
žk: 0 - Velecký, Josefík
diváci: 100

 I erudovaní odborníci řídící naše stránky někdy tápou, hledajíc nějakou smysluplnou inspiraci, která by jakžtakž oživila naše výplody. Nejinak tomu bylo právě tento týden, kdy se dostavila jakási tvůrčí krize. Padly i návrhy na oddech a vše svézt na odjezd někam ..no nejlépe do ciziny. Neprošlo. Předseda představenstva, starosta, školník, farář, plavčík, obecní kominík a ostatní honorace řekla jasné ne. Jenomže ještě o poločase jsme si nevědouce jak začít, říkali omšelé babo raď. A ona, že ano. Prý: pište o tom, co se fakt stalo. Dobře. Poklidný fotbalový režim v Nivnici v týdnu rozvířily čtyři vítězné utkání těch nejmladších, kteří se poprvé hráli na nové umělce (s parádní návštěvou i chválou areálu) a ta první zatěžkávací zkoušku zvládla na výbornou. Druhou věcí je neustávající žehrání na chybějící diskuzní fórum. Takže přátelá ano! Asi na dva dny by nám to zvedlo návštěvnost. Déle by to netrvalo, protože ihned po spuštění této neřízené střely by od internetu odehnali rodiče všechny naše fotbalisty mladší jednadvaceti let, jelikož vyjadřovací schopnosti některých hochštaplerů jsou na zoufalé úrovni. Takže přátelé ne! Ale to už jsme na míle vzdálení Buchlovu a bude rozumné se do tamní oblasti vrátit a konečně také něco sesmolit o našem utkání v Osvětimanech. Víme, že se tam umí prásknout přes kapsu (což jsme ostatně po utkání viděli skze otevřené dveře domácí kabiny  na vlastní oči) a v každém přestupovém období přivedou do své ohrádky nějaký zajímavý artikl. Co na tom, že si dnes 7 (!) náhradníků muselo hodně často poposedat, neb se otírali jeden o druhého. Nakolik je rozumné neustále investovat do týmu se zamrzlými ambicemi, který odmítá postup jak Lidl kříže, je na zvážení vás nebo ještě lépe ústředního výboru domácího klubu. A teď už uzrál čas zmínit též naši situaci. V týdnu se u nás přehnala nějaká viróza (neplést s tou prezidentskou! ) a ještě v pátek na tréninku bylo k vidění torzo týmu. Do toho byl v sobotu po poledni na soupisku připsán  brankář T.Kuchař z Hluku a v Osvětimanech usedl na lavičku náhradníků. Zbytek se až na P.Kryla, T.Jurču a dlouhodobě mimo provoz se nacházejícího R.Jančáře dal do kupy. A pohromadě jsme drželi v Osvětimanech nějakých plus mínus dvacet minut. Potom se otevřela domácí stavidla a fotbalová vlna domácích nás smetla do propadliště dějin. Ale k tomu, ač neradi dojdeme za chvíli. Nejdříve to byl domácí Šmatelka, který se chopil odraženého míče a tradá s ním k naší konstrukci. Mířil asi na branku, ale co naplat, když míč letěl vedle. V 9.minutě jsme si zakoupili hromadnou jízdenku do domácího vápna a po hlavičkované F.Májka a J.Máčalíka měl na pětce míč u nohy P.Lukeš, ovšem jenom na chvíli a jeho nepodařené zpracování domácí zachránilo. V 11.minutě poslal z levé strany balon na zadní tyč Salay, ale vůbec nikdo z domácích na něj nebyl ochotný reagovat nějakým skluzem a dorazit ho do branky. Ve třinácté minutě nevěděl co s míčem P.Hladiš a tak ho z pětadvaceti metrů poslal do náruče Brázdila. Kdyby šel kamkoliv jinam tak by měl domácí brankář velké oplétačky, protože to byla solidně se nesoucí rána. Po čtvrthodince kombinoval domácí Skřivan se Salayem a my s hrůzou zjistili, že už jsou těsně před našim malým vápnem. Nebýt vytlučeného bloku P.Ligase tak se měnilo jisto jistě skóre poprvé. Tak se ta nepříjemná událost jenom posunula na 24.minutu. Ač byli naši rytíři poučeni o zbraních Zýbala, byl to právě on, kdo měl prostoru více než dost. Proto napřáhl z dvaadvaceti metrů levou nohou a ke vzdálenější tyči trefil bezchybně - 1:0. Do akcí domácích hraných nezřídka na jeden dotek se zapojovala mnohdy celá sestava a jedna z takových  nastala ve 26.minutě, ale bez brankového vyjádření. Přihrávek Němčického se Zýbalem chtěl využít Salay, ale branka mu byla úzká. Ne tak Zýbalovi ve 32.minutě. Toho našel centrem ze strany Chaloupka a za obranou se zjevivší domácí klenot se zblízka nohou nemýlil a míč procedil do sítě - 2:0. Tím uklidnil spoluhráče, nás pochopitelně znervózněl  a přihlížejícím otevřel pusu a v oku týchž vyloudil slzu dojetí nad tím, jak je krásné, když se to umí. Jaký to kontrast s  našim utrpením, které  nebralo konce a během dalších čtyř minut jsme byli posláni pro ručník. Ve 35.minutě poslal Skřivan míč mezi naše obránce a Zýbal z prvního doteku poslal míč k tyči a čistým hattrickem upravil na dílčích - 3:0.  Po našich opařených fotbalistech ještě stékala horká voda a kde se vzala už tu byla čtvrtá dýka do zad. Ve 36.minutě se kanonýr Zýbal, chtěje se odvděčit svým spoluhráčům, převtělil do role nahrávače a jeho přesný centr poslal do sitě hlavou taktéž aktivní Salay - 4:0. Pro první poločas by to mohlo stačit a naštěstí i stačilo. Dokonce se stalo, že jsme byli v příležitosti i my. V Velecký našel neomylně na hraně velkého vápna osamoceného S.Josefíka a ten běžel a běžel až přišel na to, že míč zapoměl na místě jeho převzetí. Jinak bylo naše ofenzivní počínání spíše dílem náhody a kloudné šance si nevytvořiv jsme za sebou měli první sprchu a také první poločas.  Druhý začal také zajímavě. Ještě nesedíc v lavicích jsme sledovali po půlminutě hry tutovku Zýbala, který opět zmátl celou obranu a jenom výborný zákrok vyběhnuvšího F.Hladiše zabránil páté brance utkání. V 52.minutě střílel velmi solidně S.Josefík a po vyraženém míči  brankářem Brázdilem se kopal roh. Po této standardní situaci se do balonu opřel hlavou P.Ligas, ale míč si usmyslel proletět nad brankou. Na naší hře se začalo kladně projevovat posunutí dosud defenzivního záložníka V.Veleckého do ofenzívy a i před brankou domácích začalo přibývat nebezpečných a pro nás zajímavých situací. Povězme si například o této. Po rohovém kopu P.Lukeše se dostal k hlavičce J.Máčalík a s pomocí břevna domácí branky snížil na - 4:1. Gólový apetit chtěl přiživit V.Velecký i v tomto utkání a po kličce brankáři to chvilku  vypadalo na zdar, ale jenom do chvíle, než pomezní zvedl praporek nad hlavu. Naše hra už měla daleko lepší parametry, ale v 66.minutě měl přes uvedené skutečnosti na hlavě další domácí branku Zýbal, ale jednou při nás stálo i štěstí a míč trefil našeho brankáře F.Hladiše. Za pár minut se ucházel o zápis do historie zápasu i Šmatelka, ale jeho tečovaná střela proplachtila  o ždibec vedle a stejné to bylo s nesčetným pokusem Zýbala po rohu v minutě pětasedmdesáté. Rozhodnuté utkání pomalu spělo ke konci (k naší potěše), ale ke klidu bylo daleko, jelikož hlad Zýbala po gólech je enormní a svůj um demonstroval i nadále. A když k této bohulibé činnosti má nadstandardní spoluhráče tak to potom vypadá jako dnes. V 80.minutě se zas a znovu zjevil po kolmici sám před našim brankářem a ten vytáhl parádní zákrok a kličku domácí hvězdě vystihl a míč mu slízl z nohy. V 85.minutě mu však zavařil s odkopem otálející brácha a po naší ztrátě míče byl opět F.Hladiš ponechán osamocen a tentokrát už v konfrontaci se Zýbalem uspěl domácí útočník - 5:1. Pak už se naštěstí nic nestalo..
 
 
neděle 17.září 15,30 - mistrovské utkání 1.mužstvo
TJ NIVNICE - SK SV BOJKOVICE 2:5 (1:2)
branky:
13.Máčalík, 58.( v zápise je mylně 50.) Májek - 20., 50., 65., 80. Hladík, 5.Naňák
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Jurča (56.Stojaspal), Michalec (70.Ryšávka), Velecký, Kryl - Holboj (81.Kašpárek), Lukeš, Kostelník, Májek, Máčalík - Josefík (89.Kuchař)
Bojkovice: Urbánek - Holík,  Varga, Slavíček, Hanke -  Dolina, Miča, Vacula (89.Křižka), Naňák - Hladík (85.Zýka), Gago (83.Kalina)
rozhodčí: Nohavica - Volek, Kovářčík   del. Březáček

žk: Lukeš, Josefík - Gago, Hanke
čk: Lukeš (84.) - Varga (41.)

   Mohli jsme se uklidňovat, že nejsme poslední, že dokonce nejsme ani předposlední (teď už jsme), ba dokonce jsme si mohli osladit pusu medem, že nejsme ani na sestupové (teď už jsme) příčce, ale realita dnešních dnů je otřesná. V posledních třech utkáních jsme propustili do naší sitě čtrnáct míčů a do tolika neumí ještě ani počítat prvnáčci nastoupivší před pár dny do školy. Bývalý fotbalový odborník (Bohemáci budou vědět který) kdysi řekl, že fotbal nemá logiku a my půjdeme ještě dál a náš verdikt bude peprnější. Náš  fotbal nejenomže nemá logiku, ale dokonce jej nazveme chaosem. A teď nás kamenujte, ale zvláště po dnešku máme trumfy v rukou. V našem dresu dnes scházeli  oba stopeři a to  P.Ligas i P.Hladiš. Připočteme-li k tomu dalšího obránce R.Jančáře, který už na podzim dohrál, tak se dozvíme proč měl náš trenér na čele vrásek jak stoletá indiánská stařena.
   Utkání začalo po třídenním dešti na podmáčeném terénu a během utkání se pochopitelně podmínky spíše zhoršovaly. Také proto některé dlouhé míče sesbírali brankáři, míříc k nim rychleji než na suchu. Déšť měl také vliv na počet diváků, ale ti majíc se kam schovat, přece jenom nějací přišli. Ty hostující zahřáli jejich oblíbenci, zatímco naši mrzli jak černoši ve sněhovém  iglů. Co se dnes dělo? Dnes alespoň ve zkratce, jelikož naše prsty jsou omrzlé a chuť je spíš  na řízek, horkou vanu či na pražské derby, než na nesmyslné klování do noťasu. Ale co naplat. Už ve druhé minutě poslal první pozdrav na naši branku hostující Miča, což se stalo po rohovém kopu hostí. Střílel vedle, ale pro pořádek jsme to museli označit za nebezpečí. A potom už to přišlo. Novic v bojkovickém dresu Naňák se přehnal kolem našeho T.Jurči na levé straně jako šikanzen kolem Tokia a míč poslal přesně ke vzdálenější tyčce - 0:1. Kuriózní, zajímavá, nevšední (vyberte si sami co chcete) situace příšla ve 13.minutě. Za dlouhým míčem se na pravém křídle hnal náš F.Májek a dlouho zdálo, že úspěšně. Nakonec byl naštěstí u balonu dřív hostující obránce, ale nastřelil našeho fotbalistu tak (ne)šikovně, že z toho byl na milimetr přesný lob na hostující branku. Míč sice konečky prstů Urbánek vyrazil, ale jenom k dotírajícímu J.Máčalíkovi a ten zmoklou branku trefil - 1:1. Živá voda by neměla větší účinky, ale jenom na jednotky minut. V té patnácté byl ve vápně hostí k vidění takový závar, že ho nelze označit za tuctový. K míči se postupně dostali snad tři či čtyři naši hráči a jeden po druhém se ho pokoušeli dotlačit do branky Slovácké Viktorky, ovšem skulinka nalezena nebyla. V 18.minutě předložil S.Josefík míč do velkého čtverce J.Máčalíkovi a my v očekávání věcí příštích přestali vnímat vše mimo fotbalový předmět. Jaký byl náš úžas, když si náš krajní záložník narychtoval míč ze silnější pravé na levou nohu, si představit ani nedovedete. No konec všeho byl takový, že jsme zaznamenali střelecký pokus mířící k tyčce, ale označit jej za prudký po nás nechtějte. A proto začalo vyučování jak se střílí góly. Hodinu vedl profesor Hladík a v lavicích seděli naši žáci (tedy samozřejmě muži). Na tu první mu ve 20.minutě nacentroval rychlý Dolina a pro Hladíkovu hlavičku bylo v naší brance dostatek místa - 1:2. Přes tyto události se naši zvedli a na soupeřově polovině bylo zmatků a všelijakých podivných akcí ke sledování stále dost. Ve 22.minutě byl S.Josefík tak otravný až vystihl malou domů hostí a jenom zakončení do padajícího brankáře Urbánka nám radost neudělalo. Tentýž hráč poslal ve 25.minutě míč proběhnuvšímu se F.Májkovi, ale ten s hlavou dolů, nesledujíc brankáře mířícího k němu, jej nastřelil. A to vše v dobré palebné pozici na našem křídle zvaném levé. Nasledovaly další chutě na gól od bojkovického Hladíka, který  střílel ve 26.minutě z dálky a vymodlil si alespoň rohový kop. Když mu neprošlo zakončení, zkusil gólovou asistenci, ale tu mu středopolař Vacula nedopřál a vítězem celé akce byl náš brankář F.Hladiš. Další minuty jsme vytírali vodní živel odevšad a největší škody jsme zaznamenali v našem záznamníku. Tam zůstaly od 30. do 40.minuty jenom rozpité kaňky né nepodobné těm Hujerovým. Popravdě řečeno se v onom časovém rozmezí nic moc nestalo a  nic jste nepřišli. Vše vynahradila 41.minuta. Další zteč podnikl na pravém křídle F.Májek a přiřítivší se Varga ho poslal do říše ležících a kutálejích se. Za touto dvojicí už stála jenom branka s brankářem a kvůli této okolnosti následovala červená karta. Následující standardní situace volala po vyrovnání, leč nestalo se. Míč zahučel před branku po centru P.Kryla a po teči hostů ho na brankové čáře zachytil Urbánek. Do kabin se dnes těšili všichni a hlavně suché ručníky šly na dračku. A nejenom ty. Pozdvižení způsobil i máš masér A.Vrága, jenž se nasoukal do tepláků a kopaček a slabší povahy odpadaly v domnění, že chce navázat na pár odehraných minut v Ořechově. Vše bylo jinak. Jenom měl mokré spodky a do konce bylo ještě dlouhých pětačtyřicet minut, které jsme chtěli využít a v početní přesile něco s výsledkem udělat. Nestalo se nic námi očekávaného a druhý poločas byl v našem podání žalostný. Už v 50.minutě si zopakovala spolupráci dvojice Dolina Hladík a druhý jmenovaný zblízka poslal míč do sítě - 1:3. Nivničané přeskupili řady a to přineslo chvilkový efekt. V 58.minutě (v zápise uvedena mylně 50.minuta - v té dali gól hosté) zahrál před branku rohový kop P.Kryl a po promáchnutí J.Máčalíka se k odraženému míči procpal F.Májek a ten už uspěl - 2:3. A to bylo vše v čem jsme uspěli. Následoval fotbalový horor. Po šedesti minutách hry pálil Gago a F.Hladiš jeho pumelici zneškodnil. Po rohu Vaculy hlavičkoval nad v 65.minutě Slavíček a na to, že jsme hráli přesilovku bylo nebezpečných věcí před naší svatyní až dost. A to měl vrchol teprve nastat. V 67.minutě si ustlal na mokrém podkladu J.Michalec, jemuž podjely krovky a dal vzpomenout na pohádku O slepičce a kohoutkovi. Kdosi totiž trefně poznamenal "leží tam v oboře, nožky má nahoře". Neležel však Hladík, nýbrž pelášil  do otevřené obrany a s klidem zvýšil na - 2:4. V 72.minutě nás už poněkolikáté podržel brankář F.Hladiš a tím smutným byl Dolina, který neuspěl ani s dorážkou. Ještě nebyla dopsána tato akce a s další přispěchal neúnavný Hladík. Kdyby se hrál hokej, tak by bylo na místě napsat, že vyprášil našemu brankáři betony. V 76.minutě jsme se, představte si, dostali do vápna hostí i my. Jenže vlastním spoluhráčem S.Josefíkem obtěžovaný F.Májek poslal balon z první pět metrů nad, přičemž měl snad minutu čas vymyslet něco důvěry hodnějšího. O to se vynasnažili naši v 78.minutě. Po rohovém kopu P.Kryla a dorážce F.Ryšávky vykopnul hostující bek balon z brankové čáry a to bylo od nás vše. Následně už jsme ani tužku neodkládali, protože co minuta,  to šance Viktorky. V 79.minutě, před svým vystřídáním, to naposledy zkusil z dálky Gago. Vedle. V 80.minutě vyzpovídal i naše nevěřící obrance Hladík a svou čtvrtou brankou zvýšil už hrozivých - 2:5. Silnější nátury si vzpomněly na koncert Zýbala a začali porovnávat. Z toho jich vytrhla až další šance hostí, ale Vacula ji chtěl vyšperkouvat dloubáčkem, ale ten mu z malého vápna vyjít nemohl a trefil jenom náruč našeho brankáře. V 84.minutě se síly (jenom ty početní !) na hřišti vyrovnaly. Po odhozeném míči a druhé žluté opustil podium předčasně frustrovaný (nasraný) P.Lukeš a byl čas ukončit naši beznaděj. Minule jsme končili větou: potom už se naštěstí nic nestalo. Dnes ji zopakujeme. Potom už se naštěstí nic nestalo.

 
sobota 23.září 15,30 - mistrovské utkání 1.mužstvo
SK JAROSLAVICE - TJ NIVNICE 2:1 PK (0:0)
branky:
50.Macalík - 81.Kryl
penalty: Batík
o, Vávra o, Macalík o, O.Polách o, Podéšť o - Ligas o, Kryl o, Kostelník o, Hladiš o, Velecký x
sestavy:
Jaroslavice:
Žbel - O.Polách,  Podéšť,  Červenka - Valenta, Mynarčík (78.Gazda), Š.Polách, Macalík, Vrba - Vávra, Batík
Nivnice: F.Hladiš - Holboj (89.Kuchař), Ligas, Michalec, Stojaspal - Májek, Kostelník, Velecký, Kryl, Máčalík (79.Jurča) - Josefík (62.Kašpárek)
rozhodčí: Vlk - Dorotík, Zelený   del. Daněk
žk: Vávra - 0
diváci: 20

   V Jaroslavicích se měla konat jakási  tryzna, kteréžto nasvědčovaly naše předchozí výsledky. Několik plačtivých tónů jsme si už v týdnu  zapsali, chtíc je po utkání použít a ušetřit drahocenný víkendový čas. Sobotní fotbal však ukázal, že je potřeba se mírnit a nekrolog hodit do koše. Už jenom proto, že  smutečních hostů se sešlo pramálo. Přesto bylo cítit, že je něco ve vzduchu, protože do nevlídné (a to je velmi mírný příměr věcí skutečných) sloty vytáhly tlapky i hyeny (rozuměj Nivničané za každých okolností fandící soupeři). Ty si evidentně přijely štěknout i na Zlínsko, ale po zjištění pravého stavu věcí, stáhly ocas a odjely o kousek dál. Málokomu to vadilo. Nivničanům se do práce hlásil po pauze P.Ligas a znovu dostal důvěru dorostenec P.Stojaspal, jenž s ní naložil tak, že by bylo překvapením, kdyby příště nehrál zase. Opačným případem byl P.Hladiš, který se připravuje na lékařskou zkoušku a potrestaný P.Lukeš. Ostatní odjeli do míst, která musíme označit za nefotbalová a  to pro diváky i hráče, což asi můžou potvrdit všichni, kteří nazuli v Jaroslavich někdy kopačky či zde chtěli spatřit krásnou hru zvanou fotbal. Ten se nám v minulých utkáních příliš produkovat nedařilo a našli jsme v něm mnoho dětských nemocí. Ty jsme chtěli vyléčit a hodnotu případně získaného bodu(ů) jsme vyčíslili na nevyčíslitelnou. Nivnické výkony totiž můžeme po čtyřech prohrách a v nich inkasovaných devatenácti  brankách  nazvat jako konstantní. O domácích jsme měli řídké informace a v lepší společnosti nabízený zápis o utkání jsme nedostali. Teprve po utkání jsme zjistili, že v sestavě domácích běhal jediný fotbalista (Vrba) mladší osmadvaceti let! Úvodní minuty  děje patřily výhradně seznamování se s prostředím a fotbalového se nestalo naprosto nic. Jenom v 7.minutě jsme se dozvěděli, který je to ten Vávra, o kterém se psalo i v Deníku, ale co napsat o jeho hlavičce? Došlo k ní v krkolomné pozici a místa kam mířila nazvat neumíme, jelikož místní okolí jsme v zeměpise neprobírali. Čekání na domácí nápor se také zdálo zbytečností, neboť dnes byla naše obrana postavena z kvalitního materiálu a nějaký hurikán  ze strany domácích nepřicházel. Přesto nějaké střelecké pokusy zaznamenány jsou. Pohříchu z dálky. V 11.minutě poslal míč z voleje na naši branku domácí Batík a F.Hladiš změnu stavu mrštným skokem nepřipustil. Za tři minuty zasahoval znovu, když to po přihrávce Valenty zkusil trefit Š.Polách, ale výsledkem všeho byl jenom rohový kop. Následovaly dvě zajímavé situace, po jedné na každé straně a obě nazveme dvojčaty, jelikož byly identické. Nejprve byl na levé straně u míče uvolněný V Velecký, ale brzdou byla zvednutá zástava asistenta rozhodčího. Na druhé straně se totéž stalo domácímu Mynarčíkovi a oba zmínění myslíc si, že jednali v souladu s pravidly, projevili umírněnou zlost. Ve 23.minutě si opět domácí Batík neuměl poradit se zákopy našich a nic jiné, než vystřelit ze třiceti metrů ho nenapadlo. F.Hladiš mokrý míč v pohodě zneškodnil a nejpozději od  této chvíle ho budeme považovat za rozchytaného. Naši ofenzivními výpady doposavad šetřili, protože prvotním úkolem bylo odehrát utkání s defenzivou o níž by se po měsíci zase dalo říct, že za něco stála (párkrát po sobě také stála, ale za starou belu). Že bychom se do soupeřovy třinácté komnaty ostýchali vstoupit se ovšem také napsat nedá. Ve 26.minutě jsme jednu ze standardních situaček poslali P.Ligasem do vápna (ano lajny byly opravdu sypány vápnem) a číhající V.Velecký donutil domácího Žbela umazat si uniformu a vytěsnit míč mimo chráněné území. Po třiceti minutách se ke zteči opět hrnul Batík a opět musel střílet z dálky, čehož využíval náš brankář ke krásným a zdařilým robinzonádám. Tudy teda cesta nevedla a naši už definitivně ztratili ze soupeře respekt a jsa rozdováděni zlobili čím dál víc. Například ve 35.minutě, když si loptu měnil S.Josefík s P.Stojaspalem až ji odeslali na hlavu J.Máčalíka, který se v tuto chvíli do kronik výrazněji nezapsal, jelikož balon trknul nad. Stejně dopadl i domácí Mynarčík. Že střílel z dálky a brankář míč chytnul už si asi domyslíte sami. Ve 44.minutě poslal míč k tyči J.Máčalík, ale jak byla střela přesná tak byla nedůrazná a Žbel také nechytal první utkání a uzavřel tím první poločas. Během přestávky jsme se pochválili, ale také zdůraznili, že jsme teprve v polovině všeho. A v 50.minutě už jsme věděli, že k bodu budeme muset vstřelit gól, protože právě od té chvíle jsme jeden ztráceli. Míč létal od nikoho k nikomu a poněkolika odrazech před pokutovým uzemím přistál tam, kde jsme to potřebovali nejmíň. Na jedenáctce na chvíli osiřel domácí Macalík a odtud už se branky dávají. Míč poslal do protipohybu brankáře a domácí vedli - 1:0. V 52.minutě mohlo být po cenných papírech našeho snažení. Omráčení fotbalisté z Nivnice věnovali Vávrovi víc prostoru a jenom další ze série povedených zákroků F.Hladiše nás držela ve hře. Domácí ani přes svoje vedení obranu neuzamkli a jedno z otevřených oken využil V.Velecký a nasoukal se za obranu domácích. Před brankářem však jeho dobrodružství skončilo kontroverzním zákrokrokem obránce  a ke střele se nakonec nedostal. V 58.minutě ..moment tady je asi chyba..tak ne...střílel z pětadvaceti metrů  Batík a dopadl jako vždy před tím. V 61.minutě už začínal být pomalu čas začít nasazovatt řetízek spadlý z našeho kola. Byl k tomu čas, prostor i míč, který domácí stoper neodhadl a po jeho podběhnutí běžel S.Josefík sám na domácí branku, ale náš hroťák nedokázal kloudně zakončit a umělecké dílo se nezrodilo žádné. Míč se po teči domácích došoural jenom vedle tyčky na rohový kop. Po něm vykopl P.Ligasovi míč z branky  obránce a domácí přežili sendvič našich bez ztráty vedení. A bylo tomu tak i v 74.minutě. V.Velecký si ze strany hřiště navedl míč až do předbrankového prostoru a po jeho píchanci musel sáhnout Žbel a míč vyrazit nad branku. Tahle situace je zapsána červenou barvou, protože volala po gólu a jenom "díky" špatné koncovce k němu nevedla. Snad i vytažení ježka z klece se zdálo snadnější než vstřelit gól, ale neustávajícím nasazením jsme o něj usilovali i nadále...až jsme byli odměněni. Na věži odbíjela 81.minuta, když se jako třtina ve větru prohnal od praporku až k brance V.Velecký a o ději po jeho přihrávce napsal J.Verne dílo zvané Zmatek nad zmatek. Míč do branky tlačili nejprve M.Holboj s T.Kašpárkem, ale pochodil až P.Kryl a zblízka dorazil balon do sítě - 1:1. Zbývala maličkost a to ubránil asi deset minut naši branku od pohromy. Po vstřelené brance   vyletělo naše sebevědomí nahoru, ale ani tak nebyl závěr utkání pro lidi slabších povah určen. Tři minuty před koncem, když míč tancoval na naší brankové čáře, by určitě raději sledovali hrající si koťata v proutěném košíku, ale po zdařilém zákroku F.Hladiše si vydechli i ti. Následující penalty už si nazvěte jak kdo chcete. Např. loterií, dovednostní soutěží či nějak podobně. Jednu z pěti jsme napálili do břevna a bonusový bod zůstal na kopci za Zlínem. Pro nás škoda. Vrátili jsme se špinaví jak prasata, ale s bodíkem v korýtku.
nedělní dovětek: výborný výkon podali všichni rozhodčí, kteří utkání hrané na těžkém terénu zvládli bezchybně

 
neděle 1.října 15,00 - mistrovské utkání 1.mužstvo
TJ NIVNICE - TJ FS NAPAJEDLA 1:3 (1:2)
branky:
16.Máčalík - 20.Havránek, 39.Bůžek, 73.Bejtkovský
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš (46.Kuchař) - Kašpárek, Ligas, Michalec, Holboj - Májek, Kostelník, Velecký, Kryl, Máčalík (46.Josefík) - Lukeš (75.Chovanec)
Napajedla: Chvojka - Koutník, Holomek, Drga, Haša (20.Plachý) - Havránek, Kozubík (71.Ouroda), Laciga, Bůžek - Foral, Vondráček (67.Bejtkovský)
rozhodčí: Šubík - Zapletal, Novák
žk: Ligas - Laciga
diváci: 125

   Tento týden pro nás začal tragickou zprávou a v tomto stínu zůstal  dnešní výsledek a vlastně i fotbal. Jak je tradicí tak jsme měli potíže se sestavou a mezi absentující jsme zapsali P.Stojaspala, P.Hladiše a F.Ryšávku, T.Jurču a R.Jančáře. Favoritem jsme nebyli ani po solidním bodíku z Jaroslavic, neboť hosté patří k favoritům soutěže a to i přesto, že tuto roli začínají naplňovat až v posledních kolech a v součtu s dnešním utkáním vyhráli čtyři poslední zápasy. Napajedelské Slávii v létě odešel Belant s Náplavou, zranil se Zimčík a dnes chyběl i Bartoš. Z nových tváří nastoupil do branky Chvojka a do středu hřiště Laciga. Naše kolísavé výkony a jiné kulturní akce zapříčinily i úbytek diváků, což lze považovat za opodstatněné. Čím vyplníme prostor určený k popisu dnešního utkání zůstává ve hvězdách, protože zejména druhý poločas nenabídl kromě branky hostí vůbec nic. Opravdu. Za celé utkání naši kluci vystřelili mezi tyče dvakrát a Napajedelští hráli jenom to, co potřebovali a promiňte nám to, ale ve druhé půli nepotřebovali předvést zhola nic. Uvařit z této vody okořeněný fotbalový guláš nesvedeme ani při sebevětší snaze. Rádoby fotbalové představení začalo minutou ticha drženou za T.Vrágu a v této letargii se oba mančafty nacházely po celou čtvrthodinu s jedinou výjimkou. Tou byla čtvrtá minuta a padesátimetrový sprint Forala s míčem u nohy po levém křídle a následná střela nad naši branku. Zbytek minut se dal proklimbat né-li prospat. Následující minuty, a to buďme zase objektivní, hezké fotbalové momenty přece jenom přinesly. Tu první jsme zanesli ke spokojenosti domácích do výčtu našich aktiv. Na pravém křídle dostal  míč po autovém vhazování do nohy V.Velecký a po obelstění dvou protihráčů předložil balon do vápna J.Máčalíkovi. Ten ho trefil parádní trajektorií z první k tyči a  na chvíli bylo veselo - 1:0. A mohlo být ještě veseleji, ale po podklouznutí Drgy jsme nezužitkovali akci dva na jednoho, jelikož právě tomu jednomu přihrál V.Velecký a nabízející se P.Lukeš mohl pouze sklopit hlavu a mazat zpět. Tím spíš, když ve 20.minutě vystřelil parádně z dvaadvaceti metrů do víka Havránek a paradoxně se tak událo také po autovém vhazování. Naši ho jaksi zapomněli obtěžovat a tak nebylo co řešit - 1:1. Ve 24.minutě stojí v našem zápisníku napsané, že po nahrávce hostujícího Kozubíka střílel doprostřed Foral, ale nač jsme to psali ví bůh. Také ve 27.minutě byl v nadějné pozici Foral, ale jeho finální nabídka z křídla nechutnala nikomu. Ve 30.minutě naštěstí pro nás neoslovil rozhodčího souboj v našem vápně natolik, aby se nadechl a fouknul. Po dalším průniku Forala se k míči dral Plachý, ale skončil na zemi a čí vinnou po nás vědět nechtějte, protože stojíc padesát metrů od situace toto rozsoudit neumíme. Až 33.minuta nabídla nebezpečí i před svatyní hostí. Standardní situaci zahrál z poloviny hřiště P.Ligas a po prodlouženém balonu Z.Kostelníka sahal hlavou J.Máčalík, ale míči scházela razance a hosté ho zkrotili. Krátce poté pronikl po křídle po příhře Kozubíka Koutník, ale taktéž jeho nabídka před brankou zůstala spoluhráči opomenuta a lavička hostí na své souputníky oprávněně hřímala. Na chvíli. Ve 39.minutě jsme totiž u rohového praporku nabyli pocitu, že se nemůže nic stát a také odkopnout míč nám bylo pod úroveň. J.Máčalík se zkrátka s míčem mazlil jak opičák s mandarinkou až mu ji uloupil mladý Vondráček a jeho pobídku na malém  vápně ke spokojenosti Fatry využil prudkou koncovkou Bůžek - 1:2. Zcela zbytečně obdržený gól, ale takových už jsme inkasovali nespočet a proto to ani nikoho za židle nezvedlo. Ve 41.minutě nádherně vystřelil autor druhé branky Bůžek a jenom neméně hezký zákrok našeho brankáře vytěsnil míč na břevno a když se do branky nevešla ani dorážka mohli jsme si vydechnout. Zvlášť když tu byl poločas, během něhož održel dárek od klubu V.Velecký. Důvodem bylo právě dnes hrané dvěstěpadesáté mistrovské utkání našeho srdcaře v dresu Nivnice. Toto číslo je o to úctyhodnější, když si uvědomíme, že je Vlastikovi teprve šestadvacet. A potom začal druhý poločas, který už jsme jednou hanili a podruhé to dělat nebudeme, ale z výpočtu nebezpečných a jakžtakž zajímavých situací si uděláte obrázek sami. Každopádně se v naší brance poprvé představil T.Kuchař, protože se nám při jednom ze zákroků zranil F.Hladiš a ze hry šel s podobným neduhem i střelec naší branky J.Máčalík. Ale čas letí a tak pojďme nahlédnout na druhou polovinu. V 52.minutě hodil dlouhý aut do vápna T.Kašpárek a po vyhrané hlavičce P.Ligase zůstal překvapen u zadní tyčky P.Lukeš a díky chybějícímu důrazu si míč cestu do branky nehledal. To byla jedna ze dvou návštěv velkého vápna našich u svého soupeře. To druhé přišlo za rovných deset minut, ale ani toto neskončilo střelou a starostí nemaje, mohl brankář hostí Chvojka rozjímat o zítřejší výuce ve škole. To jsme ovšem odbočili od toho podstatného. Na levé straně pláchl V.Velecký, ale spoluhráči mu vůbec nevěřili a do nebezpečné oblasti v blízkosti branky hostí za ním neběželi a mnozí dokonce zvolili roli pozorovatelů. Nebylo divu, že vše skončilo špatnou nahrávkou na S. Josefíka a rozladěním zůčastněných i těch ostatních.  Co soupeř? Ptáte se správně. Kazil jednu finální nahrávku za druhou a tu, která už za něco stála zastavil praporek pomezního signalizující ofsajd. Až v 71.minutě jsme z dlouhé chvíle zaznamenali dalekonosný pokus Havránka ze třiceti metrů doprostřed, ale tušíc další vývoj ani bychom ho nazaznamenali, jelikož za dvě minuty rozvlnili hosté síť potřetí a to už byla jiná káva. Hostující Havránek, který byl jen tak mimochodem u všeho, odcentroval na hlavu střídajícího Bejtkovského a ten osamocen a neleníc trefil hlavou přesně - 1:3. Potom se hrálo, hrálo a hrálo a jestli nic nezměnilo tak se hraje doteď. Bez valného výsledku a mezi vápny. Stoprocentně. Někteří diváci zívajíc a  někteří dokonce pochrupujíc byli vzbuzení  teprve v závěru. V poslední minutě,  po téměř dvaceti minutách prostých fotbalových zážitků, chtěli naši ještě něco nabídnout a asi proto se na velkém vápně nedohodl T.Kašpárek s naším brankářem, jenž sebral malou domů do ruk , načež těžko mohlo následovat něco jiného než nepřímý kop. A ten byl sehrán v duchu předchozích minut. Po rozehrávce vystřelil Havránek z třinácti metrů mimo a napsal tečku za tímto utkáním. Hosté byli fotbalovější, kombinačně přesnější a když jsme jim nabídli možnosti ke skórování, využili je. Přestože jsme měli utkání dobře rozehrané tak tři body putují k řece Moravě.
 
neděle 8.října 15,00 - mistrovské utkání 1.mužstvo
TJ BUCHLOVICE - TJ NIVNICE 2:0 (1:0)
branky: 21.Křiva, 46.Huráb
sestavy:
Buchlovice:
 Kučík - Kunc, Křiva, Hančík, Kořínek - Huráb, Belant, Dufka, Procházka (87.Náplava) - Mikula (83.Hostýnek), Ondica
Nivnice: F.Hladiš - Michalec (51.Jurča), Ligas, P.Hladiš, Stojaspal - Holboj (76.Kuchař), Kryl, Velecký, Kostelník, Máčalík (72.Kašpárek) - Májek
rozhodčí: Zapletal - Zicháček, Dujíček
žk: Hančík, Procházka - Stojaspal
diváci: 150

   Nebývá zvykem nazývat utkání desátého kola zápasem o "šest" bodů, ale zrovna takto omšele si na záčátek pomůžeme. V Buchlovicích se totiž potkali sousedé v tabulce a jelikož oba bydlí v tom nejnižším patře, né-li ve sklepě, tak bylo o důležitost postaráno. Domácí jsou nováčkem soutěže, když B třídou propluli jak ponorka průplavem. O soutěž níž nasázeli 96 branek, právě s touto činností se v podzimní části nejvíce potýkají. Třináctigólový Chaloupka vzal kramle do Kunovic, osmnáctibrankový Ondica (letos dvě branky) se zatím hledá a Mikula, který dal loni 23 gólů nemůže najít ani botník, natož střelecké kopačky v něm. Výsledkem bylo jenom osm vstřelených branek domácích a žádná tříbodová výhra doma. Až přijela Nivnice, která si s sebou přivezla trápení a zmar, což je průvodním znakem našich podzimních zápasů. Do naší sestavy se vrátil P.Hladiš a P.Stojaspal na úkor S.Josefíka a P.Lukeše. Proměnlivé počasí neodradilo solidní počet diváků a někteří masochisté  nadále provází i naše fotbalisty i na venkovních duelech. V dresu domácích se představil M.Dufka, onehdy působící (podzim 2014) v našem dresu. U nás bylo po provedené anketě zjištěno, že někteří naši sice byli na zámku či na hradě Buchlově, ale mundúr domách na sobě nikdy nikdo neměl . A včíl rychle na hřiště domácího klubu, které se svým sklonem blíží svahům v lyžařských střediscích. Proč rychle? Protože bude záhodno to mít co nejdříve za sebou. První poločas jsme strávili hrou do kopce a i přes tento hendikep jsme první patnáctiminutovku viděli naši převahu. Nevyplynulo z ní vůbec nic, jelikož tři přesné přihrávky v řadě jsme vyprodukovat nedokázali ani přes patrnou snahu. O převaze píšeme z toho důvodu, že domácí nezvládali zmíněné přihrávky ani dvě a jejich nervozita vyvrcholila dokonce přihrávkou vedle vlastní branky a z ní plynoucím rohem našich. Teprve po této "výživné" čtvrthodince se někteří hráči začali pravděpodobně stydět nebo byli upozornění, že se hraje utkání 1.A třídy. A něco málo bylo opravdu k pozorování, ale nemyslete si nikdo, že úroveň přesáhla postavení mužstev v tabulce. To určitě ne. Nás poprvé vytrhla ze snění akce dvojice F.Májek V.Velecký, která si to štrádovala na jediného obránce domácích, ovšem i ten stačil nepřesnou přihrávku sebrat. Ve 20.minutě se zablýsklo před naší brankou a konkrétně na malém vápně. Huráb zkoušel nůžky a jenom zákrok F.Hladiše udělal této parádě přítrž. Za minutu už bylo vše jinak. Aktivní pomezní sudí signalizoval faul a teprve když se všichni domácí způsobně vrátili na svou polovinu, tak zjistili, že je standardka  přisouzena jim. Tu jsme ještě odvrátili, ale další míč Hurába do vápna tečoval k tyči kapitán Křiva a domácí vedli - 1:0. Ve 27.minutě přistoupil k míči Belant, aby vyzkoušel brankáře F.Hladiše, ale ten nechtíc kapitulovat vytáhl povedený škrábanec za míčem a tento vytáhl nad branku. Ve 29.minutě přistál centrovaný balon M.Holboje na stehně překvapeného J.Máčalíka a ten tímto branku minul a fousek. Ve 32.minutě jsme zahráli jednu z povedenějších standardek (ty ostatní stály za starou belu), když P.Stojaspal našel P.Ligase, ale domácí obranný šik míč vytloukl pryč z vápna. Ve 36.minutě pokazil přihrávku P.Kryl a F.Hladiš musel znovu pod nohy domácímu hráči. Procházka se na pravé straně ocitnul ve vyložené pozici a odstartoval sérii zahozených šancí domácích. Ve 37.minutě se poprvé nechal vidět Ondica. Jeho průnik do vápna nás nechal chladnými, neboť jakýkoliv kontakt mohl znamenat pohromu, ale F.Hladiš měl svůj den a připsal si asi nejpovedenější představení. Ve 38.minutě bylo cosi cítit ve vzduchu a další vývoj toto potvrdilo. Zjistili jsme, že i centrovaný míč F.Májka pod sebe na V.Veleckého může být ofsajdovým a ve 44.minutě uklouzl domácí útočník před velkým vápnem, ale asistent si chtěl vysloužit výslužku a signalizoval faul. Křiva míč poslal vedle a tentýž  hráč byl během šedesáti vteřin v centru dění na druhé straně hřiště, když se ležící  ve vlastním vápně všemi nedovolenými způsoby sápal rukama nohama po našem J.Máčalíkovi, jenž mu unikal. Penalta? Kdeže! Poločas ukončil odkopem míče do zahrady P.Stojaspal (bylo to během hry a proto se karta nekonala) a emoce mohly vypuknout naplno. Po pár nadávkách typu "ty popleto či nešiko" vše vychladlo a mohlo se do druhé poloviny. Na jejím začátku jsme ještě žvýkali poslední sousta makových buchet od maminek a nakonec jsme byli rádi, že nám nezaskočilo. Ne z pokrmu, nýbrž z inkasované branky, po níž mohly všechny poločasové plány do kopru. Na pravé straně plochy pláchl Kořínek našemu J.Máčalíkovi a jeho přetažený přízemní centr uklidil do branky na zadní tyčce nehlídaný Huráb - 2:0. V 54.minutě jsme se ještě nestačili oklepat z věcí předchozích a po standardní situaci Křivy z poloviny hřiště jsme jenom pozorovali na naši branku se řítivšího  Procházku, kterému míč naštěstí poskočil a s domácím hráčem se nehodlal seznámit. V 56.minutě jsme nevěřili vlastním očím, protože jsme poprvé trefili brankový prostor. Jestli čekáte spálenou tutovku tak si zase jenom poposedněte. Aut F.Májka prodloužil hlavou P.Ligas na V.Veleckého, ale jeho dorážce v zoufalé tísni chybělo vše. Přesnost, důraz atd. To v 61.minutě už se urodit mělo. P.Kryl se dral do vápna domácích z pravé strany, ale svou koncovkou jenom vyprášil rukavice vrátivšího se Kučíka do branky domácích. Jestli měl nebo mohl náš záložník nahrávat už nechť posoudí jiní. V 63.minutě se pěknou střelou z voleje prezentoval domácí Ondica, ale golman F.Hladiš odvrátil míč na rohový kop. A pak byl krátký čas na nějaké to zamyšlení, k němuž jsme si vybrali vzpomínaného M.Dufku, který byl v létě u nás na námluvách. Vzpomínali jsme na jeho finesy, kdy dle svých slov dva tři protihráče obejde, dá to Ondičovi a jde se radovat. Na jeho starty v amatérské reprezentaci, na jeho úspěšné působení v divizi, na jeho neúspěšné působení v Osvětimanech, kde byl viníkem trenér. No byli jsme rádi, že nám na něj Evropská unie neposkytla dotace. A šup už se zase hraje. No hraje..Pohled na naše byl žalostný, myšlenky prostý a všichni naši příznivci trpěli jako vězněná zvířata. Trpěli také rozhodčí a to neustálé zdržování hry domácí jedenáctky, kdy buď nebyl k dispozici balon nebo byly naopak na place dva. A víte, co je nejhorší?  Že v naší otupělosti a apatii už nám to ani nevadilo.  Asi v takové situaci jsme se nacházeli kolem sedmdesáté nebo sedmdesátéprvní, neřkuli jiné minutě. Tyto dílčí nesrovnalosti způsobila časomíra, kterážto jest umístěna tak rafinovaně,  nenabízejíc na sebe pohled z lavičky.  A tak minuta sem minuta tam a asi v té 71. jsme se trošku osmělili a po standardní situaci P.Ligase vracel  přetažený míč do branky J.Máčalík, ale kterýsi obránce hájivší brankovou čáru balon zakopl k dalšímu důležitému prostoji. V 80.minutě, kdy se poměrně překvapivě zase pár vteřinek hrálo, vystřelil zleva T.Kuchař, jemuž míč přistavil Z.Kostelník. To už byl v určitých mezích rozchytaný i domácí Kučík a technickou střelu si přivlastnil pro sebe. Buchlovičtí chlapci už se nikam zvláště nehnali a nějaký ten rychlý výpad k jejich spokojenosti nevedl a povětšinou skončil na deficitu fotbalového umění. Nic valného jsme nepředvedli ani my a za celým utkáním udělal tečku výpad V.Veleckého do vápna domácích, kde mu míč  odkopli do hor obránci a kvůli nedostatku kožených koulí bylo utkání definitivně ukončeno. Nezáživné utkání dvou celků z konce tabulky bylo minulostí a tam už na věky zůstane. Domácím však tři body také a o  našich starostech ani nemluvě. Následující dvě domácí utkání proti Žalkovicím a Fryštáku napoví jestli už jsme ulehli k zimnímu spánku či nikoliv.
 
neděle 15.října 15,00 - mistrovské utkání 1.mužstvo
TJ NIVNICE - TJ SOKOL ŽALKOVICE 1:2 (1:0)
branky:
31.Máčalík - 72., 80.Z.Horák
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Kostelník, Ligas, P.Hladiš, Stojaspal (72.Michalec) - Holboj (77.Josefík), Velecký, Kryl, Máčalík  - Májek (85.Jurča), Lukeš
Žalkovice: Svoboda (89.Juráň) - Urubek, Netopil, Pospíšil ( 84.M.Jankola), Beneš - Bartušek (59.Petr Horák), Pavel Horák (68.Čevela), Janečka, Knap - Z.Horák, Němec
rozhodčí: Michalec - Ambroz, Mikulášek   del. Vrba
žk: -
diváci: 150

   Zase sedíte u té záhuby lidstva a startujete internet? Co se chcete dozvědět? Je to mnoho otázek najednou, ale stejně tak je to i s naším mančaftem. Je tu mnoho otázek, ale málo odpovědí. Nivničané jsou totálně z formy, což už asi postřehli i lidé mající problémy s očima nebo s brýlemi.. Pokud se škodolibě ptáte, kdy jsme formu měli, tak na to odpověď máme. Bylo to mezi prvním a třetím kolem včetně, kdy jsme brali pět bodů (jsou to sice dva měsíce, ale co je to v životě lidském?). Na to, abychom věděli co následovalo už jsme staří dost. Sedm utkání a naši brali zlatého bludišťáka za bodík v Jaroslavicích!  Jinak jedeme od nuly k nule, až nakonec asi pojdeme stejně jako ty nuly. A to jsme celý týden naše vozidlo štelovali, měnili co se dalo, ale ve druhém poločase dnes všechno zhaslo a motor už ani neškytl. A to jsme měli až na F.Ryšávku k dispozici všechny součástky. Navíc jsme k důležitému utkání  vytunili i sestavu a nasadili nezvykle dva útočníky, ale ani to nepomohlo. Druhý poločas jsme prostě (ne)dojeli na prázdnou nádrž. Jestli nebude nakonec potřeba udělat nějakou větší generálku..  Soupeř? Šťastný to tým! Přijel do pěkného areálu, viděl a hlavně zvítězil. Trpělivou hrou, kdy si na svoje šance počkal a ty využil.
   Ještě neprotekla ani první minuta a už jsme psali o prvním střeleckému pokusu hostí. Z levé strany dostal nabito Knap, ale s přesností měl velké starosti. V 6.minutě poprvé spolupracovala naše útočná vozba P.Lukeš-F.Májek, ale u míče byl ve vápně mladý brankář Svoboda včas. V 11.minutě se naši vysocí hráči odstěhovali před branku hostí, tušíc, že bude následovat dlouhý aut J.Máčalíka do vápna. Jenže přišel pravý opak a krátké vhazování uzmul hráč hostí se jmenovkou Bartušek. Jeho rychlý uprk skončil křižnou ranou na zadní tyč a jenom modlení se našich hráčů zabránilo prvnímu gólu utkání. J.Máčalík se za tuto estrádu chtěl revanšovat prakticky vzápětí, ale roh P.Kryla hlavou nezužitkoval a balon trknul mimo. Zajímavý první poločas pokračoval a co chvíli hřmělo před jednou či druhou brankou. V 15.minutě chtěl slíznout slávu Beneš v reflexním dresu hostí, ale po své pecce z dálky  o ní mohl jenom snít. Za dvě minuty, přesněji za sto sekund, přihrál kapitán soupeře M.Janečka svému vrchnímu ostřelovači Z.Horákovi a jenom blok P.Ligase nepustil jeho první šrapnel na naši branku. Přestože se hrál od začátku dobrý a aktivní fotbal z obou stran tak až v 19.minutě mířil první míč mezi tyče. Byl neslaný, nemastný a proto se ho ujal náš brankář a ihned jej odhodil do pole. Tam vydržel jenom chvíli, neboť šouráček F.Májka měl stejné parametry a bylo malým zázrakem, že jsme z něj vyloudili alespoň roh. Ve 21.minutě měli na obuvi první branku utkání hosté ze Žalkovic. Z.Horák pláchnul podél levé lajny, obelstil a snad i zostudil  naše beky, ale ta koncovka Němce...náš brankář mu vyloženou šanci zmařil a tíhu okamžiku zvládnul lépe. Ve 26.minutě opět míč zavazal J.Máčalíkovi. Co jiné si totiž myslet o finální přihrávce na V.Veleckého, ke kterémužto se míč vůbec nedokutálel? Málokdo by věřil, že je něco podobného vůbec možné. Kdo to prošvihl, tak úplně stejnou, né-li větší šanci či spíše kiks zaznamenal také u F.Májka za pouhou minutu. Ten prošel kam a jak chtěl, ale zpětná nahrávka na ideálně postaveného P.Lukeše na malém vápně je nezvěstná ještě včíl. Bože můj, fotbal se hraje na góly a jeden vstřelený jsme přece jenom v první polovině utkání k našemu úžasu spatřili! Na levé straně placu podnikl výpad do velkého vápna J.Máčálík, kupodivu nahrávka na F.Májka prošla a kupodivu tento hráč střílejíc zblízka tím šťastným nebyl. Míč totiž capil do tyče a jenom vícenež vhodný odraz nám dal druhou šanci, se kterou už J.Máčalík naložil ku prospěchu našich a dorážku zvládl - 1:0. To bylo slávy a radosti. Naše fáro jelo jak mělo, ale hosté nám ještě do poločasu začali házet hřebíky na cestu. První a to hodně ostrý odklízel ve 34.minutě golman F.Hladiš,  zabránivší brance hostujícího Janečky. Ten procestoval až šestnáct metrů před naši garáž a střelu pacifikoval nejprve na břevno náš golman, aby vše uklidil P.Stojaspal odkopem neznámo kam. Ve 37.minutě jsme zase cosi před vápnem opravovali až rozhodčí usoudil, že neoprávněně a nařídil přímý kop asi pětadvacet metrů od branky. Viníkem byl označen P.Ligas a faulovaným Z.Horák. Ať už to bylo jak chtělo tak výsledek známe dobře. Z.Horák míč přeskočil a střílejícím byl Netopil, jenže ten brankáři nezatopil, jelikož míč po teči opustil hrací plochu, pro nás   vhodným směrem. Ve 43.minutě jsme byli připraveni a vcelku i ochotni oslavovat druhou branku utkání. Překvapení se však nekonalo. J.Máčalík, ukopnuvší si míč v nejideálnější pozici, se pouze stihl chytit za hlavu a po jeho vzoru to udělalo i pár přítomných. K ničemu to nebylo, leda k odpískání konce poločasu, po kterém se ozval ostýchavý potlesk. Druhá polovina závodu už měla jiné parametry. Jak už v úvodu zmíněno, naši zařadili neutrál a s přibývajím časem, když se nikdo nedíval, tak zatáhli i za ruční brzdu. A podle  toho to muselo i vypadat. První nesmělý pokus po přihrávce Němce zaznamenal hostující Knap, aby však  vyplašil jenom ty, co seděli v horních řadách. Ve 49.minutě chtěl obránce Z.Kostelník roztlačit naši káru a předvést ofenzivním fotbalistům jak naložit s koncovkou, ale pochodil stejně jako oni. Před branku se vydal od rohového praporku a přestože to byla cesta trnitá tak se dostal až před golmana, jenže toho trefil do obličeje a o změně stavu nemohla být mluva. Tímto začalo našich ofenzivních výpadů ubývat, stejně jako sil, a ke slovu a míči se dostávali především fotbalisté sympatických Žalkovic. V 53.minutě se v naší knize píše o přihrávce Bartuška a střílejícím Němcovi. Míč prolétl z dvaceti metrů nad. V 55.minutě prodlužoval dlouhý nákop hlavou V.Velecký na J.Máčalíka, ale tomu jeden gól stačil a o druhý neměl valný zájem. Dolní končetiny sice nastartoval, ale míč si ukopl. Že už jste to někde četli? Je to možné. Rovnou hodinu se hrálo, když se zastřeloval Z.Horák, jemuž míč ze šestnácky zablokovali naši beci. Trvalo tucet minut a tento kanonýr už se trefil přesně. Sice k našemu zármutku, ale vývoj druhé poloviny k podobné události neomylně spěl. Knap odehrál míč ze strany hřiště a střídající Čevela jej usměrnil na několikrát zmiňovaného Zdeňka Horáka, který prostorem uvnitř vápna a míčem nepohrdl a v 72.minutě jej usměrnil  k tyčce - 1:1. V 77.minutě už v naší hře skřípalo a vrzalo vše a výletem do blízkosti  branky nadělal našim hodně starostí Janečka. Tyto utnul až dobrý zákrok F.Hladiše a naděje na bodový zisk ještě doutnala. Hosté se cítili na body tři a v 80.minutě je měli v hrsti. Naši nezachytili další výpad na straně hřiště a po přihráce Petra Horáka se k centru dění čili míči dostal jmenovec nebo dle jména příbuzný Z.Horák a ten promění devět (dobře osm) šancí z devíti (dobře desíti) - 1:2. Naši kluci už bohužel jeli do kopce,  z motoru cosi páchlo a vyvalil se i dým. No a i ten bodík nám protekl olejovou vanou. Závěrečný nápor v podobě standardních situací sice vedl k několika závarům před brankou hostí, ale ke gólu nevedla ani dobrými parametry disponující hlavička J.Máčalíka a ani pobyt našeho brankáře ve vápně hostí. Ti v nastavení zkoušeli  trefil opuštěnou branku našich borců, soustředíc se však na defenzívu, neměli toto zapotřebí a ani se tak nestalo. Po osmi prohrách je div, že naši čeledníci nejsou poslední, ale  co není může být už za týden. Příští domácí utkání s probuzeným Fryštákem se bude rozdávat černý Petr. Je to padesát na padesát. Chce se věřit..ale kde brát víru, když jsme výherní sousto nepozřeli už osm týdnů?
 
neděle 22.října 14,30 - mistrovské utkání 1.mužstvo
TJ NIVNICE - FC FRYŠTÁK  2:0 (1:0)
branky: 15.vlastní (Hubáček), 74.Josefík
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Michalec, Ligas, P.Hladiš (71.Májek), Stojaspal - Lukeš (86.Kašpárek), Kryl, Velecký - Kostelník, Máčalík (65.Josefík), Holboj (90.Ryšávka)
Fryšták: Mikel - Hubáček, Bednařík, Skalička, Valášek (76.Chudý), Dvořák - Křenek, Petráš (68.Machálek), Hrnčiřík (71.Bartoň) - Hřebačka, Okonkwo
rozhodčí: Dujíček - Tomanec, Štajner

žk: Stojaspal, Lukeš - Valášek, Petráš
diváci: 100

   My si myslíme, že přesně víme co chcete! Ztratit pár slov o výměně našeho trenéra. Nic však ztrácet nebudeme, přestože  jsme uvařili tučnou porci pro novináře a jistě i vy máte chuť na nějaké sousto. Mnoho jich však nezbylo. Proběhla klasická výměna trenéra (byť střídání bratra bratrem obvyklé nebývá), protože mužstvo už osm kol nepoznalo co je to vyhrát a s tím spojené sebevědomí bylo na nule. A jak už se  v podobných případech stává tak se  i náš mančaft probral. Osobitý a zkušený lapiduch František Ondrůšek pobláznil celou jedenáctku, změnil rozestavění, které se dá parafrázovat na už zapomenuté 4-3-3 a to nám šlo k duchu, byť to kladlo vysoké nároky na naše fotbalisty. Ti k utkání o černého Petra nastoupili vyhecovaní a připravení na sto procent a žádná hluchá série poznat nebyla. K dispozici jsme měli všechny hráče a jediná potíž spočívala v tom, že s novým trenérem absolvoval tým pouze jeden trénink. Hlavně proto byli někteří hráči přejmenováváni, ale to si časem zřejmě sedne. Soupeř z Fryštáku mnoho nepředvedl a jeho loňské působení v krajském přeboru poznat nebylo. Jestli na někom ležela deka tak to byl právě tým hostí, který i přes tuto skutečnost jisté náznaky zlepšení naznačil, ale na  minulé vítězství s Buchlovicemi nenavázal. Jestli na tom má podíl i absence Adamíka a potrestaného Kučery budou vědět jenom oni sami. Naši kluci začali aktivněji než náš soupeř, ale to nic nového nebylo a vědomi si skutečnosti, že se tak s nevalným konečným výsledkem už několikrát stalo, jsme byli obezřetni. Zbystřili jsme až kolem sedmé minuty, ale střelecký pokus M.Holboje přes hlavu by došel ocenění spíše ve varieté či cirkusovém šapitó. Nebylo žádného divu, že letěl nad branku. Nikoliv M.Holboj, ale míč. Tolik pro vysvětlení. Zhusta popsané poznámky nenasvědčují, že hrály dva poslední mančafty tabulky proti sobě a už v 11.minutě musel P.Ligas využít mokrého podkladu a skluzem uťat na šestnástce míč od nohy hostujícímu Petrášovi, jehož průnik už volal po gólu. Ve 13.minutě nabral na pravém křídle rychlost Z.Kostelník, ovšem s ní nabral i míč a místo přesné nahrávky na M.Holboje, řítivšího se spolu s ním dva na jednoho, poslal tu koženou atrakci mimo hřiště. Za dvě minuty už jsme na tuto šlamastyku mohli s klidem zapomenout. Na polovině hřiště jsme získali výhodu přímého kopu a po příhře P.Ligase na P.Lukeše se míč vrátil k prvně jmenovanému, aby se následný centr snesl na hlavu J.Máčalíka, jehož hlavička sice nebyla prudká a snad ani nijak zvlšť přesná, ale co to vše bylo hostům platné, když do ní sáhl nohou Hubáček a tečoval ji do vlastní branky - 1:0. V tu chvíli nám bylo zcela jedno kdo a jak branku vstřelil. Důležitější bylo, že na naše borce měla blahodárný vliv a hrálo se podle jejich mustru. Nic na tom nezměnila ani střela Hřebačky z pětadvaceti metrů. O ní snad jenom tolik, že se jednalo o mnoho povyku pro nic. Ve 24.minutě byl do sóla vyslán Z.Kostelníkem M.Holboj, ale jelikož se nejednalo o tu naši Gambrinus ligu tak byl ofsajd řádně zamáván a postraní úmysly musely stranou. Ve 25.minutě se slavným nestal Křenek, protože zvolil nepřesnou pumelici z dálky. Balon skončil po tomto aktu až na galerce, což by nebylo na škodu, kdyby na ní netrefil starostu a nezadělal na polízanici. :)  Ve 30.minutě to o mnoho lépe nedopadlo ani na druhé straně. Po přihrávce Z.Kostelníka to zkusil z prvního dotyku J.Máčalík, ale proč  jsme se nedozvěděli, jelikož času byla celá množina. Za dvě minuty a toliko v té dvaatřicáté se ogaři z Fryštáku dočkali. K prvnímu střeleckému pokusu mezi tyče jim zatleskalo pár věrných a tím, kdo z úhlu střílel byl Hřebačka. Za pět minut po této poměrně nic neříkající události opustil náš kouč poprvé (!) svou zónu, ale žádný zvláštní důvod k tomu nebyl, přestože ho M.Holboj hledal. Svým lobem však překopl i branku a nám se náš náskok začínal zdát hubený a museli jsme zpět na lavičku. Ve 37.minutě se k míči dostal snažící se hráč tmavé pleti Okonkwo, ale jsa střežen a nemajíc na střelu prostor a čas mířil doprostřed, kde  byla jenom náruč našeho brankáře F.Hladiše a došlo pouze k ušpinění jeho dresu. Z předpoločasového rozpoložení nás ještě vytrhla 42.minuta a v ní míč v hostující síti. Z.Kostelník se po centru M.Holboje ocitl na malém vápně nestřežen, ale poskakující míč krotil příliš dlouze až se z toho narodil nedůrazný pohyb míče vpřed a snad i medicinbal by letěl rychleji. Mířil-li míč na branku nevíme, ale zcela zoodpovědně prohlásíme, že jej poblíž brankové čáry dokopl do sítě v ofsajdovém postavení hlídku držící V.Velecký. Nemohlo z toho být nic a tak nebylo. Snad jenom tečka za první polovinou utkání, jehož průběžný stav dával jednu podzimní jistotu a tím by bylo poslední místo Fryštáku v zimní pauze. Že by se s tím hosté smířili očekávat nešlo a důrazně na to byli upozorněni i členové naší sestavy. Ve 47.minutě na to však jakoby zapoměli a až v nejzašším možném okamžiku ukopnul míč Křenkovi P.Hladiš, který nadšení hostujícího hráče nesdílel. Po něm poslal hlavičkou míč nad Dvořák a na pár minut nastal klid zbraní. A když píšeme pár tak myslíme pár. V 53.minutě totiž oslovil Z.Kostelník nahrávkou M.Holboje, ale ten samostatný únik brzy utnul a s jeho rychlostí by neměl problém ani rozběhnuvší se šnek. V 61.minutě načechral balon do vápna aktivně působící Z.Kostelník, ale hlavičkující V.Velecký už se asi viděl na pozápasovém rautu a ke gólovému tanečku přítomné nevyzval. Krájela se 64.minuta a se stavem nespokojení hosté hrozili na pravé straně. Valášek s Petrášem si párkrát vyměnili míč, ale v náší defenzívě bylo míň místa než v ementálu a V.Velecký jim odkopl balon od noh. Před sedmdesátou minutou byli krátce po sobě načapáni v ofsajdu P.Stojaspal a V.Velecký, ale s posouzením situace spokojen nebyl ani jeden z nich, natož diváci. V 74.minutě došlo rozuzlení zápletky. Hostující obránce zahrál malou domů, ale tím jenom zamotal hlavu vlastnímu brankáři Mikelovi, kterýžto si následně zamotal nohy, neboť dotírající V.Velecký byl otravný až hrůza. Odkopnutý míč si asi třicet metrů od branky vyzvedl S.Josefík a rozjel strašný fofr! Na levé straně si navedl míč do vápna a levou nohou ke vzdálenější tyčce mířit přesněji nemohl - 2:0. V 79.minutě prošel nejnebezpečnější kumštýř v dresu hostí Hřebačka středem prostorného hřiště, ale i touto pozicí pohrdl a jenom zatřepal ochrannou sítí. Za dvě minuty se problematika fotbalového míče promítala opět před brankou hostí a celá událost připomínala onen vzpomínaný gól S.Josefíka. Tentokrát se do vápna zleva dostal osamocený V.Velecký, střílel také přesně, ale na brankové čáře zamezil dalšímu pohybu míči obránce hostí, tušíč, že ho tam bude potřeba. Utkání se blížilo k závěru a hostující dílna se ještě snažila o nějaký hodnotný výrobek, ale kde nic tu nic, krom pár zmetkových dílů.  Jedna střídající akvizice zaměstala v 83.minutě našeho golmana F.Hladiše, toho však Chudý nepřekonal. Za chvíli k cíli nevedla ani přetažená standardní situace Skaličky a někteří naši byli přistiženi oprašujíc dávno zapomenutý vítězný pokřik. Noty a hudební nástroje k němu nám ještě chtěli uzmout Bartoň a s koncovkou se potýkající Hřebačka, nicméně jim nebylo vyhověno a naši i toto přeživší už věděli své. V 92.minutě byl čas udělat poslední čárku do statistik, protože do prostor branky se vešla žabka Dvořáka a to byla docela poslední událost utkání. Zápas o předposlední místo jsme zvládli a za týden budeme hrát o to dvanácté. Pokud zvládneme i to tak matematicky vzato budeme hrát ve 23.kole o první místo. Možná ve 24.
 
neděle 29.října 10,30 - mistrovské utkání 1.mužstvo
FC VIKTORIA OTROKOVICE B - TJ NIVNICE 1:2 PK (1:0)
branky: 20.Dvořáček - 60.Ryšávka
penalty: Bahounek
 o, Paták x, Křivánek o, Dvořáček o, Lendler o - Ligas o, Kostelník o, Stojaspal o, F.Hladiš o, Velecký o
sestavy:
Viktoria:
 Surovec - Gojš, Zach, Bína, Křivánek, Dvořáček, Foltýn, P.Červenka (69.Paták), Bahounek, Lendler, J.Červenka
Nivnice: F.Hladiš - Máčalík, Ligas, Michalec, Stojaspal - Kryl, Velecký, Kostelník - Holboj, Ryšávka (79.Chovanec) - Josefík
rozhodčí: Novák - Zapletal, Veselý
žk: P.Červenka, Foltýn (2x) - Máčalík
čk: Foltýn (79. - Otrokovice)
diváci: 55

   Minulé vítězství s Fryštákem pod vedením nového trenéra nám nalilo seběvědomí do žil a půl redakce byla zvědava co se bude dít  v týdnu na tréninku. Byli jsme však zklamáni, neboť ten se konal za zavřenými dveřmi a ani naše stranická průkazka strážce areálu ke vstupu nepřesvědčila. Proto jsme škvírami v plotě alespoň prostrčili kluky z přípravky a potom nezbývalo než čekat na výslech. K našemu zklamání byl velmi stručný. Kolik jich bylo? Asi všeci. Nebo moc. Křičel trenér? Ani ne. Vůbec. Trénovali standardky? Jo centrovali a kopali je kolem vápna. Děkujeme mnohokrát! Ovšem jaké bylo naše zděšení u místa odjezdu. Ten nejede, ten je nemocný, ten je zraněný...Nakonec byla nejtěžší situace s brankáři, protože nám scházeli oba. Nejprve jsme si vzpoměli na dědu Lebedu z Večerníčku, který říkal, že musí ještě chvíli přemýšlet a hlavně mu brzké vstávání nedělá dobře. Pospat si kvůli změně času nepotřeboval ani jeden z nich a Filip Hladiš chtě-nechtě do Otrokovic odjel a už včíl se dočtete, že byl strůjcem dvoubodového lupu. O tom ale později, jelikož musíme ztratit pár vět o počasí. Když jsme míjeli ceduli Napajedla tak to vypadalo na konec světa a zbývalo rozhodnout jestli se roztopíme v dešti nebo nás do vesmíru odnese vítr. Domácí potom přišli s myšlenkou na odložení utkání o týden, ale tahle variata se nám nezamlouvala. Viktorka zase (a asi ani KFS) nechtěla hrát až na jaře a proto se i díky zlepšené povětrnostní situaci hrálo. Na umělé trávě. Naši  začali prvním atakem už ve 2.minutě. Dělo se tak v podání S.Josefíka a zakončujícího V.Veleckého, ale ten uplatnění nenašel a balon umístil jenom do náruče brankáře Surovce. Potom jsme asi patnáct minut nevěděli kde nám hlava stojí a křídelní náběhy domácích nám nejednou zamotaly nohy a vidět byly  i starosti s orientací. Šrumec začal ve třetí minutě, kdy se vařilo první ohrožení pro branku naší jedenáctky. O přízemní centr Zacha na malé vápno se však nikdo nehlásil a proto ho vítr profoukl do zámezí. V 5.minutě mířil prvně na naši branku P.Červenka, ale míč byl sražen na roh. Ten byl kroucen do branky a tím pádem měl nejvíce rachoty náš golman F.Hladiš. Poradil si se ctí. V 7.minutě zahráli domácí další křídelní akci a po nahrávce Bahounka měl malé kopačky Dvořáček a na kutálející se předmět nedosáhl. Po těchto eskapádách jsme usoudili, že se půjdeme podívat na druhou stranu hřiště jestli tam nefouká přece jenom míň. Vytvořili jsme si dva rohové kopy a oba jsme vyhodnotili jako velmi dobré. Z toho prvního hlavičkoval na branku domácích V.Velecký a sražený balon znamenal roh druhý. Ten, stejně jako ostatní standardní situace na levou nohu, centroval P.Stojaspal a P.Ligas trefil opět hlavou břevno. Na další období jsme měli vystarané a domácí mladíci byli na míči přesnější, pohyblivější a ve 20.minutě sklízeli, co zaseli. Pohyb míče a domácích fotbalistů částečně podcenili i naši borci a když k tomu připočteme přímočarost a rychlost domácích tak se nemůžeme divit změně skóre. Jediný zkušený domácí plejer Foltýn poslal do křídla balon Křivánkovi a ten ho servíroval jako michelinský kuchař. Chutné sousto zbylo naDvořáčka, ale klidně to mohlo být i na žáčka. Tak snadná to byla pozice - 1:0. Ve 25.minutě jsme se z uleknutí otřepali a pohlednou fotbalovou věc jsme ukuchtili i my. Mezi středovým kruhem a obloukem na velkém vápně si měnili míč S.Josefík s V.Veleckým až se dohodli na přihrávce na pravou stranu na naběhnuvšího M.Holboje, který měl v úmyslu pohnout skórem, ale to by míč musel propadnout hrudí brankáře Surovce a tento kousek dosud v historii fotbalu zaznamenán nebyl. Tak jsme museli cupitat nazpět a zahájit modlitby za účelem ochrany naší branky. Při pohledu na umělku totiž bylo čím dál víc patrné, že druhý gól domácích by nejspíše byl rozhodujícím okamžikem zápasu. Nečinně tomu nehodlal přihlížet ani náš kormidelník a několik řízných pokynů pročíslo sídliště Trávníky. K tomu se přidaly změny v rozestavení a svůj smysl to mělo. Nemyslete si však, že jsme domácí uspali nebo umravnili. Nikoliv. V dalším časovém úseku trvajícím asi deset minut jsme sečetli tři šance domácích kopálistů a několik falešných tónů v naší produkci. Ve 31.minutě byl v první P.Červenka, ale našeho golmana bavilo otravovat domácí hráče dobrými zákroky a byl úspěšný i teď. Ve 36.minutě mu pomohl i J.Máčalík, který začal v obraně, ale i on byl obětí změn a postupem času byl vyobcován do středové řady. Ve zmíněný okamžik však hlavou odvrátil nebezpečnou hlavičku P.Červenky a nám bylo vcelku jedno z jaké pozice. Mílovými kroky se blížil poločas, ale na jeden výpad tu přece čas byl. Uprostřed hřiště nás ve 40.minutě už poněkolikáté domácí přehráli a míč dostal do velkého vápna za naši obranu Gojš. Radost mu zkazil F.Hladiš včasným vyběhnutím a mohlo se do kabin. Po bezbarvém prvním poločasu našich a po céresu v kabině do druhé poloviny nastoupilo v našem dresu jiné mužstvo. Daleko odvážnější, živější, přesnější a s blížícím se obědem i hladovější po míči. Nebylo k divení, že první reálné skutky viděl zblízka domácí brankář. V 53.minutě chtěl "už-už" vystřelit  J.Máčalík, ale neměl co. Od noh mu balon odlepil domácí bek  a po následném rohu měl na kopačce vyrovnání P.Ligas. Na poslední chvíli zachraňovali domácí obránci na brankové čáře a míč odkopli do bezpečnější zeměpisné polohy. Když už se zdálo, že štěpit atom je pro nás snadnější než dát gól tak se urodilo! Po výhodě poskytnuté po faulu na P.Kryla centroval před domácí branku P.Stojaspal a vypadnuvší míč z rukou brankáře dorážel F.Ryšávka - 1:1. To vše v 60.minutě. Přesně šest minut mohl trvat vyrovnaný stav, ale délku tohoto stavu natáhl F.Hladiš, jenž vychytal domácího Bahounka uvnitř velkého čtverce. V 69.minutě se ke standardce ze třiceti metrů  rychtoval náš nejmladší mazák a stále ještě dorostenec P.Stojaspal a pro změnu se vyznamenal domácí brankář Surovec, který perfektní pumelici vyrazil. Nikdo nedobíhal a tak si mohl jít golman pro míč nerušeně i podruhé. V 71.minutě se do vápna přiřítil domácí Bína a F.Hladiš v naší brance se k němu zase přitulil co nejblíže a zmenšeným úhlem mu zabránil vstřelit gól. Stalo se tak asi počtvrté a bylo na čase mu zatleskat. Méně fotbalovosti bylo určeno pro oči v 79.minutě. Nejlepší hráč domácích Foltýn si vyšlápl na našem vápně na našeho M.Holboje a po druhé žluté musel z areálu, vyřadíc se z provozu. Hned poté jsme předvedli, že s míčem umíme i my. Na levé straně zažongloval  P.Kryl a po jeho centru napálil míč do sitě V.Velecký. Našemu štěstí udělal stejně jako několikrát v Buchlovicích přítrž asistent Zapletal a nepomohlo ani protestování na úrovni stojících Nivničanů. Inu hajný je lesa pán. Ofsajd a basta fidli. Jsme však přesvědčeni, že video by hrálo do karet nám, ale to k dispozici na vedlejším hřišti není a co živi budeme tak nebude. Podobné představení se hrálo i v 83.minutě, ovšem už bez ofsajdu. Po standardce na křídle zapomenutý P.Ligas odcentroval na zadní tyčku vody čeřícímu V.Veleckému, ale ten by potřeboval  tři cemtimetry porůst, aby lépe dosáhl na merunu. V 87.minutě byl nespokojen se stavem domácí Křivánek a také proto to zkoušel ze šestnácti metrů změnit. Střela to nebyla přesná ani prudká, nýbrž do náruče golmana letící. Z této parodie na střelu tedy nic kloudného nevzniklo a tak se k poslednímu slovu dostali naši. Další přímý kop  P.Stojaspala ze třiceti metrů byl mírně tečován a domácí golman Surovec musel vytasit svůj nejlepší okamžik až v 90.minutě. Konečky prstů měl u pravé tyčky včas a byl chirurgicky přesný. Následný závěrečný hvizd byl signálem k penaltovému rozstřelu. Ty už jsme na podzim  absolvovali dva s padesáti procentní úspěšností. Dnes uspělo všech pět našich šutérů a dva body mazaly do Nivnice. Moc nám chutnají!
 
ZIMNÍ PŘÍPRAVA
neděle 18.března 14,00 přátelské utkání 1.mužstvo
TJ SOKOL ÚJEZDEC/TĚŠOV - TJ NIVNICE 3:3 (1:1)
branky: 28.Vacula, 55.F.Lekeš, 60.Kobzinek - 23.Holboj, 70.J.Velecký, 83.Máčalík
sestavy:
Újezdec:

Pochylý Jiří  (46. Zábranský Martin) - Šmíd Martin, Hruboš David, Kobzinek Miroslav - Indra Patrik, Uher Pavel, Smejkal Tomáš, Lekeš Jan (62. Pochylý Jiří), Vojtěch Vrba(46. Hlinský Jakub) - Lekeš Filip, Vacula Roman. 
Více zde: https://fotbal-ut.webnode.cz/news/generalka-skoncila-remizou/
Nivnice: Lysoněk - Michalec (46.M.Hladiš), Mahdalík, P.Hladiš, Stojaspal - Holboj, Kostelník, V.Velecký (46.Ryšávka), Jančář - J.Velecký, Máčalík
rozhodčí: Schnürmacher


     V neděli jsme sehráli poslední přípravné utkání na půdě soupeře z Újezdce před ostrým startem na soutěží. S tímto tradičním sokem jsme se až do loňské sezóny potkávali v 1.A třídě, ale v letošní sezóně hraje soupeř níž a tak se musíme spokojit s  přáteláčky. Utkání se hrálo na těžkém terénu, což je v tomto období obvyklé, ale svádět všechny nepřesnosti na podloží by bylo laciné. V úvodu jsme toho mnoho přítomným nenabídli, ale do vedení jsme přesto šli. V 23. minutě po jedné z ojedinělých kombinací našich přenesl Z. Kostelník hru z pravé strany hřiště na levou, kde po rychlé kombinaci přišel takřka ideální centr na J.Veleckého, který stačil míč jenom prodloužit na ideálně postaveného M. Holboje, který míč u pravé tyče poslal bezpečně do odkryté brány - 0:1. O chvíli později, přesněji v 28.minutě, došlo ke ztrátě míče hluboko na půli našeho soupeře a ten se za přispění další série našich defenzivních chyb, rychlým brejkem dostal až k zakončení Vaculou do prázdné branky - 1:1. Do poločasu už více branek ke spatření nebylo. V 55. minutě se dostal po nedůrazu na pravé straně naší obrany do akce domácí M. Kobzinek a krásnou střelou z hranice šestnáctky na vzdálenější tyč zvýšil otočil stav na stranu domácích 2-1. Naše hra byla v této fázi zápasu žalostná, z čehož rezultoval další trest. Sice překvapivě, ale vzhledem k předvedené hře zaslouženě, skončila střela Lekeše v naší síti. Nutno podotknout, že mu pomohlo štěstí, kdy směr jeho nepříliš důrazné střely z vápna změnil nerovný terén až těsně před připraveným P. Lysoňkem - 3:1. To už bylo mírně řečeno na pováženou a naši přece jenom pozvolna probírali a od tohoto okamžiku jsme začali přidávat na obrátkách. V 70. minutě byl v jedné z brankových šancí ve vápně faulován J. Velecký. Sám postižený pak bezpečně penaltu proměnil - 3:2.  V 83. minutě se naposledy měnilo skóre, když po závaru před domácí brankou přihrával míč J. Velecky pod sebe na Z. Kostelníka, jehož pokus přešel přes domácího gólmana Zábranského, ale do sítě nedoskákal, neboť  obránci  brankovou čáru střežili pečlivě. S odkopem však nepochodili  a po dalším souboji dopravil míč do branky J. Máčalík - 3:3.

neděle 11.března 16,00 přátelské utkání 1.mužstvo
TJ NIVNICE - FC SLUŠOVICE 3:3 (3:2)
(hráno na umělé trávě v Uherském Brodě)

branky: 10.Kostelník, 12.J.Velecký, 17.V.Velecký - 32.Zedníček, 36.Janků, 81.Kvasnica
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš (62.Lysoněk) - Michalec, Mahdalík, P.Hladiš, Kostelník - Josefík (70.Ryšávka), V.Velecký, Těthal (73.Sagula), J.Máčalík - J.Velecký, Sagula (46.Stojaspal)
Slušovice: Kučera - Povolný, Čuřík, Čunek, Janků, Bořuta, Dobeš, Zedníček, Zbranek, Kvasnica, Večeřa  střídali: Varga, Gajdůšek, Poslušný
rozhodčí: Jílková

   Poslední utkání jsme odehráli 11.února (následovalo soustředění, ples a také nevalný zájem o mrazivé utkání v Kunovicích) a přesně po měsíci jsme očekávali věci příští. Po dnešku to vypadá, že se situace lepší a akce poslední zhasne se odkládá. Neznamená to však, že by se vše šmahem přetíralo na růžovo. On totiž přístup našich fotbalistů k zimní přípravě je vskutku  originální (přestože jdou zvěsti, že jinde je to podobné) a horší docházku snad vykazují už jenom sudánští školáci a samozřejmě strůjce "slušovického zázraku" senátor Čuba. S nemalými obavami jsme proto před víkendem sondovali přihlášky k nedělnímu utkání s účastníkem stejné soutěže jakou hrají naši. Teprve po ujištění trenéra a vedení, že se hrát bude jsme vyrazili do Brodu. A to dokonce namlsaní, neboť se k nám doneslo, že do akce půjdou všechny nové tváře a zejména na tu nejčerstvější jsme zvědaví byli. Ano, na hrotu útoku se opravdu objevil Jiří Velecký, od něhož si posílení opravdu slibujeme a zejména spolupráce bývalých spoluhráčů z Újezdce Těthal  - J.Velecký nás bude zajímat. Úvodní stať zakončíme konstatováním, že neuvedeme ani jedno jméno chybějících a zajímat nás budou výhradně přítomní, jelikož to byli oni, kdo psali děj utkání. Popisek k samotnému zápasu se pokusíme zkrátit, neb si myslíme, že sáhodlouhé litanie o přátelském utkání nejsou na místě. Protože však padlo šest branek bude rozumné se zmínit alespoň o nich. Ještě než padl ten první už jsme měli zaznamenané dvě povedené situace na naší straně a jednu u našeho soupeře. U nás ve třetí minutě prosmýkl míč P.Těthal na J.Veleckého a hrát se za podobných teplot jaké byly minulý týden tak bychom psali, že brankář Kučera vyrazil míč betony. Dnes bylo tepleji a míč vyrazil na roh nohama. V 8.minutě jsme zjišťovali jméno hráče hostí se sedmičkou na zádech. Byl to Čuřík a zapsali jsme jeho střelu z velkého vápna, ale ta ke gólu neústila. Stejný konec měla i spolupráce trojky J.Máčalík, Z.Kostelník se zakončujícím J.Veleckým. Z této nebezpečné akce se vyklubal rohový kop a po jeho exekuci D.Sagulou střílel nepokrytý Z.Kostelník k tyči - 1:0. Dvě minuty na to padla druhá branka utkání. Ve 12.minutě si zahráli na jeden dotek J.Máčalík s D.Sagulou a první gól za Nivnici střílel J.Velecký - 2:0. V 17.minutě neměl D.Sagula asistencí ještě dost a standardní situací našel za vápnem V.Veleckého a po jeho střele jsme vedli už - 3:0. Utkání však rozhodnuto nebylo a fotbalisté Slušovic se začali postupně probouzet ze zimního spánku. Ve 20.minutě to jako jeden z prvních dokumentoval Zbranek, ale míč trknutý hlavou si cestu na branku nevyhledal. Slušovičtí, maje inkasovaných branek už dost, nedovolili ve 27.minutě S.Josefíkovi touhu po čtvrtém kuse proměnit v realitu a úspěšným byl brankář Kučera. Ve 32.minutě odpískala přesná sudí Jílková standardní situaci ve prospěch soupeře a protože se kopalo z hranice vápna byl vyhlášen nejvyšší stupeň nebezpečí. Nic to platné nebylo. První střelu Zedníčka zablokovala naše zeď, jenž se ale rozdrolila a opakovaný pokus téhož hráče skončil v síti - 3:1. Hosté ze Slušovic si asi vzali mustr od našich a také oni docílili slepených branek. Tu druhou od té první dělily také jenom nicotné minuty. V té 36. se ve vápně uvolnil Janků a využil času i poskytnutého prostoru dokonale. Náš brankář si na míč sice sáhl, ale tento byl vystřelen tak prudce, že do branky prošel - 3:2. Tečku za první polovinou udělala naše útočná dvojka D.Sagula J.Velecký, ale zahráli si jenom duet bez gólového efektu. Ve druhém poločase naše původní nadšení postupně opadávalo a je nasnadě napsat, že v něm byli hosté aktivnější. Režisér duelu nám svěřil už jenom pár štěků a i těmi jsme postupně opovrhli. Už v 51.minutě jsme inkasovali gól, ale ten zrušil hostující pomezní kvůli ofsajdu a hned z rozehrávky měl na noze dvoubrankové vedení J.Máčalík. Na levé straně hřiště předvedl sólo jako Maradona v šestaosmdesátém, ale v koncovce už připomněl sám sebe. Možná mohl zakončení svěřit číhajícímu J.Veleckému, jenž je v této činnosti o chlup dál, ale nestalo se. V 54.minutě si gólem posilněný Zedníček myslel, že by nemuselo zůstat u jednoho, ovšem branku vysoko přestřelil. Krátce před dovršením hodiny hry se po centrovaném balonu Z.Kostelníka natahoval J.Velecký a po jeho hlavičce se otřepalo břevno a po dorážce V.Veleckého zase boční síť. V 63.minutě si ještě nestačil osahat prostory vystřídavší brankář P.Lysoněk a už osahával míč. To se za naší obranou ocitnul Povolný. Ve vyložené šanci byl v 69.minutě soupeřův hráč Večeřa a poslední instancí byl S.Josefík, který mu míč uťal mimo hřiště. V 71.minutě jsme kvitovali dobře postavenou branku po břevně Zbranka. Teď tady máme třiasedmdesátou minutu a zjištění, že jsme to s těmi štěky asi trochu přehnali a naše role byla přece jenom významnější.  V oné minutě se totiž píše  o naší další šanci. Po srážce J.Veleckého s brankářem soupeře minul opuštěnou branku V.Velecký, jelikož ta byla příliš úzká. O dobře postavené brance již řeč byla a k potvrzení toho došlo v 74.minutě. Janků trefil znovu naši tyčku. V 81.minutě se už hostům vyrovnat podařilo. Paradoxně ze situace, která snad ani branková nebyla. Kvasnica dobře ví, že když neví co s míčem tak má vystřelit. Udělal to a několik tečí popletlo hlavy všem až míč skončil v brance - 3:3. Pět minut před koncem řešil hostující brankář těžkou situaci vyběhnutím mimo vápno, načež chtěl odkopnutý míč poslat do prázdné branky Z.Kostelník, ale byla z toho ideální přihrávka na D.Sagulu, kterého obránci v posledním okamžiku zpacifikovali. Čímž bychom to mohli uzavřít. Obě mužstva dnes předvedla své slabší i silnější stránky a k pilování závěrečného produktu zbývá  čtrnáct dnů.


15. - 18. 2. 2018
SOUSTŘEDĚNÍ HORNÍ BEČVA

Po 4 letech jsme se vrátili na místo činu, na horský hotel MESIT v Horní Bečvě, kde jsme absolvovali 4 denní soustředění, kterého se kromě realizačního týmu, zúčastnilo hlavně 9 hráčů. V pátek i v sobotu naši hráči absolvovali 2 tréninky, v 10h kondiční trénink odpoledne od 15h pro změnu herní. Poté relaxace v sauně, bazénu či vířivce. V neděli byl pouze dopolední trénink a po obědě jsme se vydali na cestu domů.


KRÁTKÉ OHLASY HRÁČŮ PO SOUSTŘEDĚNÍ
Jan Máčalík
Soustředění bylo famózní. Krásně jsme stmelili partu, dali jsme to do pohody a co se týká tréninku, tak až na sobotní odpoledne to bylo super.  Jinak OK, lýtka mě bolí ještě teď. Kdo to bral zodpovědně, tak mu to dalo určitě hodně. Jo a trošku mně teda chyběl aspon jeden delší výběh kolem přehrady (pozn redakce: přehradu si dáš za rok individuálně pětkrát - kraulem ). Bylo to někdy až moc jen silové. Jinak supr.
Vlastimil Velecký
Se soustředěním jsem byl spokojený, tréninky byly náročné, možná se to mohlo rozdělit do více vykonnostních tříd, aby neběhali všichni stějně moc (pozn redakce: nebo všichni stějně málo ). Ale jinak to bylo dobře vymyšlené.
Jan Michalec
Celkově hodnotím soustředění jako zdařilé. Všichni pochopili, že je to sportovní akce a na trénincích to bylo znát. Nasazení a odhodlání bylo 100%. Když tak přemýšlím, tak mě nic nenapadá co bych vytknul. Myslím, že se velmi dobře utužila vnitřní síla našeho mužstva, kterou budeme potřebovat v bojích o záchranu (pozn. redakce: máš to pěkně učesané - v pondělí se hlas v redakci  ).
Petr Těthal
Ve čtvrtek kolem 17 hodiny odpoledne jsme se začali scházet na hotelu, kde jsme měli na 19h připravenou večeři a pak volný program (pozn redakce: Ježíši Kriste!). V pátek v 10 jsme měli první 90minutový trénink, který byl na zlepšení fyzické kondice a odpoledne v 15 byl druhý trénink, který byl naopak herní. Od 17 do 18 jsme měli regeneraci v podobě sauny, vířivky a bazénu. V pátek večer stmelovaní kolektivu a sobota pokračovala stejně jako pátek (pozn redakce: čili zase stmelování? Kolik jste vezli tmelu? ). Ráno kondiční a odpoledne herní trénink, pak opět regenerace a stmelovaní kolektivu. V neděli jsem se posledního tréninku nemohl účastnit kvůli svalovým potížím (pozn redakce: už nemohl ). Soustředění hodnotím velmi dobře, nejvíc se mi asi líbilo to stmelovaní kolektivu. Celkově probíhala velmi dobrá nálada.
Zdeněk Kostelník
Když pomineme slabší účast, která snad byla způsobená objektivními příčinami nezúčastněných jednotlivců, mělo soustředění velmi dobrou úroveň. A to jak z hlediska fyzické přípravy, která byla zajištěna kvalitními dvoufázovými tréninky a večerní regenerací, tak z hlediska stmelení kolektivu, kde se dobrá nálada a celková pohoda týmu přenášela i do tréninků. Z mého pohledu bych pochválil všechny zúčastněné za zodpovědný přístup, a to ve všem (pozn redakce:  tak určitě ). Nelze zapomenout také pochválit prostředí konání soustředění. Teď už jen doufat, že se podobná pohoda přenese i do jarních mistrovských bojů a hlavně po nich….                                                                                                     
Michal Holboj
Tréninkové dávky jsme úspěšně zvládli (pozn redakce: tož to sa nám nechnce věřit - že by trenér nebyl tak náročný? ), i když jsem si parkrát (pozn redakce: byl na dně pořád ) sáhl na dno svých sil a trenér věděl co dělá a byl připravený na každý trénink a hlavně treninky dávaly smysl, partie byla super a moc jsme se nasmáli.
Stanislav Josefík
Soustředění v Horní Bečvě bylo bomba. Sice jsem chvilku váhal, zda jet nebo ne, ale nakonec jsem rád, že jsem to absolvoval. Jednou už jsem tam byl s brodským dorostem, tak jsem věděl, co mě tam může čekat za kopečky. Tréninky byly super, většinou jsme si mákli, ale bylo to i ve stylu zábavy, jak to náš trenér umí :) I když někdy ty ranní tréninky byly náročnější (pozn. redakce: důvod? ). Ubytování se mi líbilo. Po tréninku byla vždy sauna a bazény, klidně bych si to zopakoval znovu v létě bez sněhu (pozn redakce: a co v létě se sněhem - to byla prča ).

 



neděle 11.února 11,30 Luhačovice - přátelské utkání muži
TJ NIVNICE - TJ SP. VALAŠSKÉ KLOBOUKY 2:4 (1:2)
branky: 14.Velecký, 68.Josefík - 36.,66.Dubčák, 39.Kocourek, 79.Mikulčík

sestava: Lysoněk - Nguntual Thun Thang, Mahdalík (46.Stojaspal), P.Hladiš, Michalec - Holboj, M.Hladiš, Velecký, Těthal, Smítal - Vacula (46.Josefík)   

Situace v našem týmu připomínala v týdnu přesýpací hodiny. Složení týmu ke druhému přáteláku se měnilo ze dne na den a v pátek to dokonce vypadalo na  zrušení (soupeř o tom uvažoval také). Zatím tedy toho přáteláku a nikoliv týmu. Naši manažeři však podobný lapsus odmítli a proto bylo v našem dresu možno spatřit několik zajímavých fotbalistů. J.Smítal je náš odchovanec hrající za Březovou a jeho zrovna představovat nemusíme. Podobné je to i s Nguntualem Thun Thangem z Hluku, jenž za nás kopal i v minulém týdnu a přítomní ho již bezpečně poznali. Dorostenci P.Stojaspal, D.Vacula, P.Lysoněk a M.Hladiš nám rovněž odpustí, že je za neznámé považovat odmítneme. Zvláštní odstavec si ovšem bezesporu zaslouží J. Mahdalík. Tento chlapec už v našem dresu hrál, ale považte, že v minulém století! Tehdy neměl snad ani dvacet a nějakou tou brankovou situací naše diváky obšťastnil. To byly doby..  Potom se toulal po Brodě, Viganticích, Napajedlích, Bojkovicích, barech, Hluku, Slavkově, Újezdci, Bánově a nakonec skončil jako jeden z mladých a perspektivních hráčů brodského Orla. No a přes oslí můstek už se dostáváme k dnešku. Neuvědomujíc si, že věkový průměr fotbalistů Orla je padesát let jsme požádali o nějakou mladou krev a v balíčku přišel právě Jenda. Abychom tuto story nějak zakončili tak doplníme, že odehrál na postu stopera poločas a předvedl dobrou rozehrávku, přehled a také vůdčí schopnosti. A tím jsme nevědomky vyčerpali i dnešní kladné stránky utkání, protože jinak můžeme konstatovat jediné. Šlak aby to dnešní utkání vzal. A to ani ne kvůli několika chybějícím (Z.Kostelník, J.Máčalík, F.Hladiš, F.Májek, F.Ryšávka, D.Sagula, T.Kašpárek), ale k celkově  vyprodukovanému představení.  Zjednodušeně řečeno, nedostavil se ani výsledek ani kvalita hry.
   Začátek utkání, stejně jako minule, přitom žádnému propadáku nenasvědčoval. Už ve třetí minutě měl na noze gól J.Smítal, když pěknou fotbalovou zábavu přichystala trojice D.Vacula, M.Holboj a V.Velecký. J.Smítal byl míčem zaskočen a nás to samé postihlo v  hledišti. Ještě jsme tomu nevěnovali žádnou větší pozornost, neboť se psala teprve třetí minuta. Zbystřili jsme "až" v 5.minutě, když z dobré pozice minula nová akvizice P.Těthal. V 7.minutě, přeživší nedůraz hostujícího Fojtů ve vápně, jsme se postupně otřepali a sledujíc naši první branku jsme pojali podezření, že vše bude růžové. Ve 14.minutě zahrál ze strany standardní situaci Nguntual do vápna, kde si míč našel V.Velecký a do protipohybu golmana otevřel skóre - 1:0. Následné dvě střely soupeře můžeme směle považovat za bezvýznamné a bohužel stejného názoru byli naši fotbalisté. Netušíc, že se můžou zahozené šance neblaze promítnout do výsledku, pokračovali v jejich usilovném a velmi úspěšném zahazování. Posledním nivnickým fotbalistou, který nedostřelil z osmi metrů po branku byl až do dneška jeden chlapec z předpřípravky, ale po dnešku už má jednoho kamaráda. Jmenuje se J.Smítal a podobný kousek předvedl ve 23.minutě, když jeho střelecký pokus ze zmíněné vzdálenosti pětkrát (!) dopadl na zem, než doskotačil alespoň po brankáře Důbravu. Ve 25.minutě byl poctěn nahrávkou P.Hladiše D.Vacula a v koncovce se plně vyrovnal všem ostatním, když trefil jenom brankáře. Galapředstavení zmařených šancí nebralo konce, a když postupovali tři naši na jednoho obránce hostí, mysleli jsme že už se dostavil pomyslný vrchol, ale kdeže! Co se stalo v oné 30.minutě? P.Těthal upaloval s míčem u nohy k brance soupeře, ale nabízející se D.Vacula a ani V.Velecký se na jeho adresu nemohli dotlouct a o míč žádali marně. Ne tak brankář Valašských Klobouk, kterému míč  skončil v náručí. Předzvěstí blížící se fotbalové pohromy  byla 33.minuta. To ještě pozičně dobře uhasil nebezpečí před naší brankou P.Hladiš, ale ve 36.minutě už Valaši vyrovnali. Po naší levé lajně pláchl Fojtů a po přihrávce Dubčákovi jsme zjistili, že jsme u míče až druzí. Není to špatné umístění, ale také nemůže být divu, že balon skončil z malého vápna v místě určení - 1:1. Ve 38.minutě pálil z dobré pozice na hranici velkého vápna opět  kapitán P.Těthal, ale nebraje si mustr od našich biatlonistů, netrefil zařízení ani napotřetí. Mohli jsme alespoň spekulovat, že mu stačí platit zápisné za první start, kapitánskou pásku a je již přes hranu cpát do kasy i za první gól. Chápeme. A nic jiné nezbylo také ve 39.minutě. To přišel výchovný pohlavek za zahozené šance. Na hranici velkého obdélníku byl sražen Fojtů (nebo Fojtík, těžko se v tom vyznat neb hosté hráli v rozliškách bez čísel, i když nám pár informací ochotně sdělili) a Kocourek ze sedmnácti metrů standardní situací nezneužil a povedeným pokusem otočil skóre 1:2. Psát, že měl vyrovnání na kopačce ve 40.minutě P.Těthal, ale branku netrefil ani napopáté nebudeme. Pokud to včíl vypadá, že za viníka špatného stavu považujeme P.Těthala tak musíme vše uvést na pravou míru. Naší posile se dnes nevedlo jenom v koncovce, ale jinak patřil k našim nejlepším hráčům, nebyl-li vůbec nejlepší. Tolik na dokreslení vzniklého. V 50.minutě dostal přesnou dalekonosnou přihrávku od P.Hladiše V.Velecký, ale když ho mimo vápno vyběhnuvší Důbravka vyrušil, bylo po přesné koncovce a uklidnilo nás až zjištění, že v mistráku dopadne vše naopak. Pomyslný a vzpomínaný zmar v naší beznadějné koncovce jsme spatřili v 53.minutě. Centrovaný míč M.Holboje přizvedl P.Těthal k noze V.Veleckého a ten ze dvou metrů přestřelil prázdnou branku soupeře. Chytání se přítomných za hlavu už bylo nad rámec celé akce, ale plně dokreslilo děj. Naši nepohodu se dvakrát úspěšně podařilo dokumentovat jinak v pohodě chytajícímu P.Lysoňkovi. Když v 59.minutě a za šedesát sekund znovu nahrál soupeři před vápno bylo nám všelijak. Klobouckým asi také, protože opisovali od nás a balon umístili všude možně jenom do sítě ne. V 62.minutě už jsme na vstřelení branky rezignovali a opět nezbylo nic jiného, než kousnout do kyselých hroznů. Po tlačenici všech možných hráčů totiž trefil břevno S.Josefík. V 64.minutě měl šanci obránce J.Michalec, což se stává jednou za čtyři sezóny. Nemůžeme mu vyčítat, že s něčím podobným vůbec nepočítal a hlavičkou branku minul. V 66.minutě se na autové čáře nevyznamenal krajní záložník J.Smítal, který zastavil míč pro soupeře, aby sám odběhl mimo dění a Dubčák měl už ve vápně snadnou úlohu - 1:3. Jak jednoduché. V 68.minutě jsme se úspěšně snažili o nemožné. Vstřelili jsme kontaktní gól a stejně jako první padl po standardce ze strany. Zdánlivě přetažený balon Nguntuala si na vzdálenější tyčce našel S.Josefík a konečně ho dopravil do branky - 2:3. Optimisté začali větřit šanci na remízu, ale naši borci hledajíc cestu k brance hostí složitě to tak jednoduše neviděli. Kolikrát se naši proklestili k vápnu hostí, aby se během spletité cesty ztratili a marně hledali stezku k návratu! Kolikrát jsme nadějnou herní situaci doslova prošvihli špatnou finální přihrávkou a kolikrát jsme branku minuli z více než dobré pozice. Podobně jako P.Těthal v 78.minutě po učebnicové uličce Nguntuala. K tomu všemu zahájila naše defenzíva den otevřených dveří a první návštěvníci tady byli cobydup. V 79.minutě  poslal příliš dobrodružnou a nejistou trajektorií míč na své spoluhráče J.Michalec, ale předmětem doličným neobjevil nikoho ze známých spoluhráčů  a  bylo zaděláno na čtvrtý úspěch soupeře. Balonu se ochotně ujal cizí útočník Mikulčík a mohl nám předčítat z kapitoly "jak se proměňuje branková příležitost" - 2:4. Jestli jsme četli pozorně zjistíme v budoucnosti. S blížícím se koncem už toho začínaly mít obě jedenáctky dost a po zaznamenání posledních dvou střel Procházky a Fojtů jsme zaklapli blok a šli dožít neděli do tepla. S největší pravděpodobností toto utkání do historie nevejde, leč kdoví.





sobota 3.února 14,00 - přátelské utkání muži
TJ NIVNICE - TJ SOKOL NEVŠOVÁ 1:3 (0:0)
hráno na umělé trávě v Luhačovicích
branky:
79.Velecký - 65., 85.Tomšů, 72.Gabko
sestavy:
Nivnice:
Filip Hladiš (66.Lysoněk) - Nguntual Thun Thang, Michalec, Petr Hladiš (70.Josefík), Kostelník (75.Filip Hladiš) - Holboj, Martin Hladiš, Velecký, Sagula - Josefík (65.Kuchař), Máčalík. trenér F.Ondrůšek
Nevšová: Hyžík - Vašička, Gabko, Pastorek, Stratený, Foltýn, Münster, Dubec, Kuric, Tomšů, Andrs. střídali: Juriga, Toman, Vlachynský. trenér V.Durďa

   Po devadesátišesti dnech nečinnosti jsme se konečně k naší radosti probudili do fotbalového dne D, ale než jsme protřeli oči, bylo potřeba se zbavit starostí se sestavou. Stejně jako se v zimě mnoho hostů nehrne na lázeňskou kolonádu tak ani u nás  žádné procesí chlapců na první přátelák nemířilo. Neúčast nemocných nebo zraněných (F.Ryšávka, D.Chovanec, P.Stojaspal) se chápe snadno. Rovněž jako absence v  zahraničí pobývající posily P.Těthala. Zvykli jsme si také na pracovní výmluvy T.Kašpárka, ale proč ještě v únoru F.Májek sbírá z koberce vánoční ozdoby a jehličí už pochopit nedokážeme. Mezi mínusy připočteme i kariéru ukončivší P.Ligase a P.Lukeše a za této situace je malým zázrakem, že jsme na lavičce mimo trenéra viděli i náhradníky. Utkání přivábilo několik našich příznivců a ti v sestavě museli vstřebat i jim méně známé fotbalisty. Do této množiny patří hlucký David Sagula, který v Nivnici od začátku přípravy pravidelně trénuje a na utkání se svolením mateřského Spartaku Hluk zapůjčený Nguntual Thun Thang alias Aty. Pro cizí byl velmi příjemným překvapením střední záložník Martin Hladiš, ale pro nás odborníky nikoliv, ježto ho známe jako kapitána dorostu. Neznámou byl taktéž tým soupeře z Nevšové. Jedná se o vedoucí celek valašské skupiny 1.A třídy a v jeho řadách působí brankář D.Konečný (dnes v hledišti) a trenér Vladimír Durďa. Pro vás, co jste na utkání nebyli, jsme sepsali pár řádků, abyste se něco dozvěděli. A klidně začneme tím, že kdo umí vidět tak viděl bezesporu zajímavé utkání s obrovským množstvím šancí. Naši omlazení predátoři si zejména v prvním poločase svou usilovnou činností a kreativním potenciálem vytvořili hodně gólovek, ale na koncovce se teprve bude pracovat. J.Máčalík byl v šanci už ve třetí minutě, ale toho ještě v přípravě čeká kapitola nazvaná zpracování míče. Takže vlastně jeho akce do kolonky šancí nespadá, pročež si míč ukopl. Taková je tedy pravda. Za dvě minuty jsme poprvé viděli zahrávat standardní situaci našeho soupeře a po centru Pastorka můžeme všem říct, že tento hráč by byl ozdobou u našich standardek. Kope je výborně, ale v dresu soupeře je nám to houby platné. Solidně se v 6.minutě prezentovali i naši, když M.Holboj, který zahrál rohový kop na chváleného dorostence M.Hladiše, ale ten hlavou o pár decimetrů kisňu minul. M.Holboj rozděloval na pravé straně i nadále přesné míče a po jednom takovém minul J.Máčalík levačkou znovu jen minimálně. V 18.minutě jsme konečně viděli představení obávaného kanonýra Tomšů. Standardku mu na hlavu načechral Pastorek a F.Hladiš hlavičku Tomšů vychytal. Ve dvacáté minutě mohl dát J.Máčalík třetí branku. Kdyby ovšem dal dvě předchozí šance a využil i této třetí. Nic z toho se však nestalo a pro další osud fotbalu budeme navrhovat, aby se do zápisů o utkání vepsal i odstavec "kdyby". Kdyby totiž Jenda zblízka nevyprášil rukavice mladého Hyžíka, ale dal gól mohl být slavný. Vodopád příležitostí se ne a ne zastavit a sotva jsme dopsali jednu už tu byla druhá, třetí čtvrtá atd. Ve 21.minutě vletěl do vápna Z.Kostelník a nabízený balon na zadní tyči V.Velecký usměrnil právě do ní. Ve 23.minutě se tváří v tvář setkali na našem malém čtverci F.Hladiš s "hostujícím" Vašičkou a lepší vysvědčení si odnesl náš brankář. Ten měl za pouhou minutku i dílek štěstí, neboť kroucený centr  Strateného lízal vzdálenější tyčku konstrukce. Ve 31.minutě se potvrdily zvěsti o nenápadnosti Tomšů, ale též o jeho nebezpečnosti uvnitř vápna. Centrovaný balon Strateného usměrnil naštěstí mimo. A tato dvojice hrála v dresu soupeře nadstandard i nadále. Jeden přihrál (Stratený) a druhý (Tomšů) střílel po teči do boční sítě. Tato situace byla spouštěcím momentem nejhezčí situace v prvním poločase. Stratený našel po rohovém kopu Pastorka míč přímo na svém nartu a z osmnácti metrů jej z voleje pustil k tyči, ale pro nás z té vhodnější strany. Před odchodem na čaj ještě přistavil míč J.Máčalík Nguntualovi a ten rozezvučel ze šestnáctky tyčku. Opravdu velký div, že ani deset šancí nevedlo v prvním poločase k rozvlnění sítě. Fotbal se však hrál vícenež zajímavý. Jaký byl druhý poločas? Asi také dobrý, protože i přes vlezlou zimu setrvali diváci až do konce a odměněni byli konečně i góly. Vytrpět si však museli napřed po jedné zahozené šanci na každé straně. V 53.minutě ulehl náš čapák F.Hladiš pod nohy Gabkovi právě včas, protože tento ho chtěl z levé strany obelstít, leč marně. V 57.minutě hodlal využít své každodenní práce s míčem V.Velecký, ale nebýt ochranné sítě za brankou tak jeho dělovka z pětadvaceti metrů skončila v Alexandrii. V 65.minutě se poprvé měnilo skóre a to ve prospěch našeho soupeře. Tomšů dostal míč mezi naše stopery a zjevivší se sám před golmanem jej prostřelil - 0:1. A nezůstalo jenom u této pohromy, poněvadž už v 72.minutě se přepisoval stav znovu. Asistenci si připsal Tomšů a o tyčku skóroval Gabko - 0:2. To už naši svatyni chránil premiérově dorostenec Pavel Lysoněk. Tomu předcházelo otřepané nedáš dostaneš, protože před touhle akcí Nevšové měl vyrovnání na noze D.Sagula, ale špička boty Hyžíka byla proti. Popravdě je potřeba popsat, že naše hra se pomalu stávala více živelnější, než by bylo zdrávo a organizace hry byla na ústupu. Důvodem bylo několik zásahů do sestavy a to povětšinou za přispění menších zdravotních indispozic nebo běžným střídáním a s tím spojeným přeskupením řad. Zejména nucené střídání obránců se postupem času projevilo neblaze. Prvního gólu v letošním roce jsme se ovšem dočkali i my. Nejednalo se o žádnou zapamatováníhodnou událost, ale o prostý únik D.Saguly po pravé straně umělky a na malém vápně pohotovou dorážku číhajícího V.Veleckého - 1:2. Nivničané, pomýšlejíc na srovnání, se začali tlačit více k soupeřově brance, ale ke kvalitní finální nahrávce se propracovat nedokázali a sólové průniky nevedly zhola nikam, přestože nás stávající stav trápil. Ke všemu ještě jeden míč zabloudil do naší branky a k dalšímu nebylo daleko. Nejdřív zvýšil pět minut před koncem hlavou Tomšů po centru Jurigy na 3:1 a otočka téhož hráče před brankou v předposlední minutě byla sice efektní, ale balon už netrefil ideálně a ten prolétl vedle. Asi si byl dobře vědom, že čtvrtý míč v naší síti by vůbec neodpovídal ději na hřišti a hodlaje se spokojit se současným stavem zabalil střelecké nádobíčko. První přátelák tak byl odpískán a až na několik závěrečných pasáží jsme zanechali dobrý dojem. Pokud se popasujem s koncovku tak by dokonce mohlo být i líp.
 
neděle 25.března 15,00 mistrovské utkání 1.mužstvo
TJ NEDACHLEBICE - TJ NIVNICE 7:1 (1:1)
branky:
23., 50., 58.Bartoš, 82., 84.Kadlčák, 89., 90.Brzica - 38.Máčalík
sestavy:
Nedachlebice:
Mačuda - Kafka (83.Hájek), Pisklák, Klvaňa, Ryška - Lapčík, Kadlčák, Hána (80.Novák), Bartoš - Brzica, Faldyna (63.Šuranský)
Nivnice: Lysoněk - Michalec (44.Sagula), Mahdalík, P.Hladiš, Stojaspal - Holboj, Kostelník, V.Velecký, Těthal (72.M.Hladiš), Máčalík (82.Jančář) - J.Velecký
rozhodčí: Dorotík - Doležal, Pospíšil  del. Valůšek
diváci: 70
žk: Klvaňa - Holboj

   Zima utekla tak rychle, že jsme ještě těsně před utkáním ani nevěděli jestli se na utkání těšíme nebo ne. Vzpomínky na poslední utkání s Nedachlebicemi nám však jakousi naději na bod do žil vlily a jiného zbytí stejně nebylo, než jaro zahájit. Nebyl by to však ani náš mančaft, aby nepřitahoval problémy. Sotva jsme si stačili zalibovat nad příchodem posil tak zkraje týdne přiběhl s neschopenkou brankář F.Hladiš, což byl docela oříšek. Vykoušeli jsme všechny možné varianty, ale konečné slovo měl trenér a ten ukázal na dorostence P.Lysoňka. Domácí měli v brance také novou tvář Mačudu a v poli Lapčíka. Zimní karty byly vyloženy na stůl a vše ostatní už bylo otázkou následujících devadesáti minut. Ty přivábily i několik zvědavců a ostatní čekají co si tady přečtou. Zavčasu upozorníme ty, jenž očekávají, že na naše fotbalisty budeme sprostí, nevybíraví či nepříjemní, tak se prakticky nedočkají. Proč taky, když ve svém volnu a o víkendech běhají po hřišti, zatímco my ostatní jenom mudrujeme.
   V první čtvrthodince utkání se žádné oťukávání nekonalo a jestli si některý z brankářů myslel, že nastydne tak to pozor. Hned ve 2.minutě vyrážel náš P.Lysoněk nohama míč po šanci Brzici a už za minutu promáchl centr Kafky Faldyna. V tu chvíli jsme byli spatřeni utírajíc si pot z čela poprvé. V 8.minutě trefil z úhlu naše břevno Kadlčák a byl čas otočit hlavou a začít pozorovat děj před brankou domácích. V 9.minutě si na přetažený centr M.Holboje naběhl P.Stojaspal a zvoleje jej napral do boční sítě. V 11.minutě zahrál P.Hladiš standardní situaci na hlavu J.Máčalíka, který mířil sice přesně, ale brok měl jiný nápad a proplachtil nad brankou. Namlsaný P.Stojaspal byl i ze svého postu obránce jedním z nejnebezpečnějších odstřelovačů a v 16.minutě napálil z pětadvaceti metrů spojnici tyče a břevna. Rychlý sled událostí nás nenechal ani na chvíli zadřímnout a v 18.minutě jsme sledovali komunikační šum v obranných řadách domácích, ale J.Velecký prostorem opuštěné branky pohrdl a brankové stavidlo neotevřel.  Za dvě minuty nás probudil řev cca osmi lidí "ruka", ale zahrávali jsme jenom roh a  penaltu jsme nevyškemrali. Ve 23.minutě jsme spatřili první jarní gól, ale že bychom o něj stáli se říct nedá. Mrskli nám ho totiž domácí a kdo má špatnou paměť, nech si napíše, že padl ze standardní situace. Ryška zahrál vysoký míč na hranici vápna, kde vyhrál hlavičkový souboj Brzica a v koncovce měl snadnou roli Bartoš - 1:0. Ve 34.minutě střílel znovu P.Stojaspal, ale ta zbožňovaná i proklínaná koule prosvištěla zase vedle. Naše aktivita našla naplnění ve 38.minutě, v níž museli domácí vstřebat naše vyrovnání. Zasloužené. Na začátku radosti byl centrovaný balon P.Těthala na V.Veleckého, který ho nabídl jmenovci J.Veleckému, jenž obalamutil všechny kdo o to stál, ale trefil jenom tyčku opuštěné branky. Na dorážku poslušně číhal J.Máčalík - 1:1. První poločas byl tímto uzavřen a v kabině panoval opodstatněný optimismus, ale též obezřetnost neb konec byl v nedohlednu.  O hororové druhé polovině nesnili ani největší pesimisté v naší obci. V 50.minutě zahráli domácí dlouhý aut do naší šestnacky a po prodloužené hlavičce dorážel na brankové čáře Bartoš - 2:1. Napište si, že to bylo po standardní situaci podruhé, neboť autové vhazování jí je. Co na tom, že na postavení střelce panují protichůdné názory. Jestli byl v ofsajdu nebo ne už je stejně jedno. V 55.minutě jsme si po souboji J.Veleckého s obránci soupeře zase zakřičeli "ruka". Penalty jsme se dočkali, ale až za tři minuty a na druhé straně. O odlišných názorech ani nehovoříc. P.Stojaspal vypíchl míč na roh, ale jestli trefil napřed nohy, potom nohy, současně nohy... z lavičky posoudit objektivně neumíme, ale to, že byla penalta Bartošem proměněná  rozeznat umíme - 3:1. Standardní situace potřetí. Na klidu nám to nepřidalo, ale ani přes tuto nesnáz jsme hůl  zatím do žita nehodili. O kontakní gól usiloval v 73.minutě V.Velecký, ale na centr M.Holboje na zadní tyčce kloudně nedosáhl, protože byl míč tečován na roh. Po něm vyhlavičkoval míč z prázdné branky soupeře J.Máčalík a nezbylo než si povzdechnout. V 77.minutě předvedl velké sólo domácí dorostenec Kafka, aby bravurně a s vypětím všech sil zasáhl u tyče P.Lysoněk. Potom potrestal přítomné parodií na střelu náš J.Mahdalík, ale ta šla do třináctého patra a to ještě přízemí za patro nepovažujeme. V 81.minutě jsme si zastrčili tužku za ucho v domění, že už toho mnoho k zaznamenání nebude. Kurz na výsledek 7:1 byl milion ku jedné a nehezké frašce nic nenasvědčovalo. Ale stalo se a také počtvrté ze standardky. Domácí Kadlčák ji kopal ze své levé strany a početné shromaždiště přítomných v našem vápně bylo spíše na škodu. Míč prošel až na vzdálenější tyč - 4:1. To by se ještě s malou dávkou fištrónu dalo okecat, jenom kdyby to byl konec. Nebyl a v 84.minutě se seběhli u míče ležícího šestnáct metrů od branky všichni naši obránci i brankář a v ten moment bylo jasné, že ujmuvší se ho bude ten jediný domácí a tak se také stalo. Byl to opět Kadlčák a trefit zívající branku svedl parádně - 5:1 a tady je potřeba hledat i pozitiva, jelikož to nebylo ze standardní situace! V 86.minutě se naše defenzíva vrhla na zteč v touze po vyrovnání  a domácí trojička se řítila sama na naši branku, ale Brzica spohráče ignoroval a branku vysoko přestřelil. Kdo neviděl šestý gól domácích tak ho to vůbec nemuselo mrzet a my vám povíme proč. Protože o minutu později dali sedmý a ten byl naprosto stejný a to i ve stejném obsazení jako ten předchozí. Zkrátka jsme stejný ofenzivní proces domácím sežrali hned dvakrát po sobě. Tak teď popíšeme ten šestý nebo sedmý a vy už si to vynásobte dvěma sami. V 89. (90.) minutě utekl na pravé straně Kadlčák (tímto se zařadil k Bartošovi mezi prominenty dnešního utkání) a na malém vápně dorážel Brzica na - 6:1 (7:1). Na kdyby se nehraje, ale my si to klidně dovolit můžeme. Takže: kdyby se hrálo osmdesát minut tak to skončilo 3:1 a pověděli bychom si, že  jsme při troše štěstí mohli dovést bod. Hrálo se devadesát a vezeme sedmičku. A včíl ta nejhorší varianta. Kdyby se hrálo minut sto tak dostaneme .. dosaďte si, prosím, sami. Tak či onak je pro nás konečný výsledek příliš krutý. Dobrou noc. 

 
TJ NIVNICE - TJ SKAŠTICE 1:3 (1:0)
branky: 38.J.Velecký - 49.R.Vymětal, 66.Konečník (PK), 70.Motal
sestavy:
Nivnice:
Lysoněk - Kostelník, Mahdalík (20.Kašpárek), P.Hladiš, Stojaspal - Holboj, M.Hladiš, V.Velecký, Těthal (78.Chovanec), Sagula (58.Ryšávka) - J.Velecký
Skaštice: Chytil - Bubla, Batík, R.Vymětal,  Motal - Menšík (78.Icela), Sova (73.Petrůsek), Glozyga, Škrabana (62.Mynarčík) - Ančinec (89.L.Vymětal), Konečník
rozhodčí: Vlk - Zelený, Jílková
žk: Sagula, Holboj, Kostelník - Motal
diváci: 150


Aprílovému žertíku navzdory se samozřejmě hrálo v Nivnici, ale my jsme měli v úmyslu začít otázkou a tak to také bude. Zformovali jsme ji  tak nějak. Jaké cíle může mít mužstvo, které se na poslední chvíli horko těžko poskládá k mistrovskému utkání a soupeřem je mu mančaft, jenž z možných dvaačtyřiceti bodů uhraje jednačtyřicet? Odpověď je, že žádný. Snad i důstojně odehrát utkání se jevilo jako příliš smělé. Nuže, kde tedy byli někteří naši kopáči? Pověst o odlétání zvonů do Říma na Velikonoce je všeobecně známá, ale přesto se do Itálie J.Máčalík vydal, aby nabyl jistotu. J.Michalec, F.Hladiš a S.Josefík jsou práce neschopní a T.Kuchař naopak zatoužil po stoprocentním příplatku za sváteční směnu. Hlavním hrdinou dalšího zajímavého příběhu byl R.Jančář, který si přijel pro kabelu a  že prý končí. Byla to akce srovnatelná s kulovým bleskem a ještě včíl nevíme s čím končí. Klid do našich duší tak mohl přinést jedině pocit, že důležitější utkání nás teprve čekají, což chápali i příchozí, kteří i přes konkurenci jakési barrandovské taškařice dali přednost fotbalu. Našla se i pozitiva a mezi ně řadíme tři dorostence v sestavě a návrat T.Kašpárka. Hýbat se zemí se nemá na Velký pátek a jelikož dnes již byla neděle tak na první brázdu jsme dlouho čekat nemuseli. V 6.minutě ji vyoral Konečník, když se snažil z pravé strany přehodit vyběhnuvšího brankáře P.Lysoňka, o kterém ještě bude řeč. Útočník hostí branku minul a malá mu byla i ochraná síť. V 10.minutě využil své rychlosti a dobré zeměpisné polohy hostující Bubla, ale míč proletěl kolem vzdálenější tyčky z té přijatelné strany. Nebezpečných závarů a všelijakých podobných situací přibývalo výhradně kolem naší branky a nebude překvapením, že i ta třetí zaznamenaná je z dílny hostů. V 15.minutě vyrážel pohotovou střelu Batíka parádně P.Lysoněk na rohový kop. A co to. Čtvrtá také. V 18.minutě utekl pravý bek Bubla opět všem přítomným a zase čaroval sedmnáctiletý dorostenec v naší brance P.Lysoněk. Za dvě minuty jsme poprvé střídali kvůli zranění a muselo dojít k šachové rošádě. Odstoupivšího stopera J.Mahdalíka na tomto postu nahradil V.Velecký, na jehož post poskočil Z.Kostelník a do hry šel přetrénovaný T.Kašpárek, aby upustil páry ze svého kotle. Zvládl to. Následovalo hluché místo, o kterém nemáme valné zmínky a tuto vatu vyplníme objektivním sdělením, že míč drželi hosté, ale do kloudné koncovky cestu nenašli a naši obranu za tuto pasáž pochválíme. Světe div se, co následovalo. Ve 38.minutě vydřel míč D.Sagula pro P.Těthala, který ho servíroval dále na J.Veleckého, který sice zdánlivě směřoval k rohovému praporku, ale zavčasu se zarazil a svým levým kladivem bouchnul míč pod břevno takovou silou, že někteří  postřehli balon v síti až po pár vteřinách - 1:0. Nebuďme skromní a ještě jednou tuto individuální akci vyzvedněme! To byla vítaná vzpruha, ale zatímco mladí v hledišti dováděli, staří moudře uvažovali co dál. Skaštičtí měli i nadále více ze hry, ale do půle se jim už vyrovnat nepodařilo. Posledním, kdo to zkoušel byl R.Vymětal, ale branku netrefil. Nástup do druhé půle se v našem podání podobal tomu minulému (myšleno tomu "nedachlebskému"). Ještě jsme nestačili utřít první kapky potu, už jsme v hlubokých sítích lovili první balon. Po přetaženém centru Menšíka ho tam hlavou ve 49.minutě poslal R.Vymětal, který míči udělil takovou trajektorii, že tento balon směle uznáme za nechytatelný - 1:1. A nechytatelnými se stávaly i akce hostí, kteří opanovali obdélník ohraničující pozemský ráj neboli fotbalové hřiště. V 51.minutě nacentroval na kapitána Sovu Konečník, ale prvně jmenovaný zkoušel pevnost sítě z boku branky. Potom přišla sporná situace po (ne)faulu P.Stojaspala uvnitř vápna. Penalta nařízena zatím nebyla a kdyby byla tak jsme pravděpodobně ani necekli. V 66.minutě už nařízená byla a necekneme ani teď. M.Hladiš zasáhl nohy Z.Konečníka v místě kde velké nebezpečí nehrozilo, ale co naplat. Penaltu postižený samozřejmě proměnil - 1:2. Následně tady musíme přiznat, že dosavadní minuty druhé poloviny nám neposkytly to, co jsme si od této pasáže slibovali nebo očekávali. Z naší strany nebylo velice o čem psát a také děj se nijak nezamotával. Hosté naopak větřili, že připomínáme raněné zvíře a bude záhodno rozhodnout o konci jeho nadějí na bodový zisk. Stalo se brzy. V 69.minutě se ještě blískl náš nejlepší hráč P.Lysoněk, který vytěsnil mimo tyče střelu střídajícího Mynarčíka, ale po následném rohu nám přece jen hosté gól vstřelili. Míč dostal v 70.minutě před branku nadvakrát Konečník a najednou ho eskortoval do branky Motal - 1:3. Bylo rozhodnuto a někteří dokonce vzpoměli na vývoj minulého utkání. Pěkně děkujeme a jsme rádi, že naši fotbalisté si podobný exces odpustili. V 76.minutě poslal nadýchaný míč Petrůsek na Menšíkovu hlavu, ale ten se z nadějné pozice do střelecké listiny odmítl zapsat. V 83.minutě jsme sehráli na vlas podobnou akci jako byla ta branková, jenže právě bez tohoto gólového efektu. J.Velecký po úniku z levé strany vyprášil rukavice novice v brance Skaštic L.Chytila (bratr talentovaného hokejisty F.Chytila), který míč, a tady budeme laciní, chytil. To už se začínal zvedat vítr, zatáhlo se a po konci už toužili jak naši, kteří to měli domů blízko, natož hosté z Kroměřížska. Ti zakončili utkání hlavičkou Glozygy po rohu Konečníka a přítomní mohli opustit teritorium. Možná máte pocit, že jsme se vám snažili zamlčet naše ofenzivní akce, neřkuli výpady či dokonce šance. Věřte, že jimi nemůžeme sloužit, protože utkání opravdu opanovali fotbalisté Skaštic a tři body vezou naprosto zaslouženě. Pokud budou hosté chtít zkopírovat tento článek, nechť jej utnou v těchto místech. Následující sdělení jim totiž ke cti sloužit nebude. Ve své kabině totiž zanechali takový bordel, že i dobytek z nedalekého kolchozu by se studem propadl. Uklízečky v krajském přeboru se mají na co těšit.
 
 
sobota 7.dubna 15,30 - mistrovské utkání muži
FK DOLNÍ NĚMČÍ - TJ NIVNICE 6:3 (3:1)
branky: 14.,30.,63.Poruban, 24.,55.,78.P.Krchňáček -17.Máčalík, 63.V.Velecký, 65.J.Velecký
sestavy:
Dolní Němčí:
Hájek (75.Bobčík) - T.Stojaspal, Šmehlík, Kadlček, T.Tinka - R.Krchňáček, Bída, M.Krchňáček (81.Ševčík), P.Tinka - Poruban (85.Machalík), P.Krchňáček (80.Ježek)
Nivnice: F.Hladiš (46.Lysoněk) - Kašpárek, V.Velecký, P.Hladiš, P.Stojaspal - Máčalík, Sagula, Kostelník, Holboj - Chovanec (77.Mudrák), J.Velecký
rozhodčí: Ruman - Schnürmacher, Kotačka
žk: R.Krchňáček - P.Hladiš, Kašpárek
diváci: 300

   Jenom popsat všech devět branek si vyžádá trochu místa a času, ale než se k tomu dobereme byl tu páteční trénink a čas spočítat lidi. Nebylo to složité. Napočítali jsme dvacet noh, vydělili to dvěma a bylo jasné, že deset fotbalistů bude k mání. Jedenáctý D.Chovanec musel oželet utkání dorostu a vypomoct chlapům, dvanáctý byl taktéž dorostenec P.Lysoněk coby náhradní golman a ze "starých" pánů byla zapůjčena legenda našeho klubu P.Mudrák. Za tuto situaci se můžeme stokrát stydět a být červení jako paviánova prdel, ale že máme čtyři zraněné a další v práci ovlivnit nemůžeme. Horší už je to, že zatímco za domácí hrají téměř výhradně dolněmčané tak za nás kdekdo (a buďme rádi za ně). V takové situaci jsme vzpomněli tři výhry s Dolním Němčím v řadě, ale také to, že na první jarní bod stále čekáme a tím pádem i hráči na nějaký ten honorář. Nedočkali jsme se ani dnes, ale za pokus to stálo. O výsledku rozhodlo mnoho individuálních chyb, které gólově trestali výhradně dva hráči. Ĺubomír Poruban a Pavel Krchňáček. Dění hodné zaznamenání pro nás začalo už ve třetí minutě, když nedůrazný odpal V.Veleckého sebral před vápnem do svých spárů Poruban, ale bludištěm lidí míč protlačil jenom mimo branku a vše jsme mohli považovat za rozcvičku. Za dvě minuty jsme si mysleli a stále to platí, že náš protiútok tři na dva mohl vyřešit J.Velecký lepší náhravkou než tou na domácího beka. V 6.minutě hlavičkoval po centru T.Tinky v dobré pozici Kadlček nad a střeleckým hodům zatím nic nenasvědčovalo. Hrála se teprve 11.minuta a už jsme měli plné zuby domácího T.Tinky, jehož standardní situaci hasil před brankovou čarou P.Hladiš. A ve 14.minutě už začal rachot před naší kovovou konstrukcí. Další zle odvrácený balon přistál na vápně u nohou Porubana a ten se dlouho nerozmýšlel a  prudkou střelou otevřel účet - 1:0. V 17.minutě bylo srovnáno. Na levé straně dostal přihrávku u lajny od J.Veleckého J.Máčalík, který svou rychlostí spláchl Šmehlíka a dál se popis událostí rozchází. My však pravdu známe, protože máme hubu a ptali jsme se. Takže vám povíme, že J.Máčalík chtěl po zemi přihrát M.Holbojovi, ale byla z toho střela na vzdálenější tyčku od níž šel balon za brankovou čáru - 1:1. Naše dílčí radost trvala do 24.munuty. Během ní si odstavil ve vápně P.Krchňáček našeho stopera P.Hladiše a zjevivší se sám před brankářem uspěl na výbornou - 2:1. Ve 26.minutě jsme pozorovali po gólu dychtícího Bídu, ale ten centr T.Tinky v branku neproměnil a hlavou přestřelil. Ve 28.minutě bohužel střílel z dvaceti metrů J.Máčalík, načež jsme to vyhodnotili tak, že možná kdyby nahrával.. tak by trefil branku. Krátce před první půlhodinkou hry nás vystrašil P.Krchňáček míčem letícím o kousek vedle a hned poté následoval bod zlomu. Ve 30.minutě snad v dobré víře, snad v zoufalství, ale tak či tak vystřelil z nemožného úhlu Poruban a ejhle mezi tyčí a naším brankářem místo bylo - 3:1. Nic méně nic více - laciný gól. Naši kluci však i nadále vystrkovali růžky a zdaleka se nehrálo jenom na naši branku. S finální nahrávkou jsme ovšem byli v prvním poločase rozhádaní. Ve 35.minutě na této důležité činnosti ztroskotalo jednání D.Chovance s J.Veleckým, když ani jeden nepropasíroval balon na J.Máčalíka nacházejícího se v palebné pozici. Ve 37.minutě, a to snad svět neviděl, odcentroval náš (jmého opravdu nevíme) hráč míč do našeho vápna a tam byl naštěstí P.Krchňáček překvapen nastalou situací víc než my a gólová pointa se nekonala. Kolem čtyřicáté minuty jsme jsme získali výhodu dvou standardek, ale co o nich říct? První co nás napadá je, že výhodné nebyly. Obě byly zahrávány ze čtverečních metrů poblíž vápna, ale jedna byla hůř zahraná než druhá. Trenérův pokyn "na branku" si po svém vyložil nejprve P.Stojaspal a hned po něm i J.Velecký. Oba divže netrefili Rozkvět. Závěr poločasu jsme trávili na polovině soupeře a v poslední minutě tohoto období jsme měli na hlavě kontaktní gól. Jenže přesný centrovaný balon M.Holboje přistál na hlavě D.Saguly, ale ten je vše možné jenom ne hlavičkář. Přestávka. Druhý poločas se zdál na fotbalové události skoupejší, ale snad ze všech za něco stojících akcí padl gól. Ne tak v 50.minutě. Po kontaktní brance jsme lačnili my, ale po dlouhém autu nového kapitána Z.Kostelníka si sice míč pěkně nachystal na nohu J.Velecký ovšem následný pokus jsme mezi střely na branku nezařadili, neboť šel vedle a tím pádem díru do světa neudělal. V 55.minutě se už finálka Z.Kostelníkovi vydařila. Hlavou přistavil míč P.Krchňáčkovi, který však hrál v kostýmu soupeře a hbitý hráč domácích zvýšil na - 4:1. V 59.minutě to zkoušel neúnavný J.Velecký znovu a opět hasili obránci na rohový kop. V 63.minutě došlo k události, která zapadá do tohoto utkání jako dělaná. Po zranění ležícího D.Saguly si někteří hráči mysleli, že je hra přerušená, někteří hráli dál a vše vyústilo naším gólem. Brankář domácích Hájek vyhodíl míč rukou do hry, ale přímo k nohám našeho V.Veleckého, jenž ho poslal ihned nazpět a to tak, že do sítě - 4:2. Kolik si myslíte, že trvalo minut než domácí odpověděli? Špatně. Ani jednu. Prakticky z rozehrávky dostal od Bídy míč za obranu Poruban, který upozornil na své fotbalové kvality a křížnou ranou upravil na - 5:2. Utekly jenom dvě minuty a zapisoval se další gól. Celou operaci spustil na pravém křídle M.Holboj, na kteréhožto přízemní centr měl sice zálusk D.Chovanec, ale ten správně míč pustil na J.Veleckého a opuštěný, osamocený a bezbranný domácí Hájek kapituloval - 5:3. V 74.minutě měl chuť na čtvrtý gól Poruban, ale nebylo mu přáno a u tyče slízl smetanu střídající golman P.Lysoněk. Domácí příznivci se šesté branky přece jenom dočkali. Bylo to v době kdy jsme dopředu poslali V.Veleckého ve snaze postrašit domácí obránce, což se sice místy dělo, ale síť se třepala za naším brankářem. Jako obvykle. Co se týče hattricků tak P.Krchňáček dohnal svého kolegu Porubana a  z křídla prostřelil v 79.minutě našeho brankáře - 6:3. Nemusel by být konec všemu, kdyby byli bývali naši přesnější v šanci pět minut před koncem.  Nacházíme se však v nesnázích a tak také dopadlo. J.Velecký sice neobešel rovněž střídajícího brankáře domácích Bobčíka, jenž ho vychytal, ale k dorážce se dostal M.Holboj a až na brankové čáře stojící obránci poslali míč na roh. Závěrečné minuty derby se odehrály bez výstřelků, všechny zakopnuté míče se našly a všichni se rozešli v poklidu. My věříme, že od příštího týdne začínáme točit kouzelným prstenem. Už je čas.
 
neděle 15.dubna 16,00 - mistrovské utkání 1.mužstvo
TJ NIVNICE - TJ SOKOL OŘECHOV 1:2 (1:0)
branky:
44.Ryšávka - 51.Trlida, 56.Váňa
sestavy:
Nivnice:
Lysoněk - Kašpárek, Stojaspal, Hladiš, Kostelník - Holboj, V.Velecký, Těthal (33,Ryšávka), Máčalík - Sagula, J.Velecký
Ořechov: Kuchař - Pavlíček, Sklenka, Malůš, Březina - Flašar (46.Zukič, 78.Mazúch), Kolařík, Váňa, Hlúpik (85.Omelka) - Kowalík (78.Krys), Trlida 
rozhodčí:
Schnürmacher - Toman, Tokoš
žk: V.Velecký - Hlúpik, Mazúch
diváci: 150

   Je to už přibližně hodně dlouho, co naši čutálisti naposledy vyhráli. A věřte, že to určitě nebylo letos. Z těchto důvodů jsme dostali nápad na spuštění nové anketní otázky ve spodní části našich stránek. Měla znít tak nějak: "kdy okusí naše první mužstvo nejbližší vítězství?". Mrkli jsme na rozpis a hned jsme tuto hloupost zavrhli. Napsat že v dubnu bychom ještě zvládli, ale s přibývajícími měsíci nám bylo hůř a hůř a při psaní slova říjen už nám do zpěvu nebylo. Navíc by se mohli škarohlídi spolu s realisty uklikat a to jsme si na triko vzít nechtěli. Takže tuto anabázi uzavřeme tvrzením, že naše výsledky jsou letos mizerné a v žádném ze sedmi duelů (včetně přáteláků) jsme nevyhráli. Jak bychom také mohli, když v žádném utkání jsme neinkasovali míň, než tři branky. Fotbal má však své zákonitosti a letošní tréninková píle se ve výsledcích plně odráží. Otázku zda pramení mraky našich zraněných hráčů z přetrénování si  odpovězte sami. Popojedeme dál a zmíníme, že do naší sestavy se na půlhodinu vrátil P.Těthal a na lavičku usedl F.Ryšávka se zatím nepoužitelným J.Michalcem. Hosté nepřekvapili žádnou změnou a ve zkušené sestavě jsme napočítali tři čtyřicátníky (Pavlíček, Kowalík, Malůš) a dalšího (Sklenka) čeká oslava příští rok. V naší jedenáctce byl nejstarším dvatřicetiletý Z.Kostelník a ostatní měli nejvýše sedmadvacet. Už je ale čas vběhnout na hřiště. První zděšení nám připravil už ve 4.minutě Trlida, jenž poslal hlavou míč do naší branky, ale praporek pomezního nás zatím infarktu ušetřil. V 8.minutě by přestřelil z pětadvaceti metrů i stodolu hostující Kolařík, ale zároveň dal vzpomenout na svůj dobrý výkon z podzimní vzájemné přestřelky. V 11.minutě střílel zatím zdravý P.Těthal z přiblině dvaadvaceti metrů a spolu s ostatními jsme jeho pokus vyhodnotili jako velmi nebezpečný, neboť míč míjel branku jen těsně. Ve 13.minutě centroval před branku hostí V.Velecký, ale krátký na něj byl jak J.Velecký tak i D.Sagula a ani jeden na uctívanou kouli nedoskočil. V 18.minutě se děj přesunul na naši půlku hřiště a to stačilo Malůšovi, aby z úhlu pálil vysoko a k tomu i vedle. Diváci však byli u vytržení a fotbal je tak strhl, že ani jeden z přítomných neměl čas a ani zájem zvednout zadek a podat alespoň jeden ze čtyř míčů, které krátce po sobě skončily za tribunou. No odtrhněte oči od divadla, za nějž jste zaplatili nekřesťanské vstupné plně vás pohltí. Ve 22.minutě se podruhé a naposledy prezentoval P.Těthal, který v podstatě zopakoval jíž zmíněné ohrožení branky z jedenácté minuty. Včetně vzdálenosti a bohužel i (ne)přesnosti. Ve 25.minutě se z nenápadné situace po standardní situaci a odraženém míči trefil z dálky do břevna Březina. Ve 30.minutě jsme na polovině hrubě podcenili protiútok hostující dvojice Trlida, Kowalík a před Kolaříkem, už se štelujícím zakončit, ukopl míč na roh P.Stojaspal a sklidil potlesk. Následovalo období řídké na události a zapsány jsou jenom další dva míče střílené z dálky. Ve 36.minutě na naší straně neb po příhře J.Veleckého byl u zteče M.Holboj, ale branka byla jako obvykle malá. Za minutu nevěděl co s balonem J.Máčalík a vědom si otřepaného "když nevíš co s balonem tak vystřel" to také udělal a míč pouštějící Kuchař (nikoliv kuchař Patrik u výčepu) byl asi překvapen, že balon orazítkoval tyč. My také, jelikož přes bludiště ve vápně bylo houby vidět. Blížila se přestávka a přítomní už od prvního poločasu mnoho neočekávali. Mýlili se. Ve 44.minutě dostal od J.Máčalíka nabídku na křídlo M.Holboj, kterého označíme za velitele celé akce, ale také zmíníme, že podíl na všem měl i hostující Březina. Toho zradilo podloží i myšlenky a teprve po jeho zaškobrtnutí měl míč pod kontrolou náš záložník, který trefil předbrankový prostor, kde byl na brankové čáře nejdůraznější F.Ryšávka - 1:0. Teprve teď to  bylo z první půlky vše. A ta druhá začala jako naše předchozí. Stejně jako v Nedachlebicích, Dolním Němčí, ale také doma se Skašticemi jsme první čtvrthodinku prochrápali. Nejprve bylo naší povinností sledovat první a také poslední přímý kop Kowalíka. Kopal ho z třiceti metrů a přímo do náruče P.Lysoňka. Kdyby byl exekutorem někdo jiný tak jsme tuto událost přešli bez povšimnutí, ale přece jenom kopal bývalý ligista a vyhlášený kanonýr. Ve 49.minutě se čerstvého vzduchu před vápnem hostí běžel nadýchat J.Máčalík a vzal s sebou i míč. Když už ho měl plné zuby tak ho poslal na branku, ale s opačnou rotací uspět nemohl. V 50.minutě centroval Kolařík před naši branku na Kowalíka, ale tomu míč ukradl Zukič a technicky ho z malého vápna usměrnil vedle. V 51.minutě chtěl na velkém vápně řešit nebezpečí V.Velecký konstruktivně a nikoliv prásknout bezmyšlenkovitě míč pryč. Včíl už ví, že správná byla druhá varianta. Nahrávku zachytil Trlida a ač byl do té doby nepříliš viditelný vystřelil přesně k tyčce - 1:1. Naše slzy ještě nedopadly na zem a hosté už byli v euforii podruhé. Pět minut po vyrovnání sklepl na lajně velkého čtverce míč Trlida pro Váňu a ten se trefil klasickým angličanem (pro děcka - to je gól od tyčky nebo břevna), když se balon otřel o břevno a šup rovnou na zem a do branky - 1:2. Po tomto krásném gólu už chybělo jenom pukrle pro hostující příznivce. Trlida a spol. ožili a jmenovaného kapitána musel vychytat P.Lysoněk a míč vyrazit na břevno. A to považte v 58.minutě. Kdoví jak bychom trávili třetí facku za sedm minut. Nivničané museli ven z obranné ulity a v 64.minutě mohli srovnat.  J.Máčalíka odstěhoval hru mimo naši polovinu a po jeho úprku zakončoval bez odporu okolí M.Holboj z pravé strany, ale toho zradila buzola a trefil jenom tyčku. Po této smutné události tu byla další v 70.minutě a dopadla taktéž. Dvorní náhrávač našeho celku J.Máčalík oslovil tentokrát V.Veleckého, ale ten se zjevivší sám ve vápně polekal vyběhnuvšího brankáře Kuchaře a zasáhl ho míčem do srdce. Tato morbidní akce měla skončit gólem po dorážce F.Ryšávky do odkryté branky, ale ten už měl brankově splněno a míč řachl o dobré čtyři metry vedle. Následovala situace, po které dáme hostům za pravdu a rozhodčí pošleme dostudovat pravidla. Po odkopu od branky hostí byl odmáván ofsajd Kowalíkovi, přestože v pravidlu 11 se píše, že hráč nebude potrestán za ofsajd pokud dostane míč přímo z kopu od branky. Ořechovským se dostalo vysvětlení, že byl balon tečován. Ovšem leda tak pánem Bohem deset metrů nad zemí. Tolik na vysvětlenou. V 78.minutě přilétl další poměrně solidní centr do vápna hostí, ale míč puštěný V.Veleckým na D.Sagulu druhého překvapil a odskočil do pryč. V 81.minutě skotačil přetažený roh hostí u Malůše, který nehamounil a nabídl koncovku lépe postavenému Kolaříkovi, načež ten minul zařízení. Za minutu ještě chlapci z Ořechova vyprášili rukavice P.Lysoňka  a proti nám už hrálo vše. Ubíhající čas, nepřesnosti, ubívající síly a další aspekty na které si teď nemůžeme pod časovým presem vzpomenout. Už to navíc nemá cenu protahovat a jestli tak můžeme jenom říct, že posledním protaženým byl brankář Kuchař. Ten se natáhl po standardní situaci P.Stojaspala a lapíc ji do rukavic nám sebral vše o čem jsme dnes snili. Na jiné ofenzívní choutky už nebyl čas a vyškemrat si vyrovnání nebylo od koho. Po závěrečném hvizdu se někteří naši poskládali na zem a my jim nemůžeme dnes vyčítat špatné nasazení nebo přístup. Kluci dřeli a hráli to, na co měli.
 
neděle 22.dubna 16,00 - mistrovské utkání 1.mužstvo
FC KORYČANY - TJ NIVNICE 3:2 (1:1)

branky: 14.Tesař, 47.Posolda, 69.Gejdoš - 28.J.Velecký, 67.Sagula
sestavy:
Koryčany:
Vrba - Hanák, Věžník, Mušálek, Bělohoubek - Hubr (82.Vrtal, 89.Kaňa), Posolda, Ryška, Tesař (80.Bábíček) - Lysko, Gejdoš
Nivnice: Lysoněk - Kašpárek, Stojaspal, Hladiš, Josefík - Holboj, V.Velecký, Kostelník, Máčalík - J.Velecký, Sagula
rozhodčí: Žniva - Novák, Katrňák
žk: Ryška, Hubr - J.Velecký
diváci: 212

  Při pohledu na tabulku si už pár týdnů zakrýváme oči hrůzou, ale teprve minulý týden tomu nasadil korunu. Po pádu na poslední příčku už nás obchází stařena s kosou na rameni, ale že by se mělo jednat o nějakou nejtemnější chvilku v naší historii to určitě ne. Nemusíme být ani velkými pamětníky či dennodenně listovat v kronice, abychom vzpoměli na sezónu 06/07, kdy nás jeden bod dělil od návštěvy základní třídy. No považte, co je proti tomu současné poslední místo v A třídě? V každém případě jsme před dnešním duelem čekali už čtyři kola na nějaký bodový vitamín a pohled na nejbližší rozlosování nám nahání husí kůži. Kdo tedy chtěl vidět bodovat Nivnici v Koryčanech tomu bylo doporučeno vyrazit už před obědem na předzápas dorostu. Tam totiž byla naděje na export bodů větší, ale záruky neskýtalo ani toto počínání. My jsme tak udělali a to i s vědomím, že odpoledne strávené v Koryčanech může být odporné. Pocit, že nestihneme oběd ani večeři a celodenní stravou bude klobáska nám také příliš k duhu nešel a napadaly nás myšlenky jestli to má cenu. Jistěže má.. Informace o našem celku jsme se v týdnu ani nepokoušeli sbírat, neboť co může být nového? Jedině Paka, koření nebo Jičín. Přesto se k nám doneslo, že se mezi zdravé vrátil Staňa Josefík. Ostatní marodi jsou zralí na invalidní důchod a jejich návrat do práce je nemyslitelný. Málem jsme zapoměli, že naší další štací jsou Koryčany, které vyhrály už čtyři utkání v řadě (byla tam i nějaká ta penaltová), ale to nám bylo jedno. My jedeme podle svých not. I tak ovšem zmíníme, že sestava místního FC je vlastně pořád stejná. Vrba, Věžník, Gejdoš, Lysko.... pouze starší Hubr kdysi prchl do Bzence. V hledišti byla na světoznámý celek z Nivnice zvědavá docela solidní návštěva a už ve čtvrté minutě mohly podávané pochutiny některým zaskočit. Z.Kostelník přišel o míč a před Lyskem musel rozfoukat dým P.Lysoněk. Prakticky z té samé akce se nakonec narodil přímý kop domácích a my vzpoměli na Gejdoše, který už nám jich několik do sítě poslal. Byli jsme rádi, že standardku z dvaadvaceti metrů a šesti centimetrů zahrával Posolda a ještě raději, že ji kopl vedle. Dlouho jsme se však čistým kontem nechlubili. Věžník zahrál standardní kop ze své poloviny do vápna na Lyska, který se s míčem chvíli polaskal a následně si za adresáta vybral nabízejícího se Tesaře. Ten si na malém vápně věděl rady a podél bezmocného brankáře pohl ukazatelem jako první - 1:0. V 17.minutě hlavičkoval nedůrazně Gejdoš zblízka a potom usoudili naši kluci, že by také mohli potěšit své příznivce. Fotopasti položené ve vápně domácích za prvních dvacet minut žádný kloudný výskyt našich nezaznamenaly, ale to se opravdu začalo s přibývajícími minutami měnit. Ve 24.minutě zahrál dobře roh D.Sagula a hlavičku J.Máčalíka škrábali obránci na roh vším, co jim na těle narostlo. A ve 29.minutě už jsme rozjeli nejpovedenější akci celého našeho jarního učinkování v soutěži. Na začátku byl velký fanda Liverpoolu T.Kašpárek a pak už to šlo poměrně rychle a některé fotbalisty zapojivší se do tohoto představení jsme museli dohledat na záznamu. Bylo to tak. Nahrávku T.Kašpárka přeposlal V.Velecký prvním dotykem na D.Sagulu a jeho finální příhra na J.Veleckého byla na chlup přesná, stejně jako koncovka J.Veleckého - 1:1. Vše se událo ve středu hřiště a během pár vteřin. Ve 31.minutě se ke sledování nabízelo nedorozumění či přímo zmatky v našem vápně, ale skončily netrefeným míčem domácího Gejdoše a tento úsek byl spíše humornou vložkou, než fotbalovou akcí. Ve 38.minutě navedl navrátilec S.Josefík, který sehrál výborné utkání, míč na J.Máčalíka a jelikož ten patří k nejlepším střelcům týmu tak nelenil a vypustil raketu na branku domácích. Ta mířila o metr vedle a mířila dál do vesmíru. Ve 42.minutě měl ještě cosi za lubem domácí Posolda, ovšem jeho střelu z dvaceti metrů polapil do koše P.Lysoněk. Nebylo divu, protože naši obránci na něm viseli jako Tarzan na liáně. Krátce před cílem poločasu se hrálo ve vápně domácích a naši měli opět smůlu. Dlouhý aut postupně hlavou prodlužoval J.Velecký a po něm i J.Máčalík a posledním, kdo balonem orazítkoval břevno byl V.Velecký. Samozřejmě hlavou. Ani to nebyla poslední věc první poloviny. Ta přišla ve 45.minutě na levé straně, když další přesný centr D.Saguly ukradl nabíhajícímu Z.Kostelníkovi M.Holboj a tento týpek v záklonu nepochodil. Půl přestávky se nemluvilo o ničem jiném, než o lepším vstupu do druhé poloviny jako tomu bylo minule, předminule, předpředminule... Výsledek? 47.minuta, ztráta míče na půlící čáře, kde nás o něj oloupil Věžník a neslaná nemastná střela Posoldy z osmnácti metrů, která přeskočila u tyče ruce brankáře P.Lysoňka - 2:1. Žádné hlavy dolů se však nekonaly a tuto nepříjemnou událost jsme se snažili vyhnat z hlav aktivním počínáním. Zdravě agresivní hrou jsme si brzy vypracovali možnosti na vyrovnání, ale k tomu vedla cesta spletitá. V 50.minutě nezužitkoval centr Z.Kostelníka J.Velecký a po zakončení se kopal se jenom roh. To v 54.minutě se podávalo jiné menu. Stoper P.Hladiš obešel šest hráčů a kdyby potřeboval tak i obsluhu u špekáčků a když se napravo nabídl D.Sagula nebylo co řešit. Dostal nahrávku do běhu i koncovky, ale uspěl brankář Vrba a odkopem před brankovou čarou vše jistili beci. Za dvě minuty vystřelil na naši branku z pětadvaceti metrů  jedovatý šíp Ryška a vzali jsme za vděk, že pachatel zasáhl jenom ochrannou síť. Po hodině hry hledal a našel z dálky ve vápně Z.Kostelník D.Sagulu a toho, mířícího z voleje, vychytal robinsonádou Vrba. A potom už jsme opravdu vyrovnali a to zaslouženě, protože jsme dnes nebyli opravdu horším mužstvem. V 67.minutě zatáhl neúnavný J.Máčalík míč na levé straně na J.Veleckého, který se zbavil obránce a našel nekrytého D.Sagulu na malém vápně - 2:2. Radost jsme v sobě dusili 120 sekund. Pak jsme kleli. Na centr Posoldy si v 69.minutě naskočil neobtěžován Gejdoš a našemu brankáři zahrál hlavou na housličky 3:2. To nám na klidu nepřidalo a za čtyři minuty se podobná situace opakovala. Centroval Lysko a tentokrát P.Lysoněk uspěl a zklamaným byl Gejdoš. Když mu nevyšlo zakončení tak se tentýž hráč pokusil na gól nahrát, ale to by musel Tesař prostřelit P.Lysoňka, což se nestalo patnáct minut před koncem. Kyselé hrozny jsme trhali v 81.minutě, když jsme viděli prosvištět Z.Kostelníka do vápna. Tento průnik se nám zdál vícenež nadějný do doby, kdy začal míč poskakovat jako smyslů zbavený a nakonec byli všichni spokojeni, že o něj nezapackovali. Naše naděje se nám pomalu roztekly po trávníku a nic na tom bohužel nezměnily ani závěrečné minuty. Nivničané centrovali jeden balon za druhým do vápna, ale tam bylo lehčí bořit a kopat balon kamkoli, než s ním něco udělat. Neřkuli ho poslat do sítě. A to se nezdařilo ve dvou případech ani domácímu dorostenci Kaňovi. V 90.minutě nejdříve nastřelil břevno a za minutu předvedl hbitý úprk do zcela otevřené obrany Gejdoš, ale jeho přihrávku nervózní Kaňa poslal vedle branky a to bylo chtěnechtě vše. Takže dnes opět bez bodu, ale zase zlepšený výkon. Bývá to klišé, ale s klidem můžeme napsat, že domácí dnes byli šťastnější. Pro nás to byl nemilý konec pěkné neděle. Další utkání hrajeme proti Osvětimanům a budeme doufat, že příjde i kouzelník.
 
neděle 29.dubna 16,30 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE - TJ OSVĚTIMANY 0:6 (0:4)
branky: 6.,36.,71.(PK) Zýbal, 33.,37.,58.Salay
sestavy:
Nivnice:
Lysoněk (46.Mahdalík) - Kašpárek, Stojaspal, Hladiš (46.Mudrák), Josefík - Máčalík (61.Michalec), Kostelník, V.Velecký, Holboj (44.Ryšávka) - J.Velecký, Sagula (80.Chovanec)
Osvětimany: Chvojka - Ohnutek, Fišer (67.Němčický), Křemeček, Žandovský - Otáhal, Švrček,Šmatelka (46.Pantič), Skřivan - Salay, Zýbal (76.Trávníček)
rozhodčí: Pospíšil - Bartoň, Tokoš   del. Valůšek
bez karet
diváci:
223

  Nedělní utkání mělo jasného favorita. Byli jím naši kluci, kteří jsou v čele tabulky a ... Co? Tady něco nehraje! Aha, to jsou podklady pro předzápas žáků. Takže znovu: Nedělní utkání mělo jasného favorita, protože na naše hřiště přicestoval dream team z Osvětiman, který už po sobotním výbuchu Skaštic pomýšlí na trůn soutěže. CEFC Osvětimany dorazily bez hradního kancléře jenž dal asi přednost návštěvě Jie-Tien-minga v Číně před návštěvou kvetoucí Nivnice. Dobře mu tak. Dnes by se mu u nás líbilo. Nás však trápila jiná jména, jelikož náš soupeř má v sestavě toho, na koho si ukáže. V zimě to byl například brankář P.Chvojka, který se "stěhoval" z Napajedel a mimochodem  kraluje A třídě v počtu vychytaných čistých kont. Také ve střelecké tabulce vévodí čelu fotbalista z devítisethlavé obce O.Zýbal. Toho jsme se mohli obávat oprávněně, ale jestli prověříme soupeřova brankáře jsme mohli jenom doufat. Proč? Protože naše poslední výhra s dnešním soupeřem nese datum 19. srpna 2012 (B třída) a od té slavné chvilky jsme čichli šestkrát v řadě. Naše představivost sice nezná hranic, ale očekávat body by bylo bláznoství, neboť po našem jarním zisku by marně pátrali i archeologové. Přesto bylo povinností otestovat výkonost soupeře (teď už víme, že se tak nestalo), kterého od jarní části nově vede P.Němčický. Do našeho týmu spoutaného zlou dobou se vrátil J.Michalec a i za to málo jsme byli rádi. Špatné výsledky naši redakci od práce neodradily a na utkání jsme se těšili. To nás přešlo hned v úvodu a od šesté minuty jsme vyhlíželi konec (skoro světa). I přes určité utrpění jsme se dočkali.
   Proč jsme vyhlíželi konec už od úvodu? Protože nás rány osudu pálily  od prvního hvizdu. Na samotném začátku byla standardní situace Zýbala z naší pravé strany, ale přetažený centr přelétl všechny shromážděné a nic zvláštního se nestalo. V 6. minutě už nám bylo nevolno, což by se dalo léčit, ale zlé to bylo i s naším brankářem P.Lysoňkem, kterého jsme po střetu se Zýbalem dávali pět minut dohromady (po poločasovém střídání odjel nemocnice) a mezi tím jsme měli spoustu času vytáhnout míč z naší sítě. Ten se tam dostal právě po srážce hostujícího kanonýra s naším brankářem, ale budeme mít asi pravdu, když povíme, že hostující útočník byl u balonu dřív - 0:1. Několik  minut po ošetřování se hra rozbíhala pomalu a až v té třinácté je jakási poznámka. Píše se v ní o pěkně nacentrovaném míči M.Holboje na J.Máčalíka, ale ten tu kouli dostihl až za brankovou čarou. V 17. minutě skosil D.Sagula Zýbala na velkém vápně, ale Křemeček trefil naštěstí jenom bíle ozmítanou zeď a kopal se pouze roh. Z toho vznikl v našem malém vápně závar do něhož chtěli kecat všichni, ale uspěl až brankář P.Lysoněk. Ale...  už tomu zmíněnému přímáku předcházel rychlý průnik zatím kladného hrdiny P.Hladiše, jehož zastavila závora hostujících hráčů a my si do včíl myslíme že nedovoleně. Ve 22. minutě se na bílé čáře velkého vápna dostal k balonu M.Holboj, ale ten si ho ukopl určitě víc než zamýšlel a první pořádný zákrok si připsal hostující brankář Chvojka, který vyrazil míč k nohám Saguly a ten mu ho poslal definitivně do náruče. Následně jsme zaznamenali pár poněkud rozporuplných výroků rozhodčích, ale naše problémy byly jinde. Ve druhé polovině prvního poločasu rostla kvalita osvětimanských efektů a je na místě napsat, že se nad námi pomalu začala stahovat černá mračna. Ve 29. minutě sehrál režisér hostí Švrček pěknou partii a nabídl míč ke skórování Otáhalovi, jenže toho vychytal P.Lysoněk. Tento mladý brankář v následující minutě sebral míč z hlavy Zýbala a šlo se překvapivě pít.  Překvapivě proto, že v 31. minutě to příliš obvyklé nebývá. Sečteme-li minuty promrhané ošetřováním a návštěvou nálevny zjistíme, že dobrých šest minut z třiceti se nic nedělo a to si přiznejme, vyhovovalo nám. Kdoví co hosté u laviček spolykali, ale za zbývající čtvrthodinku nám naložili další tři fíky. Ve 33. minutě jsme v rychlosti a krátkosti napsali H11, H12, gól H13. Přeložíme. Míč zatáhl středem plochy Skřivan, který našel napravo Otáhala a ten, ač mohl střílet, našel na malém vápně Salaye a pro toho by bylo hříchem netrefit prázdnou branku - 0:2. Na třetí branku v naší síti jsme čekali jenom tři minuty a padla po naší standardní situaci. Tu zahrál z pravé strany P.Hladiš, ale tam také zůstal viset a s odvráceným míčem už pelášil neobtěžovaný Zýbal na naši branku. Takové lahůdky zmíněný útočník miluje - 0:3. Náš obránce dostal od trenéra céres a to znamenalo jediné. Zbytek poločasu odchodil a o přestávce kvůli zranění odstoupil. Na cestu do kabin jsme dostali ještě přídavek od Salaye. Ten svedl úspěšný souboj s P.Stojaspalem, který jako jediný obránce jevil zájem o hru, a vyběhnuvšího P.Lysoňka s klidem přehodil - 0:4 (třetí a čtvrtý gól dělilo od sebe šedesát vteřin). Kupodivu to však mohli být naši, kteří brankově uzavřou první poločas. Ve 42. minutě dokázal P.Chvojka, že je jenom člověk, ale jemu vypadnuvší míč do sítě nikdo nedorazil. Ve 45. minutě  frnkl na levé straně všem J.Máčalík, který předvedl svou dravost a rychlost. V závěru už to sice vypadalo, že běží do pálenice, ale včas se zastavil a přihrál před prázdnou branku míč na D.Sagulu, jenže ten nesmyslně minul opuštěnou branku. Tím skončil první poločas, který byl strašidelnější než hrad v Karpatech. Žádná pohoda pochopitelně nepanovala ani v naší kabině, ale z ní vyneseme pouze další dvě střídání (první vynucené bylo již v závěru poločasu). Do hry šli dva čtyřicátníci a mnozí mladí se mohou chytit za nos. Na trávníku se prvních deset minut nic nedělo a hostující obránci si asi padesátkrát vyměnili míč mezi sebou a zbytek týmu mohl v klidu promýšlet jak bude vypadat zítřejší pálení čarodějnic. Nad čím přemýšleli naši nadšenci nevíme, ale s největší pravděpodobností nad ničím. Jelikož nebyl čas. Hosté začali utahovat šrouby a šetřit se na úterní dohrávku bohužel nehodlali. V této věci se nejvíce angažoval agilní Zýbal, ale protože hrál v dresu soupeře tak jsme z jeho představení nadšení byli pramálo (čti vůbec). V 56. minutě mu připravil míč ke koncovce střídající Pantič, ovšem kanonýr svému řemeslu čest neudělal a pálil nad. 58. minuta? Pátý balon v naší siti. Švrček obešel všechny kužely na pod tribunou a naším vápnem a jeho zákusek na zlatém talířku uklidil Salay tam kam patřil - 0:5. Až nám bylo líto, že nejsme příznivci hostí (ještě to tak). V 63. minutě zhořela naše největší šance utkání. F.Ryšávka posunul předmět s nímž se hrálo na J.Veleckého, ale ten sám před brankářem toho nastřelíc musel  na představu o oslavě gólu zapomenout. Prakticky ještě ve stejné minutě odvrátil hlavou roh soupeře tentýž hráč na Z.Kostelníka, ale ten situaci tři na dva zašmodrchal a po přihrávce soupeři jsme museli mazat zpět. To bylo, jak píšeme, zhruba půl hodiny do konce a budete nám muset věřit, že žádný další záznam o ohrožení branky soupeře už nemáme. Pár průniků nabídl na levé straně S.Josefík, který nepříznivý stav nerespektoval a neustále se o něco snažil, ale mnohokrát zůstal osamocen a za bedlivého dozoru obránců musel stáhnout oháňku a vracet se s nepořízenou zpět. Co nepořídili naši, to se dařilo hostům. Nemajíc zmínku o svém jméně v naší stati podrazil T.Kašpárek ve vápně Zýbala a šup už jsme si ho značili. Stejně jako minutu (71.) a autora proměněné penalty (Zýbal) - 0:6. Neunavitelní hosté tancovali kolem naší branky nadále a my už nebudeme nic zakrývat a vyzradíme, že v ní celý druhý poločas stál J.Mahdalík, na což by asi  před utkáním nevsadil ani on sám. A byl to právě on, kdo vychytal střídajícího Pantiče po akci Salaye s Otáhalem. S výjimkou hostujícího brankáře se zbylých jednadvacet fotbalistů výhradně pohybovalo na naší polovině a to kompletních závěrečných deset minut. V nich mohli ještě hosté využít čtyř vyložených šancí, ale s radostí oznamujeme, že soupeř vyhodnotil, že šest stačí. Nám i jim. V 87. minutě cedil balon do branky Otáhal, ale šanci v gól nerealizoval a za minutu mohl přidat svůj čtvrtý skalp Salay jenže ho vyplašil brankář J.Mahdalík. Otáhal chtěl nachystat gól i Trávníčkovi, ale ten také mezi střelce nechtěl a přestřelil. V nastavení zůstala nedočtená i rána Pantiče, když tento souboj vyhrál náš brankář a bohudík byl všemu konec. Hosté jsou fotbalově někde jinde, ale takový ranec dostat doma... Raději zapomenout.

 
sobota 5.května 16,30 - mistrovské utkání muži
SK SV BOJKOVICE - TJ NIVNICE 9:1 (5:1)
branky: 6.,33.Naňák, 16.,37.Gago, 39.Holík, 75.Jančařík, 77.Michalec (vlastní), 80.Dolina, 89.Vacula - 41.V.Velecký
sestavy:
Bojkovice: Polášek - Jančařík, Křižka (71.Krpálek), Kúdela, Holík - Dolina, Vacula, Miča (58.Koželuha), Slavíček - Gago (65.Vavrečka), Naňák
Nivnice: Mahdalík - Kašpárek (84.Chovanec), Stojaspal, Hladiš, Kostelník - Josefík, V.Velecký, J.Velecký, Sagula, Michalec - Ryšávka (81.Mudrák)
rozhodčí: Dorotík - Tomanec, Zámorský
žk: 0 - Kašpárek
diváci: 100

   Jestliže jsme minule hlásali, že jsme Osvětimany neporazili šest let, tak Bojkovice snad nikdy (přátelák vyjímaje). A listovat v naší posvátné klubové kronice kvůli tomuto údaji nehodláme, protože by to byla činnost zdlouhavá a neřkuli i zbytečná. Navíc kdoví jestli tam nebudeme muset brzy nakouknout znovu za účelem hledání zase nějaké rekordní prohry. Pojďme se tedy zabývat současností, která není bůhví jaká (slušně formulováno) a minulé kolo naše starosti ještě rozšířilo. Brankář P.Lysoněk strávil půl týdne v nemocnici a jelikož je přestupové okno uzavřené (platí i pro rok a více nečinné hráče - o jednom brankáři se koncem týdne mluvilo) musel do branky J.Mahdalík. Klubový ortoped nepustil do hry M.Holboje a ani J.Máčalíka a  pro náš úzký kádr to byly citelné rány, které jsme  si jenom velmi složitě  zafačovali. Domácí Slovácká Viktorka se spoléhá na své odchovance, které tahá ze své líhně a na rozdíl od těch našich tam pokračují i v dospělém věku. U nás je tomu trochu jinak, neboť naše drůbež se po vykrmení rozlétne po okolních farmách a to povětšinou bez valných ambicí a jakékoliv vidiny zlepšení se. O tomhle tématu však můžeme klábosit jindy, protože už to zase začíná být dlouhé a jedinou útěchou je, že máme sobotu. Takže zpět k našemu jarnímu turné pořádaného u příležitosti loučení se s A třídou. Dnes nám na věnec toužily přispět Bojkovice, které vyšly z kabiny bez zraněného Vargy a na hokeji pobývajících Kaliny a Hankeho. Naše snění o zázraku nebo o pomoci nějakých fotbalových andělů trvalo asi pět minut. Potom domácí zapnuli kolotoč a my se vydrželi točit hodinu a půl. Vše začal domácí obránce Holík, který se prohnal kolem T.Kašpárka po své levé straně a jeho centr uklízel hlavou na zadní tyčce nikým neobtěžovaný Naňák - 1:0. V 8.minutě poslal na domácí branku Z.Kostelník míč po odvrácené standardce a my si po střele metr vedle ještě bláhově mysleli, že nemusí být tak zle. Bylo brzy a hodně. Ve 12.minutě prchl pro změnu po opačné straně Dolina, ale ten ještě míč mezi tyčku a našeho brankáře nedostal. Nevíme přesně co v 15.minutě zamýšlel Naňák, ale víme, že jeho cosi (centr, střela) cinklo o vzdálenější tyčku. Za minutu už necinklo nic, nepočítaje sklenice po přípitku na počest druhého gólu domácích. Vacula poslal kopačák za naši obranu na Gaga a ... 2:0. Poptávku po nějakých našich dobrodružných výletech chtěl uspokojit S.Josefík přihrávkou na J.Veleckého, ale domácí golman přerušil opalování se a byl u balonu dřív. Od 33.minuty následovala naše šestiminutová poprava, během které nás domácí žraloci doslova sežrali zaživa. Ve zmíněné minutě chytil míč do rukou od P.Stojaspala náš brankář a po malé prodlevě odpískal rozhodčí malou domů. Zahrávala se z brankové čáry na půl cestě mezi malým a velkým vápnem, což by nemuselo být tragédií, kdyby... kdyby se po přihrávce Gaga Naňákovi nerozdrolila naše učni postavená zeď napadrť. Míč šel skrz ni do sítě 3:0. Za čtyři minuty posunul míč hrající trenér domácích Vacula na Gaga do našeho vápna a ten měl čas i um na kličku a rozklížená obrana našeho cirkusu nestačila reagovat - 4:0. Ve 39.minutě mohly naše slabší povahy domů. Holík ve žlutém overalu domácích vystřelil z dobrých osmadvaceti metrů a snad nám promine, když uvedeme, že tento pokus neměl gólové parametry. V naší kisni ovšem zrovna rozjímal o večerní oslavě J.Mahdalík a balon zaznamenal až letíc do sítě vedle něj - 5:0. Ke cti našich musíme uvést, že jejich výkony jsou konstatní a nastavenou vodováhu drží v rovině už několik kol. Tu pět, tu šest, tu čtyři (jestli nevíte o čem je řeč tak prozradíme, že o inkasovaných banánech za první či druhý poločas). No a nějaký ten gól také vstřelit umíme a stalo se tomu i v Bojkách. Ve 41.minutě jsme zahráli roh D.Sagulou vícenež dobře a V.Velecký zatřepal po hlavičce sítí - 5:1. To asi rozlítilo domácího Gaga a ihned po uvedení míče do oběhu chtěl uvést věci na pravou míru, ale z voleje dorážel mimo centrum. V poslední minutě, když už byly v přesýpacích hodinách poslední zrníčka, zavezl D.Sagula do koncovky J.Veleckého, ale pozorný Kúdela si moment ke střele vyčíhal a jedovku našeho snajpra zablokoval. O poločase už byla každá rada drahá a zastavit domácí velkolepý projekt už bylo pozdě. Zmíníme jenom, že už v průběhu první poloviny jsme přehazovali hráče jako Rubikovu kostku, ale i tu složit bylo snadnější než najít nejrozumnější variantu naší sestavy. V nástupu do druhého dějství nás svěžím vánkem ovanul rychlý Dolina, ale jeho pobídku pod sebe Gago nezužitkoval. Ve 48.minutě jsme vstřelili gól a mnozí už jsme viděli, že výsledek obrátíme. Branka V.Veleckého však pro ofsajd nebyla prohlášena za platnou a to byl rozhodující moment. Po této anabázi už jsme na vyrovnání přestali myslet a následovaly hluché minuty, poněvadž ani domácí v estrádě nepokračovali a dokonce jim několik (mnoho) míčů uniklo do zámezí. Zmíníme alespoň pár hloupostí jako například centr Slavíčka na Holíka a hlavičku nad v 65.minutě. Dále se povídalo o nahrávce našeho Z.Kostelníka na V.Veleckého, ale po kličce na vápně se asi s Vlasťou shodneme, že to konec konců k chlubení nebylo. V 71.minutě trefil naši branku domácí Slavíček, ale hruď J.Mahdalíka neprostřelil. Tajně jsme doufali, že domácí nabaženi náskokem už kousat nebudou, ale nééééé...  Následovala 75.minuta a chvilka (trvala 20 vteřin) slávy našeho brankáře. Nejprve vyrazil balon po pokusu zblízka pálícího Naňáka a stejně tak i dorážku Slavíčka. Ještě ho spoluhráči plácali po zádech, když se z pětadvaceti metrů do meruny opřel Jančařík a bylo doplácané - 6:1. Dlouhých stodvacet vteřin se nic nedělo a následoval náš gól. Vlastní. V 77.minutě jsme rychlostně nestačili ani na dorostence Koželuha a jeho zpětnou nahrávku na velké vápno dostal k nohám Vacula, jenž by asi branku minul, ale k dovršení našeho díla míč mezi tyče nasměřoval J.Michalec - 7:1. 80.minuta a my tlučeni jako žito, vytahovali balon ze sítě poosmé. Další křídelní akci dokončil Dolina pobývajíc vdo opuštěném areálu před naší brankou - 8:1. Ve vzduchu smrděla desítka a k odvrácení této potupy byl čas odstěhovat se alespoň na chvíli na druhou stranu hřiště. Naši měli nějaké střelivo pošetřeno a nechtíc ho tahat domů tak ho vystříleli hned na místě. Bylo načase, neb běžela 83.minuta. Po pěkné kombinaci Z.Kostelníka s T.Kašpárkem střílel z voleje V.Velecký a už poněkolikáté balon na branku nepustili blokaři domácích. Z následného rohu se stejně (ne)vedlo J.Veleckému. V 86.minutě vykopl míč na brankové čáře po technickém čarování Vaculy P.Hladiš a my oznámíme, že posledních pět minut rezignovala na bránění i obrana domácích. V 87.minutě bychom rádi napsali, že napravo utekl P.Mudrák, ale .. prostě tam byl a ani přes bohaté zkušenosti neprostřelil pár osamělých lidí žijících před brankou domácích. Z této původně zamýšlené střely se stala přesná přihrávka na V.Veleckého a jeho dorážka si cestu do sítě našla. Rozhodčí na lajně pod tribunou byl však na nás přísný nebo dbal  pravidel a kontaktní gól na 8:2 opět pro ofsajd neposvětil. Nemůžem se proto divit, že naši rozčíleni nepřízní osudu nepokryli vlastní roh a po brejku domácích zaznamenali jenom dusot kopaček a inkasovali podeváté. Utekly známé firmy, ikdyž o tom, že utekl Vacula také můžeme polemizovat. Ten spíše dřímal na naší polovině a počkal na únik Doliny, který mu míč přivezl až do kuchyně a pro domácího trenéra už bylo jednoduché zakončit - 9:1. Po regulérním gólu mocně toužící V.Velecký trefil v samém závěru nohy brankáře Poláška a hodný hlavní rozhodčí nenastavil naštěstí ani vteřinku. Příští kolo dojde k souboji titánů. Naši (7 proher v řadě) hostí Jaroslavice (10 utkání bez bodu). Bude vyprodáno?
 
neděle 13.května 16,30 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE - SK JAROSLAVICE  4:0 (1:0)

branky: 44.Těthal, 48.J.Velecký, 61.Sagula, 87.V.Velecký
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Michalec (71.Ryšávka), Stojaspal, P.Hladiš, Josefík - Holboj (60.Kašpárek), Kostelník, V.Velecký, Těthal (55.Sagula), Máčalík - J.Velecký (77.Mahdalík)
Jaoslavice: Žbel - Dlabač, Polách, Valenta, Červenka - Lahoda (51.Paníček), Macalík, Fajgara (64,Chovanec), Polách, Vrba - Vávra
rozhodčí: Dujíček - Mitáček, Němec  del. Hubál
žk: 0
diváci: 120

 

   Týden po výprasku v Bojkovicích utekl jako voda a během něj jsme si mnoho poznámek nazapsali. A těch pár za zmínku snad ani nestojí. Ikdyž... Zkraje týdne nám došel doporučený dopis z našeho obecního úřadu k podání vysvětlení, ale toto jsme nereflektovali s odůvodněním, že mnoho viníků nemá v obci trvalé bydliště a hnáni k odpovědnosti musí být výhradně ve Štrasburku. Zatím to prošlo. Dalším ohniskem jakéhosi remcání byly pochopitelně různé putyky, ale v nich vedly protinivnické řeči zejména (čti jenom) ti, kterým jejich fotbalový um umožnil hrát před pětadvaceti lety nejvýše okresní soutěž, neboť ve své mnohdy krátké kariéře neobešli s míčem u nohy ani patník. Takže takovým bylo vše připomenuto a nás spíše zajímala týdenní příprava obou celků. Tam už nás události zaskočily. Ve středu jsme na hřišti v rodišti Komenského nikoho nenašli, ale z kabiny se ozýval zpěv. Tam přístup nemáme a proto bližší vysvětlení schází (narozeniny?). V pátek jsme podobnou situaci zkoumali  v Jaroslavicích, kde jsme domácí fotbalisty zastihli dokonce s papíry v ruce. A tam už se nám odpovědi dostalo. Místní kluci totiž v týdnu vypustili nejen míče, ale i trénink a pod vedením učitele zpěvu se věnovali nácviku vítězného pokřiku, který už si nikdo nepamatuje a text měli předtištěný na zmíněné "á čtverce". V této souvislosti nám došlo, že to samé se odehrávalo i u nás. Vstřebané informace jsme si pečlivě utřídili a uvádíme, že naši dnešní hosté  prohráli desetkrát v řadě a naši umělci do baráku nepřitáhli bod za celé jaro a to už se pomalu o slovo hlásí léto a s ním také B třída. V jednom z klubů se proto očekávala nevšední událost. Nivničané pro ni udělali vše možné a do sestavy zařadili po zranění se vrátivší F.Hladiše, P.Těthala, J.Máčalíka a dokonce i M.Holboje. Brankář F.Hladiš tak byl přímo na hřišti při stém startu svého bratra Petra v dresu Nivnice. Co se dnes odehrálo v naší aréně?
   Jestli ještě naši kluci pomýšlejí na záchranu soutěže (tak na to nech zapomenou!) nebo se o to touží alespoň  pokusit tak jediná cesta vedla přes dnešní zisk tří bodů. Soupeř pří vší úctě k němu byl hratelný a vše ostatní už bylo na nás. Začátek utkání byl oboustranně aktivní a nervozita nepřepadla nikoho. První přízeň přítomných chtěl slíznout M.Holboj povedeným centrem z pravé strany na J.Veleckého, kterémužto hlavičku vytáhl na roh dvoumetrový brankář Žbel. Za dvě minuty hezky střílel po nahrávce J.Veleckého J.Máčalík, ale z brokovnice by asi trefil lépe. U hostů zaujala v 8.minutě individuální akce kapitána Polácha, ale s koncovkou bojoval jako všichni předchozí. Hosté hráli aktivně a v 11.minutě pálil ostrými Fajgara. Minul jenom o chloupek a pokud hlaveň dopiluje kdoví...  Také další minuty patřily hostům a jmenovitě Vrbovi. Ve 12.minutě z úhlu navrátilce F.Hladiše nepřekonal a tak o minutu později raději přihrával, ale Fajgarovu střelu F.Hladiš robinzonádou pokryl. Za další minutu měla pro změnu líbivý design naše akce vedená J.Veleckým, který z otočky vystrašil Žbela a ten měl o melouch postaráno. Následovalo pár oboustranných situací, jenž popisovat nebudeme, protože byly pomalé a staromódní. Se střelami to bylo podobné a mnohdy míč k brance pro velký odpor vzduchu sotva dolétl. Šum v hledišti znovu nastal až ve 28.minutě, když se o dorážku střeleckého pokusu Honzy Máčalíka pokusil J.Velecký. Ten svou snahu trošku přehnal a obětavostí trefil kolenem tyčku. Obavy ze zranění trvaly jenom chvíli a po kontrole kolena a tyčky se mohlo vesele bojovat dál. Ve 36.minutě byli na jednom z posledních zájezdů před naším vápnem hosté a po nabídce Macalíka pustil balon na naši branku z dvaadvaceti metrů Fajgara, ale na F.Hladišovi nebyla delší absence v brance poznat a opět nás podržel. Poslední těžší okamžik jsme přežili ve 40.minutě, když hosté dosáhli po rohu gólu, ale jelikož hráli i horní končetinou tak o uznání branky nebylo možno vůbec uvažovat. Rukou podle našeho skromného názoru zahráli hosté i před svojí kraksnou, ale rozhodčí ukázal na rameno a my jsme anatomii nestudovali a těžko můžeme s odborníkem polemizovat co je nebo není ruka. Tahle příhoda upadla v zapomění už za pár vteřin, protože došlo k okamžiku kvůli kterému se na fotbal chodí (mimo pivo) a naši kluci vsítili klasický gól do šatny. Ve 44.minutě vyhrál chlapský souboj před vápnem hostí V.Velecký a přes J.Veleckého se míč odporoučel až k P.Těthalovi a ten z deseti metrů trefil to, co potřeboval - 1:0. Ve druhé polovině jsme si nezaznamenali snad ani jednu souvislou akci hostí, jelikož se fotbal hrál výhradně na polovině soupeře, jenž se plantal od ničeho k ničem. Věřte tomu nebo ne. Ve 47.minutě bzučel jako včelička kolem vápna M.Holboj tak dlouho, až ho to přestalo bavit a rozhodl se píchnout. Bohužel obratný Žbel ještě snil o bodech a žihadlo do sítě nepustil. Za minutu už nic nesvedl ani on neb naše akce snesla i přísnější fotbalovou stupnici. Důrazný mladý chlapec J.Máčalík vydřel míč na naší pravé straně (co tam hledal jako levý záložník nevíme) a nádherným centrem poslal nabídku hlavičkáři J.Veleckému, který se trefil náramně - 2:0. Tato dosud nepoznaná situace měla na naše kluky léčivý účinek a od té chvilky byli na hřišti jenom oni. V 53.minutě vlétl do vápna hostí jako otravný komár do stanu P.Těthal a po srážce s brankářem hostí jsme pokukovali po rozhodčím a šponovali uši, ale žádný zvuk píšťalky nezazněl. Za příznivého stavu to s námi nijak nezalomcovalo a přicházely další pohledné záležitosti. V 59.minutě utekl hbitě na levé straně D.Sagula, kterého vůně klobásek sice táhla víc a víc doleva, ale včas přihrál před branku a jenom obklíčení J.Veleckého zabránilo třetí brance našich. V 61.minutě nacentroval M.Holboj na hranici velkého vápna a D.Sagula ukázal přítomným, že jeho střídání se povedlo. Pěkným lobem totiž přehodil brankáře a hned byl zapsán mezi střelce - 3:0. Jaroslavičtí horkotěžko stačili našim křídlům a po kooperaci J.Veleckého a J.Máčalíka netrefil D.Sagula odkrytou branku v 64.minutě. Moc jsme si přáli zaznamenat nějakou příležitost nebo něco podobného i pro fanoušky hostí, ale přes věškerou snahu a pozornost se dnes nedočkají, poněvadž fotbalisté hostí byli u své branky uvázáni jako psi u boudy. Jaroslavičtí fotbalisté  nám zkrátka žádný námět o své útočné hře nepředložili a my se už nebudeme zdržovat a vrátíme se zpět na  polovinu hostí. V 71.minutě pláchl nabuzený D.Sagula opět a nebýt chasníků před J.Veleckým, kteří ho zajali i s míčem tak bylo s hosty opravdu zle. Také v 74.minutě režíroval náš ansábl D.Sagula a po jeho centříku hlavičkoval v záklonu a tudíž nad V.Velecký. Na ostrém slunci už jsme chtěli spočinout i my, ale nezaznamenat parádu F.Ryšávky by bylo neprofesionální. Po vyhrané hlavičce J.Máčalíka míříl pod břevno zmíněný čutálista a golman Žbel vytáhl velmi povedený zákrok. To samé můžeme prozradit i o koncovce D.Saguly zblízka. Žbel se opět vytáhl. V rozkladu se nacházející hostující figury už zcela rezignovaly a častěji pozorovaly světelnou tabuli než naše výpady. V 81.minutě se obránci hostí znovu orosili, ale po kolmici P.Stojaspala pohrdl zápisem mezi střelce J.Máčalík, jehož idea byla jistě jiná, než rozorat záhonek s kytičkami sázenými správcem. Čtyři minuty před koncem se zastřeloval V.Velecký, ovšem přehodil Žbela i branku. O minutu později už slavil. Ve středu plochy nahrál Z.Kostelník míč střídajícímu J.Mahdalíkovi a ten uplatnil svoji kopací techniku a stihl i přemluvil ke spolupráci  V.Veleckého, který svůj brankový apetit rozezvučel naplno a přidal čtvrté fotbalové kořeníčko - 4:0. To už mnozí diváci plakali radostí, jelikož už málokterý počítal s tím, že se ještě dožije toho, že naši borci někoho srovnají do latě. Co na tom, že naši výhru můžeme klidně označit za Pyrhovo vítězství, které na našem truchlivém postavení nemohlo nic změnit. Jediné, co víme jistě je to, že cestu do pekel jsme minimálně o týden odložili a navíc se nám tam třeba bude líbit.

 
neděle 20.května 16,30 - mistrovské utkání muži
TJ FS NAPAJEDLA - TJ NIVNICE 3:1 (1:1)
branky: 18.Foral, 72.Plachý, 87.Koutník - 20.Těthal (PK)
sestavy:
Napajedla: Balážik - Koutník, Drga, Simerský, Holomek - Saibert, Foral, Laciga, Plachý (76.Leitner) - Bůžek, Brauner (58.Kozubík)
Nivnice: Lysoněk - Michalec, Stojaspal, P.Hladiš, Josefík - Holboj (78.Mahdalík), V.Velecký, Těthal (59.Sagula), Kostelník, Máčalík - J.Velecký
rozhodčí: Bršlica - Kotačka, Ambroz
žk: Laciga, Simerský, Holomek - Těthal, J.Velecký, Stojaspal
diváci: 100

   Jakési falešné a plané naděje na záchranu soutěže trvaly po výhře s Jaroslavicemi tři minuty. Po nich  jsme zjistili,  že Fryšták nelenil a bral tři body také a že divizní trápení Brumova nebere konce (to má vliv na počet sestupujících). Takže naše agonie bude ještě trvat osmadvacet dnů a pět utkání a hned potom nás historie sfoukne o soutěž níž. 1.A třídu je však potřebné dohrát se ctí a dalším naším protivníkem byl ambiciózní tým Napajedel, které jsou bezesporu níž, než by si představovaly. Jejich cíl vrátit se do kraje už můžou splnit pouze za předpokladu, že skončí do čtvrtého místa a o postup nebude valný zájem nebo se z krajského přeboru bude někdo poroučet dobrovolně. Nějaká Nivnice, která sice dala o branku víc než Fatra, ale také jich inkasovala o 46 (!) víc, jim mohla ostříhat drábky jenom stěží. V naší sestavě jsme opět marně pátrali po brankáři F.Hladišovi (škola), zatímco v té domácí byl bývalý brankář V.Otrokovic J.Balážik, se kterým jsme, a teď už to prozradit můžeme, byli v létě domluveni na příchodu k nám. To jsme si nakonec rozmysleli a kyselé ovoce za to sklízíme celé jaro. Dnes však našim hráčům nebudeme vyčítat nic, jelikož na place nechali všechny síly. Že byla Fatra fotbalovější a herně lepší je holý fakt, se kterým se umíme smířit.
   První akci nám do zápisníku věnovali domácí v 5.minutě. Po faulu M.Holboje se ke standardce nachystal Foral, jenž si ještě podupal trávníček u míče, což jistě okoukal  v televizi a následně jsme si poznamenali, že se nic nestalo. Za minutu se nestalo také nic. Nivnický J.Máčalík se sice k velkolepému dílu chystal, ale místo křídelního útěku směrem k Topolné vymýšlel ze  čtyřiceti  metrů  lob, který  nakonec nepřeletěl  ani  nataženou deku. Ve 13.minutě se  nám zdálo o gólu,  ale  počínání   J.Veleckého k němu nevedlo. Od Simerského si půjčil (no ukradl mu ho) balon a ač ho měl na své silnější noze tak vyčkával na výhodnější pozici, kterážto se nedostavila a z jeho původně gólové situace se narodilo nic. Už třetí v utkání. V 16.minutě se k první ráně mezi tyče chlapsky postavil domácí Brauner, ale z dvaceti metrů jenom prověřil um našeho brankáře. V 18.minutě jsme na levé straně v poslední chvíli odvrátili míč tažený Lacigou, ale odražený kopačák přistál za vápnem, kde dlouho nevydržel. Foral se krásnou pumelicí trefil pod břevno - 1:0. Ve 20.minutě se, aniž víme jak a proč, dostal do vápna soupeře náš střední obránce P.Hladiš, jemuž věnoval přihrávku M.Holboj a po zákroku Simerského se ocitnul na zemi. Hlavní rozhodčí sice moc chuti k odpískání penalty neměl, ale mávajícího asistenta nešlo nevidět a chtěnechtě  přece jenom foukl do píšťalky. Tím nám způsobil nečekané starosti, jelikož jsme se s podobnou situací dlouho nesetkali a tudíž jsme na ni nebyli připraveni. Někteří kluci si sice o exekuci zahráli kámen-nůžky-papír, ale los trval dlouho a mezi tím poslal míč do sítě P.Těthal - 1:1. Pro pořádek uvedeme, že si golman na balon u pravé tyče šáhl, ale to bylo vše co zmohl. Ve 25.minutě poslal krásnou nahrávku do vápna Laciga na Plachého a o problémy bylo ihned postaráno. Vyřešily se ovšem za láskyplné spolupráce našeho brankáře P.Lysoňka a J.Michalce, který měl zrovna službu na brankové čáře. Půlhodinka hry byla odeslána do historie a zatím na trávníku dvaadvaceti bodový tabulkový rozdíl vidět nebyl. Ve 33.minutě jsme dokonce zahlédli velmi nepovedený signál po standardce domácích, který mohl skončit nebezpečím na opačné straně nebýt taktického faulu. Ze čtyři minuty se k rohu postavil Foral a po jeho centru jsme s úžasem spatřili ránu Braunera prosvištět mimo naši klícku. Ve 44.minutě přiletěli k vápnu domácích naši dravci a po přihrávce J.Veleckého na V.Veleckého došlo k uklování dvou obránců tímto hráčem, ale s koncovkou P.Těthala už to bylo horší a byli jsme vděční i za rohový kop. A ten nebyl vůbec marný, protože po jeho zahrání a centru M.Holboje se k hlavičce protlačil  P.Těthal, ale víc než ohrožení branky k mání nebylo. Podobně dopadla hlavička domácího Drgy, kterého oslovil Holomek. Následně skončily dvě věci. Jednak míč v rukou brankáře a hned také první poločas. Ten za stavu 1:1, což pro nás byl přijatelný stav, ale to nám nebylo cizí a už jsme několik takových stihli prohospodařit během pár minut toho druhého. Dnes jsme v tom druhém drželi krok nějakých patnáct minut, během nichž jsme se dostali ke dvěma příležitostem, o kterých si pozorně přečtěte, neboť jsou to až do příští neděle poslední. Začneme ale domácím Lacigou, který byl nejlepším hráčem na place a ve svých pětatřiceti letech naběhal víc, než několik mladíků okolo něj dohromady. Jeho osmapadesát ligových startů bylo prostě poznat a že byl u všeho rovněž nezamlčíme. Bylo tomu tak i v 52.minutě, když poslal přesnou nabídku Bůžkovi, který spatřil lépe postaveného Holomka na náměstí před velkým čtvercem našich. Tento ovšem koncovkou pohrdl a poslal smysl života do ochranné sítě. Potom přišly ony dvě šance našich. Po rozehrané standardce poslal Z.Kostelník míč k nohám J.Veleckého do vápna a následnou technickou střelu o metr či půl vedle sledovali nečinně všichni včetně golmana Balážika. Ještě větší naděje jsme vkládali do  příležitosti v minutě šedesáté. Centr J.Máčalíka přistál na zadní tyči u nohou před chvílí střídajícího a  nepokrytého D.Saguly. Tento jsa zaskočen, překvapen, nerozehrán a hlavně v záklonu pročesal ze dvou metrů vzduch nad břevnem domácích. Pak přijel stěhovací vůz a odvezl hru definitivně před naši branku, kde zůstala až do konce, poněvadž  už nikdo neměl síly ji odtud vyhnat. Kombinace domácích byly dostatečně pestré a množství jejich kouzel přibývalo. Na každém druhém kroku jsme narazili na hráče soupeře, který nám slušně řečeno překážel a jedinou nezodpovězenou otázkou bylo kdy příjde vítězná branka. V 62.minutě se tak ještě nestalo, protože povedený volej Plachého P.Lysoňka nevyplašil a golman ukryl míč u sebe. V 64.minutě se ke standardce poblíž rohového kopu postavil Holomek a Koutník zatím na gól chuť neměl a přehlavičkoval branku. V 65.minutě zahrával roh Foral a tady dojde k prvním rozporům a možná také k nepřesnostem. Důvod je prostý. Některý domácí fotbalista poslal hlavou míč na břevno a který to byl by věděl jenom dotyčný (snad Koutník). Slušivé dresy domácích totiž měly jedinou vadu a to tu, že se šetřilo bílou barvou na číslech, která byla k přečtení jenom zblízka. My jsme na oplátku odmítli běhat po hřišti s lupou a od návštěvy naproti stojícího zdravotního střediska nás odradil nedělní termín a zavřené oční oddělení. Tolik malá odbočka a už se zase hlásí domácí Laciga a to v minutě osmašedesáté, když se opřel do míče z třiceti metrů a jenom skvělý zákrok P.Lysoňka ještě držel naše naděje při životě. To bylo v období, kdy jsme udrželi míč na nohou nejdéle dvě vteřiny a dvě nahrávky v řadě byly maximem možného. K tomu začala po Moravě kroužit v pramici spravedlnost a pomalu se blížila ke stadionu Fatry. A v 72.minutě byla tady. První pokus Saiberta ještě beci tělem odvrátili, ale u všech čertů jenom k Plachému, jenž ze své levé strany křížnou střelou strhl vedení do spárů Napajedel - 2:1. V 74.minutě prošel přes čtyři naše hráče Foral až před brankáře P.Lysoňka, jenž mu žádnou kulišárnu už nespolkl a stejně si vedl i s dorážkou Kozubíka. V 81.mnutě přiostřil na našem vápně P.Stojaspal a uviděl oranžovou kartu a pískal se dvacátýpátý faul proti naší brance (23 jich bylo hvízdnuto po právu) za druhý poločas. Laciga uzmul míč pro sebe a poslal jej nad naše zařízení. V 86.minutě utekl vlevo Leitner a jelikož zakončení svěřil Holomkovi neudělal dobře. Teda pokud chtěl domácí obránce vystřelit doprostřed branky a vyprášit brankáři brnění tak ano, protože to se mu povedlo bezchybně. Za minutu se psal poslední popisek a byla to zmínka o vstřelené brance domácích harcovníků. Před vápnem nás o míč připravil Bůžek a povedenou uličku vydláždil pro Koutníka, jenž poslal tu kulatou bestii do naší branky potřetí - 3:1. O nějaké krátké shrnutí jsme se pokusili už v prvním odstavci a tak se nebudeme dlouze rozepisovat. Vítězství domácí Fatry bylo naprosto zasloužené a byť si naši sáhli na dno sil, nestačilo to.
 
neděle 27.května 17,00 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE - TJ BUCHLOVICE   4:0  (4:0)
branky: 20., 38. J.Velecký, 29. Josefík, 42.V.Velecký
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Kašpárek, Stojaspal, P.Hladiš, Josefík (81.Chovanec) - Holboj, Kostelník, V.Velecký (77.Ryšávka), Těthal (69.Michalec), Máčalík - J.Velecký
Buchlovice: Pavela - Hančík (46.Lukeštík), Kořínek, Šimčík, Kunc - Procházka, Dufka, Belant, Ondica, Tomešek - Mikula
rozhodčí: Smýkal - Stodůlka, Surovec
žk: Máčalík - Kunc, Mikula, Šimčík, Dufka
diváci: 200


Než se zakousneme do buchlovského sousta tak se vrátíme do nedávné minulosti a to konkrétně do Napajedel. Je samozřejmé, že jsme jejich stať na klubových webovkách o vzájemném utkání četli a to včetně nadnesených pochval na ty naše. Jejich jsou minimálně srovnatelné a leckteré mančafty z vyšších soutěží by si tam mohly chodit pro mustr. Pokud si myslíte, že se včíl někomu podbízíme tak si to prosím myslete. Ono to totiž není jenom o tom, co kdo napíše, ale o celkové atmosféře a vstřícnosti a právě v Napajedlích jsme našli pohodu a obojí zmíněné.  S vysokou pravděpodobností už se do Napajedel od podzimu můžeme vydat jenom jako nestranní pozorovatelé a to je do jisté míry škoda. No a proč to píšeme? S fotbalem jsme sjezdili celý okres i kraj a z některých neblahých míst bychom nejraději utekli pět minut před koncem. Následuje procházka po oslím můstku, na jehož konci je návrat k podzimnímu vzájemnému utkání s dnešním soupeřem. Právě pod Buchlovským hradem jsme zažili opačné pocity a brzy zjistili, že lidovka  "od Buchlova větor věje", má reálné základy, jelikož jsme už u Zlechova prohrávali nula jedna a rozladění jsme byli ještě u pondělního oběda. Fňukání však utneme hned v zárodku, protože od té doby jsme měli nespočet možností bodovat, ale z různých příčin zůstalo jen u nesplněných snů. Dnes tu byla jedna z posledních příležitostí k nějakému zisku a také k nahlédnutí do klubové kasy za účelem vydělání si na prémiích pár mrských zlaťáků na pivo. U této mise nebyl D.Sagula, o kterém jsme si mohli vymyslet, že v kroji vodí po Vlčnově koně, ale přiznejme, že se připravuje na maturitu. Návrat ohlásil brankář F.Hladiš a obránce T.Kašpárek a tím je výčet našich změn vyčerpán. Buchlovským chlapcům na place chyběl kapitán, ikona a od osmnáctého kola znovu i trenér D.Křiva (mužstvo ale vedl z lavičky Matoušek). Tomu zabavila kopačky disciplinární komise, ale hned jeho první absence v Žalkovicích přinesla tři body. Nivničané doufali, že  buchlovská liška v jejich kurníku řádit nebude. Neřádila, byla zardousena hned u dvířek.
   Utkání o poslední naši naději na zvrat zoufalého jara začalo vícenež svižně a už ve čtvrté minutě vyrobil poblíž našeho rohového praporku (ty praporky jsou všechny čtyři naše) faul M.Holboj a po zahrané standardce "chytil" prudkou dorážku hostí F.Hladiš obličejem a nebýt tohoto šťastného zákroku tak se můžeme jenom dohadovat jak by první poločas vypadal. Branku však hosté nevstřelili a iniciativu přebrali naši kluci, kteří stejně jako hosté, museli zvedat dnes při běhání nohy výš, neboť trávník nám od pátku porostl a byl vyšší než bylo mnohým libo. V 10.minutě se do spletitých stébel zamotal krajní obránce hostí Kunc a toho využil V.Velecký, který ho připravil o míč. Tím pro něj práce neskončila a zbývalo ještě přihrát J.Veleckému. To se zdařilo na výbornou, ale koncovka našemu útočníkovi nevyšla podle představ a trefil jenom dobře postaveného brankáře Pavelu. V 16.minutě jsme z jedné akce dokázali hned dvakrát trefit konstrukci branky a gól už visel ve vzduchu. Nejprve naservíroval balon V.Velecký J.Máčalíkovi, jenž označkoval levou tyčku a když se mu od ní míč vrátil tak jej pro změnu posadil na kštici J.Veleckého a ten rozkymácel břevno. Když říkáme, že gól visel ve vzduchu tak nelžeme a ve 20.minutě už byl přítomen v areálu. Skvěle zahraný rohový kop M.Holboje poslal k tyčce hlavou J.Velecký - 1:0. Ve 22.minutě jsme si poznačili střelecký pokus hostujícího Kořínka ze třiceti metrů a o dobrých osm metrů vedle a do včilška nevíme proč? O trošku lepší to bylo se střelou kdysi u nás hrajícího Dufky. Byla z menší vzdálenosti a dokonce šla na branku, ale úspěch se nedostavil. Ve 24.minutě byl V.Velecký ještě spatřen při úniku po pravém křídle plný sil, ale Kunc mu pomohl na zem a víc než žlutou záležitost jsme čekat nemohli. Ve 29.minutě byli potěšeni i náročnější diváci a díky výsledku spolupráce celé dílny se měnil stav. Vše začal T.Kašpárek, který zahodil zklamání z výsledku Ligy mistrů a spolu s tím zahodil i dva protihráče, načež přihrál míč na P.Hladiše, který našel na vápně V.Veleckého o němž jsme měli mínění, že půjde do zakončení. Nešel nikam a jenom míč hlavou prodloužil na nabíhajícího krajního obránce (!) S.Josefíka, který dal špičkou polobotky  míči ten správný směr - 2:0. Že naši kluci umí vzít za práci jsme s otevřenou hubou a zaujetím pozorovali v pětatřicáté minutě. Od rohového praporku se řítivší tankista J.Velecký prodral až na hranu velkého vápna, ale ideální přihrávkou byl V.Velecký natolik omámen, že zapoměl k míči přiložit nohu, kterou jen tak bezmyšlenkovitě kmital sem a tam a nikam. Za tři minuty nám to bylo úplně jedno. Naši nevhodnou malou domů naštěstí k soupeři nepustil P.Stojaspal a navíc založil akci z níž se v soupeřově rybníce plácal třetí kousek. Petr nacentroval míč na aktivního V.Veleckého, jenž ho na prsou zkrotil pro J.Veleckého a po střele ke vzdálenější tyči byli hosté na ručník - 3:0. Ve 41.minutě hrálo první housle duo hostí Dufka Ondica, ale nakonec jim tento nástroj rozšlapal náš brankář povedeným zákrokem. Blížil se závěr prvního poločasu, ale na něco zdařilého se přece jenom chvilka našla. Ve 42.minutě zahájil ofenzívu znovu P.Stojaspal a přízemní centr J.Máčalíka dorážel do sítě ze sta centimetrů V.Velecký - 4:0. Poločas z říše snů byl pryč a nám nezbude, než na něj dlouho a s láskou vzpomínat. Je velmi nepravděpodobné, že bychom se ještě podobného dožili. Naše krásné snění skončilo odchodem do kabin, kde to vypadalo, že začalo zemětřesení. Hostující trenér Matoušek řádil jak rodič pětkaře u pololetního vysvědčení a kdyby sousedé řezali polena na pile tak je nikdo ani neuslyší. Efekt to mělo. Hosté byli ve druhém poločase lepší, ale jestli bylo příčinou naše uspokojení z příznivého výsledku nebo strach Buchlovjanů z trenéra bůh suď. Každopádně jsme zapisovali povětšinou akce soupeře, ale většina končila u vápna. Některé však za zmínku stojí a příjde na ně řada. Začněme ovšem naší standardkou P.Stojaspala v 53.minutě po níž udala míči směr hlava Honzíka Máčalíka, ale Pavela byl připraven. Za chvilku se u lajny poštěkal náš J.Máčalík a hostující Šimčík a oba si domů přinesou po žluté kartě a už zítra můžou na valchu. V 55.minutě oslovil Dufka Tomeška a po střele z voleje a bez přípravy bylo možno zatleskat. V 59.minutě už nám bylo místy úzko a zejména, když Tomešek vybídl ke skórování Ondicu, ale ten netrefíc branku propadl zoufalství. Po hodině hry našel přesným dlouhým pasem J.Máčalík V.Veleckého, ale ten se po zpracování míče vydal špatným směrem a po cestě ho stopl hostující obránce a míč byl v cuku letu pryč. V 64.minutě došlo k zahození největší šance hostí. Po kooperaci Ondici s Mikulou ji měl na kopačce  nejmladší fotbalista hostí Lukeštík, ovšem náš golman mu švestky nespolkl. To už byli naši definitivně zpocení jako dveře od chléva a buchlovští hráči běhali nějak rychleji a svižněji. Nikoho to nepřekvapilo, neboť naše druhé poločasy se podobají jako vejce vejci a jeden bývá horší toho druhého. Nadarmo jsme v týdnu nezmiňovali, že jsme jich na jaře prohráli osm z devíti. Naše poslední zteč přišla už v sedmdesáté minutě J.Máčalíkem, který postupoval jak se nám zdálo sám na brankáře, ale nakonec před něj nasoukal tělo stoper hostí a nad naší ofenzívou jsme zavřeli knihu a žádnou šťáru už jsme u branky soupeře nepředvedli. U hostů to o moc lepší nebylo a za posledních dvacet minut hry se uvedli dvěma akcemi, které mohly být za určitých okolností gólové, ale zůstalo u chtění a snahy. Než se k nim dobereme tak vám povíme, že jsme v 77.minutě střídali. Že je to běžné a nemáme s tím otravovat? Tak to pozor! Bylo to poprvé v ročníku, kdy V.Velecký chyběl na trávníku. A teď ty (polo)šance. V 80.minutě usměrňoval centrovaný balon mezi tyče Mikula, ale karta mu nepadla a v 83.minutě po přihrávkách Dufky s Ondicou netrefil z metru branku opět Lukeštík a čisté konto našemu brankáři nezkazil. Díky první polovině utkání bereme tři body teprve podruhé na jaře, ale na víc než stáhnutí předposledního na dva body to nestačí. Ty chválené Napajedla nám totiž ve Fryštáku mnoho nepomohly a nám už nezbude než si pomoct sami. Třeba už v Žalkovicích.
 
neděle 3.června 17,00 - mistrovské utkání muži
TJ SOKOL ŽALKOVICE - TJ NIVNICE 4:2 (0:0)


branky: 60., 82. Z.Horák, 49. Bartušek, 87. F.Horák - 59., 69. J.Velecký
sestavy:
Žalkovice:
Svoboda - Čevela, Netopil, Jankola, Beneš - Janečka, Němec (87.Strnad), Pospíšil, P.Horák (80.F.Horák), - Z.Horák (88.Kojetský), Bartušek

Nivnice: F.Hladiš - Kašpárek, P.Hladiš (53.Michalec), Stojaspal, Josefík - Holboj, Kostelník, V.Velecký, Těthal, Máčalík - J.Velecký
rozhodčí: Novák - Zapletal, Kolář
žk: Čevela, Netopil, Beneš - Holboj, Máčalík, V.Velecký
diváci: 102


   Dnešní elaborát začneme netradičně. Úvod bude k vašemu překvapení o zvířátkách, ale je nasnadě, že vám nebudeme sdělovat, že jsme oslíci jenom kvůli postavení v tabulce či jiné nepodstatné hlouposti. Během pátku se jsme se začetli do dětské knížky a tam jsme si připomněli bajku o lišce a kyselých hroznech. Na mou duši jsme se v ní poznali už v úvodním řádku. Proč? Je to prosté. Liška nedosáhla na hrozny a proto je prohlásila za kyselé. Nám visí vysoko A třída a proto si ji potřebujeme otrávit. Není tedy nic snadnější, než všem namlouvat, že o soutěž níž budeme prý i vyhrávat. Sem tam odehrajeme (to nepopíráme) nějaké to derby, bude u nás větší fotbalové zaujetí a celkově se stane vše lepší. Hurá, už se těšíme! Poďme do současnosti a nemůžeme vyloučit, že jsme si pár řádků o lišce zapsali už v sobotu, ale to, co se událo po cestě k utkání nejde vymyslet. Představte si, že jsme u Hulína přejeli sedmnáct (podobnost s našimi body je náhodná) křečků polních (jedno čmeláka za stěračem nepočítaje a raka jsme opravdu lézt neviděli) a spolku aktivistů (kýho šlaka pojmenovaný Egeria) tak dali další trumfy do rukou k zamezení stavby dálnice do Fryštáku. To je nám logicky úplně jedno, jelikož od nás dálnice do Havřic, Drslavic i Újezdce vede a bude-li potřeba, tak ji za víkend postavíme i do Šumic. Tak proč se vzrušovat. Pochopitelně se tato událost na naší výpravě musela neblaze podepsat. A to ještě naštěstí mnozí nevěděli, že jsou Žalkovice celkem jara, který ztratil jenom čtyři body a z toho tři s Buchlovicemi nejspíš omylem. Taková byla pouť k nejvzdálenějšímu hřišti v naší soutěži od naší vísky. Co někteří víme o domácích? Moc toho není. Trenérem je bývalý a dle situace i současný brankář Luděk Juráň (dnes kvůli dovolené absentoval) a že nám pravděpodobně vstřelí gól Zdeněk Horák. Spolu s tím, že si domácí v přestupovém období pomůžou nějakým dorostencem z okolí je to asi vše. Vlastně není, protože k výčtu jistot jsme zapoměli přidat, že budeme asi hladní a vedle tribuny nepohrdneme klobáskou. Co tu máme dál? Děkujeme za otázku, ale u nás není nic nového. S tím se musíte smířit a my také.
   Na úvodních deset minut utkání nám žádná vzácná vzpomínka nezbude, jelikož se střídala přesnost s nepřesností a to na obou stranách hřiště. Několik kapek naděje Nivničanů jsme postřehli až (už) v 11.minutě po rohovém kopu P.Stojaspala, ovšem J.Veleckého oslepilo sluneční záření a branku přehlavičkoval. Za minutu jsme měli plno práce s křídelní akcí domácího Janečky a stav se neměnil díky reflexivnímu zákroku F.Hladiše. Fotbal začal nabírat na intenzivitě a ve 20.minutě jsme museli odvracet nebezpečnou standardku Beneše, což se nám sice kostrbatě, ale přece jen podařilo. Mnohem hůř se nám vedlo ve 24.minutě. To se nám poprvé v plné parádě představil domácí kanonýr Z.Horák. Před velkým vápnem postavil z našich hráčů dvě a půl sochy a trefíc čtvrtého hráče jsme mysleli, že je vystaráno. Bylo na dvě vteřiny, jelikož odražená meruna přistála u Pospíšila a po další teči do protipohybu brankáře jsme tlačili všemi dostupnými prostředky míč mimo branku. Povedlo se nám to. Než se nám uklidnil tep tak jsme místo střely P.Těthala pozorovali ztrátu míče a bleskový drajv domácích. Na počátku byl u vývozu míče Z.Horák a dále se hrálo přes Němce až k Janečkovi, který k naší euforii rozvlnil síť. Nezbláznili jsme se, jelikož do ní balon žuchl z venkovní boční strany. Ve 27.minutě jsme vytřeštili oči po střele Z.Horáka z voleje ze dvaceti metrů, ale do branky nemířila, odmyslíme-li si tu přenosnou. Sledujíc další desetiminutovku skoupou či prostou všech fotbalovýcj událostí jsme popřemýšleli kolik už jsme odehráli dobrých prvních poločasů a vše zničili v té druhé. Z tohoto snění nás do bdění vrátil náš útočný nálet ve 38.minutě. Jednalo se vyloženou šanci, která začala dlouhým autem S.Josefíka a po prodloužení J.Veleckým byl po míči nejhladovější P.Těthal, jenže toho vychytal Svoboda a žádný požitek jsme z předvedeného neměli. Před odchodem do stínu nás ještě vylekala spolupráce Žalkovičanů (Žalkovjanů?) a jmenovitě Pospíšila s Benešem. První poslal balon za obranu a druhý rozvlnil opět síť z boku. Poločas byl minulostí a i přes pár šancí domácích by neznalý návštěvník neuhádl kolik které z mužstev uhrálo na jaře bodů (domácí 26  a naši 6). A ani ten znalý by asi netrefil, že po bezbrankové pětačtyřicetiminutovce uvidí ve druhé polovině pultucet fíků. Na startu jsme se ještě ani nestačili seznámit s míčem a už nám ho ve 48.minutě poslal Z.Horák do pravé tyčky. Následná dorážka Bartuška hvízdla až na náměstí, ale naše bohorovnost měla pokračování. Za minutu vypadla situace domácích té předchozí z oka. Po ztrátě míče P.Hladiše na polovině se nenašel nikdo, kdo by ho v obraně zastoupil a dále bylo jiné jenom to, že Z.Horákovi střelu F.Hladiš vyrazil s veškerou námahou k Bartuškovi a tomu už se do vsi pro míč nechtělo a trefil se přesně - 1:0. Čili jako náš klasický start do druhé poloviny a po víkendu spočítáme kolik jsme dostali na jaře branek mezi 46. až 55. minutou. Po první brance utkání byl náš stoper vystřídán a jestli potom stála naše defenzíva na pevnějších základech necháme na pozouzení přítomných. Včíl to nechme stranou a povězme si, že v 53.minutě vychytal F.Hladiš domácího Němce a byl nejvyšší čas na budíček. Ten se rozhrčel v 54.minutě, když po standardce Z.Kostelníka zasáhl hlavou břevno J.Velecký (asi chápete, že míčem, ale to se tak říká, že hlavou). Protože jsme nutně potřebovali vyrovnat tak se o to Nivničané vícenež snažili a k skutkové podstatě věci došlo v 59.minutě. V.Velecký přihrál loptu do křídla na M.Holboje, který dal do centru pověstný paleček a tentokrát už J.Velecký trefil hlavou dobře - 1:1. Na obláčcích radosti jsme se houpali minutu. V 60.minutě si s dlouhým balonem poradil u lajny Beneš a zpětnou nabídku do vápna zužitkoval střelou k tyči ze dvanácti metrů Z.Horák - 2:1. Totožný hráč nám mohl zatlačit oči v 64.minutě, ale nechal si to na později a po své střele nechal vyniknout F.Hladiše. Fotbal zvaný nahoru dolu pokračoval a další dalekonosný pokus J.Veleckého u tyče krotil Svoboda v 66.minutě. Co nevyšlo v 66.minutě se zdařilo o tři minuty později. S.Josefík vyzrál poblíž rohového praporku na svého spícího strážce a po přízemním centru srovnal z malého vápna nohou J.Velecký - 2:2. V 72.minutě cosi zkoušel z dvaceti metrů Pospíšil v křiklavém dresu domácích, ale co to bylo ví jenom náš brankář, který to cosi ukryl v náručí. V 74.minutě měl na kopačce vedoucí branku a cestu do ráje J.Máčalík. Po přihrávce V.Veleckého to Honza střihl nůžkami zblízka a vyběhnuvšímu Svobodovi můžou domácí děkovat za průběžnou remízu. Pro naše to byl bohužel signál k ofenzívě a my se opět vrátíme k říši zvířat. Nivničané totiž usoudili, že se vykašlou na vrabce v hrsti a polezou na střechu pro holuba. Zcela rezignovali na zajištěnou obranu a na pokus dostat utkání do penalt a tu se hrnul dopředu ten a za chvíli zase onen. V 77.minutě jsme díky kapitánovi Z.Kostelníkovi přežili hbitý uprk Němce, jehož náš šéf zablokoval a v 80.minutě sklízel potlesk jednak domácí Janečka po pěkném střeleckém pokusu z voleje, ale hlavně náš brankář F.Hladiš po parádní robinsonádě. Následovaly minuty, po kterých z našich nadějí mnoho nezbylo. V 82.minutě jsme prohráli souboj u naší střídačky, což by asi nebyla tragédie, kdyby byla obrana ve střehu a nenechala vše potřebné Z.Horákovi k dispozici. Ten měl míč prostor a také vyběhnutého brankáře před sebou a po jeho přehození  vedli znovu domácí a teď už definitivně - 3:2. My měli jenom snahu a minimum času na zteč. Pár dobrých míčů do vápna dolétlo, ale do sítě se jim nechtělo. Možná právě proto houstla atmosféra na hřišti na několik psů se vzájemně drželo za obojek, což ocenil rozhodčí několika kartami navlas stejné barvy. Štěkot rafanů na okamžik ustal v 87.minutě, jelikož padla poslední branka utkání a oba tábory musely k rozehrání na svoji polovinu. K té brance už jenom stručně. Do vápna se vřítil jako vlak domácí Pospíšil a po jeho přihrávce střílel střídající F.Horák. U nás už se nenašel nikdo kdo by zatáhl za záchrannou brzdu a strojvůdce v brance byl na vše sám  - 4:2. Pro některé to bylo znovu znamení k opuštění slušného chování a tak rozhodčí udělal to nejlepší co mohl a odehnal hráče do šaten. Příští týden hrajeme ve Fryštáku (pokud vyhrajeme jdeme před něj) a na nějakou dobu bude delším štrekám odzvoněno. A to je nakonec asi dobře.
 
neděle 10.června 17,00 - mistrovské utkání muži
FC FRYŠTÁK - TJ NIVNICE 2:4 (2:0)
branky: 17.Vavruša, 26.Hřebačka - 63., 88.J.Velecký, 53.Máčalík, 83.Těthal (PK)
sestavy:
Fryšták:
Mikel - Chudý, Holý (80.Okonkwo), Skalička, Bednařík - Hřebačka, Petráš, Hrnčiřík (73.Kolář), Bartoň - Vavruša, Křenek (85.Ševčík)
Nivnice: Lysoněk - Kašpárek, Kostelník, Stojaspal, Josefík - Holboj, V.Velecký, Těthal, Máčalík - Sagula (85.Michalec), J.Velecký (89.Chovanec)
rozhodčí: Smýkal - Novák, Ruman   del. Hubál
žk: Mikel, Bednařík, Holý - J.Velecký, Kašpárek
diváci: 100



   Tak máme dobojováno a nevyhnutelné se stalo skutkem. Kufry na cestu níž jsou sbaleny a soutěž uvedená v záhlaví bude přepsána přesně za týden. Plýtvat řádky dnes také nebudeme, protože nám slzy rozmáčely  papír a zatěkají i do klávesnice. Ostatně na utopení se najde času o prázdninách dost. Že byla s přibývajícími jarními zápasy naše situace těžší a složitější víte, ale ještě před dnešním posledním výletem byla naděje. Ta byla podmíněná jakoukoliv výhrou (teorie nám mohla pomoct i v případě penaltové prohry) v přímém souboji s předposledním Fryštákem. Pokud však tuto teorii příjde na páteční trénink živit šest nebo sedm hráčů z kádru tak  o její velikosti lze pochybovat. S docházkou na utkání už to bylo lepší a doma zůstal jenom s trenérem rozkmotřený P.Hladiš, jehož manýry jsou takové jaké jsou. Basu s ním držel i jeho bratr Filip a odešel (ne)čekaně do práce. Opačným směrem putoval D.Sagula, jenž sbalil cvičky a uvelebil se v autobuse s ostatními. Nivničané moc dobrých karet v rukou neměli a dostat je do hry mohla jenom nervozita domácích, kterým jsme dýchali na záda a v posledním kole honit bycha v Žalkovicích jistě nechtějí. Žalkovičtí totiž mají na jaře ostré zuby a vycenit je chtějí i v posledním kole. Hrálo se tedy o mnoho a my už jsme dnes mohli jenom překvapit, jelikož naše postavení nespadlo z čistého nebe a trpělivou nečinností jsme si ho vybudovali sami. Cesta do Fryštáku kolem zlátnoucích obilných lánů, rybníků a hlavně kolem Lešné nám vnukla otázku  jestli nám za osm dní nebude líp, ale už to snad nějak doklepeme a bez otázek jak jste hráli se také obejdeme. Po odpovědi zpravidla následoval dovětek "proč to nezabalíte" a ať už je to otázka nebo konstatování je potřeba se nad tím vážně zamyslet....  Takový jsme si dopoledne připravili úvod a o poločase jsme ho poslali do tisku. A včíl nám povězte jak z toho ven. Samozřejmostí je, že už tady sedíme s pověstným popelem na hlavě. Dalším krokem ještě bude výpověd a štědře honorované články bude psát někdo jiný. Ale mazat už je nám to líto a tak si to tedy přečtěte a na určité pasáže rychle zapomeňte. Nezapomeňte však na to, že záchrana ještě bude složitá, ne-li nemožná, protože  na 13.pozici v A skupině jsou na tom Klobouky líp. Variant je mnoho a bude čas se jim věnovat v týdnu.
   Už v první minutě jsme domácí vyplašili J.Veleckým, který vystihl balon pouštěný brankáři, ale byl příliš blízko u strážce tyčí a ten kličku našemu brankáři zmařil. Nikdo na celém světě by si nepomyslel, že to byla naše největší příležitost v prvním poločase, ale bylo to tak. Až do branky vstřelené domácími jsme hráli více než vyrovnanou partii a hýřili aktivitou, ale v 17.minutě po inkasované brance jsme opustili hřiště a myšlením i soutěž. Fryštácký Bartoň nám pláchnul po křídle a na zadní tyčce dozoroval  Vavruša mající zkušenosti z vyšší soutěže a z voleje otevřel skóre - 1:0. Nedá se napsat, že by domácí byli na míči častěji, ale dá se napsat, že na něm byli výhradně oni. A když nám v šestadvacáté minutce dali druhou branku tak jsme zaslechli zvonit umíráček. Ve zmíněném okamžiku proběhl kolem statujících modrobílých šmoulů v naší defenzívě Hřebačka a přesnou ranou k tyči zvýšil na - 2:0. Hm.. to jsme zrovna potřebovali. O našich bylo darmo psát a žadná akce Nivničanů nikoho z přítomných ničím nezaujala. Nepřekážel nám jenom míč či soupeř, ale místy jsme si zavazali i sami. Nezodpovězenou otázkou byl počet inkasovaných branek v naší síti, ale z domácích bot se postupně vytrácel klid a přesnost. Opsat domácí akce však musíme a začneme ve 35.minutě kombinací Hřebačky a Petráše. Skončila v zapomnění díky střele Bartoně doprostřed. Ve 40.minutě si narovnal míč při standardce na drneček kapitán Skalička, ale golman Lysoněk naš prapor držel pevně. Ve 43.minutě nabil Bartoň s Hřebačkou dělo Vavrušovi, ale ten už se pomalu z hřiště vytrácel a navíc předvedl parádní robinzonádu mladý P.Lysoněk. Ve 45.minutě jsme po odpískání standardní situace v náš prospěch vytáhli růženec a začali orodovat za naši první střelu mezi tyče za úvodních čtyřicetpět minut. Nepomohlo nic a hlavička J.Máčalíka po centru P.Stojaspala opustila areál zadním vchodem. Poločasová přestávka a dění v naší kabině bylo daleko zajímavější, než celý poločas v našem podání. Ve srovnání s povykem našeho trenéra je dění na arabské diskotéce slabým čajíčkem. Velmi nás mrzí, že vám nemůžeme nic zprostředkovat jelikož sem chodí i děti a navíc se z kabiny nic nevynáší. Jenom tedy stručně. Každé sprosté slovo na které si vzpomenete zaznělo desetkrát a nejslušnější větou bylo, že takhle o záchranu nehraje. Domácí o poločase také nelenili a nezapoměli urazit fotbalového boha. U kabin si mnuli spokojeností ruce a že prý jim bude k záchraně stačit bod ze Žalkovic, majíc lepší vzájemný zápas s Jaroslavicemi. O sklizni s Nivnicí už nepochybovali, ale máme-li říct pravdu tak v hledišti nebyl mezi Nivničany viděn také žádný optimista. Tak hrozný výkon v prvním dějství jsme podali. No ale ve druhé pětačtyřicetiminutovce vybalili naši úplně jiné zboží. Nejvíce kritizovaný J.Máčalík za sebe snad na hřiště poslal dvojníka a podobné to bylo u všech běžců. Obrovsky nám pomohl kontaktní gól vsítěný brzy po přestávce. Obyčejný odkop od naší branky zahraný P.Stojaspalem prodloužil do křídla V.Velecký právě na Honzu Máčalíka a ten si míč navedl kam potřeboval. To znamená, že do vápna a balon poslal do protějšího horního koutu - 2:1. Po filmu či knize V.Havla Odcházení se do druhého dílu můžou pustit domácí fotbalisté. Tak moc s nimi kontaktní gól zamával a role se ve druhé polovině zcela otočily. V 57.minutě jsme ještě vykazovali jisté druhy nervozity a po dlouhém autu S.Josefíka jsme na vzdálenější tyčce viděli přistát míč na ruce domácího obránce, ale naše výkřiky a penaltové přání nikdo nevyslyšel. V 61.minutě už vázal domácím smyčku V.Velecký, ale po příhře P.Těthala sice dobře přehodil brankáře Mikela, ale o decimetr minul branku. Za dvě minuty jsme se dočkali. S.Josefík špičkou kopačky procedil míč na M.Holboje a jeho centr přistavil na prsou V.Velecký pro J.Veleckého a zastavte toho na malém vápně - 2:2. Nebudeme skromní a tuto fotbalovou akci označíme za mimořádně podařenou! Po srovnání stavu začínalo docházet  na slova napajedelského manažera p.Hastíka (měli jsme i info od jejich brankáře o penaltách), který nám správně tvrdil, že domácí budou ve druhé polovině odpadat. Než se tak stalo definitivně, museli jsme přežít dvě jediné (polo)šance domácích. V 66.minutě se v početní převaze do našich zákopů řítil Křenek s Vavrušou, ale kapitán Z.Kostelník vydal správné rozkazy a sám útok zneškodnil včasným vyběhnutím z bunkru. Za dvě minuty vystavil své tělo újmě T.Kašpárek, který se nechal sestřelit granátem Vavruši mířícím ke svislému levému železu (čti k levé tyčce). A to bylo fryštácké všechno. Potom naši přepli do režimu "nezastavujeme máme zpoždění" a Fryštáčané nevěděli kam dřív. Na nás zbylo jediné a to vstřelit vítězný gól, neboť ani vyhrané (natož prohrané) penalty nám žádné garance nezajišťovaly. Snaha a záležitosti k tomu byly. Tak například pumelice S.Josefíka, který nedávno makal v útoku, ale dnes musel jako obránce střílet ze třiceti metrů. Zkusil to dobře a vypadnuvší míč brankáři do sítě jsa překvapen neposlal J.Velecký. V 77.minutě po zmatcích a závarech ve vápně domácích pustil jedovku k tyči M.Holboj, ale domácí Holý míč vykopl z brankové čáry. Za minutu si nový stoper Z.Kostelník vyšel s míčem  na procházku na jejíž konci byl před vápnem zajat domácími četníky, kteří ho dokonce nevybíravě stáhli na zem. Ke standardce povolaný J.Velecký se k ní neměl a P.Stojaspal mírně řečeno přestřelil (o osm metrů). A pak se ten zázrak stal. Na půlící čáře u naší už žijící střídačky byl faulován J.Velecký a po jeho rychlé rozehrávce za obranu vystartoval V.Velecký a než stačil zakončit, dostal naloženo od brankáře Mikela a ostatní bylo na rozhodčím. Ten se ujistiv, že faul byl spáchán ve vápně neváhal a odpískal penaltu. K ní se postavil P.Těthal a poslal míč na jednu stranu a brankáře na druhou - 2:3. Do konce zbývalo nějakých deset minut a očekávaný tlak domácích ne a ne přijít a o zápletce ani nemluvě. A proto jsme udeřili znovu my. J.Máčalík mající za úkol udržet vpředu míč udělal ještě něco lepšího a mezi obránci ho poslal do teritoria J.Veleckého, který jak všichni ví umí - 2:4. Domácí se zmohli už jenom na několik strkanic a zbytečných řečí a skutek utek. Konsternovaní a věci nechápající domácí funkcionáři bloudí jako tělo bez duše po areálu možná ještě včíl.  Naši skvělým druhým poločasem obrátili utkání na svou stranu, ale záchranu, na rozdíl od předposledního místa, ve svých rukou nemáme.  Zatím nechme prostor lidem, kteří si v týdnu budou mít o čem vykládat.
 
neděle 17.června 17,00 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE - FC VIKTORIA OTROKOVICE B 1:2  PK (1:1) p. 7:8
branky: 23. Těthal (PK) - 45.Křivánek
sestavy:
Nivnice:
Lysoněk - Kašpárek, Kostelník, Stojaspal, Josefík - Holboj (89.F.Hladiš), V.Velecký, Těthal, Máčalík - Sagula (46.Michalec), J.Velecký
Otrokovice B: Varous - Zach, Malota, Škubník, Gojš - J.Červenka (69.Marčík), Paták, Dobeš, Bína - P.Červenka, Křivánek
rozhodčí: Mikulášek - Kotačka, Schnürmacher   del. Daněk
žk: Josefík, Máčalík - Škubník, Bína, Dobeš, Zach, Paták, J.Červenka
diváci: 220
penalty: F.Hladiš
O, Těthal O, J.Velecký O, Máčalík O, Kostelník O, V.Velecký O, Kašpárek O, Stojaspal X - Křivánek O, Gojš O, Paták O, Škubník O, Bína O, Zach O, Malota O, Marčík O



jaro měli záchranu soutěže ve svých rukou (nohou). Po dvaadvacátém kole jsme ztráceli na dvanácté místo Jaroslavic pět bodů a už se nenašlo mnoho optimistů. Jenomže naše výhra s Buchlovicemi a hlavně ve Fryštáku ještě konec tabulky pořádně zamotala. Naši soupeři toho moc ve zmíněném období neuhráli a hlavně včerejší výsledek Jaroslavice - Dolní Němčí nás moc potěšil. Dobře víš, že musíme poděkovat Doněmčanům za to, že vyhráli. Ano, taková je doba. I to, že někdo hraje naplno není samozřejmé. Třeba takové Žalkovice to dělají furt. A musíme ti říct, že jsme měli v pátek ukončení sezóny. Tak divné jsme snad nikdy neměli. Některé věci proběhli tak jak vždy, ale potuchu jakou budeme kopat příští sezónu třídu neměl nikdo. Překvapením bylo, že se snad devadesát procent hráčů vyslovilo, že chce zůstat v A třídě! V pátek byla ovšem situace zauzlená v náš neprospěch a jak jsme ti napsali tak teprve včera nám adrealin vyletěl před sedmou večerní nahoru. Také asi víš, že se to hezky řekne, že stačí bod, ale ten poslední krok už zradil mnoho mančaftů. A do toho ta nervozita! A dokážeme vůbec vstoupit do stejné řeky jako loni, kdy jsme vyhráli z posledních čtyř utkání hned tři? Byli jsme na to moc zvědaví a také na to kolik příjde lidí (bylo daleko víc, než sto uvedených v zápise). Právě se totiž ve stínu krajských soutěží hraje jakési mistrovství světa. Ale o tom také víš. Asi jsme ti nepověděli, že u nás v Nivnici budou hrát ligisté dva přáteláky. Už v pátek Slovácko se Seredí a další úterý Opava s Nitrou. Má to být poděkování našim divákům za nepříliš povedené jaro. Tak příjď! Má to dva háčky. Ten druhý se hraje už ve tři, protože jsme v tom museli vyjít zainteresovaným vstříct. A druhý háček? Ten náš nový a pěkný areál Tomáše Trtka (bývalý Sportovní areál) začíná připomínat zahradnictví a s blížícím se koncem sezóny se obáváme jestli na velkém vápně nevysadí kedlubny a pažitku. Snad do dvaadvacátého června tyto pochutiny vegetariánů z půdy nevylezou! Jo a nejspíše chceš vědět něco o sestavě nebo kádru. Že? Tak tady zůstalo vše stejné jako ve Fryštáku. Tam si vybraná jedenáctka sáhla nejdříve na dno a potom na vrchol blaha a ti samí kluci to chtěli dotáhnout do zdárného konce. Za chvíli už to vše začne a večer ti prozradím jak to dopadlo. Možná i později než večer. Zatím ahoj.
   V úvodu existenčního utkání jsme si vypracovali plus mínus tři standardní situace a všechny dopadly odlišně. Jednu nám sebral do náručí brankář, druhou zblajzli stopeři a třetí šla vedle. Teď nám řekněte jak jsme s tím to počínáním mohli uspět. Víme, že nijak. Děkujeme. A potom pobrali míč i iniciativu hosté, kteří utkání nepřijeli odchodit. V 8.minutě si měnili míč i pozice Gojš se Zachem až poslušně předali míč nejvyšší šarži v dresu hostí kapitánovi Dobešovi, ale ten vystřelil mimořádně vysoko. Za dvě miniuty chtěl pochodit ten samý fotbalista lépe, leč nestalo se a včíl už ani nevíme jestli trefil alespoň ochrannou síť. V 15.minutě rozkmital kopačky Křivánek, ukázal S.Josefíkovi svoje číslo dresu a potom už jsme se modlili, aby nezvládl zakončení. S výraznou pomocí P.Lysoňka se tak stalo. Až ve 20.minutě jsme zaznamenali jaké také nebezpečí před brankou hostí. Střela z dvaceti metrů se však M.Holbojovi vymkla z nohou a spokojení jsme byli i za rohový kop. Ve 22.minutě přikopl míč M.Holboj do přijatelnější zeměpisné polohy na D.Sagulu a zbytek už jsme ani nestíhali zapisovat. D.Sagula, vědom si dobrého postavení, vystřelil míč na hostující branku, kam ovšem míč jsa zblokován, nedoputoval. Nevadilo nám to, jelikož se náš hráč rozhodl míč si doběhnout i podruhé, ale zezadu byl sražen a následovala penalta pro naše chasníky. Jako obvykle se míče ujal P.Těthal a jako obvykle proměnil - 1:0. Za pár minut se hosté protlačili až do našeho vápna a dokonce také docílili branky, ale pomezní sudí jejich nadšení utnul už v zárodku, neboť i z našeho pohledu situace zaváněla ofsajdem. Ve 34.minutě zapálil svůj dynamit v noze hostující Paták a po jeho pumelici z třiceti metrů jsme jenom sledovali místo dopadu. Bylo to mezi přihlížející lidi a co pyrotechnika zradilo neumíme vysvětlit. Ve 36.minutě si vybrali cestu spletitou M.Holboj a J.Máčalík a po jejich krkolomné akci poslal míč ze šestnácky na branku soupeře P.Těthal, ale také nebyl v optimálním rozpoložení a přestřelil. Za příznivého stavu směřoval čas k poločasové přestávce, ale z našeho poklidu jsme byli vyrušení strašným způsobem. Jak jinak nazvat záležitost, která skončila míčem v naší síti? Středem hřiště pronikl do našeho pozemského ráje Dobeš a po přihrávce do kanceláře ke Křivánkovi, který se s míčem chvíli polaskal, nám tento způsobil psychickou újmu svým srovnáním podél brankáře P.Lysoňka na - 1:1. Vše bylo o to horší, že ubíhaly poslední vteřiny první poloviny a dostat gól do šatny.. no, není o co stát. Po této facce jsme mohli k probrání do kabin a tak se také stalo. O přestávce si asi mnozí naši zašmodrchali šňůrky kopaček k sobě, protože jinak si vysvětlit dění na hřišti nelze. Hrálo se dlouhé minuty na naší polovině a protože potřebujeme příhody před brankou hostí k popsaní, byli jsme zklámani, že nic podobné nebylo ke spatření. Nezbylo, než se otočit doprava a popisovat děj na na naší půlce.  Ve 49.minutě trefil po rohu plochou dráhou letu Malota nad branku. V 52.minutě propašoval balon pod břevno znovu Paták a jenom zákrok pozorného P.Lysoňka odvrátil sportovní katastrofu. Každou sudou minutu jsme otírali potící se čelo i ruce a stejné to bylo i v 54.minutě. Po levé straně utekl Gojš a jeho servírovaný míč pod sebe podkopl Křivánek a k naší potěše přelétl zařízení. Po hodině hry to zkusil tvůrce hry hostí Dobeš z osmnácti metrů a zase netrefil. V 62.minutě, což je další sudé číslo, nechtěl zůstat za spoluhráči Škubník a také netrefil branku. V 64. minutě přehodil našeho brankáře i branku Dobeš a otázka zněla jak dlouho to ještě vydržíme. Naše obrana si však asi chtěla zahrát v reklamě na pevné kramfleky a stále odolávala a následně ji také pomohlo, že se hosté začínali věnovat řečnění a sami tak svoji aktivitu začínali otupovat. K nemalému potěšení přítomných se k ataku odhodlali i naši a hned z toho byla povedená standardní situace našich ofenzivních perel. V 66.minutě ji poslal do otrokovického doupěte Z.Kostelník a po hlavičce J.Michalce už někteří zvedali ruce nad hlavu. Předčasně , protože zákrok dne předvedl Varous a míč vytěsnil mimo svůj objekt. V 75.minutě si náš kapitán, ve druhém poločase posunut do zálohy, navedl míč na střed vápna a nevěříc nabízejícímu se J.Veleckému vystřelil, ale ukrojil si velký krajíc a poslal balon vedle.  Vlekoucí se čas jsme se snažili zabít různým držením balonu u praporku, ošetřováním a snad nám odpustíte i různým zdržováním, ale po celé sezóně už jsme měli právo posledních deset minut proležet. Stále se však hrálo a minuta trvala dvě a tak pořád dokola až přišly poslední tři minuty, které nás mohly stát život. Vše ostatní nechte stranou a poslechněte co se událo. V 87.minutě zahrál standardku na hlavu J.Veleckého Z.Kostekník a po hlavičce prvně jmenovaného se před prázdnou brankou ocitl V.Velecký, jenž neomylně branku překopl. Aby nás to nemrzelo, řekl kdosi. A tak se také mohlo stát, protože v 89.minutě byl na hranici vápna stažen do zakončení se prodírající Křivánek a následnou standardku ze šestnácti metrů neměl odvahu sledovat každý. Také jsme měli v úmyslu prohřešit se a zapomenout na své povinnosti, ale zvědavost zvítězila. Zjednodušeně to byl o kop o našem osudu a do problematiky utkání mohl zahrávající Dobeš vnést hodně světla. Když míč po jeho kopu proletěl o metr vedle vypadalo to s námi dobře a násedující poslední minutu už jsme museli ubránit i za cenu ztrát na životě. To nakonec nebylo potřeba a poslední hvizd a s ním spojenou záchranu neumíme slovy popsat. Snad by bylo potřeba malířského štětce a nikoliv pera.  Následující penalty, kopané po odtroubené večerce, už pro nás neměly potřebné kouzlo a jenom ve zkratce povíme, že prvních patnáct hráčů uspělo a nepochodil až ten náš poslední P.Stojaspal. Dnes to však žádnou roli nehrálo.
 
25.06.2018 09:37:43
overcome
logo.JPG









 






 
MITES s.r.o.




   




 

ANKETA

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one