TĚLOVÝCHOVNÁ  JEDNOTA  NIVNICE  z.s. FOTBAL 

1.mužstvo - 1.A třída    dorost- krajská soutěž   žáci- okresní přebor   přípravky- okresní přebor

LETNÍ PŘÍPRAVA
pátek 27.července 18,00 - přátelské utkání muži
FC BÁNOV - TJ NIVNICE  4:7 (2:3)

branky: 39., 74., 85. (PK) Solár, 28. Mahdalíček - 30., 48., 90. Ryšávka, 33., 71. Straňák, 45. V.Velecký, 54. Borýsek
sestava: F.Hladiš (80.Ryšávka - do hry) - Kostelník (35.Lysoněk - do branky, 46. Smítal), Roubal, P.Hladiš, Mudrák (55.Mahdalík) - M.Hladiš, Bumbalík, V.Velecký, Straňák - Ryšávka (66.Lysoněk), Borýsek

Před nedělním pohárovým startem sezóny jsme v rámci tréninku odehráli přátelské utkání v Bánově, hrajícím okresní přebor. Mnoho nechybělo a utkání bylo zrušeno, neboť omluvenku přineslo hned 9 (!) našich hráčů ze soupisky ( J.Velecký, P.Stojaspal, S.Josefík, J.Máčalík, P.Těthal, M.Holboj, T.Kašpárek, D.Bartoš a D.Chovanec). Nebylo tedy zbytí, než zastavit krvácení  P.Mudrákem, J.Mahdalíkem a z Březové J.Smítalem. Novou tváří byl v naší sestavě na stoperu Jirka Roubal z Napajedel, o jehož přestup budeme ještě do neděle usilovat. Poprvé po nějaké době do naší jedenácky naklusaly naše mladé pušky (R.Straňák, D.Bumbalík a V.Borýsek) a byl to pěkný pohled. Z utkání opět zmíníme jenom branky a řekneme, že jsme mnoho kombinací překombinovali na úkor koncovky. Domácí využili z minima maximum. Dvě branky nám dali z přímých kopů z dálky a jednu ze zbytečné penalty. Pro nás je samozřejmě událostí číslo jedna nástup nového trenéra Romana Leitnera.
jak padly branky:
28.minuta - V utkání padlo jedenáct branek a ač je to skoro neuvěřitelné tak ta první až ve zmíněné osmadvacáté minutě. Po několika zahozených šancích našich nás potrestali domácí. Z uctivé vzdálenosti se do míče opřel Mahdalíček a krásnou ranou od břevna do sítě otevřel účet - 1:0.
30.minuta - Vedení domácím dlouho nevydrželo. R.Straňák přihrál mezi obránce F.Ryšávkovi a tomu se podařilo prostřelit brankáře - 1:1.
33.minuta - Za dalších pár vteřin jsme otočili stav. Kombinaci V.Borýska s D.Bumbalíkem zakončil z malého vápna k tyči R.Straňák - 1:2.
39.minuta - Standardní situace domácích nebyla na první pohled až tak nebezpečná, protože se kopala z úhlu, ale domácí Solár P.Lysoňka prostřelil  - 2:2.
45.minuta - Ještě do poločasu jsme znovu vedli. D.Bumbalík před vápnem prostrčil balon na V.Veleckého, který vyběhnutému brankáři poslal míč kolem nohou do sítě - 2:3.
48.minuta - Hrubá chyba domácí obrany, když jeden z obránců přihrával nazpět, kde však číhal F.Ryšávka a ten samostatný únik vyšperkoval kličkou brankáři. Chtěl sice ještě protrhnout síť, ale to se nezdařilo - 2:4.

54.minuta - Parádní akce na jeden dotek po ose D.Bumbalík - R.Straňák se zakončením V.Borýska - 2:5.
71. minuta - V.Borýsek přihrál na v té době v útoku hrajícího F.Hladiše, který trefil břevno a z dorážky uspěl R.Straňák - 2:6.
74.minuta - Další standardní situace domácího M.Solára. Z pětadvaceti metrů podruhé překvapil P.Lysoňka - 3:6.
85.minuta -  Zbytečný faul výborně hrajícího M.Hladiše v rohu vápna znamenal penaltu pro domácí. Hattrick dokončil Solár - 4:6.
90.minuta - Když hattrick tak hattrick. Rychlou souhru D.Bumbalíka s R.Straňákem zakončil pořetí F.Ryšávka  - 4:7.


neděle 22.července 17,00 - přátelské utkání muži
TJ NIVNICE - SK ZLECHOV 2:5  (0:2)
branky: 63. Josefík, 85. F.Hladiš - 77., 90. Velcr, 16. Machala, 40. Kremr, 66. Salinger
sestava: F.Hladiš (46.Lysoněk) - Holboj, Stojaspal, P.Hladiš, Josefík - A.Wolzenburg (46.W.Wolzenburg), M.Hladiš, V.Velecký, Straňák - Bartoš (80.F.Hladiš), J.Velecký (46.Ryšávka)
rozhodčí: Svoboda

V našem prvním přátelském utkání, hraného za deště, jsme v naší hře nenašli hlavu ani patu, ale hledat tyto aspekty v úvodu přípravy je nesmyslné. Do hry se zapojilo několik nových hráčů a ještě více jich scházelo (např. Z.Kostelník, P.Těthal, J.Máčalík, V.Borýsek, T.Kašpárek..). Z nových tváří se představil R.Straňák, M.Hladiš příšedčí z dorostu a D.Bartoš, který je zatím hráčem S.Loze. Některým fotbalistům se teprve nejvhodnější posty hledají a noviny by napsaly, že utkání neslo všechny znaky úvodu přípravy. Měly by pravdu. My popíšeme jak padly jednotlivé branky a dění v klubu se budeme věnovat samostatným článkem v následujícím týdnu. Abychom předešli nechápavým pohledům tak jenom zmíníme, že bratři Wolzenburgovi tráví v Nivnici dovolenou a s naším mužstvem se připravují na novou sezónu. Tito dorostenci se ovšem brzy vracejí domů do Německa.
16.minuta - Hostující Kremr ukázal na pravém křídle všem záda a zpětným balonem našel nekrytého Machalu, který  se z dvanácti metrů nemýlil - 0:1.
40.minuta - Dlouhá standardní situace přistála ve vápně u Omelky a ten nabídl míč nepokrytému Kremrovi, jenž mířil přesně k tyči - 0:2.
63.minuta - S.Josefík využil přesnou nahrávku W.Wolzenburga a z úhlu snížil - 1:2.
66.minuta - Po faulu na našeho stopera P.Stojaspala získal míč Salinger a rychlý výpad zakončil střelou ze šestnácky - 1:3.
77.minuta - Náš brankář P.Lysoněk se pustil ve vápně do kličkování  a dopadlo to jak muselo. Míč mu sebral Velcr a trefil opuštěnou branku - 1:4.
85.minuta - R.Strańák obešel na levé straně několik hráčů a jeho centr poslal hlavou do sítě hrající brankář F.Hladiš - 2:4.
90.minuta - Na tuto akci se nejvíce hodí rčení "Když nevíš, co s míčem, dej gól". Z nějakých 22 metrů to zkusil Velcr a uspěl - 2:5.

 
PODZIMNÍ ČÁST 1.A TŘÍDY
neděle 12.srpna 10,15 - mistrovské utkání muži
FOTBAL KUNOVICE - TJ NIVNICE 2:0 (2:0)
branky: 5. Brim, 13. Kříž
sestavy:
Kunovice:
Vyorálek - Flek (78.Hubál) , Jakůbek, Uhlíř, Chaloupka  (90.Krček) - Huráb, Skovajsík, Náplava, Kaňovský - Kříž, Brim
Nivnice: F.Hladiš - Holboj (81.Borýsek), Roubal, P.Hladiš, Stojaspal - V.Velecký, Bumbalík, Straňák, Josefík (62.Máčalík) - Ryšávka (46.Těthal), J.Velecký
rozhodčí: Ševčík - Bartoň, Korch
žk: Skovajsík - 0
diváci: 315
střely na branku: 6:6
rohy: 6:10

   Brzy ráno nás společnými silami probudilo slunce a očekávání nové sezóny, od které si slibujeme víc, než od těch předešlých, protože se  nám v létě přihlásilo do služby několik nových hráčů a toho posledního (Jirku Roubala) jsme honili po Částkově ještě v pátek večer. Zatím široký kádr (v Kunovicích nám scházeli Z.Kostelník, D.Bartoš a D.Chovanec) si vyžádal nákup nových dresů v klubových barvách, neboť těch stávajících je nedostatečný počet. Tomu by asi na startu jarní části věřil jenom šílenec, protože v tom období nám jich hodně zůstávalo ležet bez ladu a skladu. O tom všem se chtěli přesvědčit i naši fanoušci a na periferii Hradiště zorganizovali výjezd. Na místní Bělinku odjela polovina Nivnice a ta druhá se šla v nedělním dopoledni za naše chlapce pomodlit. Obojí však už kolem oběda lapali zklamáním po dechu, protože čekali víc. Mnohem víc.
   Do utkání jsme vstoupili bez ostychu a už ve druhé minutě jsme předvedli fotbalové krmivo, ale bez následků. R.Straňák nabízel míč J.Veleckému, jenž se ho po chvíli váhání zmocnil, ale levým kopytem minul o metr branku. Nivničané pojali podezření, že to půjde samo a bez obtíží, ale velmi brzy nás z toho domácí probudili. Nejprve ve 4.minutě přihrál Chaloupka míč Kaňovskému do křídla, ale jeho přízemní centr kopíroval čáru malého vápna bez valného zájmu přítomných. V 5.minutě mohl spustit domácí fanklub oslavný chorál poprvé. Tvrdou střelu Kříže náš brankář vyrazil před malé vápno a po otočce se dorážkou prosadil Brim - 1:0. Ve 13.minutě míč taktéž vyrážel brankář F.Hladiš a tentokrát už na rohový kop, s nímž si naši kluci nevěděli rady a po obrovských zmatcích poletoval balon ve vápně jak kulový blesk po cimře až skončil po dorážce zblízka v síti - 2:0. Autorem branky byl Kříž. Teprve po těchto dvou gólech a dotazech našich diváků, co jsme celý týden dělali, přestali naši vést klidný a spokojený život a začali se zajímat  o další vývoj utkání. Tím spíš, že je přesně po půlhodině hry ještě stihl postrašit po centru Uhlíře hlavou Brim, ale naštěstí o kousek minul. Naši chlapečci zatím neměli čím ozdobit utkání a až ve 31.minutě po pěkné kolmé přihrávce D.Bumbalíka k nohám R.Straňáka jsme měli příležitost snížit, ale náš záložník si levou nohou ve vápně nevěřil a přiběhnuvší obránci udělali nebezpečí přítrž. Také další dvě akce vyšly z naší fotbalové školy. Ve 34.minutě se jakžtakž a poprvé zapsal do utkání V.Velecký a po jeho přihrávce a střele R.Straňáka měl domácí Vyorálek plné chapadla práce a míč vyrazil. Ve 38.minutě zleva centroval J.Velecký na V.Veleckého, ale ten si formu do Kunovic nepřivezl a obránci jeho pokus na branku nepustili. Ve 43.minutě lákala naši pozornost rána domácího Skovajsíka ze čtyřiceti metrů, ale mezi tyčky se nevešla. A tak poslední věc prvního poločasu spustili naši. S.Josefík vybojoval rohový kop (těch jsme měli dnes spoustu) a po centru R.Straňáka hlavičkoval právě S.Josefík, o němž říct, že je čahoun by byla pitomost. Možná právě proto na něj domácí zapomněli a jeho hlavička doslova trefila na brankové čáře hlavu jednoho z bránících hráčů. Když jsme ani tuto přehlídku svého umění nazakončili gólem byl čas odejít do šaten. Tam jsme hledali klimatizaci a recept do druhého poločasu. To první marně a to druhé soudě dle výsledku také. Přesto se náš výkon rapidně zvedl a domácí ve druhé polovině přebrodili půlící čáru jenom výjimečně, ale téměř vždy se sebou vzali nebezpečnou munici, jelikož naši s přibývajícím časem museli do rizika. Pojďme však postupně. V 54.minutě věnoval šanci D.Bumbalík V.Veleckému, ale toho pravděpodobně v souladu s učebnicí pravidel vzali do kleští domácí obránci ještě před vápnem a koncovkou. Naši i nadále bloudili po polovině soupeře, ale jedna nepřesnost nás stála míč a po sólu Brima v 58.minutě mohlo být rozhodnuto (včíl už víme, že stejně bylo). Původně jsme pracovali s podezřením, že domácí kapitán hodlá vstřelit gól, ale tento neznaje rozměry branky ji ve vyložené šanci minul. Po této gólové příležitosti a jedním z rohových kopů zůstali domácí na naší polovině a šmahem ohrozili naši branku podruhé. Po kombinaci Náplavy s Hurábem orazítkoval druhý jmenovaný zvenku tyčku a hra se opět přemístila na polovinu domácích. V 68.minutě zatarasil cestu R.Straňákovi do vápna Skovajsík a domů si za to odnese žlutou kartu. Následující standardní situaci realizovall dobře P.Stojaspal, ale vysoký Vyorálek vytlačil míč na další roh. Po něm vykopli domácí obránci míč zase z brankové čáry a čekání na náš gól se začínalo zdáti marné. Zvláště když přesnosti pod tlakem času ubývalo. Naši museli otevřít zadní vrátka a právě těmi vklouzl na náš dvorek Náplava a povedenou střelou seznámil míč z horní částí břevna, což byla v 72.minutě poslední veřejná produkce domácích. Naši toho přes převahu také mnoho nestihli předvést. Hra byla neustále kouskovaná všelijakýma standardkama, přestávkama na občerstvenení, ošetřováním, střídáním a kde by se mezi tím našel čas na fotbal? O snížení se naši asi třikrát vynasnažili, ale z naší touhy už mnoho nezbývalo. V 83.minutě střídající V.Borýsek (stejně jako P.Těthal a J.Máčalík naši hru oživil) nabídl míč V.Veleckému, ale toho zbavil iluzí Vyorálek. Tento domácí zázrak po další standardní situaci D.Bumbalíka nohou vychytal J.Veleckého a pomalu se mohlo k obědu. Prostírat mohl J.Máčalík, který byl jako poslední v brankové příležitosti, ale míč poslal na Panský dvůr. Tím pádem bylo po nadějích ne snad na bod, ale na gólovou radost. Reparát se bude skládat příští týden na domácím hřišti a běda vám jestli ...
 
neděle 19.srpna 17,00 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE - TJ BUCHLOVICE  3:2  (2:1)
branky: 13. (PK), 64.Straňák, 17. V.Velecký - 14. Belant, 89. Ondica
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Holboj, Roubal, P.Hladiš, Stojaspal - Těthal (78.Bartoš), Bumbalík, Straňák, Máčalík (82.M.Hladiš) - V.Velecký, J.Velecký (90.Ryšávka)
Buchlovice: Pavela - Hančík, Křiva, Mikula, Kořínek - Kunc, Kubiš (46.Tomešek), Vaculík, Karásek - Ondica, Belant
rozhodčí: Mitáček - Kubíček, Štulíř
žk: Těthal, Stojaspal, Holboj, Straňák - 0
diváci: 200
střely na branku: 7:4
rohy: 4:4

   K dalšímu divadelnímu kousku k nám přijeli ochotníci z Buchlovic, kterým minule náramně vyšlo představení proti Bojkovicím a na svých prknech sklidili potlesk za tříbodové vítězství. V jejich kostymérně už jsme nenašli Hurába (Kunovice), Šimčíka (Hluk) a hlavně Dufku (Kněždub), který už vystřídal několik oblastních divadel včetně toho našeho, kde odehrál rovněž pár štěků. Opačný směr, tedy do Buchlovic, zvolili Kubiš a Vaculík, jimž už se asi zajídala polešovická scéna a to svoje Národní včíl hledají pod hradem Buchlov. Naši herci nás minule nepotěšili, neboť některé režisérovy pokyny ještě nevstřebali. Zejména úvod celého děje jim v Kunovicích trochu dost ujel a dramaturg se držel za hlavu už po patnácti minutách. Dalších zkoušek se v tomto týdnu zúčastnilo téměř stoprocent umělců a důraz byl kladen na estetiku, rychlost a přesnost na celé scéně. Na minulou frašku už jsme zapomněli a reprízovat ji přítomným nikdo nechtěl. Všichni dnes totiž přišli na balet a také ho v našem podání očekávali. Ten zatím nejde T.Kašpárkovi a D.Chovancovi a proto nebyli využiti. Při seskoku z jeviště si nátáhl sval Z.Kostelník a zatím se může místo fotbalu věnovat leda pantomimě nebo oprašování rekvizit. Za oponou zůstal ještě S.Josefík, jemuž tam dělat společnost V.Borýsek. Toť vše a mohlo se začít.
   Kdo se zdržel v dopravní zácpě před našim chrámem přišel v první pětiminutovce o aktivitu hostí. Ti nám nejprve ukázali záda Belantem už ve 3.minutě a až sáně M.Holboje srazily míč na rohový kop, který nezůstal osamocený a vzápětí jsme odráželi další. To bylo prozatím z hostující strany vše a míč odputoval na polovinu Buchlovjanů. V 10.minutě poslal mezi beky parádní kolmici D.Bumbalík a hlad obou našich jmenovců a hroťáků (myslíme oba Velecké) po gólu byl tak veliky, že se málem navzájem sežrali. Oba se řítili po míči až se v jednom bodě srazili a škarohlídi se mohli pobavit. Ve 12.minutě už se mohli pobavit Nivničané. P.Těthal vyhrál přetlačovanou na pravé straně plochy a při zpětné kličce ve velkém vápně mu hodil pod nohy kosu Kořínek. Rozhodčí neotálel a k první brance v ročníku jsme měli hodně blízko. R.Straňák penaltu v klidu proměnil - 1:0. Doba našeho vedení se však nepočítala na minuty, ale na vteřiny. Už za necelou minutu pobláznil celou naši defenzívu Belant a po samostatné akci se dostal až na vápno, odkud  poslal míč přesně k tyči - 1:1.  V 16.minutě dolétl znovu do vápna P.Těthal a nad dalším počínáním našich nám zůstal rozum stát. Po ideální nahrávce na J.Máčálika na penaltový prostor tam tento místo zakončení přihrával na v evidentním ofsajdu postaveného J.Veleckého. Proboha proč? Ptali se přítomní. Za minutu se J.Máčálík pevně rozhodl, že tuto minelu odčiní. Svým důrazem obral o míč D.Křivu a střelou do tyčky způsobil další zmatky ve vápně hostí, které vyvrcholily dorážkou V.Veleckého do opuštěné svatyně hostí - 2:1. Ve 30.minutě už jsme věděli, že P.Těthal hraje dobrý zápas a jeho další brejk chvíli s úžasem sledoval i J.Velecký, kterého nabídka našeho záložníka probudila ze sna o decimetr a půlsekundu později než měla. Ve 33.minutě byl před vápnem našeho soupeře uveden do ležící polohy J.Máčalík a měli jsme výhodu standardky z velmi skvělé pozice. Balon po střele R.Straňáka z osmnácti metrů proletěl nad a vytrhne-li někdo tuto stránku z kroniky tak se nic nestane. Totožný hráč ještě provětral své tělo při procházce kolem buchlovských soch, ale o jeho míč nebyl v předbrankovém prostoru zájem. To bylo ve 37.minutě a zdálo se, že už nastane klid zbraní. Houby nastaly. V nastavení první půlky ještě létaly jiskry. P.Těthal podle mnohých vypíchl soupeři míč, ale názor rozhodčího byl "směroplatný" a poplašná standardní situace byla na světě. Buchlovský šéf D.Křiva trefil jenom zeď a pískalo se v prvním poločase naposledy. Hosté toho nedbali a ještě dopravili míč do naší sítě, ale museli se smířit, že to bylo po odpískání, což jim šlo ztěžka. Druhou polovinu utkání jsme začali rohovým kopem, po kterém jsme mohli za bohorovného přihlížení inkasovat. Dělo se tak v 52.minutě a náš návrat po odkopnutém kopačáku připomínal závod v plazení slimáků na padesát metrů. Hostující Křiva už předkládal míč na dotírajícího Tomeška , který minul a někteří naši teprve startovali své ulity k návratu. Podobný vývoz míče jako předvedl hostující stoper vyzkoušel i náš zadák P.Hladiš v 56.minutě a V.Velecký ačkoliv jeho nahrávku pochopil tak v koncovce zklamal. Dvakrát. Poprvé trefil dobíhající obránce a podruhé ho vyčapal golman Pavela. V 58.minutě mohl a měl srovnat Ondica, ke kterému jsme odvrátili v tísní loptu, ale z deseti metrů z voleje mířil o metr vedle. Nivničané byli v té chvíli ve vápně rozházeni jak cikánské hračky, ovšem štěstíčko měli u sebe. V 60.minutě, což je praktiky hodina, znovu nastartoval svoje přezůvky R.Straňák a jeho ideální přízemní centr poslal ze dvou metrů nad J.Velecký. Omluvenku mu můžeme vystavit s tím, že byl v pádu. Ještě štěstí, že si nepřisedl v kapse mobil. V 64.minutě se znovu nastrojil do hlavní role R.Straňák, když dostal nahrávku od M.Holboje. Tak dlouho si naváděl míč na pravou nohu až pochopil, že už by se dostal do bufetu a nezbude, než to pokusit opěrnou levou. Bum, bác šibenice z dvaadvaceti metrů - 3:1. Hostům už začala pod nohama šplouchat voda a museli dopředu. V 71.minutě to ze zoufalství zkusil z třiceti metrů D.Křiva, ale tečovaný balon šel nad. Nebylo to až tak nebezpečné, ale ze soucitu a starého přátelství to uvést musíme. V 72.minutě mohlo být o všem rozhodnuto, ale to by musel běžet sám na branku po přihrávce R.Straňáka někdo z přípravky a nikoliv V.Velecký. Ten měl tolik času a místa až se to zdálo neuvěřitelné, ale teď dobře čtěte - náš forward ani nevystřelil! Tak dlouho čekal na pohyb brankáře až se dočkal. Brankář Pavela se  ohnul pro míč a vzal mu jej od obuvi. Spočítat nám to mohli pochopitelně hosté. Ondica s Kuncem nachystali zakončení pro mladého Karáska, ale ten na míč nedošáhl a viníka nech si pohledají hosté. To už bylo v poslední desetiminutovce a nic nenaznačovalo závěrečnému dramatu. V 84.minutě oplatil pěknou souhru R.Straňák M.Holbojovi, který hezky odcentroval a po hlavičce nekrytého J.Veleckého předvedl Pavela zákrok utkání. V 86.minutě došlo k navlas stejné situaci jako při penaltovém faulu v první polovině. Tentokrát si míč zasekl J.Velecký a po zpětné kličce se poroučel k zemi. Nemáme-li si vymýšlet, jak je ostatně naším dobrým zvykem, tak musíme skromě uvést, že se... že má rozhodčí vždycky pravdu. V 88.mnutě se za nedotažené šance Nivničanů trestalo na druhé straně zeleného palouku. M.Holboj se vtělil do role mstitele a po jeho zákroku uviděl nejenom žlutou katru, ale i standardní kop soupeře z dvaceti metrů. Ondica se trefil přesně k tyči a zásadně přispěl k infarktovému závěru podvečera - 3:2. Sudí oddaloval konec tak dlouho až se ke střele z dvaceti metrů dostal Křiva a jeho rána do protipohybu brankáře téměř lízala tyčku naší branky. Takže takový konec mělo utkání, které jsme místo vedení čtyři či pět jedna dotáhli do nervozního závěru. Výhru jsme teda šťastně uhájili a zapili. Za týden se vydáme na loupežnou výpravu do Koryčan. Kdysi jsme z tama body přivezli a nejinak tomu bude i v neděli.
 
neděle 26.srpna 16,30 - mistrovské utkání muži
FC KORYČANY - TJ NIVNICE 1:2 (0:1)
branky:
51. Lysko - 15., 67. J.Velecký
sestavy:
Koryčany:
Vrba - J.Věžník, Mušálek, Hanák, Prachař (70.Káňa) - Tesař (81.Hubr), K.Věžník, Posolda, Ryška - Lysko, Gejdoš
Nivnice: F.Hladiš - Holboj, Roubal (54.M.Hladiš), P.Hladiš, Stojaspal - Těthal (73.Ryšávka), Straňák, Máčalík (91.Bartoš) - Josefík, V.Velecký - J.Velecký
rozhodčí: Stodůlka - Nohavica, Františák
žk: J.Věžník, Tesař, K.Věžník - Roubal, V.Velecký, J.Velecký
diváci: 150
střely na branku: 5:6
rohy: 7:3

  Strach ze zaspání nám ani pořádně nedovolil zamhouřit ze soboty na neděli oči a už tu bylo ranní kuropění a první nedělní povinnosti. Než jsme se totiž vůbec mohli vydat do chřibských luhů a hájů s košíkem na houby či na fotbal, museli jsme si projít dlouhou a strastiplnou cestou. Nejprve se bylo potřeba porozhlédnout co nového vydaly vetešníkům půdy a s čím vyrazili na naši burzu. Po kontrole pastorků, žárovek, ozubených koleček, mezírek do žebříků a hodinových ručiček jsme sbalili fidlátka, práskli do koní a vyšphali jsme se do okresního města, kde to v Mařaticích sehráli naši žáci. Většině z nich jsou ještě žákovské dresy veliké, ale jestli ty malé kluky něco velkého nesežere tak vám garantujeme, že o nich ještě uslyšíte a dá-li pán bůh tak o nich i my něco v budoucnosti sesmolíme. Teď jsme se trochu ztratili v čase a prostoru a pomalu je načase seřídit střelku (ta je uložena v kapalině) kompasu a upalovat do Koryčan. Nejprve byl na řadě předzápas dorostu a inspekce po blízkém okolí. Oboje přeskočíme neb jsme o tom psali při minulé návštěvě a navíc se nám oprávněně zdá, že hrajeme v Koryčanech každý měsíc a zbytečně bychom se opakovali. Je to teprve pár týdnů, co jsme se zde navždy loučili, neboť se po jarní prohře 2:3 zdálo, že se naše cesty navěky rozchází. Skutek utek a my jsme zase chtěli pohlédnout fotbalu v Koryčanech do očí. Listy o domácích necháme takřka nepopsané a to z důvodu, že místní sestava je neměnná a také trenér Bednařík je pod buchlovskými kopci odnepaměti. U nás se cosi koncem týdne hýbalo, jestli se tak dá nazvat odchod J.Mahdalíka, který jsa u nás nevyužit opět zatoužil po křídlech brodské Orelské jednoty, kterážto za něj nabídla několik doušků ohnivé vody, o níž se dá předpokládat, že se za týden na hody bude hodit, vydrží-li vůbec do té doby. O převelení k jiné jednotce požádal D.Chovanec, jenž dělal v naší rotě zatím jenom rajóny. Nejspíše pokluše do Březové (už se stalo), neb je naší milou povinností místnímu fotbalovému útvaru pomoct. Tím je však přihrádka odchodů uzavřena, nechtíc opakovat jarní trápení s úzkým kádrem, které budí  ze spánku kumpány z našeho představenstva i v práci po obědě. Trochu , ale opravdu jenom trochu překvapila absence D.Bumbalíka, jenž byl předán klubové disciplinárce. A finito nebo to ani do rána (večera) nedočtete...
  V úvodu utkání na nás domácí vletěli jako zloději na pumpu a trvalo asi devět a půl minuty než jsme vytáhli paty z našeho vápna. V tom období jsme chtěnechtě museli odvrátit pět po sobě jdoucích rohových kopů a další dvě standardky, které domácí kopali velice zdárně. Ani další chvilky nám nebyly nakloněné a psát jsme museli v 10.minutě střelu K.Věžníka z pětadvaceti metrů nad a hlavně první velkou šanci domácích. Po přihrávce Posoldy do vápna ji měl Mušálek, ale F.Hladiš náš poklad ustrážil. Teprve potom jsme ohleduplně domácím sdělili, že jsme přijeli bodovat a bylo by záhodno se tomu podřídit. A stalo se. V 15.minutě přišla naše první velmi rychlá akce vedená tvůrcem naší hry R.Straňákem, jenž rozdělil míč P.Těthalovi a na jeho centr domácí brankář Vrba na zadní tyčce nedosáhl podle svých představ a vrácený balon J.Máčalíkem před branku dorážel J.Velecký - 0:1. To bylo slávy! Úvodní tlak domácích byl minulostí a naši už rozparádili svou hru do vysokých otáček. Hned v 18.minutě poslal náš pohon R.Straňák míč mezi obránci na J.Máčalíka a až ve finále mu tu kouli od noh ukopl domácí bek. V 25.minutě jsme spatřili první chybu našich a zase budeme konkrétní. J.Roubal vypozoroval, že domácí mají málo míčů a tak se rozhodl, že ten, se kterým se hrálo nezakopne do lesů, ale vše vyřeší nějak líp. Nějak hezky. No, výsledek na sebe nenechal dlouho čekat a po ztrátě míče si vykoledoval žlutou kartu a pokárání trenéra. Štěstím nebo neuměním domácího Gejdoše jsme standardku přežili, neboť míč skončil v přilehlé firmě. Za malou chvilku zahráli domácí další standardní situaci Posoldou ze čtyřiceti metrů a po jemné teči na malém čtverci jsme funěli ještě minutu po tomto aktu. Na opačné straně se hrálo také a také naši si vysloužili přímý kop. R.Straňák shledaje, že je to spíše na centr našel J.Roubala, který hrál se sebezapřením, ale náš obránce zpětnou přihrávku z dobré pozice před branku nepropasíroval. Naši svoji kuráž zdokumentovali i ve 37.minutě, když načančaný míč pro P.Těthala balil J.Velecký s S.Josefíkem, ale prvně jmenovaný trefil suchou poušť na tréninkovém place. Ve 40.minutě už nám pomalu hořela koudel u zadku, když se dva domácí legionáři rozhodli srovnat stav. Dvojice domácích stálic Lysko a K.Věžník už se dobývali do naší klece, když přiskočil strážce M.Holboj a oba rázně bičem odehnal. Přesto to byl domácí Lysko, kdo toužil po posledním slově první poloviny. V nastavené minutce už napřahoval ke zteči, ale včíl to byl ten správný moment pro našeho kapitána P.Hladiše, který byl do této hodnosti povýšen v létě. Ten se vrhl nepříteli do rány a svého bratra v brance ušetřil zranění nebo hašení situace. Jinak je načase říct, že brášci hráli výborně a snad bude čas pochválit i ostatní, kteří také přispěli k vyhrané bitvě. A než začne druhý poločas tak stihneme jedno orosené, jelikož se začíná moudřit i počasí a vylézá slunce. Pozdě, ale přece. A zpět na plac. Důrazný apel na naše chlapce ohledně dobrého vstupu do druhého dějství byl slyšet i mimo prostory areálu, ale realita vydržela pět minut. V 51.minutě jsme zahrávali nebo vhazovali aut u naší střídačky tak šikovně, že za sedm vteřil napochodoval s míčem u nohy do naší chráněné dílny Lysko a technickým obstřelem ke vzdálenější tyčce srovnal - 1:1. Nejste asi žádní blbci a psát vám, že byli domácí na koni by bylo nošením míčů na hřiště. Přesto pro některé - domácí výrazně ožili a náš pobyt na soupeřově polovině byl zredukován jenom na nezbytně dlouhou dobu. To trvalo zhruba deset nebo snad tucet minut a vše vyvrcholilo únikem po pravé straně prchajícího Lyska. Byla to hraniční (ne)ofsajdová situace a jestli to bylo tak či onak se neshodli ani naši příznivci, ale už to řešit není třeba, jelikož balon do sítě nešplouchl. Kolem šedesáté minuty o které je stále řeč jsme už také měli za sebou několik výběhu z lavičky náhradníků, protože bylo nutné hlavnímu sudímu připomenout, že už máme žlutých karet až nad hlavu (v zápise jsou tři, v reálu se nám zdálo o pěti) a večer budeme mít s čím hrát i mariáš. Než jsme domnělou křivdu vstřebali byl k vidění fotbalový moment s velkým krásným F. Předvedli ho Nivničané. V 67.minutě přinesl krásný dárek R.Straňák střídajímu M.Hladišovi a ač se jeho pozice zdála složitá tento předvedl kouzelnické číslo a po zbavení se obránce naservíroval míč na malé vápno S.Josefíkovi, kterého ovšem akrobaticky vychytal domácí Vrba, což však bylo domácím málo platné, neboť číhající J.Velecký dorážku zvládl - 1:2. Z opařených domácích ještě sálala pára, když za dvě minuty zahrával standardku R.Straňák a J.Máčalík překopával ze tří metrů branku. Dění na hřišti se rapidně obrátilo a nervozita se převlékla do domácích dresů. Koryčanští hráči zvolili jednoduché nákopy k našemu vápnu, ale tam hlídali vstup naši a mezi chválené zařadíme také M.Holboje, P.Stojaspala a kralujícího P.Hladiše. Pro jednoho se čas vlekl a pro druhého pádil a z té euforie ani nevíme jak to bylo pro koho. Tak pro nás se prý vlekl. Díky. Co však víme, že jsme se ke zdárnému výsledku museli prokousat přes dvě dobré příleležitosti domácích. Bereme zpět. Ta jedna byla jenom obyčejnou střelou, ale pro nás byl nebezpečný jakýkoliv pobyt cizího vojska v našem týle. Co se tedy dělo? Domácí okupace začala v 83.minutě střelou J.Věžníka, kteroužto F.Hladiš pochytil nadvakrát a to byla ta nebezpečnější. V 86.minutě pustil míč od nohou Lysko (ano, opět on a je s podivem, že obávaný Gejdoš nebyl prakticky u ničeho) a když netrefil bylo nám příjemně. A mohlo být i do skoku. R.Straňák hrál velké divadlo a když obešel všechny domácí a některé i dvakrát v 89.minutě a navíc přesně pod sebe oslovil J.Veleckého už jsme viděli hattrick, ale prdlajs. Náše hrotová sbíječka trefila v zákopech ležícího obránce a žádnou škodu domácím nenapáchal. Poslední minutu jsme stihli otčenáš a mocní naše modlení vyslyšeli. Vezeme tři body po výborném kolektivním výkonu všech přítomných. Příště náš čeká vedoucí mančaft tabulky suverénní Kvasice. Na hodovou neděli naši připravili skvělou fotbalovou pozvánku.
 
neděle 2.září 16,30 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE - FC KVASICE  0:1  (0:0)
branka: 53. Dutkevič
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Holboj, P.Hladiš, V.Velecký, Stojaspal - M.Hladiš, Bumbalík, Straňák, Josefík - J.Velecký, Bartoš (46.Ryšávka)
Kvasice: Stratil - Musil, Zapletal, Jergl, Šilinger - Pulkert, Lepša, Dutkevič (60.Moravec), Stojaník (13.Panák) - Ferko (77.Jánoštík), Vojtášek
rozhodčí: Mikulášek - Němec, Schnürmacher
žk: 0 - Dutkevič, Šilinger
diváci: 350
střely na branku: 4:4
rohy: 1:4

   Mohli jsme včíl sedět u stolu a hodovat, jenomže vy jste řekli ne. Chceme číst! Tedy dobře, ale o stehno z kačeny se s váma nepodělíme, poněvadž je na kost ohlodané. Podělit se můžeme leda o zážitky a příběhy vytržené z knihy o nivnickém fotbale. Právě v ní jsme při listování zjistili, že jsme na hodovou neděli sem tam i vyhráli, ale tento dobrý pocit jsme už dva roky nezažili a když jsme zjistili, že právě v tomto období k nám cestovní kancelář přiveze tým z Kvasic spadla nám čelist až do polévky. Jestli budou vyjíždět z Kvasic nebylo jisté, protože Kvasičané jsou v týmu asi tak dva (zřejmě Zapletal a Musil, ale na matrice jsme nebyli a je možné, že se jedná o odchovance a ne přímo místní obyvatele). Kde hrál zbytek? Kroměříž, Hulín, Morkovice, Chropyně, Kozlovice, Otrokovice.. Proto je zajímavé, že všelijaké prognózy nevidící dál než na špičku vlastního nosu nás před sezónou informovaly o jiném a jediném favoritovi soutěže, ale my už jsme věděli své. A taky že ano. Celek z Kroměřížska má plný počet bodů za tři výhry a mančafty z loňského druhého až čtvrtého místa (Osvětimany, Napajedla a Žalkovice) a tím pádem spolufavorité dohromady jenom dvě tříbodové (před včerejškem). A co Nivničané? U nás řádila dobrá nálada po vkusném vstupu do nového ročníku asi do poloviny týdne. Potom začali chodit první zprávy z ordinace. J.Roubal nedohrál už v Koryčanech a důvod chceme kvůli soupeřům tajit. Absence P.Těthala už byla na spadnutí, neboť  odehrál tři utkání v řadě a to se mu naposledy podařilo ještě v době, kdy se hrálo s nafouknutým měchýřem a nedělní utkání bylo stošedesátésedmé, které nuceně vynechal. V tomto ohledu na jaře příštího roku překoná jednoho bývalého zaměstnance (pokud se i Anglii nehraje na živnostňák) Arsenalu, na jehož jméno si nemůžeme za nic na světě vzpomenout. U ostatních jsme se museli modlit, aby se jim vyhýbaly tradiční hodové neduhy. Tu se pod někým kvůli chybějící závlačce utrhne sedačka řetízkáče, tu někoho klovne kohout na výstavě a zaznamenáno je taktéž postřelené čelo od diabolky původně mířící na papírovou růži. A jelikož naše konůpky známe dokonale, bylo na místě se obávat nejenom soupeře. Že nebyly obavy liché jsme věděli v době, kdy jsme spatřili J.Máčalíka v obleku. Nevíme přesně z jakého důvodu scházel, ale snad ho zaměstnavatel alespoň potká v pondělí v práci. Jestli ještě čekáte na osud minule chybějícího D.Bumbalíka tak máte pravdu, že vám ho dlužíme. Klubový tribunál udělal bububu a hráč je zpět. Tak to má být a tak je to správně. David dnes hrál výborně.
   Výborné utkání, výborná návštěva a mrzutost z porážky. To jsou první dojmy z očekávaného utkání. Kvasice minulý týden vyprovodily Bojkovice vysokým výpraskem a to bylo celotýdenní téma i v Nivnici. Pesimisté a nepřející očekáváli náš debakl, ale nic takového se nekonalo, protože Nivnice je jiná, než v minulé sezóně. Naši kluci zachytili úvod utkání a s přibývajícími minutami stále víc a víc zjišťovali, že je soupeř  z masa a kostí. Prvních deset minut se odehrálo ve vysokém tempu, ale o vyložené šanci se začalo povídat až v minutě jedenácté. Hostující Ferko se po vzoru užovky protáhl trávou a naší obranou linií, ale po sérii kliček v zakončení selhal a doslova budeme citovat ze zápisků "střela nestála za nic". Takže asi tak. Hostující ofenzívě se u našeho vápna evidentně líbilo, ale Dutkeviče s Ferkem odtud svinským krokem vyhnal D.Bumbalík ve 13.minutě a uhasil plápolající ohýnek. V 18.minutě zmatkovali hosté ve svém vápně. Malá domů měla asi končit u brankáře Stratila, ale dostal ji k nohám náš D.Bartoš, který demonstroval rčení, že nejhorší smrt je z vyplašení. Po zisku míče mu srdce začalo bušit tak, že jsme měli pocit, že vydechne naposledy. To vše se událo na malém vápně a my dobře věděli, že podobných šancí nám tak kvalitní soupeř mnoho nenabídne. Ve 25.minutě jsme poprvé odtrhli oči od hry a při pohledu do našeho zápisníčku nás jímala hrůza a stud, protože jsme pro vás neměli žádnou potravu. Tři poznámky za pětadvacet minut a přitom se hrálo nadstandardní utkání! Pravda je však taková, že na obou stranách kralovali golmani a obrany a o vyložených šancích nebylo vyřčeno ani písmenko, natož slovo. Až před koncem poločasu jsme rozepli poprvé aktovku, neboť jsme z pouzdra potřebovali vytáhnout pero k poznámkám. Ve 36.minutě postupoval vysoký Ferko se svými komplici na naši branku, ovšem nikdo ze spoluhráčů jeho myšlenky nepochopil a míč skončil v pivním stanu. Ve 40.minutě získal na pravé straně hřiště balon M.Hladiš a vědom si síly J.Veleckého v koncovce mu ho předložil k zakončení. Následná bomba pravou nohou možná zacloumala celou brankou a zcela určitě rozdrolila beton u nastřelené levé tyčky Stratila. V samém závěru ještě přehnal svůj důraz Dutkevíč a jsa u míče pozdě nakopl našeho golmana pod koleno. Protože se vše událo v poslední minutě mohl být rád za žlutou, protože diváci si mysleli, že by zasloužil pár facek, ale nakonec použili ruce k potlesku za první díl dnešního seriálu. Do toho druhého to bylo povzbuzení a hned v jeho zárodku nám pěkných pár poznámek přibylo. Dá se klidně napsat, že jak první poločas skončil tak i začal. Ne tedy fackami, ale pěkným sprintem M.Hladiše pod tribunou a o jeho předložený míč svedli souboj golman Stratil a náš J.Velecký. O pověstný chloupek na dlani vyhrál Stratil, jelikož mohl hrát rukama. Za minutu vyzval ke střele R.Straňák opět J.Veleckého, ale míč letící do protipohybu brankáře tento i tak chytil. Ve 49.minutě centroval M.Holboj na kštici V.Veleckého, ale ani ten hlavou nepochodil a z ní mu vyzobl balon brankář hostí. Za minutu poslal dlouhý míč za obranu na J.Veleckého P.Stojaspal a po vyražené ráně byl před opuštěnou brankou obránce dřív než F.Ryšávka. V této pětiminutovce jsme prohospodařili čtyři velmi dobré šance a po té poslední prohodil asistent rozhodčho štiplavou poznámku "aby vás to nemrzelo". A just. V 53.minutě z nic neříkající akce hostí udeřilo. Po centru hostujícího Panáka přeletěla lopta nad všemi obránci i brankářem a na zadní tyči zůstal Dutkevič na vše sám. Uspěl - 0:1. To jsme ještě něvěděli, že tato situace sfoukne naše naděje jako vítr cirkus. Smířiti se s porážkou žádný z našich nehodlal a sám R.Straňák předvedl několik tajuplných náběhů do šestnácky, ale všechny zpětné nahrávky vyřešili nájemní fotbalisté v oděvu Kvasic. V 66. minutě pohrozili rozhodnutím utkání hosté. Lepša poslal balon Pulkertovi, který ještě nalezl Vojtáška na jedenástce, ale s koncovkou to nedopadlo dobře. Vojtášek totiž poslal kožený poklad nad branku. Krátce po sedmdesáté minutě zahrávali Kvasičtí dvě standardky a tu nebezpečnější vám nabídneme. Kopal ji z dvaceti metrů Ferko, ale branka mu  byla nízká. To byl pro nás signál ke zteči a k té byl povolán i stoper V.Velecký, jenžto nechal P.Hladiše v defenzívě napospas, ale ten vše ukočíroval. Kdo by před utkáním čekal, že se hosté budou obávat o výsledek a v závěru zdržovat ten by měl pravdu. Přestože jsme vzadu hráli na riziko tak toho hosté nedokázali využít, ale stejné to s využitím šancí bylo i na druhé straně. Naši naráželi na pevné hradby a nešlo to pozemnímu vojsku ani letectvu, přestože jsme na polovině soupeře neustále divočili. Obránci všechno nebezpečí zkonfiskovali a zůstala jediná naděje. Přímý kop R.Straňáka z dvaadvaceti metrů v 87.minutě. Polostřela polocentr utřel čelo J.Veleckému těsně před brankářem a tomu doslova přistál balon náručí aniž věděl jak. Mít Jirka delší vlasy nebo paruku bylo srovnáno. Ani jedno nemá a na nic víc nezbyl čas. Dobrý výkon ocenili naši příznivci potleskem, ale bodově jsme si nepolepšili. Snad jsme se alespoň před přítomnými Dolněmčany představili v dobrém světle a donutili je v týdnu na tréninku zabrat.
 
neděle 9.září 15,30 - mistrovské utkání muži
FK DOLNÍ NĚMČÍ - TJ NIVNICE 1:0 (1:0)
branky: 44. R.Krchňáček
sestavy:
Dolní Němčí:
R.Kadlček - Mikulec, Šmehlík, L.Kadlček, Tinka - M.Krchňáček (67.Světinský), Bída, R.Krchňáček (58.Ševčík), Machalík (83.Daněk) - P.Krchňáček (90.Cmol), T.Stojaspal
Nivnice: F.Hladiš - Holboj, P.Hladiš, P.Stojaspal - Bumbalík - Josefík (79.Ryšávka), Straňák, V.Velecký, Máčalík (66.Kostelník) - Borýsek (55.Bartoš), J.Velecký
rozhodčí: Ambroz - Zpěvák, Zelený
žk: M.Krchňáček, Bída - Bumbalík, Máčalík, V.Velecký, J.Velecký
diváci: 307
střely na branku: 5:3
rohy: 3:3

   Možná je to jenom zdání nebo přeháníme, k čemuž máme jisté sklony, ale v době reprezentační pauzy se na téhle planetě asi nehrálo zajímavější utkání než to, o kterém čtete (Korytná hrála v Přečkovicích - pozn. autora). Přestože se někteří naši fotbalisté z reprentačního srazu omluvili i tak jsme nebyli kompletní. Všelijaké zdravotní, fyzické i psychické neduhy nadále trápí i několik našich příznivců, ale my budeme přece jenom mluvit o fotbalistech. Jenom kvůli nim je zmíníme, ale víc plývat časem nemůžeme, protože už minulou neděli jsme byli dlouzí a v tiskárně brblali něco o pracovní době a uzávěrce a to jsme válčili doma. Proto jenom krátce vyslovíme, že M.Hladiš má kotník jak bambulu, J.Roubal stále není fit a patrání po P.Těthalovi bylo  bezvýsledné i pro cvičeného psa. Na pátečním tréninku už naopak hnětl trávu konečně i Z.Kostelník. Pro loňskou stálici byla na lavičce náhradníků nachystaná polstrovaná sesle, zatímco ostatní museli vzít za vděk obyčejnou štokrlí. Nahoře jsme nakousli, že se hrálo či mělo hrát zajímavé utkání či dokonce šlágr, ale pro to žádnou oporu nemajíc, musíme z toho vybruslit. Sousedské derby to sice bylo, ale to nemá žádné hluboko zapuštěné kořeny neb trávník domácích byl dlouhé roky nazýván divizním a i později se u našich sousedů hrála daleko vyšší soutěž než u řeky Nivničky (a né u Olšavy jak pořád dokola omýlají v DDK - např. 30.7.) Když k tomu připíšeme, že z Nivnice cesta do Říma přes Dolní Němčí nevede, napadá nás jestli se vůbec jedná o derby. Snad jenom čilý obchodní ruch na rozhraní obcí v podobě handlování sirupu s borovičkou za česnek a uzeniny toto naznačuje. Proč jsme teda do Dolněmčí putovali? Hned dva důvody k tomu byly. Ten první byl jasný a bylo to předání děkovné listiny za červnovou výhru domácích v Jaroslavicích. Nebýt toho tak mohli jsme dnes psát stať o chovu slepic v klecích nebo jiných kravinách, ale rozhodně ne o vzájemném utkání. A ten druhý důvod byl ještě jasnější. Všem je snad jasné, že jsme přijeli bodovat a domácím otrávit nejenom neděli, ale minimálně i polovinu příštího týdne. Proč se tak nestalo? Protože se fotbal rozhoduje ve vápnech a tam jsme neuspěli. Solidně jsme si to šolíchali jenom mezi nimi a to nestačilo.
   Do utkání jsme vletěli nadmíru aktivně a až na nic neříkající výjimky patřil první desetiminutovku míč nám. V 5.minutě jsme o něj usilovali dokonce tak vehementně, že nás to možná stálo vedoucí branku. Ve zmíněné minutě švihnul míč do vápna z pravé strany V.Borýsek na J.Veleckého a v okamžiku kdy se náš útočník chystal levačkou zakončit a celá lavička už byla v pozoru tak se do situace vložil i S.Josefík a milému Jirkovi  se zapletl pod nohama, načež bylo proti mysli poslat do sítě míč i S.Josefíka. Nám tak zbylo jenom oslavit, že se ani jeden nezranil. Jakoby to byla předzvěst našeho dalšího učinkování. Ve 13.minutě se přítomní něco dověděli i o domácích, kteří se teprve nesměle seznamovali s míčem. Bída vyvezl balon z vlastní poloviny a po jeho přihrávce vracel míč pod sebe P.Krchňáček, ale nenašel se nikdo z domácích, kdo by o něj stál. V 15.minutě už se opět hrálo na polovině domorodců a po dlouhém autu to zkoušel hlavičkou V.Borýsek, ale protože to bylo bez náběhu tak tomu chyběla razance i přesnost. Přesto z toho byl hrubý nákres toho jak by to mohlo vypadat. V 17.minutě si vybalil nádobíčko už i náš brankář, protože domácí poprvé ohrozili naši branku a to po centrovaném míči P.Krchňáčka. Jeho vysoký balon F.Hladiš konečky prstů prodloužil až do oblasti kde číhal Tinka, ale ten jsouce v záklonu vysoko překopl. Ve 20.minutě se prakticky opakovala předchozí situace. Režisér jenom poupravil obsazení rolí. Centroval Dolněmčan Stojaspal a do mraků pálil Bída. Ve 23.minutě se po nepříliš jistě odvráceném odkopu od naší branky ocitnul za obranou J.Máčalík, ale přesnost jsme ani se svíčkou nenašli a vzali jsme za vděk i rohovým kopem po zákroku brankáře Kadlčka. Ve 26.minutě se po přihrávce Stojaspala připomenul i domácí Machalík křížnou střelou, ale trefil spíše rigól než aby dal gól. To už naše uvodní převaha pominula a hrálo ponejvíce mezi velkými čtverci. Cestu do branky však marně hledali jedni i druzí a když na jedné straně nepochodil Stojaspal (na té domácí) a na té naší Josefík zdálo, se nám něco o poklidném dohrání poločasu. Kamarádi, to jsme se však velmi spletli.  Nenápadnou akci, kterážto také skončila odvráceným míčem z našeho vápna nepovažoval domácí R.Krchňáček za uzavřenou a z dobrých pětadvaceti metrů z voleje nám vrátil kouli rovnou k tyči - 1:0. Nebylo zbytí, než tuto skutečnost přijmout a nejlépe se toho ujal J.Velecký, jenž už za necelou minutu brázdil domácí vápno s míčem u nohy ovšem ohrožení domácí kraksny asi zamezil nějaký krtek svými tlapkami, protože balon k brance sotva doskotačil. Tím jsme odpískali poločas a za zvuků smutečního marše jsme pelášili do podzemních katakomb pod tribunou.  Nástup do druhého poločasu lépe vyšel domácím, byť jsme jim k tomu dvakrát významně přispěli. Po naší zkažené přihrávce se prezentoval P.Krchňáček, ale střelecký prach zasmrádl nad naší brankou. Druhý pokus po akci Bídy dopadl navlas stejně. Nivničané? Stále dokola vířili prach na polovině domácích, snažili se, hráli s nasazením, hýřili aktivitou  ovšem to vše jenom po větší z obou bílých obdélníků. V 63.minutě ke štiplavé střele napřáhl z dálky čutálista D.Bumbalík, ale míříc metr a půl vedle vnesl zmatek jenom do houfu poletujícího hmyzu. Přestože do konce scházelo stále hodně času tu a tam už jsme v našem žlutém dresu spatřili i nervozitu a to povětšinou nebývá dobrý spoluhráč, což jsme viděli v i 75.minutě, kdy jsme v přemíře snahy poněkolikáté zastavili domácí protiútok zbytečným faulem a prostor ke standardní situaci si vykolíkoval domácí ranař Šmehlík. Dopadlo to vyprášeným kožichem našeho brankáře a dalším návratem na polovinu domácích. A právě tam jsme v 78.minutě spatřili naši největší šanci. R.Straňák poslal kolmou přihrávku na J.Veleckého, který v zoufalé tísni protlačil míč přes tři protihráče a až ten čtvrtý ukopl míč přímo na malé vápno k V.Veleckému, který místo toho, aby technicky umístil darovaný drahokam do sítě tak vytloukl pánu bohu okna v předsíni. V 80.minutě dostal míč na levačku od D.Bumbalíka na velkém vápně opětovně J.Velecký a po šlápnutí na míč tento propučil. Za pár sekund to z dvacítky metrů a sebe vzal D.Bartoš a nebudeme daleko od pravdy když řekneme, že zhruba o těch dvacet také minul. Naše smutnění už bylo v plném rozpuku a v 81.minutě mohla být v tomtéž i domácí radost, kdyby ovšem po přihrávce P.Krchňáčka Stojaspal neminul branku. Minul a nám pár chvil naděje zbývalo. Třeba v 83.minutě, kdy hlavičkoval nad J.Velecký po povedeném centru M.Holboje. V době kdy jsme podepisovali rezignaci tak se M.Holboj pokusil o vlastní gól, ale akrobatickým a nohejbalovým zákrokem mu v tom zabránil brankář F.Hladiš. Z následného rohu domácích jsme nastartovali poslední protivpád do domácího hnízda a vybojovali závěrečnou standardní situaci. Ze smrtelné lože už jsme však nestanuli. Skončila jako ty předchozí.  Ochotou dát do toho ve před brankou domácích víc a porvat se  o míč. Utkání bylo u samého konce a stejně jako to naše minulé skončilo mrzutou porážkou 0:1. Nezbylo než vyslechnout vlídné slova domácího trenéra o tom, že jsme hráli h...., seřadit se do trojstupu a vydat se nejkratší cestou domů. Dorazili jsme v pořádku a ani to dnes není málo.
 
neděle 16.září 16,00 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE - FC VIKTORIA OTROKOVICE B 5:4 PK (4:2)
branky: 22. 29. J.Velecký, 12. Kostelník, 45. Straňák (PK) - 35., 41. Obiechina, 64. Kiška, 81. Daniel
penalty: F.Hladiš
o, Straňák o, J.Velecký x, Bumbalík o, V.Velecký o - Mlýnek x, Křivánek x, Kiška o, Obiechina o
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Holboj, Roubal, P.Hladiš, Stojaspal - Kostelník (61. Máčalík), Bumbalík, Straňák, V.Velecký - J.Velecký, Josefík (63.Borýsek)
Otrokovice B: Jelínek - Červenka (75. Daniel), Lendler, Fiala, Horák (45.Varous - brankář) - Marčík, Obiechina, Tichý (65. Hrnčiřík), Kiška - Mlýnek, Křivánek
rozhodčí: Doležal - Vlk, Večeřa
žk: 0 - Hrnčiřík
čk: 0 - Jelínek (44.)
diváci: 250
střely na branku: 6:8
rohy: 5:5

   Tož minulý týden jsme zhruba v těchto místech prorokovali, že zkraje týdne nebude do zpěvu v Dolnímu Němčí, ale to se včera stalo vesnicí roku a zpívat tam můžou s povolením úřadů do aleluja. U nás jsou pocity opačné a naši tlupu trápí od minulé neděle břichabol.  Po pěkně prožitých prázdninách nastaly všední starosti školního roku a naši se ne a ne přeorientovat k plnění povinností. Zatím jsme na propadnutí ze střelby branek a ani pěkné známky z předváděné hry tuto bolest nezamaskují. Po příčinách problému se zatím intenzívně pátrá a k jeho nápravě brzy dojde a trápení skončí, protože naši školáci si jistě dají říct. Kdoví jestli jenom nedáváme v dotyčném předmětu pozor nebo se v něm flákáme, ale  každopádně zatím nevíme co ti naši kluci v tělocviku předvádějí. Realita je taková, že s nástupem měsíčku září jsme nejenomže nedali branku, ale ruku v ruce s tím ani nebodovali a tak alespoň doufáme, že si naší oblíbenci v úterý naladili obrazovky chtíc se inspirovat naší repre družinou, která docílila tak krásného gólu  proti Rusku. Škoda, že si toho nechtěla všimnout naše svazová generalita a nenechala čas a klid na další zkoušení dnes už bývalému trenérovi. No když už po(Š)ilhávají po novém tak se u nás mohli přeptat jak to chodí s tím odstupným. U nás jsme ho v létě vypláceli pětkrát, neboť se měnil vůdce u všech našich pěti celků. Dost bylo ovšem srandy, protože je jasné, že už toho máme dost i v naší redakci a pokud se nebude konat s Otrokovicemi gólová nebo bodová náprava tak zvážíme stávku. Příští sobotu se stejně jede do Osvětiman, což navíc časově koliduje s televizní pohádkou Čert a Káča a k tomu všemu bude pořád září. Kdo se tam bude chtít trmácet přes vše uvedené, dostane od nás návod kudy jet a k tomu pastelky a zápisník a večer si povíme co a jak. Dnes to ještě zůstane na našich bedrech a nějak to dáme do kupy my, jelikož by bylo škoda zahodit vše v týdnu vysledované. Při šmejdění v areálu jsme si mimo jiné všimli velmi pěkně na řetázek uzamčených přenosných branek pro nejmenší, což je pro jejich posun pro mistrák dosti nepraktické, ale na řešení takových oříšků už jsme za rok navyklí. Včíl jsme se kdesi zatoulali a co jsme to vlastně chtěli...? Aha, no že už jsme viděli pilovat koncovku i dříve se zranivší J.Roubala a P.Těthala a v pátek už to dokonce připomínalo boj o fleky a novou várku zelených dresů, ale nic se nebojte, na všechny se dostane. Hosté? Informace byly jasné. Viktoriáni cítí od posledního utkání loňské sezóny stále křivdu a dojedou posíleni o hráče "ačka", které hrálo dopoledne. Na jejich motivaci, um a počet jsme byli zvědaví, ale ani jedno jsme neuměli ovlivnit ani vyřešit. Z dopolední sestavy a zápisu jsme vyčetli, že si k nám přijelo spravit chuť šest fotbalistů.
   Během první desetiminutovky jsme s úžasem sledovali oboustranně rychlý fotbal s jedinou vadou a tou byla nezaměstnanost obou brankářů. V rachotě by na tom nebylo nic divné, neboť přece jenom byla neděle, ale u fotbalu se golmanům sem tam nějaký ten melouch naskytne i o víkendu. Nestalo se tak ani v minutě desáté a to jenom díky Mlýnkovi, který po centru Červenky nezvládl volej z malého vápna a tyto základní fotbalové krůčky se ještě doučí. V 11.minutě se ve fotbalové abecedě ztratili hned dva fotbalisté. Nejdřív ze sebe udělal nemotoru brankář Jelínek, který sice přihrál  nekrytému hráči, ale tím byl náš S.Josefík, který samostatný únik také zpackal. Trefil jenom vyběhnuvšího brankáře a byl z toho jenom kop od praporku. Ten si dle scénaře vzal na starost R.Straňák a po jeho centru rozvlnil hlavou síť Z.Kostelník - 1:0. Za pár okamžiků se o cosi překvapivého pokusil Marčík, ale jeho střelu doprostřed naší branky zaznamenáme jenom z důvodu, že byla první mezi tyče. V 17.minutě už mířil hostující Červenka přesně, ale do rány postavil svou dolní končetinu náš kapitán P.Hladiš a další let míče byl u konce. Ve 22.minutě dostali Nivničané další dávku radosti. J.Velecký s hostujícím stoperem Lendlerem svedli souboj, který bývá k vidění v úpolových sportech a protože ho vyhrál náš robustnější útočník tak mohl předvést poezii pohybu a zjevivše se sám před brankářem nezaváhal, přestože si golman Jelínek na balon sáhl - 2:0. Ve 28.minutě jsme stále oplývali aktivitou a po kšeftovvání obou Veleckých s míčem to byl S.Josefík, jenž střílel z osmnácti metrů. Jeho míč letěl nad a není divu, že žádné příznivce nenašel. Za minutu už bylo vše jinak. Opět jsme hosty věznili u velkého vápna a za odměnu se  podával další roh R.Straňáka. Na jeho balon naskočil J.Velecký a po jeho hlavičce jsme vedli o tři branky - 3:0. Písala se 29.minuta a pomalu nám začalo docházet palivo. Hosté začali kmitat sem a tam a nejviditelnější to bylo u Kišky a Obiechiny. První piloval levou lajnu jak se mu zachtělo a někteří protihráči vedle něj vypadali jako sportovci na rotopedu. Druhý jmenovaný je bývalý hráč Strání a Znojma a ten byl naprosto všude a jít na záchod tak ho snad potkáme i tam. Pěkně si s ním dnes zaběhal náš D.Bumbalík a toho pochválíme také neb to zvládl s grácií. Ve 31.minutě přišla první dávka emocí, ale trvala pět vteřin. V rožku velkého vápna svedl souboj náš golman F.Hladiš s hostujícím Křivánkem, který si poté ustlal na trávníku, ale píšťalka ho neprobudila a musel na nohy sám. Hosté sice významně pokukovali po sudím, ale ten jejich předpoklady nenaplnil. Ve 35.minutě už si hosté poradili sami a pomaloučku polehoučku se vraceli do utkání. Nenápadná akce před naším čtvercem končila finální nahrávkou Červenky mezi obránce a na pětce číhající Obiechina píchl špičkou míč do sítě - 3:1. Ve 37.minutě pustil pěknou pumelici na naši konstrukci několikrát vzpomínaný Červenka a jenom obrovské štěstí pavouků sídlících ve víku jim zachránilo život. Pomalu se blížil poločas, ale řeči o klidu nečekejte. Včíl houkají kdesi hasiči...aha doma asi ostatala zapnutá žehlička.. tak to dopíšeme někdy jindy. Uff je to dobré, byl to planý poplach. Zpět na hřiště. Na ukazateli svítí 41.minuta a je tady to, co nikdo z našich nechtěl. Kiška na levém křídle obelstil M.Holboje a zpětnou přihrávku si čile vyhledal Obiechina a z malého vápna snížil na 3:2. To už nás počínal skřipot v našem soukolí škrábat v uších, ale na samém konci poločasu to zahaprovalo i mezi kolečky hostí. Vše začalo rohovým kopem R.Straňáka a po vráceném balonu V.Veleckého se hnal P.Stojaspal, ale jsa sražen skončila jeho pouť dřív, než mohla začít. Rozhodčí ukázal na penaltu a  brankář Jelínek vypustil saze, které v něm bouchly. Jenom dobré vychování a přítomnost dětí za počítačem nám brání vypsat vyjmenované slova, jenž se z hrdla brankáře hostí drala mezi ostatní. K přečtení jsou v zápise a my jenom suše sdělíme, že udělená karta už nemohla být červenější. Následnou penaltu R.Straňák proměnil s přehledem - 4:2. Teprve teď mohl být odhoukán poločas a také byl. Ani ten nebyl prostý událostí. Ředitel zeměkoule a snad sportovní  manažer hostí D.Černaj odmítal své chlapce poslat do druhé poloviny a teprve rozumní fotbalisté tuto blamáž odmítli. Udělali dobře. Domnělé příkoří a nepříznivý stav je nabudil do takových otáček, že jsme na ně chvílemi hleděli jak v deset hodin do ledničky. Prvních několik a řekněme, že asi takových deset minut se nic rozumného nestalo pokud v to nechcete uvést dva rohy Viktorky. V 64.minutě už Viktoriáni svoje obrátky využili a po centru před naši branku se nejlépe zorientoval Kiška a z bezprostřední blízkosti snížil na 4:3. Uveďme ve sportovním duchu, že zaslouženě. Nikdo z lidí, kteří by se do areálu zatoulali až po vyloučení by nehádal, že je hostí míň. Naopak. Skutečně to místy vypadalo na přesilovku hostí, ale ti měli sestavu vyšperkovanou enklávou hráčů z MSFL a to je přece jenom o něco vyšší level. Za pár minut se po technické střele hostí (tady budeme tápat kdo to byl - Fiala?) rozhoupalo naše břevínko a minuty se vlekly až hrůza. V 75.minutě jsme táhli do boje i my a po standardní situaci R.Straňáka měl na čele balon J.Máčalík, ale oslněn úspěchem nepochodil a branku přehlavičkoval. V 80.minutě se po nabídce M.Holboje dostal za obránce hostí V.Borýsek ovšem jeho střelu najdete v historii v oddělení nepřesných. Tato akce však zcela zanikla v dalším dění. V 81.minutě připravil finálku do vápna Obiechina pro střídavšího Daniela a jeho střela křížem šla přesně do protějšího horního koutu - 4:4. Nic naplat byl to reálný obraz hry a protože druhá polovina patřila hostům tak bylo vyrovnání spravedlivé. Nicméně nemusel to být zdaleka výsledek konečný. Nejdříve mohl v síti skončit lob J.Veleckého po dlouhém nákopu našeho brankáře F.Hladiše, ale nový adidas branku přeplachtil. A potom při nás stáli všichni svatí a když nestačili ani oni tak vytáhl parádní robinzonádu F.Hladiš. Stalo se tak V 86.minutě, kdy Kiškovi pěkně vydláždili cestu spoluhráči až k vápnu a jeho povedenou umístěnou trajektorii vydlábl na roh F.Hladiš. Tak to byl první infarkt a druhý přišel v nastaveném čase. Poslední standardku hostí vykopl z brankové čáry P.Stojaspal a bylo vymalováno. Penalty. Něž k nim dojde tak tady pochválíme naše fotbalisty. Ano, ztratili tříbrankové vedení. Ano, hráli poločas přesilovku. Ale v dresu soupeře poletovali placení fotbalisté ze třetí ligy a naši hrabali jako motorové myšky a s jarními výkony se současná produkce nedá srovnat. Naši dnes podali další dobrý výkon a opět se to projevilo na pěkné návštěvě. Jen tak dále. A k těm penaltám? F.Hladiš si první dva pokusy soupeře zastrčil za gumu trenírek a bonusový bod zůstal v Nivnici. Dva body bereme.
 
sobota 22.září 15,30 - mistrovské utkání muži
TJ OSVĚTIMANY - TJ NIVNICE 5:1 (3:0)
branky: 26., 40. Šmatelka, 42. Klimeš, 58. Salay, 68. Pantič - 80. Těthal
sestavy:
Osvětimany:
Chvojka - Klimeš, Fišer, Křemeček, Brhel (70.Ohnutek) - Šmatelka, Šumulikoski, Perůtka (54.Pantič), Skřivan - Zýbal, Salay
Nivnice: F.Hladiš - Holboj (59.M.Hladiš), P.Hladiš, Roubal, Stojspal - Kostelník, Straňák (64.Máčalík), Bumbalík, Josefík (46.Těthal) - V.Velecký (79.Bartoš), J.Velecký (75.Ryšávka)
rozhodčí: Svoboda - Doležal, Jílková
žk: 0 - Holboj, Josefík, J.Velecký, Máčalík
diváci: 123
střely na branku: 12:5
rohy: 6:3

   Otrokovická bouře ve sklenici vody utichla a neúprosný čas rychle přihnal další mistrovské utkání, když  našim soupeřem byl největší předsezónní favorit z Osvětiman. S tímto soupeřem jsme už osmkrát v řadě toužili po úspěchu, leč zcela marně a favorit byl také proto dnes jasný, přestože za Osvětimany zaostáváme jenom o bod. Jasné je však také to, že kocábce z Osvětiman se daří jenom ve vlastním přístavu, protože každý ze třech výletů na širé moře skončil vytopenou kotelnou, polámanými stěžni a ukradenou truhlicí s body. Za takové počínání toho místní námořníci na přilepšenou mnoho nepoberou a průběžné šesté místo je daleko za očekáváním a za plachetnicí z Kvasic. Protože je sobota a času se nabízí více než v obvyklou neděli tak se můžeme vrátit k srpnovému vzájemnému pohárovému utkání v Nivnici. Nedlouho potom  věnoval všem fotbalovým příznivcům celostránkový rozhovor v Deníku pan Mynář a my si zpětně ve sportovním duchu posypeme  hlavu popelem, protože to, co náš hlasatel řekl si sice všichni myslí, ale přece jenom to patří spíše k pivu, než do rozhlasové kabiny. Ostatní věty z novinového článku bychom však mohli rozporovat minimálně do středy, ale pro naše potřeby bude lamentování kratší. Takže: Že se ostatní funkcionáři z důvodu neznalosti nedozví o vypisovaných dotacích? Pro krista pána! Dozví, ale mají krátké prstíčky! Že mají placenou účetní? Aha, ostatní jenom hlupáka s kalkulačkou. Že mají dvě travnatá hřiště? Komu patří to druhé? Nepotřebuje Šumi naše občanství? A poslední otázka je pro vás všechny. Víte kolik domácích žáků dnes nastoupilo proti našim v předzápase? Deset. A  na to potřebují domácí 800 tisíc dotací na mládež. Ale dojeli jsme na fotbal a v tom hráli prim domácí. V hledišto už to tak jasné nebylo. Do Osvětiman vytáhlo paty i mnoho Nivničanů, kteří doma nechali rozečtené knihy, rozjezené zavařeniny a přijeli povzbudit.
   Osvětimanští nás v samém zárodku utkání ničím nepřekvapili a vyrukovali tradičně s deseti legonáři v základní sestavě a mnoha dalšími na lavce u břehu potoka. Všichni společně navlékli červené trenýrky spíchlé v hradních komnatách a po úvodním buly vše vypuklo. Nivničané nezalezli do zákopů a nečekaje co se bude dít si sami  vytvořili první šanci utkání. Ve 3.minutě se k ní v prostoru penaltového puntíku po dlouhém autu nachomýtl V.Velecký, ale střele chyběla razance a domácí Chvojka byl u tyče včas a ani mnoho úsilí vynaložit nemusel. Domácí kontrovali o minutu později Perůtkou, ale rána z voleje letěla převysoko. V 8.minutě se objevil první vážnější problém v našem předbrankovém prostoru a jakožto  nejvíce dotírajícího hráče jsme identifikovali zase Perůtku. Šanci připravil z leva proniknuvší Zýbal a dorážku z bezprostřední blízkosti zachraňoval nadvakrát F.Hladiš. V 17.minutě se rozparádil domácí Zýbal a M.Holboj vědom si možných následků vzniklé  situace zachraňoval co se dalo ostrým zákrokem a domů přijede se žlutou kartou v kapse. Domácí držkovali, ale to my v dalším průběhu utkání několikrát také a také k ničemu. Přežít úvodní nápor domácích bez zdravotních komplikací se nám podařilo i v 19.minutě, když rohový kop Zýbala poslal hlavou mimo branku Šmatelka. Ve 24.minutě se prakticky totéž odehrálo před brankou domácích. Standardku zahrál R.Straňák na hlavu J.Veleckého jenže ten ve složité pozici konstrukci též netrefil. Ve 26.minutě se ale trefili domácí. To nás sice zamrzelo, ale co naplat? Salay uvolnil ve velkém vápně Šmatelku a po jeho křížné střele vrněli domácí blahem poprvé - 1:0. Ve 35.minutě rozkmital nožky náš S.Josefík, ale museli jsme vzít zavděk jenom rohovým kopem a z něho bohužel  žádná plodina nenarostla. S.Josefík se zapsal do dějin i ve 40.minutě, když u pomezní čáry žlutě fauloval a následující standardka už je zařazena do černé čtvrthodinky. Šumulikoski poslal míč do vápna na neatakovaného Šmatelku, který ke zkrocení míče podle blízkých vyšetřovatelů využil i ruky a následně poslal míč z voleje do sítě - 2:0. Škoda, že mu v tom naši nejbližší pozorovatelé nezabránili. A věčná škoda, že do poločasu bylo po utkání. Ve 42.minutě ještě J.Roubal zablokoval tělem Perůtkovu zteč, ale na následný aut už jsme reagovat zapoměli, domnívajíc se, že je po nebezpečí. Nebylo. Šmatelka vhodil balon na Klimeše, který využil volného prostoru k další povedené střele, čímž potěšil faunu v blizoučkém křoví a nám tak akorát přidělal starosti - 3:0 V posledních okamžicích před přestávkou ještě utekl na pravé lajně J.Velecký, ale přihrávku si R.Straňák ukopl až ke golmanovi a mohlo se na svačinu. Jestli jsme před utkáním šilhali po lepším výsledku nebo dokonce překvapení tak jsme o tyto iluze přišli už v závěru první poloviny, ale všichni víme, že důležitější utkání teprve příjdou s nastávajícím podzimem. Přesto nás mrzelo, že byl o přestávce vyšší kurz na remízu než na výskyt sněžného muže v Krkonoších. Nic naplat. Druhý poločas bylo potřeba dohrát a chtě nechtě se vyvarovat nějakého nefotbalového výsledku. Na startu druhé pětačtyřicetiminutovky nás chtěl klepnout přes prsty Zýbal, ale přítrž tomu urobil F.Hladiš a domácího hráče pomalu můžeme označit za bývalého kanonýra. K  označení kanonýra se po minulém týdnu mohl a jistě i chtěl přiblížit v 52.minutě Z.Kostelník. Nejprve byl oběma rukama Fišerem sražen J.Velecký a hned poté se právě u Z.Kostelníka ocitnul míč po rohového centru R.Straňáka, ale než bylo vše naštelováno tak měl náš záložník pod nohama Chvojku a mohl řadit dvojku k návratu zpět. V 54.minutě by ticho na hřišti mohl závidět i farář v kostele. Po čistém souboji na polovině hřiště zůstal bezvládně ležet na trávě domácí středopolař Perůtka, ale rychlý zásah mnoha přítomných ho postavil zpět na nohy. Střídání však bylo nevyhnutelné. Krátce na to se pokračovalo dál a naši připravili po vlastním rohovém kopu brejk, šanci a vlastně i gól pro domácí. M.Holboj už zápolící se žlutým kartonkem do taktického faulu jít nemohl a tak měl na levé krajnici vydlážděný chodník Salay, který chtěl do střelecké listiny mermomocí připsat i Zýbala, ale kdeže. Tomu vyrazil pěkně mířený míč na tyčku F.Hladiš a o dorážku do opuštěné branky se postaral sám Salay, který v duchu fotbalové učebnice dohrál celou akci do konce - 4:0. To vše bylo upečeno před odehranou hodinou v 58.minutě a představy o konečném výsledku nebyly lichotivé. A to mohlo být v 61.minutě i hůř. V této minutě zahrál míč do našeho vápna v krkolomné pozici a z jedné nohy jako plaměňák Šmatelka ovšem Zýbal nebyl v dobrém úhlu a ani ropoložení a z voleje jenom protáhl F.Hladiše. Přesto se přiblížila doba, kdy jsme dostali na stůl poslední šálek s otrávenou "pochutinou". Nivnickou ztrátu míče trestal v 68.minutě po přenesení hry k lesu Pantič střelou ke vzdálenější tyčce a to už pro nás bylo za hranicí snesitelnosti. Dávno ztracené utkání jsme poslali k ledu a na řadu došlo postupné střídání opor a hráčů se žlutýma kartama za účelem odehrání příštího utkání v kompletní sestavě. Někteří Nivničané už stejně spotřebovali hodně kyslíku a také kouř z opékaného selátka našim nevoněl. Prapor tak převzali střídající hráči a po centru P.Těthala byl v poslední akci ke spatření J.Velecký, ale nazadařilo se mu tak jak potřeboval, což stejně vyhodnotili i příšedčí. V 77.minutě to napsledy zkusil domácí Zýbal po dlouhém pasu Šumulikoskiho, ale opět uspěl F.Hladiš a pomalu to začalo vzdávat i slunce a klonilo se níž a níž. Kdoví jestli vidělo poslední gól utkání?  Po zranění se vrátivší M.Hladiš ho nejenom připravil, ale znovu si řekl o větší porci minut. Z levé strany dostal v 80.minutě balon až na P.Těthala a ten si udělal radost pěknou střelou k tyči - 5:1. Ve finále vytáhl další triky F.Hladiš, který dvakrát vychytal Šmatelku v tutovkách a mohlo se začít s porcováním. S několika porcemi uzenin vlétl domácí číšník do kabiny rozhodčích po utkání tak razantně, že jenom včasný zásah delegáta ochránil našeho vedoucího celku od pracovního urázu opařením. Dobrou chuť.
 
neděle 30.září 15,30 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE - TJ SOKOL ŽALKOVICE  4:1 (1:1)
branky: 38. Bumbalík, 49., 75. J.Velecký, 81. V.Velecký - 21. Netopil
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Holboj, P.Hladiš, Roubal, Stojaspal - Kostelník (59.Těthal), Bumbalík, Straňák, M.Hladiš (68.Máčalík) - V.Velecký (84.Bartoš), J.Velecký (87.Ryšávka)
Žalkovice: Svoboda - Navrátil (83.Strnad), Netopil, Urubek (77.Jetelina), Jankola -  P.Horák, Beneš, Pospíšil (67.Drápal), Janečka (66.Čevela) - Neubert, Bartušek
rozhodčí: Smirnov - Dostálek, Toman
žk: Bumbalík - Urubek, Neubert
diváci: 170
rohy: 4:4
střely na branku: 7:3

   Ten příběh se stal 3.června v Žalkovicích, kde jsme rupli 2:4 a zárověň usedli na hrobníkovu lopatu, čekaje, že nás z ní vykotí rovnou o soutěž níž. Skleslá nálada panovala hlavně při odjezdu, kdy jsme se všichni naposledy ohlédli a pesimisté s realisty měli závažné a opodstatněné obavy, že je to naposledy.  Ne tedy, že by se naposledy ohlédli, ale samozřejmě myslíme, že to bylo naposledy, co vidí Žalkovice. Ti lépe naladění tvrdili, že se možná za rok, dva, tři..   vrátíme. Třetí skupina, čítajíc asi jednu osobu, věřila, že se se Žalkovicemi potkáme hned v další sezóně, což se po několika prožitých martýriích stalo skutečností a nebudeme si lhát nebo kecat nesmysly, ale je to také zásluhou dnešního soupeře. Hráči Sokola totiž na jaře máchali kosou tak vydatně, že to odnášel jeden sok za druhým a v závěru také nebohý Fryšták, což nám přišlo k duhu a naše uzdravování mohlo začít. Několik Nivničanů si našlo cestu zpět do našeho oděvu a na naší hře jsou patrné jisté rozdíly oproti jarnímu trápení. Bodů však v naší pokladničce není tolik kolik bysme (dejte pokoj s "bychom") chtěli a pro dalších pár (lépe tři) by se v ní jistě místo našlo. Náš protivník nás však udolal čtyřikrát v řadě a i proto se čekalo otevřené utkání bez jasného favorita. Kluci od Hulína jarní formu probendili v létě u moře, ale i tak je osm nastřádaných bodů pořád solidních a jediným hmatatelným problémem je jediný vstřelený gól na hřišti soupeře. Žalkovickým citelně dlouhodobě schází kanonýr Z.Horák a v sestavě nebyl ani R.Němec. My doufali, že se s koncovkou budou potýkat i u nás, přestože jsme asi byli ideálním soupeřem na nápravu, protože se za poslední dvě kola za naším brankářem houpala záclona devětkrát. Na zlepšení se v týdnu svátek nesvátek usilovně pracovalo a všeho se poctivě zúčastnil i V.Velecký, který kvůli tomu přerušil i volební kampaň do našeho zastupitelstva. Na tento zatím tenký led se nám příliš pouštět nechce, ale fakt je, že za poslení tři léta se v našem areálu investovalo více, než za předchozích devětapadesát. Důkazem také může být, že si v něm v létě podávalo ruku jedno ligové mužstvo za druhým a vyvrcholením bude mezistátní utkání dorostenců mezi Českem a Slovenskem. Jelikož tento bonbónek budeme cucat až 9.října tak se k němu vrátíme před příštím výjezdem do Bojkovic.
   Na první rádoby fotbalové akce se dlouho nečekalo, ale o ohrožení branky šlo jenom v náznacích. Nejprve se ve třetí minutě ostýchal vlítnout do naší komfortní zóny Navrátil a zřejmě proto zvolil z boku polostřelu polocentr a jenom rozpoutal debatu jestli tento balon považovat za střelu či nikoliv. Po minutové debatě bylo rozhodnuto o první střelecké čárce v kolonce hostí. Sotva byla zaznamenána tak se naši hroťáci domluvili na první spolupráci, ale po centru J.Veleckého jeho jmenovec V.Velecký ničeho nedosáhl, neboť beci hostí mu na malém obdélníku balon zablokovali. Úplně stejná divadelní hra se hrála v 9.minutě na druhé straně. Střílel Bartušek a bloky stavěl P.Stojaspal. Další poznámky příliš kladné nejsou. Kolem patnácté minuty naše zápisky hovoří o tom, že všechny odražené míče sesbírali hosté a povětšinou se hrálo na naší polovině. Nebylo divu, že o pohledné akci se nám mohlo leda tak zdát. Snad jenom v 19.minutě zvedl prokřehlé diváky R.Straňák, ale branku minul a mohlo se znovu do sedící polohy. Domácí poté nadále tápali a hosté toho bezezbytku využili. Ve 21.minutě si to středem hřiště k objektu zájmu štrádoval Beneš s kapitánem Netopilem a po přihrávce prvního ten druhý  ze čtrnácti metrů přeloboval našeho brankáře - 0:1. Až do 24.minuty jsme čekali na první zásah do oblasti branky hostí a pomoct nám k tomu musela standardní situace. Ta se chystala po faulu na Z.Kostelníka z dvaadvaceti metrů a tradičním exekutorem byl R.Straňák. Nekopl ji vůbec špatně, ale pěkný mrštný zákrok předvedl Svoboda a míč flágl na roh. Ve 26.minutě si už plival do rukavic náš brankář, ale na střelu Urubka z voleje by nedosáhl ani ze štaflí. Tak  vysoko totiž letěla. Ve 30.minutě jsme se pomaličku museli začít osmělovat, ale do standardního výkonu jsme měli velice daleko. Přesto jsme oslavili první fotbalovější akci naší party. Šanci vynalezli J.Velecký s D.Bumbalíkem, ale koncovka R.Straňáka měla opačnou faleš než bylo potřeba. Ve 34.minutě žhavili cvičky od Batě hosté, když to po úniku P.Horáka zkoušel Neubert. Ani on po branku nedostřelil a kopačák odvrátil na roh náš stoper J.Roubal. To už si oprávněně naši fanoušci mysleli, že by bylo nanejvýš vhodné něco spatřit i v našem podání a dočkali se ještě do poločasu. Napřed dobýval hostující hradby Z.Kostelník, ale náruč brankáře neprostřelil a prvním golmanem v historii, kterému prošel míč skrz hruď se Svoboda nestal. A teď se budete divit, ale navzdory špatnému výkonu jsme do poločasu stačili vyrovnat, ale o tom zda zaslouženě polemizovat nehodláme.  Raději povíme jak se tato nečekaná událost seběhla. Ve 38.minutě zahrával z půlící čáry standardní situaci P.Stojaspal na R.Straňáka, který se ze sevření hostů poblíž rohového praporku vymanil a nabídl míč na D.Bumbalíka, jenž už nehledal nikoho a z úhlu poslal střemhlav míč mezi tyč a brankáře - 1:1. Tím jsme mohli poločas uzavřít a teprve při odchodu do kabin nás čekalo překvapení, jelikož jsme si všimli, že mezi učinkujícími byli i někteří Nivničané, o kterých jsme dosud nevěděli zda nastoupili. Diváctvo i přes vyrovnání brblalo  v řadě u klobás a to ještě nevěděli, že v kabině hřímá trenér a nalévá se soda. A byli i takoví co pozřeli tvrdou čočku. Vše mělo smysl a lidé pochybujíc o zdárném výsledku nestačili po odpočinku valit bulvy. V našich dresech ne jakoby, ale opravdu nastoupilo jiných jedenáct mužů a ti společně pohnuli kormidlem ku prospěchu našich záležitostí. Nivničané létali po hřišti jak podzimní draci a třískali na vrata soupeřovy obrany co chvílu. Brzký vedoucí gól byl příjemným bonusem. Balon roztřepal síť v Žalkovické brance už ve 49.minutě po dlouhém odkopu F.Hladiše od naší branky. Do dráhy míče se zamontoval i V.Velecký a právě jemu bude přičtena asistence, když hlavou prodloužil míč na J.Veleckého. Toho zachytávat v náběhu není snadné a oba stopeři soupeře už to ví. Oba J.Velecký obelstil a svou  silnější levou nohou ze dvanácti metrů do protipohybu brankáře otočil stav v náš prospěch - 2:1. S nastalou situací se chtěl po svém vyrovnat rychlonohý hráč v modrém dresu soupeře Bartušek a po otočce v našem vápně jsme balon tlačili mimo div nám guma v trenkách nepraskla. To byla 59.minuta a byla to předposlední kapitola psaná před naší brankou. Fotbalovým zápisníkem i nadále listovali živou vodou polití Nivničané. V 61.minutě poslal proběhnout se R.Straňáka J.Velecký a po centru prvně jmenovaného svedli souboj na malém vápně hned tři naši hráči a jistě vás správně napadlo, že si spíše překáželi. Máte samozřejmě pravdu a pro pořádek uvedeme, že v nedobré poloze zakončoval J.Velecký a za ním dřímali na čekané M.Hladiš a D.Bumbalík. Na hostech se už plně projevovala únava z cestování a po dlouhém autu M.Hladiše to byli opět oni, kdo byl přistižen v klidovém režimu. J.Veleckého obránci s nasazením všech pomůcek k bráně nepustili, ale tento po gólech nadále hladový fotbalista se po následném rohu mohl dočkat, ale nesměl by ze tří kroků trefit obláčky. V 68.minutě jsme naposledy přistihli drzé hostující veverky v našem vápně. Po standardní situaci Drápala se jich tam vynořilo tolik, že bylo nutno vyhlásit stav ohrožení. K našemu štěstí si míč cestu do branky nenašel a těsně před ní byl poslán do Prčic. Tím veškeré nebezpečí na naší polovině skončilo. Míč byl zaslán na druhou stranu a už tam zůstal až do konce. V 69.minutě o něj projevil enormní zájem J.Velecký po centru R.Straňáka, ale o hlavu menší Navrátil  právě o tu hlavu našeho hromotluka přehlavičkoval. Jednobrankové vedení se nezdálo dostatečné a klidu nám bylo dodáno až po povedených standardkách v závěrečné patnáctiminutovce. V 75.minutě si k jedné takové postavil balon na drneček R.Straňák a jeho bochánek uklidil do branky zblízka nohou J.Velecký - 3:1. Zdálo se rozhodnuto a také bylo. Nivničané hýřili pohybem, aktivitou a vším možným co jsme v prvním poločase postrádali. Jedinou nenaplněnou tužbou byl vstup J.Veleckého do síně slávy za vstřelený hattrick, ale to vem čert. Přesto se jeden "hattrick" urodil, budeme-li za něj považovat třetí gólovou asistenci R.Straňáka. Byla to běžná fotbalová akce jakých bývá každé utkání pěkných pár, ale kolik přinesla radosti. R.Straňák zahrál rohový kop přímo na palici V.Veleckého a ten trkl do míče jako muflon - 4:1. Závěrečných pár minut bylo odehráno opravdu jenom z důvodu naplnění regulí. Obě mužstva přesně věděla, že jsou body rozděleny a na hřišti zavládl klid zcela prostý faulů a jiných výstřelků. Důležité tři body zůstaly u nás, přestože by o poločase tip na tříbrankové vítězství  zněl jako pěkně velká hovadina. Hrálo se však klasické utkání dvou rozdílných poločasů a naši svou převahu v tom druhém dokázali podpořit i góly.
 
sobota 6.října 15,00 - mistrovské utkání muži
SK SV BOJKOVICE - TJ NIVNICE 3:2 (2:0)
branky:
21. Gago, 28. Varga, 66. Pastorek - 69. J.Velecký, 73. Máčalík
sestavy:
Bojkovice:
Urbánek - Kalina, Jančařík, Holík, Křižka - Dolina, Vacula (81.Kříž), Slavíček (58.Gorčík), Pastorek (76.Martinec) - Gago (23.Miča), Varga (92.Spáčil)
Nivnice: F.Hladiš - Holboj, P.Hladiš, Roubal, Stojaspal - Kostelník (61.Máčalík), Bumbalík, Straňák, M.Hladiš (85.Ryšávka) - J.Velecký, V.Velecký
rozhodčí: Mitáček - Korch, Ruman   del. Palacký
žk: Kalina, Křižka, Dolina, Miča - Straňák
diváci: 150
střely na branku: 8:5
rohy: 6:3

   V tomto končícím týdnu se opět pokusilo několik událostí zahýbat Českem. Jako první to byla mamba zelená a tu jsme obejít (ani objevit) opravdu nemohli, protože má krásné zelenožluté zbarvení v němž jsme poznali naše nové krásné dresy. A když se objevila v keříku živá (už chybělo jenom ji najít na hřišti) byla naše radost dvojnásobná. Od mamby se odplazme pryč, ale u zelené můžeme zůstat. Zrovna takový odstín měly obličeje našich fotbalistů po celé pondělí a jedna paní povídala, že za tím stojí nedělní porušení životosprávy po výhře se Žalkovicemi. Nevěříme, ale pomalu se posouváme k fotbalu a s ním, ač se to nezdá jsou u nás spojené i volby. Že máme v sestavě také jednoho kandidáta jsme nahryzli minule. Naším hlavním trumfem však je současný starosta, člen našeho fotbalového výboru a předseda Tělovýchovné jednoty ing. M.Vykydal (pozn. - teď už víme, že vyhrál drtivým rozdílem a k tomuto úspěchu blahopřejeme). Dnes nás proto budou zajímat výsledky dva. A tím jsme u fotbalu definitivně. Bývá na tomto místě nepsaným pravidlem, že se alespoň okrajově zmíníme o posledním vzájemném utkání či bilancí s naším soupeřem. Rádi bychom se tomu věnovali i nadále, ale nikde v brožuře není k nalezení příslušné jarní utkání v Bojkovicích. Zbývá prolistovat a pročíst pár vytržených listů .... no ne. Tady to je! 9:1!? Tak popořadě. Bylo to dvacáté kolo soutěže a malou spojitost jsme objevili. Po tomto výprasku jsme měli jedenáct bodů a totožný počet máme i nyní. Snad na ten dvanáctý nebudeme čekat dalších dvanáct kol. A včíl ještě po očku nahlédneme na tehdejší sestavu. Čtyři hráči z ní (J.Mahdalík, J.Michalec, T.Kašpárek a D.Sagula) už bojují v nižších soutěžích o svůj kousek přízně a slávy, další (F.Ryšávka) byl mezi náhradníky a S.Josefík je kvůli dovolené zcela mimo. Do základní jedenáctky tak muselo šest jiných a to už je jiná pohádka a jiná Nivnice. Trenér nám nahlásil stejnou sestavu jako minule a úvod máme za sebou. Nemáme. V úterý  se u nás kope dorostenecký mezistátní zápas my pár řádků slíbili. Tak předně, po přečtení smlouvy z FAČRu jsme si pomysleli, že to máme přiděleno za trest. Vlajku UEFA ušijeme, anglicky mluvícího hlasatel(ku)e seženeme, snad i lékaře, VIP prostory postavíme, sekanou na raut upečeme, reklamy přitlučeme, třicetpět kil ledu namrazíme, ale nominaci hráčů už si udělejte sami. No a když už je vstup volný (dodatečná oprava - vstup 30 kč) tak byste každý mohli přinést alespoň tu kostku ledu. Co kdyby z pondělí na úterý nemrzlo?
   Tak jsme se šťastně vrátili s nešťastným výsledkem. A ten asi ani nemohl být jiný, protože první poločas byl v našem podání zoufalý a honit výsledek v samém závěru utkání nebývá mnohdy k užitku. Nebylo ani dnes, ale pojďme od začátku. Naše chlapce pravděpodobně něco trápilo, jelikož v úvodu působili utrápeně, bojácně a hledat třetí výstižné slovo netřeba. Hned ve 4.minutě se obsadili do role pozorovatelů a objektem jejich zájmu byl nestárnoucí Vacula, který opět trenéra Příkazského přesvědčil o své nepostradatelnosti. Zmíněný fotbalista střílel z pětadvaceti metrů z voleje nad. Stejný hráč se o něco lepšího pokusil i v 7.minutě, ale vyvstal stejný problém jako minule. Tentokrát jsme střelu domácím nezapočítali, neboť bylo prokázano, že dotyčný centroval. První desetiminutovku jsme  pro naše potřeby uzavřeli poznámkou, že nejsme nikde a na první vzájemnou přihrávku mezi našimi hráči teprve čekáme.  Ve 12.minutě se na vápně domácích přece jenom zablýsklo a my doufali, že na lepší časy. Ne snad, že bychom si přihráli, to nikoliv, ale míč po nepříliš povedeném centru propadl za stopery a za nimi číhal M.Hladiš. Tomu však dvakrát tak veliký brankář Urbánek naděje ukradl. Plně to však vystihlo dění na hřišti. Naše ustrašená kuřata se bála něco fotbalového vymyslet a z domácí lišky měla strach jako čert z kříže. Domácí nás chtěli uštknout co nejdříve a tak utahovali smyčku co to šlo. V 17.minutě centroval Pastorek na nedoléčeného Gaga a ten si zatím mířidla šteloval a hlavou minul. V 18.minutě byl pořádný zmatek před brankou domácích a na to jsme doplatili my. Centrovaný míč M.Holboje na zadní tyč našel hned tři naše nepokryté fotbalisty, ale ti svedli souboj mezi sebou a vítěze nenašli. Čistě mezi námi, V.Velecký uzmul míč lépe postavenému J.Veleckému, ale nikomu to neříkejte. Ve 21. minutě jsme dostali první sérum a to z levé strany domácích. Po spolupráci Pastorka s Dolinou měl sice na bačkůrkách míč M.Holboj, ale odvrátit ho dokázal toliko na Gaga a ten z malého vápna prostřelil vše, načež  si stihl obnovit zranění a  mohl si jít odpíchnout odchod - 1:0. Prostor před naší brankou soupeře nadále lákal k prozkoumávání a ve 28.minutě ne nadarmo. Není utkání s Bojkovicemi, kdy by nám domácí nedali branku po rohu Vaculy a hlavičce Vargy. Nemyslete si, že dnes tomu bylo jinak - 2:0. Za minutu dostal pozvánku do vápna domácí Viktorky V.Velecký a díky své drzosti uspěl i s kličkou, ale jeho gólovou střelu nepustil na branku Křižka. Ve 36.minutě jsme přežili bez následků přihrávku Slavíčka na Vaculu a hlavně následnou hlavičku Doliny, ale našemu uzdravení nic nenasvědčovalo. Vysvobozením se mohla stát poločasová přestávka, ale ještě k ní pár minut scházelo. Ve 40.minutě už to vypadalo, že si poprvé přihrajeme i na půlce Bojkovic, ale nedošlo k tomu. J.Velecký zatáhl po levé straně balon až do vápna, ale k míči nahrávanému pod sebe chyběl Z.Kostelníkovi krok. První střelu Nivničanů na branku už mnozí nespatřili, jelikož je zastihla odcházejíc do lokálů. Došlo k ní totiž pár sekund před přestávkou. Po přihrávce D.Bumbalíka ji z velkého obdélníku obstaral R.Straňák k levé tyči, ale Urbánek míč pokryl a tak tato naše akce zůstala rozečtená. Pokud jsme na sebe chtěli něčím kladným upozornit a to asi chtěli tak nám k tomu zbyl jenom druhý poločas. Hendikep dvou branek při předváděné hře nenasvědčoval žádnému zmrtvýchvstání, ale alespoň pokus by si naši fanoušci zasloužili. A opravdu do druhé pětačtyřicetiminutovky nastoupili daleko aktivnější Nivničané a na trávniku zlepšili vše. Během prvních plus mínus dvanácti minut předvedli několik rozmanitých fotbalových akcí, které však měli společného jmenovatele a tím byla nepřenost v koncovce či finální nahrávce. Zmíníme proto jenom přímý kop R.Straňáka ze třiceti metrů, který polapil připravený Urbánek. Jeho spoluhráči mohli trestat v 57.minutě, ale dojeli také na nepřesnou koncovku. Slavíček střílel z osmnácti metrů z voleje o metr vedle pravé tyče. V 59.minutě odpíslal rozhodčí ruku našeho obránce M.Holboje a domácí měli k dispozici "zkrácený roh", který zahrál Vacula do náruče našeho brankáře a z nebezpečné situace jsme vybruslili v klidu. V 64.minutě našel opuštěného J.Máčalíka M.Hladiš, ale náš krajní záložník se ocitnul ve slepé uličce, přestože k domácí brance vedla krásná dálnice. Daleko úspěšnější byli domácí a to v 66.minutě. Po naší standardní situaci jsme předvedli hlemýždí (tu je a bude dnes zvířat) návrat na své pozice a ačkoliv se zdálo, že domácí nejvhodnější čas k výpadu prohospodařili opak byl pravdou. Středem šel od Vargy míč na pravou stranu, kde cosi uteklo a po pátem dotazu nám bylo řečeno, že to byl fotbalista a po dalších třech, že prý Dolina. Každopádně jeho centr prošel až na samotného Pastorka a bylo, zdálo se, vymalováno - 3:0. Asi dvě nebo tři minuty. Gólovou aplikaci totiž předvedli i naši a to v 69.minutě. Na přihrávku D.Bumbalíka si naběhl stoper P.Hladiš a proniknuvše mezi dvěma obránci zakončil akci střelou k tyči, kterou brankář Urbánek vyrazil k J.Veleckému, pro něhož nebyl s dorážkou problém - 3:1. Nivničané samozřejmě ožili. V 70.minutě zakončil standardku R.Straňáka J.Máčalík kšticí nad a naši svůj projev výrazně zatraktivnili. V 73.minutě posunul míč nově zvolený zastupitel Nivnice V.Velecký balon do běhu na R.Straňáka, jehož rychlost byla nad síly domácích a za svoji zpětnou nahrávku od lajny by si měl nechat štědře zaplatit. Byla totiž gólová, když míč dotlačil do sítě J.Máčalík - 3:2. Utkání tak dostalo během pár minut nové dimenze a my byli znovu ve hře. Míč však měli domácí a další dvě akce byly v jejich režii. V 75.minutě si ustlal na podlaze J.Roubal, ale jeho stoperský kolega P.Hladiš chybu napravil a míč z brankové čáry odkopl na koupaliště, kde už se naštěstí od léta rochnili jenom tučňáci. V 78.minutě háčkovali na naší polovině Vacula s Dolinou a po hlavičce nad se za tento orgán držel Varga. V 81.minutě nám k vyrovnání mnoho nescházelo, leč nedošlo k němu. M.Hladiš vyrval z domácího hnízda míč a po jeho centru vyskočil J.Máčalík jako klokan Skippy v legendárním seriálu, ale míč kloudně neumístil a šel nad horní tyčku. Možné příčiny? J.Máčalík neměří dva metry a deset centimetrů a druhá varianta je ta, že centr měl jít o dvacet centimetrů níž. Domácí už na pilu netlačili a mezi jejich polehávání se vklínily dvě kouzelnická čísla rozhodčích. Nejprve podběhl balon obránce domácích a ve snaze snížit následky upadl pod  nohy unikajícího J.Máčalíka. Asistent viděl faul našeho hráče a na naši rozvíjecí se šanci nebyl evidentně zvědavý. Dobrá.. A v 88.minutě nastala situace, kterou kdo neviděl tak jí neuvěří. Do rozhodčího, vytahujícího žlutou kartu pro domácího Kalinu, vletěl domácí kapitán Varga s takovou razancí, až se milá žlutá ocitla na zemi a nemít sudí sto kilo tak tam byl také. Rozhodnutí? Alibisticky žádné. Na pozápasový dotaz nám bylo odpovězeno rozhodčím, že mu upadla karta samovolně. Je to možné. Z hor foukalo po celé utkání. Pro nás bylo horší, že tahanice u lajny trvala čtyři minuty a nám tento čas scházel k něčemu rozumějšímu než k handrkování. Přesto jsme naposledy v devadesáté minutce nakopli pohybové ústrojí ke zteči, ale centr J.Veleckého nezastihl jmenovce Vlastika v ideální pozici a balon letěl nad břevno a my do Nivnice. Věčná škoda, že jsme více než poločas prochrápali. S domácími se šlo o body porvat mnohem důstojněji a srdnatěji, než jsme zvládli.
 
sobota 13.října 15,00 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE - TJ SOKOL ÚJEZDEC/TĚŠOV 3:1 (2:1)
branky: 6., 16. Těthal, 60. J.Velecký - 34. Kobzinek
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Holboj, P.Hladiš, Roubal (70. Kostelník), Stojaspal - Těthal (57. Máčalík), Bumbalík, V.Velecký, Josefík  (78. M.Hladiš) - J.Velecký (89. Borýsek), Straňák
Újezdec: Pochylý - Šmíd, Liška, Kobzinek, Gazdík (77. Kročil) - Jančář (46. F.Lekeš), Konečný, Červinka, J.Lekeš - Indra, Smejkal (80. Moravanský)
rozhodčí: Jílková - Kubíček, Toman  del. Vlčnovský
žk: 0 - Indra, Konečný, Šmíd, J.Lekeš
diváci: 252
rohy: 4:6
střely na branku: 7:4

   Je sobota krátce před výkopem očekávaného derby a my se stále ne a ne pohnout z místa s naším úvodníčkem. Jako první nás napadá, že tak náročný týden jako tento jsme dlouho nezažili a asi jen tak druhý podobný nepříjde. Na podzim roku 2016 se u nás v areálu poprvé koplo do země a za rovné dva roky jsme v úterý přivítali reprezentační utkání, byť dorostenecké! Sice jsme minule lamentovali nad všemi možnými požadavky, ale dnes už můžeme s klidem povědět, že vše dopadlo na jedničku. Organizace i samotné utkání proběhlo bez závad a už včíl se mluví o dalším utkání u nás, kdy by měly přijet reprezentační výběry patnáctiletých. Možná si i na toto utkání najdou cestu skauti Juventusu, Arsenalu, Brugg, Manchesteru nebo Valencie jako tomu bylo v tomto týdnu. Možná znovu potkáme osobnosti naší fotbalové historie podobné těm, se kterými jsme mohli mluvit v naší klubovně. S L.Mikloškem o situaci ve Slovácku, R.Bejblem o Euru 1996, J.Stejskalem o jeho kandidatuře na starostu a D.Lafata nám dokonce věnoval čas na rozhovor pro naše stránky, který zveřejníme asi v úvodu příštího týdne. A stejná persona nám při rozloučení popřála úspěšnou sobotu a už jsme tam, kde potřebujeme. Můžeme proto obrátit list a začít mluvit o našem soupeři, který je sice papírovým nováčkem, ale v A třídě má odkopáno hromadu sezón (na jaře 2017 sestoupil na náš úkor). Ale co o něm říct? Vždyť nic nevíme. Leda tak to, že postupoval ze čtvrtého místa a soutěž hraje, a to trošku přeženeme, se školkou obklopenou kolem matadora a kapitána Mirka Kobzinka, jehož jsme kdysi lákali k nám. To ale bylo v pravěku, kdy jsme se ještě toulali ve fotbalovém pralese. Další, ač nepříliš vhodnou poznámkou může být inkasovaná desítka v Újezdci na jaře 2015, po které jsme si dlouho lízali rány (poslední mistráky jsme s Újezdcem hráli v sezóně 16/17 - doma 6:3 a venku 1:3). Tehdy nám šest (!) banánů naservíroval nějaký Jirka Velecký. Že by to byl současný útočník Nivnice? Samozřejmě, že je to on. Kdo by si to tehdy pomyslel, že? A v dnešních nominacích najdeme i jiné přeběhlíky. Epizodu v dresu soupeře má za sebou i  Z.Kostelník a posledním fotbalistou, jenž dal soupeři sbohem a přešel k nám je P.Těthal. Ze současného Sokola okusil opačnou stranu barikády brankář J.Pochylý a kdysi dávno i komár P.Bachůrek (ten ovšem dochází sporadicky). Výsledky našeho soupeře jsou jako den a noc a předvídat ten dnešní bylo velmi ošidné. Mezi zdařilé utkání Újezdce lze zařadit výhru na penalty v Bojkovicích a také domácí úspěchy s Fatrou Napajedla či proti Buchlovicím. Opačným příkladem jsou vysoké domácí ztráty s Koryčany (1:4), Ořechovem (1:3), Kunovicemi (2:5) a také debakl v Žalkovicích (1:6). Z výčtu je patrné, že problémy přetrvávají v defenzívě, čehož je důkazem nejvíce inkasovaných gólů (29). Nivničanům se zatím lépe daří doma a po porážce v Bojkovicích to chtěli potvrdit. Do signálů už se na tréninku zapojili i navrátilci P.Těthal a S.Josefík a celkově bylo možné vypozorovat, že se blíží nevšední utkání.
   Na první události utkání se dnes věru dlouho čekat nemuselo. Prvních pár přihrávek na naší polovině jsme zapsali u hostů, ale hned po pěti minutách přišel dlouhý míč do jejich vápna, který obránci s jistými obtížemi vrátili za velký obdélník k již vzpomínanému P.Těthalovi a ten s mírnou tečí otevřel skóre - 1:0. Nivničanům se tak splnilo dílčí přání v podobě rychlé branky a jistého uklidnění, jehož se nám v minulých zápasech nedostávalo a nadále z toho hodlali těžit a žít.  Proto naše aktivita neustávala a v 7.minutě se do další příležitosti drali opět. Na levé straně uplatnil svoje přednosti R.Straňák, ale u jeho nabídky J.Veleckému byl dříve Gazdík a míč uklidil do spižírny. V 15.minutě se ke standardní situaci dostali hosté a byl to Šmíd, jemuž jsme přiznali první pokus mezi naše tyče. Brankář F.Hladiš nadzvedl balon nad branku a série standardek hostí pokračovala. Jenže jenom na chvíli. Naši levou stranu jsme vyhodnotili jako průchodčí té pravé a J.Velecký toho využil v 16.minutě k přetaženému centru na osamoceného P.Těthala a ten se z rohu malého vápna trefil podruhé - 2:0. Lepší vstup do utkání nebyl k promítání ani ve snu a dva šťavnaté fotbalové ždibky byly velmi chutné. Dařily se křídelní průniky R.Straňáka a po dalším takovém byl na vápně u míče V.Velecký, ale koho ještě kdesi hledal jsme se po utkání zapoměli zeptat. Ve 25.minutě jsme poprvé a naposledy zvedli obočí nad výrokem jinak přesné rozhodčí. Nám se zdálo, že předčasně odpískala na polovině ruku hostí a samostatný brejk J.Veleckého tak utla v zárodku. Už se stalo a hra plynula dál. Hosté z Újezdce-Těšova ani zdaleka nerezignovali a sem tam pobývali v lokalitě před naší brankou, kde zlobili především ze standardek, kterých si na náš vkus vytvářeli až příliš mnoho a některé byly nad rámec chápání. V 31.mnutě to byl například zbytečný roh, před kterým jsme s míčem nakládali tak nevhodně až jsme byli rádi, že skončil alespoň za brankou. Po tomto rohovém kopu střílel Kobzinek a nezablokovat cestu míči V.Veleckým tak nevíme, kde by tak asi skončil. Také ve 35.minutě jsme zděšeně sledovali hlavičku P.Stojaspala mimo branku. Zděšeně proto, že ta branka byla vlastní. Pochopitelně z toho rezultoval roh zahrávaný Červinkou a po něm o jeden kopačák svedlo souboj pět párů noh. Vyhrála jedna z Kobzinkových - 2:1. Pokud bylo naším záměrem si utkání ztížit tak záměr vyšel dokonale. Kdo by si myslel, že hosté po této brance ožijí byl vedle. I přes několik nepřesností byl závěr poločasu v naší režii, ale například ve 42.minutě jsme nedotáhli nádherný fotbalový kus do konce. Mladé pušky v naší sestavě D.Bumbalík a R.Straňák navázaly spolupráci a připravily balon pro S.Josefíka až před nehlídanou zadní tyčku, ale náš krajní záložník branku ze dvou metrů překopl a stav neaktualizoval. Aktualizovat budeme muset kartonovou krabici na míče v kabině. Trenéra R.Leitnera inkasovaný gól ze standardky o přestávce natolik rozvášnil, že nebohá krychle dostala tvar koule. Jinak se nic zvláštního nestalo. Do druhého poločasu hosté poslali do hry mladého útočníka F.Lekeše a byl to on, kdo jako první hledal řešení jak s míčem do sítě. Ve 48.minutě zasekl míč do protisměru a po zdánlivě lehkém míči brankáři do koše jsme odvrátili zrak. A to předčasně, neboť následný šum nás vrátil do reality. Míč našemu brankáři propadl pod tělem, ale včas ho uchmatl podruhé a definitivně. Toto varování jsme přijali za své a dalších událostí před naší brankou na dlouhou dobu ubylo. V 56.minutě střílel razantně ze standardky R.Straňák a ač zná i vhodnější místa k zahrávání tak po jeho střele bylo potřeba zatleskat, byť šla o kousíček nad. V 58.minutě se za obranou hostí nachomýtl střídající J.Máčalík a jeho lob tlačilo mnoho očí do branky, ale nepodařilo se a pomalý míč dostihlo na brankové čáře hned několik vrátivších se hostů. Pokud čekáte nějakou zmínku o kvalitě představení tak vás o ni neochudíme. Nehrálo se kdoví jak pěkné utkání a spíše se bojovalo o každý náznak šance. Naši měli zejména ve druhém poločase častěji míč pod kontrolou, ale i oni už mají v této sezóně za sebou lepší vystoupení. V 61.minutě jsme vstřelili gól, který výše napsané věty potvrdí. P.Stojaspal na půlící čáře odvracel míč od kopaček soupeře zpět na periferii hostí a nakonec se z toho povedla původně vůbec nezamýšlená finální nahrávka na J.Veleckého. Ten dovede mnohdy vstřelit gól i z ničeho a to byl i tento případ. Mnoho dotyků s míčem nepotřeboval a koníkem ho od zemi z dvanácti metrů poslal do branky hostí - 3:1. Zajímavé je, že i třetí naši branku vsítil bývalý hráč Újezdce, ale tak už to chodí. Co na to hosté? Ti se k ohrožení naší konstrukce  propracovali v 64.minutě po vzájemné spolupráci Jana a Filipa Lekeše, ale před dotírajícím Smejkalem sebral míč do náruče golman F.Hladiš. Přenesení hry před druhou branku netrvalo ani šedesát vteřin a po nahrávce J.Veleckého měl na noze hlubokou myšlenku J.Máčalík, ale provedení zůstalo o decimetr plytké. Co se vlastně stalo? Jenda zkoušel z voleje přehodit vyběhnuvšího brankáře Pochylého a ač se mu to pěkně povedlo tak jádro problému spočínalo v netrefení branky. V 70.minutě jsme po pádu J.Roubala sháněli kněze, protože to vypadalo na poslední okamžiky života našeho stopera, ale s radostí oznamujeme, že se živ a zdráv zůčastnil pozápasového veselí. Teď sepíšeme vše podstatné, co se událo od této politováníhodné události až do nějaké pětaosmdesáté minuty. Zhola nic. Tak a tím máme za sebou všechny zaznamenání hodné situace a můžeme se vrhnout na poslední pětiminutovku, kterážto nabídla víc, než  předchozích patnáct minut dohromady. Nejdříve jsme vyslechli první sprosté slovo utkání z břitkého jazyka J.Lekeše, jenž bylo oceněno žlutou kartou od rozhodčí Jílkové a za minutu už se hosté rehabilitovali fotbalovou podívanou, kterou zakončil Červinka prudkou, ovšem hodně nepovedenou střelou vedle. Pokud zmiňujeme i tento rádoby střelecký pokus tak asi tušíte, že si toho hosté v Nivnici moc nevypracovali a žádnou vyloženou šanci nenabídli. S blížícím se závěrem už o vítězi utkání  nepochybovali ani příznivci hostí a i přes nedostatek času i oni viděli ještě pár pěkných věcí z dílny Nivničanů. Zmínit musíme přímý kop R.Straňáka z dvaadvaceti metrů a asi nejpovedenější brankářský zákrok dne, jenž následně vystrojil divákům Pochylý. V samém závěru nastartoval svižnou křídelní akci R.Straňák a když už obešel všechny tak vyzval ke skórování před branku naběhnuvšího V.Borýska. Ten na míč nedošáhl žádnou končetinou a ani psí oči na brankáře nestačily. Na dělbu bodů už tento pohledný výpad neměl žádný vliv a my můžeme přepočítat získané body. Po dnešním zaslouženém vítězství jsme zisk o tři navýšili, ale k ulehnutí a zimnímu spánku ještě tři utkání schází a věříme, že součet bude po podzimu jiný.
 
neděle 21.října 15,00 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE - TJ NEDACHLEBICE 5:0 (2:0)
branky:
19., 55., 75. J.Velecký, 23. V.Velecký, 49. Kostelník
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Holboj, V.Velecký, P.Hladiš, Stojaspal - Těthal (65.M.Hladiš), Bumbalík, Straňák, Máčalík (79.Bartoš)- J.Velecký, Kostelník (69.Ryšávka)
Nedachlebice: Mačuda - Lapčík, Pisklák, Hubáček (44.Vlček), Hána - Kadlčák, Šuranský, Brzica, Klvaňa - Kováč (84.Kuběna), Kafka
rozhodčí: Macháč - Gargulák, Nohavica
žk: Bumbalík - Hána, Kafka, Lapčík
diváci: 150
střely na branku: 9:3
rohy: 6:
4

  Až na o parník odskočivší Kvasice je soutěž po deseti odehraných utkáních tak vyrovnaná až to není pěkné. To je zřejmě důvod toho, že jindy poklidné stojaté podzimní vody jsou minulostí a o každý uhraný bod se bojuje o to urputněji. A nebojme se toho a napišme, že už to překročilo i únosnou mez. Sem tam se něco semele ve čtvrté cenové skupině neboli ve fotbalovém pralese, ale aby se nedohrálo utkání A třídy, to už se musí opravdu něco dít. A dělo se minulý týden právě u našeho dnešního soupeře v Nedachlebicích. Spolu s podzimním listím tam totiž cosi (kdosi) sfouklo na trávu i asistenta rozhodčího. Není našim úkolem nebo dokonce cílem hledat pravdu, což z povzdálí ani nejde. Nivnický zpravodaj, který sleduje naše budoucí soupeře nám na přímý dotaz odpověděl, že by dění po třetím gólu domácích přirovnal k náletu vos na bonpari. Nezbylo nám, než otevřít encyklopedii hmyzu, kterou nedáme z ruk a vyhledat v řádu blanokřídlých. Za chvíli bylo jasno. Posuďte sami. Vosí jed může vést až k šoku nebo dokonce smrti. Naštěští se stalo spíše to první, čehož důkazem je další další delegace dotyčného sudího a my se oprávněně domníváme, mrtvého rozhodčího delegovat nelze. Co však lze, a my v to doufali, je obsadit další utkání Nedachlebic rozhodčími z Bojkovic. Pod tuto absurdní situaci svaz štempl nadal a místo toho dostal nápad a na středeční jednání pozval radu Vacátka, protože na hříšné lidi platí právě on. Toto téma do té doby můžeme opustit, ale než začne utkání zbývá ještě pár minut a my si dovolíme, byť už z křížkem po funuse, poradit dnes už bývalému reprezentačnámu trenérovi Slovenska. Čili jako "problémy" se životosprávou jsou všude. Že? Tak o tom žádná. U nás se řešení našlo už kdysi dávno. Je prosté. Vedení týmu, trenéra nevyjímaje, vyráží do ulic s fotbalisty. Mimo jiné odpadá pozorování návratu z hotelového okna a také ti, co si zdřímnou v putyce ušetří za nocležné v hotelu. Tím jsme omáčku uvařili a honem k dnešnímu utkání. Na rozcvičce jsme nenašli zraněného S.Josefíka a nemocné V.Borýska a J.Roubala, kteří mají tu smůlu, že je tím pádem dnes za nic nepochválíme. Doufáme, že jiný případ bude R.Straňák. Ten nastoupil slavnostně oděn ke svému stému utkání za Nivnici.
   V jedné fotbalové příručce se píše, že se dvakrát po sobě doma nevyhrává a protože čteme, tak jsme si toho byli vědomí. Řeči se však mluví a naši hráči toho nedbaje vstoupili do utkání líp. Můžeme sice napsat pravdu a uvést, že už ve 4.minutě byl Šuranský prvním střelcem na branku. Pravdou však zůstane, že se jednalo o míč směřující doprostřed a tyto jednohubky snídá náš brankář F.Hladiš den co den. Mezi tuto střelu a tu další, o kteréžto se zmíníme se vklínily dva rohy našich, ale ty nevedly vůbec nikam. A tak můžeme k té druhé střele hostí. Na pravé straně plochy ji připravil pro Kováče Kadlčák, ovšem také tady nemohlo být o změně stavu ani zmínky. Nebezpečná věc se potom semlela na opačné straně hřiště před brankou (no spíše za ní) Nedachlebic. Věci neznalá paní za brankou hostí uspávala dítě v kočárku a zrovna v té chvíli si náš oslavenec R.Straňák usmyslel, že ohrozí branku hostí. Už asi víte koho ohrozil. Náš záložník překopl i ochrannou síť a že malé dítko neprobudil považujme za největší div prvních minut utkání. Ale stejně to bylo škoda, protože za malou chviličku a to v minutě devatenácté i ono mohlo vidět první gól utkání. Na pravé postranní čáře hřiště vybojoval míč P.Těthal a ten něveda co dál ho eskortoval na v útoku hrajícího Z.Kostelníka, který už ví komu nabídnout balon v koncovce. Ano, přihrál ho mezi stopery na J.Veleckého, pro něhož je souboj s brankářem libůstkou - 1:0. Za minutu jsme se třepali zimou i strachem a příčinou byl průnik hostujího Klvani, kterého poslal k zemi V.Velecký na hranici velkého vápna a právě tam si postavil míč ke standardce Šuranský. Výsledkem všeho byla oloupaná omítka na naší zdi. Zcela prostá fotbalová situace nastala ve 23.minutě. Míč si k banálnímu rohovému kopu postavil Nivničan D.Bumbalík a po prudké hlavičce V.Veleckého k tyči jsme vedli - 2:0. Stejně jako minulý týden jsme měli výborný vstup do utkání a z toho jsme vycházeli do dalších minut. Hosté ve své výbavě hledali výstražný trojúhelník, ale kde nic tu nic, jelikož sváděli boj sami se sebou. Naše žihadla jim v prostředku plochy kradla jeden balon za druhým a prim v tomto hrál defenzivní záložník a jenom odborníky doceněný D.Bumbalík. Primáš naší muziky R.Straňák nabídl ve 31.minutě balon ke skórování pro P.Těthala a ten, přestože si zamotal obě nohy do vánočky minul víko branky jenom o decimetr. Nebo dva? Nevíme. Ve 34.minutě nahrál zprava Kadlčák na Brzicu a jeho pumelice z dobrých pětadvaceti metrů vyplašila našeho brankáře do té míry, že jsme vzali všichni zavděk rohem soupeře. Ve 36.minutě znovu loupil míč P.Těthal a jeho zásluhou jsme šli do přečíslení dva na jednoho. Tím druhým komplicem a vlastně i autorem finální nahrávky byl Z.Kostelník, ale do kříže mířící míč zmínivšího P.Těthala se mezi tyče nevtěsnal. Úkoly do blížícího se závěru poločasu byly jasně dané, ale i tak mohli hosté dosáhnout kontakní branky, o níž jsme právě nestáli. Informační šum mezi R.Straňákem a V.Veleckým toužil potrestat rychlonohý Kafka, ale jestli střílel nebo centroval už se nikdy nedozvíme. Víme však, že mohl s míčem postupovat blíž k brance. Tam se mu asi příliš nechtělo a šetřil kroky. Zbytečně, protože Vendelín měl svátek včera. Pospíchat už tak mohl jedině do kabin, protože k tomu byl nejvyšší čas. A ten je také k malému hodnocení prvního poločasu. Tomu udaly směr naše rychlé góly a proto bylo jasné, že pohoda hrála s námi. Hosté byli všude pozdě a výsledek byl reálným obrazem předváděného. Naši si na startu druhé polovičky mysleli, že bude klid a pohoda pokračovat a ze spánku je vzbudil až balon Kováče ze sedmnácti metrů mířící o vlas mimo naši branku. No nebudeme spekulovat co by kdyby. Obzvláště ne potom, co se přihodilo ve 49.minutě. Na levé straně nakopl vrtulku J.Máčalík a svůj kontr podpořil i pěknou nahrávkou na J.Veleckého, který na sebe navázal tři protihráče a poté přihrál zcela volnému Z.Kostelníkovi na malé vápno - 3:0. A dál už se dnes není o čem bavit. I ty nejmenší pochybnosti o dělbě bodů byly vyřešeny v 55.minutě. Další z parádních fotbalových kousků načal Z.Kostelník a po nahrávce R.Straňáka třepal sítí zblízka J.Velecký - 4:0. Nebudeme však hostům upírat snahu a mezi ty, kteří ještě utkání nezabalili uvedeme Kadlčáka létajícího na pravé straně hřiště. V 61.minutě sice poslal nahrávku Kováče svým centrem za branku a dokonce to zopakoval i v 67.minutě, ale opravdu jako jeden z mála nepolevil a jestli jsme o někoho museli pečovat tak to byl on. Ostatní, snad s výjimkou Kafky, postupně skláněli hlavy a s přibývajícíma minutama je měli až pod ramenama. Věřte nevěřte, ale od sedmdesáté minuty už nemáme zaznamenaný žádný pěkný fotbalový moment hostí. Viníkem však nejsme my. Fotbal už zákonitě bavil jenom naše a v 71.minutě nám to předváděl R.Straňák, jehož technický kop si zasloužil lepší dráhu letu, než metr mimo branku. V 73.minutě nám hostující defenzíva připomínala špínu v kýblu, protože se stejně tak motala od ničeho k ničemu a naši dva střídající hráči se mohli státi slavnými. M.Hladiš přistavil kožené slunce pro F.Ryšávku, ale toho Mačuda vychytal a připsal si první úspěšný zákrok. M.Hladiš nabízel zákusky i pro ostatní a jeden ochutnal v 74.minutě i R.Straňák. Obránce hostí mu ho na malém vápně odtrhl od pusy a bylo po šmaku. Když to našemu špílmachrovi nešlo v koncovce tak se rozhodl připsat si alespoň kanadský bod za nahrávku. V 75.minutě dostal míč od J.Veleckého do křídla a protože není lakomý,  tak ho J.Veleckému vrátil na hlavu do ideálních předbrankových míst - 5:0. Této akci by musel zatleskat i ministr školství a tělovýchovy, ale nám stačil potlesk starosty. Demolice byla na samém konci, ale vysvětlujte to nabuzeným psům. V 78.minutě chtěl gólovou nahrávku J.Velecký R.Straňákovi vrátit, ale ten znovu branku o ždibec minul. Nevedlo se ani v 80.minutě lobu F.Ryšávky, který skončil na horní síti (ten lob). V 83.minutě vychytal  v koncovce se trápícího R.Straňáka Mačuda a ten samý hráč trefil z dobré standardky jenom zeď. A včíl je nejvyšší čas pochválit i naši obranu. Ta odehrála jeden z nejpodařenějšících zápasů a mimo skvělou činnost v defenzívě dovedla i založit nespočet útoků našeho mančaftu. Tím by byl účet uzavřený, kdybychom v 88.minutě nespatřili málo vídanou situaci pět na dva. R.Straňák shledal, že nejlíp je do koncovky naštelovaný F.Ryšávka a jestliže opravdu byl tak ten vše zazdil otálením a jeden ze dvou vrátivších se hráčů uspěl s bloky. Se stavem už se tak nehýbalo a nebylo mnoho lidí, které by to mrzelo. Potlesku si po utkání všimli i naši fotbalisté a byli za něj rádi. Zasloužili si ho. Na podzim tak už po několikáté odcházeli naši fans se zašmouranou pusou od laskomin servírovaných našimi hráči. Bravo.
 
sobota 27.října 14,30 - mistrovské utkání muži
TJ SOKOL OŘECHOV - TJ NIVNICE 1:2 (0:1)
branky:
78. Březina (PK) - 25. V.Velecký, 47. Bumbalík
v 70.minutě neproměnil domácí Trlida PK
sestavy:
Ořechov:
Kuriál - Pavlíček, Rezek, Trlida, Flašar - Hlúpik, Váňa, Zukič, Sklenka (46. Kowalík) - Březina, Ferdan (79. Kuchař)
Nivnice: F.Hladiš - Holboj, V.Velecký, P.Hladiš, Stojaspal - Kostelník, Bumbalík, Straňák, Máčalík - J.Velecký, Borýsek (80. Bartoš)
rozhodčí: Svoboda - Němec, Vobořil
žk: Březina, Rezek - Holboj, Kostelník, Straňák
čk: V.Velecký (78.)
diváci: 121 podle zápisu (ve skutečnosti 40)
rohy: 3:5
střely na branku: 5:8

   Už v létě jsme zajásali nad termínovou listinou, která nás ve 13.kole posílala do Ořechova. Asi si zase ťukáte na čelo, ale hned vysvětlíme o co jde. Ne, nic zvláštního nás tam snad nepotká (doufáme!), ani nás tam nikdo nečeká ba ani jsme nedoufali, že tam uhrajeme první bod. Důvod byl ten, že se v Ořechově hraje v sobotu a zásadní je datum 27.října. Na druhý den totiž připadá sté výročí založení naší republiky a my chceme u těchto oslav všichni být. Máme tak spoustu času si vše zorganizovat a přestože jsme si cestu na hrad dnes ráno rozmysleli (jedou Osvětimanští) je stále dost přívětivých míst, kde se rádi uvidíme. My sami jsme jedno takové objevili po vysoké výhře s Nedachlebicemi. Je to šestý stupínek tabulky a jenom hrstka našich hráčů na něm v této třídě pobývala (pochopitelně v jiných týmech). A když už je to výročí a povolaní se ohlížejí do historie za významnými událostmi našeho státečku, uděláme to samé i s naším fotbalem. Je jenom o čtrnáct let mladší, ale událostí je v něm také požehnaně. Nebudeme však rozepisovat sezónu po sezóně, ale jelikož  nás k tomuto zpětnému pohledu vyprovokoval hezký pohled na tabulku tohoto ročníku, budeme se výhradně zabývat našim působením v A třídě. Nejlepší ročník jsme v ní odehráli v době, kdy prabáby našich otců byly ještě dětmi. Bylo to čtvrté místo v roce 61. No uvažte. Lepší to zatím nikdy nebylo, byť jsme ve stejné soutěži pobývali i deset sezón mezi lety 68-78. Maximem byla šestá příčka v roce 70 a vyjmenovat alespoň pět tehdejších soupeřů by svedl jenom erudovaný učitel dějepisu. Následující sezóny byly horší a horší ovšem tolik negace kolik je v dobových zápiscích (a netýká se to pouze uvedených sezón, ale mnoha dalších) svádí k myšlence jestli je nepsal třídní nepřítel. Pomyslným vrcholem byla sezóna končící v roce 78, která udělala tečku nebo chcete-li vykřičník za působením v nejvyšší soutěži jaká se u nás kdy kopala. Mnoho utkání musel odchytat některý z hráčů do pole, ve Slavičíně jsme rupli deset k nule a považte, že poslední dvě utkání se nás sešlo devět resp. deset. Je až k nevíře kolik současných kritiků jsme pod touto estrádou našli podepsaných. Všechny do jednoho. Naši fotbalisté v dnešní době nepřejícím loupí dobrými výkony argumenty a troufneme si říct, že v novodobé historii prožíváme jedno z nejlepších období, ale také nejsme hloupí a víme, že ve fotbale může být jestli ne za týden tak za čtrnáct dnů vše jinak. Příčiny našeho rozmachu nejsou tajné. Nedávno jsme marně pátrali po dorostencích, kteří v roce 15 vyhráli krajský přebor a dnes jich máme na soupisce 1.mužstva osm a devátý hostuje na Březové. Taková cesta se zdá býti nejrozumnější a v předposledním letošním utkání jsme ji chtěli potvrdit. Soupeřem byl celek Ořechova, jenž z posledních šesti utkání pět prohrál, ale taková čísla jsou jenom cár papíru a na trávníku nic neznamenají. Závěrečná utkání podzimu bývají poznamenány trampotami v podobě všelijakých absencí a bylo tomu tak i dnes. Na naší straně byli nezvěstní P.Těthal, J.Roubal, M.Hladiš a S.Josefík. Zřízence domácího šapita tak dobře neznáme, ale pod stanem jsme nenašli  Malůše, Kolaříka a Jüstela.
   Utkání plné emocí je za námi. Během něho jsme zestárli o pětadevadesát minut hry (pozn. první poločas nastaven o dvě minuty a druhý o tři) a dalších patnáct si účtujeme za přestávku. Pocitově to však odhadujeme na rok života. Než se pustíme do jednotlivých sekvencí hry tak vám s chutí oznámíme, že jsme doslova proje..li deset tutových šancí a mnoho nechybělo, aby se nám to vymstilo. Hrát dnes proti kvalitnějšímu celku, než jsou Ořechovští tak jsme za to tvrdě zaplatili. Naštěstí dnes byla přítomná spravedlnost a body zaslouženě odjely do Nivnice. Pasáž plná našich šancí začala psát svou historii už v 1.minutě. Na prostředku hřiště nabral míč a rychlost R.Straňák a z dvaceti metrů poprvé natáhl domácího Kuriála až k bočnímu železu a místní akrobat míč vyrazil k v ofsajdu stojivšímu V.Borýskovi a dorážka tak byla k ničemu. Ve 4.minutě se mylně Z.Kostelník domníval, že nejjistějším počinem bude zpětná nahrávka. Rozhodně nebyla, neboť na číhané se nacházel Březina, ale marně hledáme proč to tady máme, když nedošlo ani ke střele. Asi jenom proto, abyste si nemysleli, že se na naší polovině nehrálo. V 11.minutě už se Z.Kostelník prezentoval v jiném světle a to mu zůstalo až do konce hry. Na pravé straně kraloval a nebylo zbytí, než zjistit příčinu. Náš záložník se asi obával, že by z blízkého lesa mohl vystrčit čenich toulající se medvěd a proto na sebe upozorňoval rychlým pohybem a též halasem (žk ve 20.min) a tímto plašil mimo zvěř i domácí obránce. Ve zmíněné minutě se mu to zdařilo úctyhodně, ale v posledním možném okamžiku mu míč od nohy eskortoval na roh Trlida.  V 16.minutě zhodnotili svůj potenciál naši mladí střední záložníci R.Straňák a D.Bumbalík a z jejich spolupráce měl  profitovat J.Velecký, leč nestalo se. Tvrdá rána ze dvanácti metrů prolétla do školní zahrady. V 18.minutě jsme po rohu domácích doslova prosvištěli hřištěm na druhou stranu a po příhře J.Máčalíka o půl metru netrefil zařízení J.Velecký. Ve 21.minutě byl za obranou zcela sám J.Velecký snad po ponechané výhodě, ale opět neomylně zamířil přímo do rukou stoicky klidného Kuriála. Ve 24.minutě se dostalo náčiní po centru levým palečkem P.Stojaspala až do vápna ke Z.Kostelníkovi, jenž s ním stihl  i obrat, ale po letmé teči domácího brankáře zbyl ze všeho jenom náš nářek a kop od praporku. Za minutu nám hrál na city J.Velecký zase, ale z prostoru mezi malým obdélníkem a penaltou trefil jenom vyběhnuvšího Kuriála a psal se další rožek. K tomu se postavil R.Straňák a po hlavičce V.Veleckého jsme střelecké trápení alespoň na chvíli odehnali - 0:1. Naše radost ještě ani nedozněla a ve 27.minutě poprvé hřmělo před naší brankou. První standardní situaci jsme ještě za složitou nepovažovali, ale jelikož míč trefil ve zdi naši ruku tak se celá standardka posunula o devět metrů blíž a to už byla jiná káva. Ve vzdálenosti dvacet metrů od naší posvátné cimry si míč hladil Sklenka a teprve ve chvíli, kdy minul o třicet centimetrů se nás  zmocnilo blaho. Ve 34.minutě měl poněkolikáté příležitost skórovat J.Velecký, ale jsa zdeptán předchozími neúspěchy nahrával z malého vápna ještě Z.Kostelníkovi. Tomu před brankovou čárou míč domácí obránce vykopl a nám už ani nestálo za to sundávat ruce z hlavy a za tu jsme se drželi až do konce první poloviny. Ořechovští se k ohrožení branky u kabin odhodlali před odchodem právě tam. Ve 36.minutě zahrál z boku standardku Sklenka ovšem pozorný F.Hladiš odvrátil míč na roh a další zajímavá situace přišla právě po něm. Na velkém vápně si převzal odvrácený balon Váňa a hlavou ohrozil naši branku asi nejvýrazněji z celé první poloviny hry. Bravurní zákrok F.Hladiše změnu stavu nepřipustil. Ve 42.minutě se po dlouhé standardní situaci P.Stojaspala dočkali naši kluci další vyložené šance a zase v tom měl hlavu Z.Kostelník. Kuriál se však vydrápal vysoko a konečky prstů balon vytlačil na roh. Parádní zákrok. O následné přestávce se nic výrazného nestalo a jenom pár fotbalistů vycházelo z kabin s nataženou dlaní, což jsme vyhodnotili jako obvyklé počínání lidí, kteří zkouší jestli prší. Ano, pršelo dál a nejinak tomu bylo až do konce. Rozpory jestli se nám podaří vstřelit druhý gól nebo spíše povede cyklostezka Svatovítskou katedrálou ještě neutichly a už jsme měli za sebou další spálenou loženku. Ve 46.minutě mířil do protipohybu brankáře J.Velecký, ovšem Kuriál spodní končetinou míč vyrazil a následně ho toužil vrátit do odkryté branky R.Straňák, ale přestřelil ji a s přítomnými Nivničany si jenom zalaškoval. Ve 47.minutě přihrál V.Borýsek z kraje hřiště míč na D.Bumbalíka a ten v sobě pohledal špetku střeleckého prachu a z dobrých osmadvacetimetrů utřel dešťové kapky z víka domácí branky. Přestože si na míč asi Kuriál sáhl bylo to vše, co zmohl - 0:2. V 54.minutě poslal míč mezi obránce Z.Kostelník, aby si ho tam vyzvedl R.Straňák, ale ta koncovka! Vybíhající a znovu skvělý brankář Kuriál míč srazil na roh. V 57.minutě byl před našim vápnem u míče bývalý ligista J.Kowalík, který už díky svému věku připomíná spíše cvalíka, ale ten kumšt tam furt je. Tento vášnivý kuřák našel krásně na levé straně Ferdana, jenže  tomu na brankové čáře ukončil počínající radost V.Velecký. Za dvě minuty mohlo být po utkání, ale nakonec měla naše akce blíže k zástavě srdce, než ke třígólovému vedení. Myslivec J.Máčalík ulovil na kraji křoví balon na domácích obráncích a zcela nezištně ho nahrál před prázdnou branku V.Borýskovi, za což  požadoval jediné. Gól. V.Borýsek měl sice dvacet sekund času, ale zvolil opět opačné řešení a prvním dotykem lízl tyč z venkovní strany. Čili jako další zbytečné vzrušení. Stejné to bylo i po pokusu Z.Kostelníka trefit prázdnou branku z téměř poloviny hřiště. Událo se tak zhruba v pětašedesáté minutě a začínal se nám vléct čas. V 70.minutě bylo po klidu se vším všudy. Dostavilo se přesně to, o čem jsme týden mluvili. Při každé naší návštěvě Ořechova čelíme penaltě a nebylo tomu jinak ani dnes. Ve zmíněné minutě přistál míč na ruce P.Stojaspala a k penaltě se postavil kapitán Trlida. Míč letící po pravé straně našeho golmana byl očekáván právě tam a F.Hladiš mu cestu do sítě nepovolil! V 74.minutě vystřelil Trlida, vysunuvší se do útoku, vysoko nad a my pojali klamné podezření, že už to zvládneme. Na chvíli. V 76.minutě se za naší obranou (nám se zdálo, že v ofsajdu, neboť představa, že by přesprintoval V.Veleckého je děsivá a nepředstavitelná) objevil Kowalík a po souboji s naším stoperem byla nařízená druhá penalta. Aby toho nebylo málo tak následovala i červená karta, kterou naši fanoušci doprovodili ostrou kritikou rozhodčího a o některých názvoslovích, kterými ho počastovali jsme ani nevěděli, že existují a doteď nevíme, co znamenají. Červená to byla přísná! Včíl už se k penaltě postavil Březina a uspěl - 1:2. Jestli jsme si mysleli před pár minutama, že poslední čtvrthodinka proteče jako voda bojlerem tak jsme z toho byli vyléčeni v cukuletu. Na stopera se posunul D.Bumbalík a mohlo se dohrávat závěrečných patnáct minut. V 76.minutě jsme odposlechli z úst hlavního rozhodčího neslýchanou věc, když  na V.Borýska vystartoval se slovy "drž tlamu", což neodpovídá slovníku rozumného člověka, ale snad se jednalo jen o emoce. Nivničanům mohlo být i hůř a to tak, že v 82.minutě. Střídající Kuchař se, ani nevíme jak, ocitnul na malém vápně sám samotinký, ale míč poslal tak vysoko, že se o něj začala zajímat NASA a my ho omluvíme  tím, že je to brankář a jakýsi herní deficit tam prostě je. Ze zoufalého náporu domácích celkem pochopitelně vyplývala otevřenější obrana a do jedné díry v ní se v 88.minutě nacpal R.Straňák se svou samostatnou akcí. Koncovku však prošvihl a vzal za vděk spoluprací s D.Bumbalíkem, který mu nakonec míč na malé vápno vrátil, ale R.Straňák branku netrefil, protože ta je příliš úzká. Neskutečné. Trestuhodné. Do nebe volající. Hned z protiútoku mohl trestat Kowalík, ale asi chtěl, abychom to utkání přežili ve zdraví. F.Hladiš mu šanci sebral do rukou. V následující minutě poslal opět mokrý kopačák na naši branku Kuchař a ten se otřel o břevno, byť z vrchu. V 90.minutě utekl nepolapitelný R.Straňák zase, ale proč přihrál do ofsajdu (?) J.Máčalíkovi nám nesdělil. Na tuhle desátou tutovku jsme si ani nestačili udělat názor a míč už znovu tancoval v našem vápně. Naše hvězdy však tančily také a míče střílely vysokým obloukem ven z nebezpečných míst a když uběhly i tři nastavené minuty bylo po všem. Amen.

neděle 4.listopadu 14,30 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE - TJ FS NAPAJEDLA 1:0 (1:0)
branka: 35. J.Velecký
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Holboj, P.Hladiš, Roubal, Stojaspal - Kostelník (90.Bartoš), Bumbalík, Straňák, Josefík (46.M.Hladiš) - J.Velecký, Borýsek (78.Ryšávka)
Napajedla: Balážik - Koutník, Drga, Němec, Holomek - Saibert, Dvořáček, Foral, Plachý - Vondráček (25.Brauner), Hudák
rozhodčí: Ševčík - Bartoň, Veselý
žk: Kostelník, Stojaspal - Saibert, Plachý
diváci: 208
střely na branku: 1:4
rohy: 4:4

Dnešním původním záměrem bylo sepsání oslavného chorálu na Nivnické fotbalisty z důvodu skvělého podzimu a to bez ohledu na poslední výsledek. Vycházet jsme chtěli z poznámek o výborné atmosféře v týmu, zmínit příčiny našeho vzestupu,  pochválit tréninkovou účast, protože ve středu bylo třináct a v pátek patnáct kluků na tréninku a to se trénovalo od čtyř hodin. Měli jsme připravené srovnání jarní a podzimní části sezóny, kterou jsme hodlali chválit ještě v pondělí ráno. Nakonec dopadlo vše jinak a my nemáme chuť na nic, natož něco chválit. Spíše v nás přetrvává pocit, že je načase skončit a dnešní článek považovat za poslední. Jestli bohužel nebo bohudík si dosaďte si sami. Teda do té doby, než by se našel nějaký epigon (následovník), který by chtěl dostat prostor a pokračovat v nastoleném trendu, kdy je pár hodin po utkání o čem číst a mluvit. Ptáte se asi proč? A ptáte se správně. Po utkání v Ořechově se report nebo spíše jeho část dotkla jednoho našeho hráče. Pospíchali jsme rychle k internetu a náš výplod jsme si znovu dvakrát přelouskali a nezměnili jsme ani slovo, protože jsme nenašli žádné pochybení a za vším si stojíme. Uvedli jsme jenom to, že minul opuštěnou branku a o dvě věty dále, že přihrál do ofsajdu. Že to bylo nepochopitelné nebo trestuhodné už bylo myšleno na celý mančaft, který v souhrnu zahodil deset šancí, ale ikdyby...  Nespatřili jsme žádnou urážku nebo osočení a to, že si pár desítek lidí přečte o neproměněné šanci je naprosto nicotné. Tuto kritiku bysme ustáli levou zadní, jelikož podobné výstřely chytáme v zimníku a do čepice. Horší už je to, že jsme slova dotčeného pochopili tak, že by u nás nemusel pokračovat a to už je pro nás za hranicí. Sami nejlíp víme, že takové fotbalisty  potřebujeme stokrát víc, než celé milé webovky, které můžeme lehce  před koncem roku odstavit nebo je přestat aktualizovat. My sami jsme schopní nasekat v článku mraky chyb (naše mladé pušky navázali), z nichž některé opravujeme ještě v úterý, jiných si ani nevšimneme a co je nejhorší tak některé ani za chyby nepovažujeme. Nikdy jsme se však z toho nehroutili a nikdy k tomu ani nebylo blízko. Další nevyřčená otázka může znít jestli nám to nebude chybět. Nabízí se přirovnání o návratu z dovolené. Když při něm prší tak je to loučení snažší a odjíždí se líp. Nám také zapršelo. A taková představa, že si dvacet minut po utkání můžete v neděli lehnout je lákavá. Na rozdíl od návratu například ze Žalkovic po osmé večerní a sepisování blbin do noci. Zklamáno by  možná bylo několik lidí, od kterých máme příznivé ohlasy, a kteří si navykli na pozápasové reportáže, ale i ti by se podle toho zařídili. A kdyby nám přece jenom bylo smutno tak tu máme dorost hrající v daleko příznivějším čase a možností vyřádit se je tu též nespočet. Dost námětů do jarní části. Nemyslíte?
    Počasí to dušičkové nepřipomínalo ani náhodou, ale vzhledem k výše popsanému byla dušičková nálada a s tou korespondoval i fotbal. A v obavách ať něco nezpackáme přistoupíme k poslednímu letošnímu utkání. To bylo speciální v tom, že náš trenér Roman Leitner bydlí v Napajedlích a ještě na jaře tam i trénoval. Asi kvůli této příčině a motivaci s sebou přivezl bečku, ale chrochtající prase se mu u Spytihněvi zaběhlo.  Nivničané se po vyloučení v Ořechově sice museli obejít bez V.Veleckého a zraněného J.Máčalíka, ale  návrat do služby však ohlásili S.Josefík, M.Hladiš a J.Roubal a proto bylo z čeho vybírat.
Hosté přijeli se čtyřma výhrama v řadě a dobré pohodě, kterou malinko srážela absence Bůžka, Bartoně a Hejdy. Samotný úvod utkání nestál za mnoho a nenašel se nikdo, kdo by ho odšpuntoval něčím zajímavým. Troufněme si říct, že to byl jev trvalý a celý první poločas provázela bojovnost, která převažovala nad fotbalovostí. V první desetiminutovce, nedějíc se zhola nic, jsme museli vzít za vděk dvěma rohy soupeře a to jenom proto, aby řeč nestála. Oba zahrával Dvořáček a až ten druhý můžeme označit za jakžtakž fotbalový. K hlavičce se dral stoper Drga, ale jsa výrazně obtěžován nemohl docílit svého. Dalších tucet minut byl na hřišti k vidění větší nepořádek, než ve středečním televizním pořadu Prostřeno z Nivnice. Míč pobýval ve vzduchu daleko častěji jak na trávníku a zejména střední záložníci obou celků si mohli ukroutit hlavy. Zkrátka žádná zábava pro tvůrce hry. A že by hra připomínla soupeření dvou celků z horní poloviny? Pche! Naši se až ve dvacáté minutě dostali k ohrožení branky Fatry, když S.Josefík sebral balon z nohy Koutníka, ale závory Němce ve vápně odkázaly celou situaci jenom k rohovém praporku. Máme teda sepsaných pár řádků a už jsme u 30.minuty hry. To předvedl dlouhý nákop brankář hostí Balážik a snad můžeme konstatovat, že si jedinou slabší chvilku vybrali naši stopeři a míč je oba přeplachtil. Otálejícího Braunera (tady si opět postěžujeme na malé čísla hostí a jméno hostujího hráče berte s rezervou) stihl zpacifikovat P.Stojaspal a z původní vyložené šance nezbylo nic. Přece jenom však došlo k jistému provoznímu zahřátí všech členů a do poločasu bylo sem tam i co psát. Nivnický kolektiv se k nebezpečí pro branku soupeře dostal krátce po půlhodině hry. Z pravé strany šlehl míč M.Holboj zhruba do míst, kde strašil V.Borýsek a toho okolnosti  donutily zakončovat patou.  Nebyla to vůbec špatná akce, ale míč přece jenom branku minul. Ve 33.minutě se udála dosud nevídaná věc, když míč směřoval poprvé na branku. Hostující stoper Němec vyvezl míč z vlastní poloviny a po dvou kličkách zvolil střelu z dálky. Branku ze třiadvaceti metrů trefil, ale přímo doprostřed. Když už přítomné začínaly pobolívat oči a nuda se vkrádala na stadion tak jsme rozehráli jednoduchou fotbalovou pohádku. Ve 36.minutě v ní poslal vysoký balon za stopery Napajedel Z.Kostelník a vše ostatní už bylo na našem princi J.Veleckém. Ten souboj s oběma středními obránci vyhrál a z osmi metrů poslal levačkou nechytatelné kopí k tyči - 1:0. Také další minuty měly svoje mouchy, ale díky vedení už nás přece jenom otravovaly méně. Do půle můžeme ještě zmínit několik ostrých soubojů našeho stopera J.Roubala s urosteným Hudákem na hrotu hostující ofenzívy. Náš hráč nahrazoval výškový hendikep výskokem a držel otěže pevně v rukou. Jinak jsme opět sledovali klidnější pasáž utkání a chcete-li ostřejší výraz tak můžeme říct, že se lautr nic nedělo až do poslední minuty první poloviny. Po autovém vhazování Napajedelských kombinoval Saibert s Koutníkem do doby, než měli míč připravený pro Braunera. Ten si na svou profilovku připsal další nepřesnou hlavičku, po níž vydřel alespoň roh. Že jsme úvod druhé půle strávili v kavárně nám nemůže nikdo vyčítat, protože jsme očekávali stejný průběh i ve druhém poločase a ty dvě až tři akce jsme si hodlali nechat převyprávět. A tak o první pětiminutovce jenom zprostředkovaně, ale od důvěryhodných zdrojů. Ve 47. minutě sehráli naši roh nakrátko a po centrovaném míči se mezi malým vápnem a brankovou čárou vrhnul J.Velecký, ale tu zatoulanou kouli nedostihl včas. Ve 49.minutě centroval na druhé straně Dvořáček a polonůžky Hudáka střihly míč nad branku a být nebe skleněné tak prší střepy. V 55.minutě se ke slovu dral aktivní a dřív vyšší soutěž hrající Dvořáček, když mu míč ke střele připravili Foral s Holomkem. Povedená a prudká rána z pětadvaceti metrů cestovala těsně kolem naší šibenice, ale pro nás z té vhodnější strany. Za dvě minuty předvedl parádní zákrok náš F.Hladiš, přestože se o jeho startu rozhodovalo do poslední chvíle. Hudák mířil z vápna po zemi přesně k levé tyči ovšem náš brankář tam byl včas. To byl pro hosty signál ke zvýšení aktivity a to se také stalo. Naši na pěkných pár minut vypadli z role a míč měli hosté zcela jistě u nohou častěji. Výsledkem byl v 65.minutě zmatek nad zmatek v našem geometrickém obrazci před brankou a mnoho k hostující radosti nescházelo. Míč Dvořáčka už mířil do odkryté poloviny branky, ale pomohl nám blanický rytíř v dresu J.Roubala a skluzem ho odvrátil do klidnějších míst na hřišti. V 67.minutě, v době největšího náporu Napajedel, testoval pozornost F.Hladiše Foral z dvacítky metrů, ale zjistil, že tudy to také nepůjde. Další úsek hry byl  poměrně stereotypní. Hosté nakopli balon do našeho vápna, tam ho naši odvrátili a ofenzivní letka se pokusila najít nějakou díru v plastu hostí. Obránce soupeře zlobili ponejvíce R.Straňák s D.Bumbalíkem a samozřejmě hroťák J.Velecký, který jednou dokonce míč mezi obránci a brankářem sebral pro sebe, ale k hlavičce na opuštěnou branku neměl dobré podmínky. A tak plynuly minuty a slunce zacházelo za obzor také už nic nečekaje. Válka o páté místo tak pokračovala za šera a potomci Komenského se bránili zuby nehty nakopávaným míčům hostí. Neúnavný Dvořáček by asi střilel do včíl, kdyby ho netlačil čas. Naposledy mu to hodiny dovolily v 85.minutě a byli jsme rádi, že míč přeletěl nad kukaččím hnízdem. A když už jsme u zvířat tak vzpomeňme přece jenom ještě jedno. Asi v souvislosti s blížícími se svatomartinskými hody nám v 87.minutě naskočila husí kůže. Do centrovaného míče hostí trkl na malém obdélníčku zcela nestřežený Hudák hlavou a krve by se v nás dořezal až v momentě, kdy byl balon za brankou. Pracovat na dalším fotbalovém kousku už nebyl čas, načež skončila veškerá zábava přítomných a bylo vhodné myslet na pondělní ráno. Než nastane, tak těm nepozorným prozradíme, že máme 23 bodů a to je o dva víc, než jsme měli loni za celou sezónu. Tak povedený podzim nečekal vůbec nikdo a za těchto okolností bychom mohli napsat něco o nanebevstoupení našich fotbalistů, ale z obav jak by to tam asi vypadalo toho zavčasu necháme.



ZIMNÍ PŘÍPRAVA
sobota 16.března 15,00 - přátelské utkání
TJ NIVNICE - TJ SPARTAK HLUK 1:2 (0:2)
branky:
48. Josefík - 9., 32. Martiš
sestavy:
Nivnice: F.Hladiš - Holboj, P.Hladiš, Kostelník - M.Hladiš - Máčalík (81.Máčalík) , Těthal (60.Hulín), Straňák, Josefík - Borýsek (64.Bartoš), Velecký

Hluk: David - Otrusiník, Horák, Machala A., Horníček, Athang, Zálešák, Kukla, Machala O., Martiš, Hančík.
rozhodčí: Králíček

Obě mužstva se v generálce na mistrovské utkání musela vypořádat s celou řadou absencí (u nás například J.Roubal, D.Bumbalík, F.Ryšávka atd.) a proto došlo na obou stranách opět k určitým improvizacím. V prvním poločase se s tímto hendikepem lépe vyrovnali hosté. Naši byli téměř všude tu krok tu o dva později a také míč lépe poslouchal mančaft z krajského přeboru.  Prvních třicet minut Hlučané na přírodním trávníku zkrátka kralovali a dvě brankové příležitosti využili k vedení. Už v 9.minutě jsme na polovině hřiště zaváhali při banální situaci a vzniklé přečíslení tří proti jednomu hosté Martišem využili - 0:1. Druhá branka padla ve 32.minutě, když po Machalově břevně naši jenom sledovali dorážejícího Martiše - 0:2. Teprve potom si domácí borci uvědomili, že by to nemuselo dobře dopadnout a zlepšili jak pohyb tak hlavně práci s balonem a kombinaci. To vedlo zatím jenom k brance soupeře, ale nikoliv ke skórování. Jakés takés příležitosti vychytal brankář David V.Veleckému a u druhé byl včas pod nohama R.Straňáka. Na kdyby se nehraje, protože se hraje na kytaru, ale přece jenom kdyby po pětačtyřiceti minutách utkání skončilo tak by naše vrásky nevyhladil nikdo až do začátku mistráků. Tak nepřesvědčivé to bylo. Druhou polovinu už jsme hráli jiný fotbal. V našem podání bylo vše lepší jak v prvním poločase a svoje jistě sehrála i rychlá kontaktní branka S.Josefíka po přihrávce mezi obránce od M.Hladiše - 1:2. Hlučané nás sice ještě mohli klepnout přes prsty v 51.minutě, když po přihrávce  Martiše trefil břevno O.Machala. To však bylo vše, co hosté ve druhé polovině vyprodukovali a od té chvíle jsme byli pány na place. Nivničtí záložníci přehráli stejnou řadu soupeře a zásobovali oba útočníky jedním balonem za druhým. Herně se dařilo se na krajích S.Josefíkovi i J.Máčalíkovi, ale vstřelit gól ani těm ne. Sám S.Josefík měl vyrovnání na kopačce hned několikrát, ale jestli šetřil municí na mistrovské zápasy tak nemáme nic proti. Naopak. Neúnavně nám fungoval i R.Straňák, který to zkoušel individuálně, spoluprací a také ze standardek, ale v brance soupeře se dařilo mladému L.Davidovi a co prošlo končilo u něj. Nebudeme se dále zabývat výčtem brankových nebo jiných nebezpečných situací. Směrodatné pro nás bude s jakým výkonem vyrukujeme za týden. Pokud navážeme na druhý poločas tak se netřeba bát.


neděle 10.března 16,00 UT Staré Město - přátelské utkání
JISKRA STARÉ MĚSTO - TJ NIVNICE 4:2 (1:1)
branky: 7.Petek, 53. Řihák, 75. Janoušek, 81. Horák - 33. Kábrt, 85. V.Velecký
sestava: Lysoněk - Holboj, Straňák, P.Hladiš, Ryšávka - Bartoš (46.Borýsek), Hulín, Bumbalík, Josefík - V.Velecký, Kábrt (65.Kurzer)
rozhodčí: Ševčík

   Přestože do startu soutěží schází už jenom čtrnáct dnů tak docházka vesměs stojí za starou bačkoru. Dopočítat nepřítomné se nám však nepodařilo, protože některé postrádáme už tak dlouho, že nám sešli z očí i mysli a dokonce ani nevíme jestli žijí. Stalo se také jakousi tradicí, že se žádný z indisponovaných na utkání neobjevil ze zvědavosti ani v hledišti. Věnujme se však raději přítomným, mezi nimiž byli opět J.Hulín a L.Kábrt, o jejichž jarním působišti bude jasněji tento týden. Nevěda kolik se nás sejde s sebou trenér přivezl z napajedelského béčka J.Kurzora a mohlo se do dresů. Nevlídné hnusné počasí donutilo hráče běhat od začátku nahoru dolů až z nich voda stříkala na všechny světové strany. První šance byly vypoceny díky dobrému pohybu obou celků také poměrně záhy a v té první si v 5.minutě ukopl míč náš V.Velecký až k domácímu golmanovi a tím byla nadějná akce vyřešena. Na protější straně staroměstské umělky to s proměněním šance dopadlo ohromně. V 7.minutě odcentroval kdosi balón do vápna a Petek ho hlavou poslal do sítě velmi přesně, z čehož jsme byli "velmi nadšeni"  - 1:0. Ve 12.minutě jsme poprvé trefili tyčku, když tu horní orazítkoval z přímého kopu ze dvaceti metrů R.Straňák. Následovaly tři vstřelené branky, aniž by se měnilo skóre. Dvě na straně domácích a jednou byl zklamaný náš V.Velecký. Zmíněné "góly" neplatily kvůli ofsajdům a je zajímavé, že všechny odmávali asistenti od skórujících celků. Regulérní a platný gól padl až ve 33.minutě po standardní situaci Nivničanů. R.Straňák ji rozehrál na krátko na M.Holboje a jeho přízemní centr dotlačil do branky vším možným L.Kábrt - 1:1. Okamžik před koncem první poloviny utkání vyškrábl u tyčky povedenou gólovou střelu domácích šikovný P.Lysoněk a vše z úvodní pětačtyřicetiminutovky bylo minulostí. Na začátku té druhé jsme si ani nestačili říhnout a strávit pozřený čaj a domácí už vedli. Centrovanou standardku do vápna zakončil hlavičkou Řihák v 53.minutě - 2:1. Naši zvedli kotvy a začali plout za vyrovnáním a také si k tomu vypracovali několik šancí, ale bez brankového užitku.  V 56.minutě pálil tvrdě k tyči D.Bumbalík a domácí brankář Noha řešil nastalou situaci úspěšně, byť nadvakrát. V 60.minutě zasáhl po stříleném centru R.Straňáka V.Borýsek podruhé břevno a v minutě pětašedesáté vystihl chybnou rozehrávku domácích V.Velecký jenom proto, aby trefil zase jenom tyčku. Tento zmar byl dokonán za deset minut, když jsme nepokryli další centrovaný balon do naší šestnáctky a po další hlavičce uspěl nehlídaný Janošek - 3:1. Otrávení Nivničané polevili v koncentraci na hru a byli to kopáči domácí Jiskry, kteří mohli navýšit skóre do nepřijatelné výše. A v 81.minutě se tak také stalo, protože naši se už více věnovali fotbalu na polovině soupeře než na té svojí a jednoho volného okénka využil na levé straně Horák k prostřelení dobře chytajícího P.Lysoňka - 4:1. Tento stav byl shledán nepřijatelným a mírně vylepšen byl pět minut před koncem, když kolmičku S.Josefíka poslal podél brankáře do sítě V.Velecký - 4:2. A v taktikou nesvázaném závěru mohl tentýž hráč docílit i kontaktního gólu, ale trefíc vyběhnuvšího golmana Nohu mohl leda sklopit hlavu. Tím jsme čtvrtý přátelák ukončili a můžeme říct, že se ve Starém Městě nic světoborného nestalo, krom toho, že jsme na zdejší umělé trávě odehráli vůbec první utkání. Nyní máme čtrnáct dnů na závěrečné ladění a jiné s tím související práce.
 
neděle 3.března 14,00 - UT Luhačovice
TJ NIVNICE - TJ SOKOL NEVŠOVÁ 1:3 (0:2)
branky:
86.Bumbalík - 23., 37. Tomšů, 60.Beňo
sestavy:

Nivnice: Lysoněk - Holboj, P.Hladiš, Roubal, Ryšávka - M.Hladiš (46. Josefík), Bumbalík, Straňák (70.Hulín), Hulín (55.Bartoš, 75. Straňák) - V.Velecký, Kábrt (46.Borýsek)
Nevšová: Vaculík - Beňo, Karmazín, Vašička, Pavel, Stratený, Toman, Fuksa, Marek, Minárik, Tomšů
střídal: Juriga
 

   Několik aspektů bylo z našeho pohledu dnes oproti minulému týdnu lepších a začněme těmi méně podstatnými a zařaďme mezi ně počasí a soupeře z krajského přeboru. Pro nás byla ovšem nejpodstatnější docházka a i ta se zlepšila, přestože stále chyběli P.Těthal, P.Stojaspal, Z.Kostelník a nově i brankář F.Hladiš. Opět se objevil L.Kábrt a s povolením mateřského klubu (ČSK UB) za nás nastoupil Jakub Hulín. Úvodní část utkání, za kterou budeme považovat plus mínus patnáct minut jsme byli lepší a nivnický vstup do utkání srovnáme s velkou vodou. Byli jsme všude a přišly i šance. Vypíchneme tu největší, kterou měl V.Velecký v šesté minutě, ale ze dvanácti metrů mu vysoký  brankář Vaculík (nová tvář ze Štítné) skórovat nedovolil. Krátce před koncem úvodní  patnáctiminutovky se probudil i soupeř a pár jeho rohových kopů zahrávaných během pěti minut jsme přestáli víceméně se štěstím či díky nepřesnosti Nevšovjanů. Ve 23.minutě jsme dostali úvodní školení jak vstřelit gól. "Hostující" Tomšů dostal na pravou stranu přesnou přihrávku mezi obránce a mohlo se na polovinu, neboť tento hráč šanci proměnit umí, což víme nejen z doslechu, ale i z několika dříve odehraných přáteláků - 0:1. Přesto jsme nadále hráli solidní fotbal a ve 29.minutě jsme si vypracovali velmi dobrou možnost k vyrovnání, ale L.Kábrt po příhře M.Hladiše v ní taktéž neuspěl. Dalším krachem skončil i průnik V.Veleckého po levém křídle, když s jeho přihrávkou pod sebe nikdo nedokázal naložit ku prospěchu celku. Úplně stejně to dopadlo po akci M.Hladiše ze strany pravé. K tomu všemu jsme si ve 37.minutě náš dobrý výkon nechtěně znehodnotili sami. Nepovedený a krátký odkop od naší branky se z první vrátil už k jednou zmíněnému Tomšů a ten vyběhnuvšího brankáře Lysoňka předloubl - 0:2 a to byl veškerý účet první poloviny. Ta druhá začala šancí Strateného z týmu Nevšové, ale tento tvůrce hry z dobré pozice branku minul. V 55.minutě kombinovali před i vně velkého vápna R.Straňák a V.Velecký, ale po zásahu brankáře Vaculíka jsme vzpomněli slova z minulého týdne, že s koncovkou problémy nemáme. Hm.. Když po hodině hry nacentroval standardní situaci z kraje hřiště Karmazín na nepokrytého Beňa bylo nám všelijak, protože to rázem bylo - 0:3. Do našich řad se dostavila jakási neopodstatněná chmurná nálada či chcete-li frustrace a to jak na hřiště tak také za lajny. Pravděpodobně pramenila z toho, že se soupeři  dařilo střílet branky, zatímco našim to ve vápně skřípalo. Přesto si i nadále troufáme říct, že náš výkon (pomíjíme nasledujících patnáct minut po inkasované třetí brance) měl dobrou úroveň a je třeba mít na paměti, že se hrál přátelák, a že jsme drželi krok s mužstvem z vyšší třídy a jenom neskutečně zahozené šance nás stály lepší výsledek. Když už jsme nakousli tu patnáctiminovku od třetí pohromy tak ji taky dojíme. Během ní měli čtyři dobré šance nebo střely fotbalisté Nevšové a od debaklu nás uchránila rovněž jejich impotence, když tři pokusy míjely naši branku výhradně o ždibec a ten čtvrtý vykopl z brankové čáry P.Hladiš. Naštěstí jsme se po tomto hluchém období ještě k několika akcím nadechli i my, ale očekávat náš gól se zdálo nerozumné. V 65.minutě po centru D.Bartoše byl sám na zadní tyči S.Josefík, ale překopl. V 75.minutě poslal balon J.Hulín na V.Veleckého, ale ten jsa sám za obranou o decimetr minul. V 78.minutě si kousek za vápnem postavil míč ke standardní situaci R.Straňák, ale ani on netrefil jak chtěl. Za čtyři minuty pil vrchol zmaru V.Velecký aniž trefil branku a už jsme čekali na konec. K našemu úžasu jsme se však gólu dočkali a to po chybě brankáře Vaculíka, který to s kličkováním přehnal a o míč přišel, když mu ho vypíchl V.Velecký a nahrávkou do ofsajdu poslal před prázdnou branku  D.Bumbalíka - 1:3. Ve zbývajícím čase jsme se do fotbalu na chvíli ještě zakousli a  po centru z levé strany trefil krátce před koncem S.Josefík tyčku. To už bylo opravdu vše a dokumentovalo dnešní festival zahozených šancí na obou stranách hřiště.

neděle 24.února 14,00 - UT Luhačovice
TJ NIVNICE - FC SLUŠOVICE 3:3 (2:2)
branky:
7.Straňák, 40.Velecký, 81:Josefík - 15.Povolný, 37.Klečka, 75.Bořuta (PK)
sestavy:

Nivnice: F.Hladiš (55.Lysoněk) - Holboj, P.Hladiš, Velecký, Ryšávka - M.Hladiš, Bumbalík, Straňák - Bartoš,Kábrt

   Další utkání jsme rovněž odehráli v Luhačovicích a i soupeř byl ze stejné třídy jako my. Klobouky však nahradily Slušovice, které jsou na opačném pólu tabulky než minulý protivník a tomu odpovídala i produkce. Našich se sešlo jako medvědů v Besdydech a jediný hráč na střídání byl náhradní gólman. Chyběli Těthal, Kostelník, Roubal, Borýsek i Stojaspal. První dva jmenovaní jsou na dovolené, ale mnohem horší je, že v našem týmu řádí rýmečka a pohled na venkovní teploměr těm nerozhodným poradil zůstat doma. Jedenáct bojovníků naladěných správným směrem chtělo vzdorovat co to jen půjde na podzim neporaženým Slušovicím. Mezi našimi se představil i nový forward Lukáš Kábrt.
     První poločas měly převahu Slušovice, které byly častěji u míče. Nivničany však ani po odchodu J.Veleckého koncovka netrápí a během první půle to potvrdili. Jako první se do této statistiky zapsal R.Straňák a to hned v 7.minutě. Po zahraném rohovém kopu se k němu zatoulal odvrácený míč, následoval slalom od praporku a bodlem zakončil střelou z malého vápna - 1:0. Dnešní utkání provázely vždy dvě branky v krátkém sledu a poprvé se tak událo v 15.minutě, když nám hosté důrazem zatopili v našem vápně. Na konci akce byl Povolný a jeho nechytatelná střela zblízka k tyči - 1:1. Naše nebezpečí spočívalo především ve standartních situacích a po dalším rohu Straňáka to Kábrt testoval hlavou, ale míč nabral kurz nad břevno. Vzápětí vychytal nohou F.Hladiš Klečku., který ze 12ti metrů neuspěl. Podařio se mu to až o 4min později po přesném centru Večeři - 1:2. Ve 39.minutě bylo vyrovnáno. M.Hladiš vybojoval roh a ten zůžitkoval po centru Straňáka hlavou V.Velecký - 2:2. Ani to nemuselo být vše, úp úřohrávce Kábrta na M.Hladiše jsme mohli otočit skóre, ale Hladiš střílel slabší lebou a změna skóre se nekonala.
     Druhou půlku už jsme hru vyrovnali ana obou stranách ubnylo brankových příležitostí. Na soupeřově straně to přičteme  faktu, že se Straňák stáhl na post stopera, což se pravděpodovně ještě nikdy nestalo. Obrana fungovala i Slušovjanům a tsak minuty utíkaly nerušeně. V 75.minutě unikl na pravé straně Večeřa a záchranná brzda Ryšávky se rozhodčímu nepozdávala. Následnou penaltu Bořuta proměnil, přestože Lysoněk vystihl směr - 2:3. To byl povel pro slepený gól a nejlépe po rohu. To vše se stalo a předcházela tomu dobrá příležitost Veleckého, který se ocitl za obranou, ale přeci jenom nebyl v dobrém střeleckém úhlu a brankář Kučera míč vytěsnil na roh. K rohu se tentokrát postavil Bumbalík, rozehrál na Veleckého a prodloužený míč uklízel na zadní tyčce Josefík - 3:3. Jako poslední mohl se skórem hnout Večeřa z týmu  Slušovic, to by ovšem ale nesměl z vápna podebrat míč víc než bylo vhodné.

 
neděle 10.února 12,00 - UT Luhačovice
TJ NIVNICE - TJ SP Valašské Kobouky 9:1 (4:1)
branky:
3., 17., 39., 57., 65., 71.Velecký, 42.Ryšávka, 68.Straňák, 70.Borýsek - 8.Trnavský
sestavy:

Nivnice: Hladiš F. - Holboj, P.Hladiš, Roubal, Stojaspal- M.Hladiš (46. Kostelník), Bumbalík, Straňák,Velecký, Ryšávka (46.Borýsek)
 

     79 dnů jsme čekali na další utknání našich oveček a čekání se vyplatilo. Přestože jsme nastoupili proti soupeři ze stejné soutěže z plné přípravy, tak naši kluci předvedli, že fotbal nezapomněli a ukázali nadstandartní výkon. Neviděli jsme žádnou novou tvář v našem drese, ale k vidění bylo nepočet povedených akcí. Většina z nich nesla rukopis našich záložníků, kteří stejnou řadu soupeře přehráli a rozhodli tak o drtivé výhře. Na první letošní gól jsme nemuseli dlouho čekat, byl zaznamenán hned ve 3.minutě. M.Holboj zprava přetáhl centr až naJosefíka, který se na hranš vápna na fleku zbavil soupeře kličkou a nabídl Veleckému úvodní trefu - 1:0. Naše borce to asi zaskočilo a další minuty patřily soupeři. Těch minut bylo asi 15, než se naši znotýrovali a posbírali taktovku, kterou nupustili až do konce. Během této slabší pasáže stihli Valaši orazítkovat břevno a dokonce i vyrovnat. Trnavský majíce dostatek času technicky přeloboval z 18ti metrů našeho brankáře - 1:1. Varování jsme brali vážně a Straňák to chtěl napravit, ale jeho technický pokus v 15.minutě vyrazil Důbravka na roh. V 17.minutě jsme se po rychlé křídelní akci uzmuli vedení. P.Stojaspal zanesl míč k lajně Josefíkovi a ten si zopakoval situaci z předchozího gólu našich, kyž přízemním centrem poslal balon k botán Veleckého - 2:1. Ve 30.minutě se po samostatném úniku mohl blýsknout gólem  Josefík, ale jeho únik dopadl neslavně, neboť překopl branku. Ve 39.minutě po nesčetné křídelní kombinaci na levé straně opět prosadil Velecký, po přihrávce Hladiše M. - 3:1. Do poločasu ještě pár minutek chybělo a my toho vužili. Finální nahrávku si připsal Bumbalík a změnu stavu obstaral střelou ke vzdálenější tyči Ryšávka - 4:1. Do druhé poloviny pozměnil trenér Leitner naši jedenáctku na 3 místech, ale kvalita neutrpěla ani náhodou. V 50.minutě se do akce zapsali dva noví hráči, ale skóre se nezměnilo. Balon putoval z levé strany odTěthala přes Straňáka až na Kostelníka, jenž z úhlu rozezvučel tyč. V 57.minutě padla pátá naše branka. Dlouhý centr Kostelníka poslla nazpět před branku Těthal a \velecký toho nemusel moc dělat - 5:1. Pro zamotaného soupeře to bylo velké sousto a to nejhorší ho teprve čekalo. Od 65. do 71.minuty jsme se trafili do sítě hned 4x. V 65.minutě se opět prosadil Velecký a to díky pomoci hostujících Kloboučanů - 6:1. Hosté v 68. min zahráli rukou před svým vápnem a Straňák sze 17ti metrů přelstil zeď i brankáře Důbravku - 7:1. V 70.minutě vyhnal přihrávkou do strany Kostelníka Bumbalík a prvně jmenovaný našel na malém vápně Borýska - 8:1. Rovnou minutu trvalo než jsme zasadili trápějícím se valachům poslední ránu. Kombinace Kostelníka se Straňákem uklidil do sítě hlavou a svou šestou trefou Velecký - 9:1. Podařilo se nám skórovat i po desáté, opět Veleckým, ale pro ofside nebyla branka uznána.
 
JARNÍ ČÁST
neděle 24.března 15,00 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE - FOTBAL KUNOVICE 2:3 (0:1)
góly: 65. Máčalík, 82. Straňák - 25., 76. Náplava, 50. Kříž
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Holboj, Roubal, P.Hladiš, Kostelník - M.Hladiš (46.Těthal), Bumbalík, Straňák, Josefík (46.Máčalík) - Zikmund (69.Ryšávka), V.Velecký
Kunovice: Pěgřim - Kaňovský (89.Marovič), Uhlíř, Dobrozemský, Skovajsík - Flek, Náplava, Chaloupka, Huráb - Kříž, Petřek (79.Šebák)
rozhodčí: Doležal - Ševčík, Polaštík
žk: Roubal (21., 86.) - Uhlíř
čk: Roubal (86.min)
diváci: 250
rohy: 2:6
střely na branku: 3:6

Po stočtyřiceti dnech od posledního umytí podzimního bláta se nás dnes jaro přišlo zeptat co jsme dělali v zimě. Nejsouc si jisti odpovědí jsme tuto odložili na později s výmluvou, že po prvním duelu je předčasné soudit. Na nějaké zimní události, které už jsou na hřbitově dějin poukázat a zavzpomínat můžeme čí musíme. Jak všeobecně jest známo tak nám z podzimní soupisky pláchl do Rakous kanonýr J.Velecký a druhým zmizevším fotbalistou je P.Stojaspal, jenž se z kolektivu vyčlenil dobrovolně sám. Třiadvacetibodový polštář nás nenutil do žádných bezhlavých příchodů, neboť doufáme, že budeme prosti záchranářských starostí, ale  přesto se v přípravných zápasech v našem tílku dva cizí hráči proběhli. Prvním byl útočník Lukáš Kábrt, který nabyl dojem, že vlastníme ropný vrt a hned po zjištění, že z něj nic netryská vzal kramle a odešel tak rychle jak přišel (nakonec do Kněždubu). Na druhé vizitce jsme četli jméno Jakub Hulín, ale jeho duše ještě není stálá a s rozhodnutím co dál otálí, ač bylo s mateřským klubem (ČSKUB) vše domluveno a dokonce i banka už počítala s úroky. A tak se málem stalo, že jediné naše zimní poplatky v množině příchodů budou toliko za provolané minuty. Ač jsme byli odhodláni doufat, že takový kolos jako je náš klub nerozhodí jedna chybějící součástka, tak s blížícím se startovním výstřelem toto přesvědčení sláblo. Proto jsme den před nástupem mužstev na pěkně připravený trávník zareagovali příchodem vysokého útočníka Marka Zikmunda z Baťova. V tomto konečném (zatím?) složení došlo k předzápasovému focení na žádost španělské Teknie, coby našeho sponzora a  poté už se mohlo konečně začít něco dít. Hezké počasí na fotbal přilákalo do hlediště mimo naše stálé příznivce i zahrádkáře, chovatele holubů i exotů, sběratele známek, mykology i několik přespolních, protože se v okolí prakticky nic nedělo. Ti všichni byli na to něco zvědaví a první, co je upoutalo byo chybějící oplocení, jelikož to už pamatovalo i vpád spřátelených vojsk a náš areál si zaslouží nový. další zbytečnou administrativou se zabývat nebudeme a také vpadneme a to rovnou na hřiště.
   Hned zpočátku jsme chtěli udělat svým aktivním nástupem z utkání kovbojku, ale ke střelbě vůbec nedošlo a balon poletoval spíše u středového kruhu, což nebylo přínosem pro nikoho. Mimo hlučné hostující fans chtěl poklidnou atmosféru v 9.minutě jako první rozčísnout hostující Kříž a po jednom vysokém míči mířícím na něj ztratil rovnováhu a tu nevyrovnal ani srdcervoucím výkřikem, chtíc si vymodlit pozornost a faul. Nestalo se. A ani nadále neprovázelo utkání nic zvláštního. Ve 13.minutě napřáhl z dálky náš D.Bumbalík, ale orazítkoval pouze žebra obránce Uhlíře. Kunovští si následnou aktivitou vysloužili pobyt u naší branky a to přineslo i nějaký ten rohový kop. Z jednoho tohoto kopu rohového odcentroval Huráb na hlavu Kaňovského, ale ten mířil do polí. Ve 21.minutě zahrál hlavou malou domů náš J.Roubal, což se v našich článcích zřejmě objevuje poprvé, protože takovou blbostí se většinou nezabýváme. V tomto případě však následovaly události mající vliv na dění příští. Takže asi tak. Náš brankář F.Hladiš už měl míč prakticky v rukách, když došlo ke kontaktu našeho stopera s důrazným Křížem a rozhodčí tento střet vyhodnotil jako faul našeho hráče s přívlastkem žlutý a  to nás bude zajímat daleko více, než standardní situace z třiadvaceti metrů kopnutá Chaloupkou do naší zdi. Ve 25.minutě jsme plus mínus z našeho vápna zahrávali standardní situaci my a ve snaze ji zahrát fotbalově jsme po pár (doslova) příhrávkách darovali balon hostujícímu Křížovi, jenž se s ním chvilku polaskal, ale k radosti svých bližních se jej brzy zbavil na úkor Náplavy a ten ranou k tyči z velkého vápna otevřel jarní počítání - 0:1. Náš personál byl už tak dost zdecimován předváděným a tento nemilý aspekt jím ještě více otřásl. Nivnické výpady končily hluboko před vápnem soupeře a na střelu mezi tyče jsme leda pomýšleli, když už k ní ne a ne dojít. Tak utekla první třetina zápasu, kterou v našem provedení provázelo víc nepřesností, než jsme si před utkáním připouštěli. Fotbalu jsme se v našem počínání dočkali až ve 35.minutě, když si míč ve vápně vyzvednul nový hráč v našem dresu M.Zikmund a technickou střelou zazvonil míčem o břevno. To už se přece jenom malinko zvedala úroveň utkání a přibývalo fotbalovosti. Ve 42.minutě pracoval v našem vápně s balonem u nohy hostující Flek a až pohotové a bolestivé bloky J.Roubala mu příležitost vytloukly mimo prostory hřiště. Následná zteč našich skončila tamtéž, když hlavou prodloužený balon M.Zikmunda toužil lobem poslat do sítě V.Velecký, ale branku netrefil ani náznakem, neb mu míč začal v dobré pozici výrazně odporovat a dobrá pozice se během vteřiny změnila na nedobrou. A to bylo vše z prvního poločasu. Nic moc, že? V tom druhém se začaly naše plány bortit dřív, než byly sepsány a to i navzdory dvojímu střídání. V 50.minutě byl u postranní čáry faulován neidentifikovaný fotbalista hostí a tím se daly nepříjemnosti do pohybu. Standardku zahrál Huráb na Kříže, jehož jsme mohli označit za stejně osamoceného jako byl kdysi Robinson Crusoe a hlavička Robins...  pardon Kříže byla natolik pěkná a hlavně přesná, že nebylo v silách nikoho se jí postavit do cesty - 0:2. Následná desetiminutová pasaž utkání stála oboustranně za prd, poněvadž balon byl častěji mimo zelený prostor jak na něm a během minuty jsme mohli napočítat nezřídka i pět autových vhazování, čímž byl fotbal rozkouskován na cucky. Dokopy se vše dalo až po hodině podívané a v 65.minutě jsme se dopracovali ke kontaktní brance. Došlo k ní taktéž po standardce, ale ta naše byla přízemní a před branku ji poslal rovněž od lajny R.Straňák. Kopačák prošel mezi dvěma obránci až do malého vápna a tam už ho očekával J.Máčalík mající čuch na branky a brankáře Pěgřima prostřelil - 1:2. To nám bezesporu pomohlo a zdálo se, že našich fotbalistů na hřišti přibylo. Pravdou však bylo spíše to, že zlepšili pohyb a hráli jednodušeji. Tak se zrodila i příležitost v minutě sedmašedesáté. Centr J.Máčalíka se pokoušel usměrnit do branky V.Velecký leč ta kulatá mrcha poskakovala jako koza. Na totožnou situaci byť v jiném obsazení jsme čučeli i v 73.minutě. Centr P.Těthala poslal v záklonu J.Máčalík do průmyslové zóny. V 74.minutě byl v klinči soupeře poslán na trávník R.Straňák a sám se ujal výhodného přímého kopu z dvaadvaceti metrů. Ten skončil o kousíček vedle a hosté si z hluboka oddechli. Za dvě minuty se dostavil náš další  problém a z něj jsme se už nedostali. Na levé straně u vlastní střídačky vybojoval míč hostující Petřek a ačkoliv ho na cestě k naší brance čekalo několik svízelí a nepříjemností tak nepovolil a veškerý um věnoval úspěšné přihrávce na Náplavu. Ten se do míče opřel z nějakých pětadvaceti metrů a všichni  pavouci v naší šibenici mají o zábavu postaráno, protože budou tkát novou pavučinu - 1:3. Tady se hledělo tak maximálně zatleskat. Před zmíněným problémem jsme oči nezavřeli a ve dvaaosmdesáté minutě se hýbal stav opět a opět došlo na kontaktní gól Nivničanů. Vhazování od M.Holboje přistálo u P.Těthala, který míč posunul na R.Straňáka, jenž se jako úhoř prosmýkl mezi obránci do vápna a tam střelou na zadní tyč rozfoukal naději - 2:3. Času už nazbyt nebylo a hostům stačilo bořit naše úsilí, které jsme si několik minut před koncem ztížili sami. V souvislosti s kartou už zmiňovaný J.Roubal se před brankou Kunovic přetlačoval o míč ve snaze rychle rozehrát roh až rozhodčí jeho sílu vyhodnotil druhou žlutou kartou a bylo nás deset. Do posledních okamžiků jsme hostující obránce zlobili jednoduchými nákopy, ale jak jistě víte tak dostat míč do sítě je mnohem těžší než ho odkopnout kamkoliv do.... Kunovjané tak svoje jednobrankové vedení udrželi a cenné body jedou s nimi. Pro nás je to nemilé, ale dnes jsme nehráli v podzimní pohodě a v naší hře bylo příliš mnoho úseků, ve kterých jsme mnoho nepředvedli, hledali se a běhali spíše bez balonu. Nedá se nic dělat. Utkání je pryč a nezbude než si vylízat rány a připravit se na příští klání. Další body se budou rozdávat v Buchlovicích a nějaký by se jistě šikl i nám.
 
neděle 31.března 15,00 - mistrovské utkání muži
TJ BUCHLOVICE - TJ NIVNICE 2:2 (0:0) 4:3 PK
góly: 49. Doseděl, 66. Kubiš - 77. Borýsek, 90. V.Velecký
sestavy:
Buchlovice:
Pavela - Doseděl, Kořínek, Šimčík, Kunc - Lukeštík (67.Valeš), Belant, Vaculík, Kubiš - Křiva, Mikula (49. Ehrlich)
Nivnice: F.Hladiš - Holboj, V.Velecký, P.Hladiš, Kostelník - Ryšávka (76. Sláma), Bumbalík, Těthal, Soukeník (50. Borýsek) - Straňák - Zikmund (69. Bartoš)
rozhodčí: Kovářčík - Smýkal, Františák
žk: Doseděl, Kořínek, Ehrlich - Holboj, P.Hladiš, V.Velecký
čk: 90. Šimčík (Buchlovice)
diváci: 200
střely na branku: 10:6
rohy: 6:3
penalty:
Křiva, Kořínek, Doseděl, Kubiš, Vaculík - Těthal, Straňák, Kostelník, F.Hladiš, V.Velecký

   Ačkoliv jsme si celou zimu malovali jak by bylo  dobré vstoupit do odvet bodovým ziskem tak opak byl pravdou a už v počátečním utkání nás propleskly Kunovice. A aby toho čirou náhodou nebylo málo tak jsme pro dnešní špíl přišli o vyloučeného Jirku Roubala, ale též o Jendu Máčalíka, kterýžto hodlá zvelebovat kopanou v rodné Korytné, k čemuž mu Bůh pomáhej. Co bude zvelebovat Standa Josefík nevíme, ale celkem bezpečně víme, že má nakřáplou dolní končetinu a byl omluven dlouho dopředu. Martin Hladiš? Ten šprtá nějaké vzorečky nebo Archimedův zákon. Tedy dosti ran pro celek A třídy, který počítá každou nožku, ale jestli si myslíte, že jsme tři dny nespali tak to ne. Ta noc byla jedna a to ještě o hodinu kratší a o košt slivovice bohatší. Možná právě v tomto opojení nás napadlo, že s sebou pod Buchlov vezneme dorostence. Ač se jich moc nenabízí, tož dva chlapce jsme tam přece našli a když oba o cestu stáli bylo rozhodnuto je představit světu. Ti zmínění se jmenují Viktor Soukeník (2002) a Tomáš Sláma (2003) a oba jsou odlišné typy. Ten první je menší postavy a technik k pohledání. Druhý jest naopak urosten a vyniká rychlostí, čímž je krátké představení za náma  Takové tedy byly naše problémy či radosti a mohli jsme do Buchlovic. Ty by se jistě rády co nejrychleji dostaly doprostřed tabulky a s námi k tomu mohli pomalu, ale přece jenom nakročit. I když jsme všechny výmluvy popsali výše tak obleček fackovacího panáka zůstal doma a o něco se pokusit bylo v našem záměru. Stalo se.
   První zážitek v Buchlovicích by se dal nazvat kulturním, kdyby ovšem z ampliónů nezněly tóny staré třicet let a nebyly známé především z estrád AjnKeslBuntes. No, byl to Modern Talking a připočteme-li k tomu pozdní příjezd rozhodčích tak se nebylo co divit, že špunty do uší šly na dračku. Spásou byl úvodní výkop a my první půlku museli běhat do kopce. Zpočátku to nevadilo a první fotbalovou podívanou jsme vyprodukovali už ve 3.minutě. Na pravé straně se propletl vším M.Holboj a centrovaný balon zakončoval svojí první střelou v mužské kategorii V.Soukeník. Co na tom, že šla nad? V 5.minutě už jsme zvedali zadky z lavic, ale P.Těthal po kombinaci R.Straňáka s V.Soukeníkem upadl na podložku aniž bychom věděli proč. Škoda, poněvadž byl sám před brankou a brankářem. Do svižného úvodu vtěsnáme i ránu domácího Kořínka v 9.minutě z třiceti metrů, která pořádně ohnula konečky prstu našeho golmana F.Hladiše. Nedlouho poté jsme strnuli strachy, protože po jakémsi závaru před naší brankou zůstal ležet právě náš golman a na nohy ho zvedla až nějaká medicína (ne nebyla to ta z koštu). Jak je na tom doopravdy vyzkoušel domácí Kunc. Mířil doprostřed a F.Hladiš byl v pohodě. Tolik lékařský nález. Ve 23.minutě došlo k prozatím největší šanci utkání. Domácí hvězda Belant si před vápnem narazil míč se spoluhráčem až se ocitnul sám před hvězdou naší. F.Hladiš mu míč vyrazil a jal se stát hrdinou okamžiku. To bylo přesně v době, kdy domácím musíme přiznat zvýšenou aktivitu a též i územní převahu. Ve 27.minutě z ní vyplynula i hlavička Lukeštíka ovšem náš golman ji robinzonádou polapil. Hodiny na kostele odbíjely půl čtvrtou když přihlál Z.Kostelník na R.Straňáka a jeho projektil se k našemu úžasu nekroutil k tyči, nýbrž směrem od branky. Za dvě minuty to RS (Radim Straňák - tak ho kvůli rychlosti značíme v našich poznámkách, což je vám ostatním k ničemu) zkusil naopak. Přesnou přihrávkou vyzkoušel pozornost F.Ryšávky a ten ranou přestřelil domácí svatyni. Ve 34.minutě pálil na dolní branku Nivničanů Belant, ale balon žbluňkl do louže u vrbiček a nezabránila mu v tom ani ochranná síť. Blížil se pomalu oddech, ale událostí přibývalo a ani dnes vás o nic ochudit nehodláme. Určitě potřebujete vědět, že ve 37.minutě si to mezi domácími obránci ládoval M.Zikmund, ale za cenu žluté karty byl odzbrojen Kořínkem. Přímý kop byl vhodný spíše pro leváka, ale kde ho hledat? Míč si proto postavil R.Straňák a technickým pokusem protáhl domácího Pavelu, který vytáhl balon mimo tyče. Ve 38.minutě se to samé stalo na opačné straně hřiště. M.Holboj vyfasoval žlutý bonbonek a do našich duší zasel obavy. Nutno ovšem říct, že hasil chybu jiných a faul byl z kategorie taktických a rozumných. Nás však zajímala produkce domácí ikony a kapitána D.Křivy. Zkraťme to. F.Hladiš kopací míč chytil a stav byl stále bezbrankový. V poslední minutě první poloviny jsme měli dojem, že byl RS (už víte) faulován, ale sudí na naše dojmy ohledy nebral a domácí se po této naší šlamastice dostali Křivou do stoprocentní příležitosti. Domácí útočník byl v našem vápně zcela osamocen a právě strach ze samoty a skvělý zákrok brankáře špičkou boty ho dostal do potíží a skóre zůstalo nezměněno. Poločas tu byl ve vhodný čas.. Do toho druhého byli naši nabádáni k opatrnému a pozornému začátku. Zbytečně. Ve 49.minutě házel dlouhý aut Křiva a míč propadl podél celého malého vápna až k obránci Dosedělovi a ten propálil změť nohou - 1:0. V 51.minutě jsme byli v úzkých opět. Belant nabízel míč svým spoluhráčům až na brankovou čáru, ale ani nejbližší Mikula na něj ve skluzu nedosáhl. V 57.minutě větral po nabídce P.Těthala R.Straňák levou stranu hřiště a uspěl. Bohužel jeho koncovka prošla také po brankové čáře do míst, kde už o něj nikdo nestál. Za chvíli průnik totožného fotbalisty skončil posunutím míče na F.Ryšávku a jemu do střely strčil hlavu buchlovský obránce. D.Bumbalíkovi v 63.minutě do technického pokusu také domácí cosi strčili a byl z toho jenom kop od praporku. To už mělo utkání parádní náboj a létalo se sem a tam. Naši toužili vyrovnat a domácí hledali skuliny v naší defenzívě, která už musela myslet i na podporu útoku a nebýt vzadu tak pečlivá. Šance se rojily jak včely v úlu a i tu další jsme měli my. V 65.minutě byl v centru dění R.Straňák zahrávajíc přímák do vápna  a koníček po hlavičce V.Veleckého lízal břevno z horní strany. Přestože se to zdálo nemožné, v 66. minutě nám bylo ještě hůř. Omílat nedáš dostaneš nebudeme, ale hned z rozehrávky balon odletěl na naši polovinu až ho mezi obránce dostal Kubiš a podél brankáře upravil na 2:0. Pro nás to byl signál ke všemu možnému jen ne k rezignaci. Střídalo se, měnily posty a hlavně se na hrot posunul V.Velecký a hráli jsme na tři forwardy. Naše zjednodušená hra začala domácím smrdět a poblíž vápna se furt něco dělo. Jednoduše řečeno hrálo se buď o rozhodující třetí gól domácích nebo o drama v případě snížení. V našem overalu na kontakt pomýšlel aktivní P.Těthal, ale míč nabral špatný směr, za který cestu nad horní tyčkou považujeme. Na straně domácích měli možnost rozhodnout Vaculík či Křiva, ale nestalo se. Nás dostala znovu do hry situace v 77.minutě a několikátý úprk R.Straňáka, na něhož domácí Doseděl absolutně nestačil. Přihrávku pod sebe zakončoval k tyči z prvního doteku střídající V.Borýsek - 2:1. Šancí na vyrovnání přibývalo a v 84.minutě jsme v jedné takové viděli například D.Bartoše. Ten majíc času na rozdávání praštil do balonu bez jeho zpracování a uklidnění a asi proto minul o metr branku. Považte, že zblízka! Domácí asi po utkání někam spěchali, páč začali nenápadně uklízet míče a pro ty zatoulané museli Nivničané sami. Do polí, luk, hájů a jiných remízků. Na jednom míči jsme však spatřili obrovskou touhu skončit v síti domácích a proto jsme si ke standardní situaci vybrali právě ho. Psala se poslední minuta a nastala ta okouzlující scéna, kdy naše mužstvo vyrovnalo. Centr ze standardky poslal do ohně R.Straňák a ve vápně domácích se ta koule začala točit jak Kača v čepici až přistála na noze V.Veleckého a ten ji přeposlal Pavelovi do kanceláře - 2:2. Jako první se s tím nesmířil domácí stoper Šimčík, načež popřál rozhodčím šťastnou cestu a šel do kabin po červené kartě štupovat ponožky. Naší okamžitou reakcí bylo zpětné posílení obrany a návrat sestavy do původní podoby. Nebudete asi věřit, že v první nastavené minutě jsme mohli obrátit kormidlo k našemu přístavu. R.Straňák by domácím už utekl i s ruksakem na zádech a po jednom takovém úniku se ocitl až ve vápně, ale tam mu míč na vysoké trávě uskočil o kousek dál než potřeboval a domácí beci ho zablokovali. Na víc nebyl čas a o penaltách zmínka dlouhá nebude. Domácí nedali jednu a naši dvě. Nikomu nic vyčítat nelze. Nivničané obrovskou vůlí zabojovali o výsledek i za nepříznivého stavu a bod je opravdu dobrý. Mnoho absencí v sestavě navíc poslalo do hry i dva mladičké dorostence a to nejde hodnotit jinak než kladně.
 
neděle 7.dubna 15,30 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE  0:2  FC KORYČANY
góly: 9. Šnajdr, 93. Gejdoš
poločas: 0:1
sestavy:
Nivnice: F.Hladiš - Holboj, Těthal, P.Hladiš, Kostelník  (20. Borýsek) - Ryšávka (62. Bartoš), Bumbalík, Straňák, Soukeník - Zikmund (46. M.Hladiš), V.Velecký
Koryčany: Varga - J.Věžník, Prachař (63. Tesař), Šnajdr, Hanák - Ryška (89. Vrtal), K.Věžník, Posolda , Lysko - Gejdoš. Káňa (65. Bábíček)
rozhodčí: Korch - Vitásek, Bršlica
žk: Borýsek, Těthal - J.Věžník, Gejdoš, Tesař, K.Věžník
diváci: 203
střely na branku: 3:5
rohy: 3:7

   Vůkol "našeho" (jsme zde v nájmu) areálu roste nový plot a co nevidět už nepůjde žádnou škvírkou pozorovat jak se "náš" (pro nechápavé - jsme zde v nájmu) zatím zelený porost začne barvit do druhé klubové barvy a to žluté (správně má být zlaté). Tak či onak je povrch jako beton už teď a tvrdší terén asi v celém kraji nelze dohledat. Žádný div za tím není, poněvadž máme nově studnu pod zámkem a poslední vláhou bylo dvacetčtyři víkendových kapek a na začátku března roztopená sněhová vločka. Proto jsme s velkým očekáváním přivítali fotbalisty Koryčan, kterým teče do bot a našemu hřišti je díky výše zmíněnému každá vlhkost dobrá. A také si klidně  řekněme, že potápěči z Koryčan, které nově od zimy přímo ze hřiště diriguje K.Věžník, na vylovení první jarní škeble stále čekají a proto je hledají už téměř na samém dně. Po včerejší výhře Ořechova už se jim asi z pohledu na tabulku dělají mžitky před očima a dost možná, že od nás jako už tradičně chtěli něco odvézt, což se jim naposledy nepodařilo v květnu roku 2013, kdy jsme 3:2 vyhráli.  Bodů  jsme měli o deset  víc jako náš soupeř, ale co se týká fotbalistů tak jsou počty podobné. V sestavě našeho protivníka byli minule dva dorostenci a v naší dnešní nominaci se rovněž dva nacházeli. Proč? Protože stejně jako v Buchlovicích chyběl J.Roubal a zraněný S.Josefík. I tak jsme měli po bodech hlad a bylo už věcí hráčů jestli budou nějaké k snědku. Na jaře jsme se ještě nepřejedli a mužstva pod náma tu a tam bodují a začínají se blížit.
  
Klidně si zrovna řekněme, že dnešní článek bude o ničem a bude stejně prázdný jak výplatní sáček našich fotbalistů za dnešní utkání. Popisovat totiž představení, ve kterém se nám nepodařilo vůbec nic nemůže být čtivé ani kdybysme lhali "jakdyž"  tiskne. Plány přitom byly velkolepé a záměrem bylo vletět na plac a začít pumpovat hned od začátku, ale kdeže podzimní sněhy jsou..  Můžeme sice napsat, že hned ve třetí minutě došlo k náznaku naší šance, ale po spolupráci M.Holboje s F.Ryšávkou byl V.Velecký načapán v ofsajdu takže i o tom náznaku můžeme polemizovat. Za minutu dostal hostující útočník nabídku od našeho M.Holboje, kterého malá domů byla velmi malá a balon Lyska z prázdné branky vymetl P.Hladiš. Hosté v této aktivitě pokračovali a po standardní situaci ze své pravé strany střílel Gejdoš jenom do boční sítě. Nedali jsme si říct a nedali a už v 9.minutě kopali Koryčanští druhý roh a po něm už nám bylo nevolno. První hlavičku Prachaře ještě F.Hladiš vyrazil, ale dorážka Šnajdra už byla nad síly naší jedenáctky - 0:1. V 18.minutě došlo bohužel k politování hodné události, když se  Z.Kostelník ve vzdušném souboji potkal hlavou s Ryškou a náš obránce musel nejen ze hřiště, ale s hlubokou tržnou ránou rovnou do nemocnice. Jakoby nás to poznamenalo a na hřišti i v hledišti byl dlouhé minuty nezvyklý klid. Teda zpět. Na hřišti to až takový nezvyk nebyl. Úplně stejná básnička se recitovala už s Kunovicemi a toto byl zcela zbytečná druhá sloka. Něco chtěli lidem předvést hosté po rohu Posoldy a hlavičce Šnajdra, ale znovu stojíme před otázkou co o tom napsat, když míč letěl metr a půl nad? Také další situace provozovali hosté, ale ani dva přímé kopy z velkého úhlu branku neohrozily. Ve 32.minutě jsme se ke zteči dostali i my, když standardní situaci R.Straňáka zakončoval hlavou P.Těthal a brankář Varga předvedl první pořádný zákrok a míč vyrazil na rohový kop. Před odchodem na mytí hlav sebral ve vápně V.Velecký míč od kopaček Lyska a byl tu chvála Bohu poločas. Jestli v první polovině stačila k našim popiskům účtenka z hospody tak v tom druhém by se ty dvě věty vešly i zadní stranu krabičky od sirek. 46. - 60. minuta nic, takže tuto pasáž můžeme přeskočit hned. Brankáři mohli v klidu listovat v zítřejším vydaní Slováckého (hostující možná v Kroměřížském) deníku. Snad teda zmíníme naše zvýšené úsilí a také konečně i nějaké sportovní emoce, ale fotbal plakal jak korejské děcko. V 61.minutě jsme se k němu přidali. F.Ryšávka trefil ve strastiplné poloze míč  velmi pěkně a jeho dráhu letu ve vápně cosi přeťalo. Hodně přítomných vykřiklo ruka ovšem píšťalku jsme neslyšeli ač jsme měli uši poctivě nastražené. V 63.minutě se poprvé ve druhém dějství připomněli hosté. Akci Gejdoše se snažil zakončit Posolda, ale u míče byl o chvilku dřív F.Hladiš a tak si ani tato akce nezasluhovala rozboru u elektronické tužky. Po deseti minutách odpočinku byl v 73.minutě  R.Straňák ve snaze proniknout k bráně hostů faulován a prakticky všichni přestali hrát a čekali na přímý kop. Rozhodčí však ponechal výhodu, ze které byla střela našeho záložníka ke vzdálenější tyči, ale jelikož nešlo o nejvhodnější střeleckou parketu tak následovalo jenom protažení těla brankáře Vargy. Tím jsme vyčerpali naše "šance". A to už ve zmíněné 73.minutě. Následně jsme bili o mříže hostující obrany ovšem ta nepovolila a nadále se už jenom bojovalo. Na pláni, v rozích, v zákopech, u všelijakých lajn. Inu tam, kde vás zrovna napadne. A my jsme další volnou chvilku využili k rozjímání. První co nás napadlo bylo to, že jsme před startem odvet snili o šesti až sedmi bodech po třech kolech. Máme jeden. Přemýšleli jsme proč, ač nám to nepřísluší. Napadlo nás to, co je napsáno na titulní stránce nad horním rámečkem. Pojďme ale na plac dohrát to trápení a okrajově zmíníme, že posledních pět minut se odehrálo na naší polovině a k vyrovnání nebyla příležitost ani síly. Naopak naší otevřenou obranou proběhl Gejdoš a lobem přehodil našeho brankáře - 0:2. Tím dnešní fotbalový odvar končíme. Opravdu dnes nikdo po křídle neunikl, nikdo hezky  neodcentroval, nikdo pěkně nevystřelil, nikdo nikoho ničím nepřekvapil a pro fajnšmekry byly vrcholem veškeré podívané maximálně tři přesné přihrávky v řadě...

 
Sobota 13.dubna 15:30
FC KVASICE – TJ NIVNICE 4:2
góly: 2. Lepša, 23. R.Zapletal, 56. Vojtášek, 71. Šilinger - 77. Straňák, 86. V.Velecký
poločas: 2:0
sestavy:
Kvasice: Stratil - Jergl, Drga, Šilinger (81. Pospíšil), R.Zapletal - Vojtášek, Lepša, Musil, J.Zapletal - Pulkert (74. Panák), Janoštík (61. Moravec)
Nivnice: Hladiš F. - Holboj, Roubal, P.Hladiš, Těthal - Ryšávka (31. Sláma), Bumbalík, Straňák, V.Velecký - Bartoš, Borýsek
rozhodčí: Schnürmacher - Zpěvák, Svoboda
žk: J.Zapletal - 0
diváci: 155
střely na branku: 12:7
rohy: 7:1

   Jestli jsme minule žehrali na nedostatek fotbalového kořeníčka a tím také na náměty do článku, tak dnes nás svíraly pocity opačné. Ne, dnes jsme jsme opravdu neměli obavy, že by nebylo o čem básnit či do čeho píchnout. Domácí (či povětšinou cizí) fotbalisté střílí jeden gól za druhým a mnohdy také čtvrtý za třetím a o povedených akcích ani nehovoříc. Soutěž nevedou nadarmo a s návratem výš to myslí velmi vážně, jelikož v A třídě nemají co na práci a už jejich loňský pád z nesestupového místa byl dlouho omílán (Kvasice sestoupily níž jenom proto, že nikdo z KP nechtěl nahoru, ale na druhou stranu mohly skončit lépe jak dvanácté a měly klídek). A co naši? Jarní výsledky a výkony  jsou trápením pro všechny zainteresované a s jedním bodem jsme mnoho slávy nenadělali. A to ani přesto, že jsme měli hratelné soupeře z dolní poloviny a zejména dvě domácí prohry jsou daleko za naším očekáváním, ale to už je historie a jedeme dál. Jenže do Kvasic... Teď sem klidně můžeme vpálit, že každé utkání je jiné nebo že jsme jeli překvapit a jiné podobné moudra, ale na pohádky už jsme dost staří. Realita byla taková, že nás k Moravě odputovalo jedenáct. A víte vy co? Včíl budeme také trochu pozitivní. Z dopoledního utkání dorostu v Morkovicích se do Kvasic přesunul mladičký T.Sláma a asistent trenéra P.Mudrák, kteří byli našimi jedinými háhradníky a za to je označíme za srdcaře jako bejk. To je takový příklad pro všechny ostatní, že to jde. Když se chce. Žádné naše chybějící neuvedeme s jedinou výjimkou a tou je Z.Kostelník, který má z bitevní vřavy o Nivnici šest stehů a dokonce nám je přijel za deště a zimy do Kvasic ukázat. To by také každý neudělal. Všichni ostatní se ochudili o výlet autobusem (naši by se dnes vešli i do výtahu) za pár milionů a krásný sportovní zážitek.
   A pak už jsme museli do práce, která začala jako pondělní ráno. Jen tak tak se plížila druhá minuta a už nám bylo všelijak. Špatně odvrácený balon z hloubky našeho vápna přistál sotva na značce osmnácti metrů od branky a Lepša už mířil k tyči - 1:0. Nestačili jsme ani pěkně poděkovat, což můžeme udělat včíl dodatečně. Ve čtvrté minutě pálil z dvaadvaceti metrů J.Zapletal (dříve Ferko) a F.Hladiš musel poprvé do bláta pro míč. V 6.minutě se totéž opakovalo a vkrádaly se myšlenky, že bude jednodušší spočítat ovce na Novém Zélandu jak šance domácích. V 10.minutě jsme napočítali čtvrtou po kombinaci J.Zapletala, Janoštíka a Vojtáška a za krále situace označíme P.Těthala, jenž ji ukončil skluzem a byl z ní jenom roh. P.Těthal byl v hlavní roli i v minutě třiadvacáté. Ve snaze zmařit šanci J.Zapletala mu sáhl nohou do směru pohybu a nabídl tím domácím ještě větší šanci a tou byla penalta. Než se k ní dostaneme a než na to zapomeneme tak P.Těthala i přes tuto nepříjemnou událost pochválíme, protože odehrál velmi dobré utkání. Šup a jsme u té penalty, kterou proměnil R.Zapletal - 2:0.  Vypadalo to na debakl a víte, že jsme si to i mysleli? Naši byli zakřiknutí, ustrašení a jak sami později prozradili tak nevěděli, kde jim hlava stojí. Bloudili po hřišti na první střelu na branku nadále čekajíc a  kdo by v tu chvíli vyslovil, že v dalším průběhu jich přesně mezi tyče pošleme sedm, tož by byl označen nespisovnými výrazy. Začali jsme nejprve těmi nepřesnými a první poslal rozumným směrem R.Straňák, jehož k ní vyzval V.Borýsek. Balon letěl z dvaceti metrů o metr vedle. Po půlhodině jsme ožili a také růžky jsme vystrkovali čím dál odvážněji. Po faulu na R.Straňáka ve 32.minutě kopal tentýž přímý kop a beci odvraceli před svým brankářem v posledním okamžiku. Ve 39.minutě už jsme v naší síti viděli třetí fík po střele Lepši z deseti metrů. Gól však nepadl, a z toho můžeme obvinit P.Těthala, který balon vykopl do bezpečí. A nepadl ani na polovině druhé, byť byl střelecký pokus R.Straňáka ve 41.minutě velmi dobrý a V.Borýska ve 43.minutě dobrý. Za zákrok u toho druhého pochválíme brankáře Stratila a za využittí oslího můstku můžeme říct, že tím se nám ztratil i první poločas. Domácí vedli pochopitelně po právu, ale Nivničané v jeho průběhu zanechali ostychu a s přibývajícími minutami donutili domácí obránce aby se nad sebou také zamysleli. A na úplný závěr poloviny utkání zmíníme, že se po půlhodince hry dostal na trávník Patnáctiletý kapitán (to malinko přeháníme, ale J.Verne to také rád dělal) dorostu T.Sláma a absolvoval fotbalovou maturitu u vedoucího celku soutěže. Zvládl ji v pohodě. Horší už to bude s náma. Ztrácíme dvě branky a konec je v nedohlednu, což by za běžných okolností by to bylo dobře, ale proti nám stály po další potravě lačnící domácí šelmy. První uštknutí však přišlo ve 49.minutě před brankou domácích. M.Holboj nalezl na vápně V.Veleckého, ale ten nenalezl díru v postoji golmana Stratila a neprocedil ho. V 56.minutě jsme domácím podarovali třetí branku utkání a o dárku mluvíme protože i u této situace byl míč nejprve v moci naši, ale krátký odkop šel jenom k nohám J.Zapletala a ten ho z křídla šoupl na zadní tyčku, kde parazitoval Vojtášek - 3:0. V 63.minutě nám soudce upřel penaltičku, páč P.Těthal byl po sérií kliček a přešlapovaček ve vápně čistokrevně podražen, ale ani přes jasné vedení domácích jaksi nebyla vůle poslat vzduch do píšťalky. Nezbývalo než dát branku ze hry. Neúnavný V.Borýsek za minutu nabíjel R.Straňákovi a to už domácí brankář dobře věděl, že se dnes bez sprchy neobejde a opětovně musel sbírat míč u tyčky.  Za dvě minuty a to asi v té 66. se k ohrožení brankové konstrukce dostal i náš kapitán a sváteční střelec  P.Hladiš. Událo se tak po průniku cestou trnitou a po narážečkách s V.Veleckým a D.Bumbalíkem mířil sakramentsky dobře, ale na vrcholu řetězce byl Stratil a předvedl zákrok oku lahodíc. Tak snad jindy. Co domácí? Jo, tak ti šance využívali. V 71.minutě jednu připravil R.Zapletal s J.Zapletalem a u vzdálenější tyčky dokončil dílo Šilinger - 4:0. To už smrdělo všeličím, ale nakonec nás domácí nezardousili. Napřed zmíníme střídání domácího Pulkerta, které bylo jeho první v ročníku a hned na to daleko důležitější věc a tou bude náš gól. Na prostředku hříště si ho v 77.minutě sám připravil R.Straňák a když usoudil, že se nachází v nejlepší možné pozici (tady se názory na vzdálenost pohybovaly od 24 - 27 metrů) tak poslal balon nechytatelně do šibenice - 4:1. Našim se to zalíbilo a za šedesát vteřin byl viděn P.Hladiš nabízejíc bonbonek V.Veleckému, jenž přehodil pěkně brankáře a nepěkně i branku. Spolehněte se na to, že to byla tutovka. V 80.minutě byl naposledy u míče spatřen J.Zapletal, ale pro jeho čáry máry nemajíc pochopení P.Hladiš a o míč ho připravil. A náš stoper toho neměl furt dost a byl i dalšího ataku. V 86.minutě našel na polovině soupeře zase V.Veleckého a tomu už další ofenzivní snaha přinesla úspěch. Náš záložník (jindy obránce a jindy útočník) poslal balon ze šestnácti metrů do protipohybu brankáře a snížil na 4:2. Zaskočení domácí už nikam nepospíchali a místy jsme je načapali i zdržovat hru. No považte! Tak nějak tedy vrcholilo utkání, ve kterém jsme byli totální aucajdr, ale daleko lepším výkonem, než minule jsme i my přispěli k jeho solidní kvalitě. Náš tým dnes opravdicky předvedl soudržný výkon a nebýt laciných chyb tak jsme domácím ztížili situaci ještě víc. I přes pochvalu našich je výhra domácích samozřejmě zasloužená.
neděle 21.dubna 16,00 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE – FK DOLNÍ NĚMČÍ 0:3
 
góly: 35. Šmehlík, 54. R.Krchňáček, 83. P.Krchňáček
poločas: 0:1
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - M.Hladiš (78. Soukeník), P.Hladiš, Velecký, Těthal - M.Holboj, Bumbalík, Straňák, Sláma (46. Josefík) - Ryšávka, Borýsek (70. Bartoš)
D.Němčí: R.Kadlček - Mikulec, Šmehlík, L.Kadlček, Tinka (86.Hlaváček) - Machalík, Bída, M.Krchňáček, R.Krchňáček (71.Cmol) - Stojaspal (12. Světinský), P.Krchňáček (89.J.Talský)

rozhodčí: Mitáček - Ševčík, Němec
žk: Těthal - Bída
diváci: 300
střely na branku: 3:6
rohy: 6:6

   Od návratu z Kvasic uteklo sedm dní čili týden a během tohoto období byl čas utřít si hubu od medu a vrátit se do všedních dní. Za aktivní hru a výkon jsme se sice kudy chodíc chválili a nestyděli jsme se jej označit za nejlepší jarní, leč žádný zisk nám nepřinesl a zápas po zápase se noříme v tabulce o jednu šprušličku níž. Při našem chudobném bodovém přírustku je i matematikou nepolíbeném jedinci jasné kdeže budeme za pár týdnů a čím dál víc to vypadá, že se nám začíná stýskat po každoročním boji o záchranu, který se bez naší účasti jeví jako neúplný. Zrovna v tomto velikonočním čase se přímo nabízelo vzít si mustr z Ježíše Krista, jenž podle odborné literatury zítra hodlá vstát z mrtvých a začít se téže pomaloučku polehoučku probouzet. Jenže ouha...  Třetina našich fotbalistů hledá formu, třetina zdraví a ta třetí skupina to nevytrhne. Včíl si ty skupiny sečtěte. Máte? Tak zhruba polovina ze všech nemá příliš natrénováno a tak nebylo zbytí, než myslet na nejhorší a očekávat, že nad náma udělá náš zeměpisný soused kříž. Tímto je ovšem načase ukončit nekrolog začít výčet pozitiv, jsou-li nějaká k nalezení. Tím prvním může být domácí stadion, v němž Dolněmčany umíme porazit a dvě poslední utkání tak také dopadla. Nad další dobrou zprávou jsme rozmýšleli od čtvrtka. Prvotní myšlenkou bylo, že budeme psát o návratu některých absentérů, ale nakonec jich bylo míň, než jsme si malovali (S.Josefík a M.Hladiš) a to se ještě jiní (J.Roubal) pro změnu ztratili. Nic další už nikoho nenapadlo, ale i tak jsme očekávali, že se naši kluci před vysokou návštěvou probudí jakožto první a nebudou jako obvykle vyčkávat na ránu z milosti. Teď už víme, že se tak nestalo. Hosté? Nic nového. Stabilní sestava složená z Dolněmčanů. Tinka, Stojaspal, Kadlček, Krchňáček... Některá příjmení jednou, jiná dvakrát či třikrát. Poďme hrát.
  Ještě ani pořádně nedozněla Zelená tráva a na naší suché pampeliškové pláni už poskakovaly zelené kobylky z Dolního Němčí. Běžela třetí minuta a dlouhý nákop brankáře R.Kadlčka prodlužoval hlavou T.Stojaspal na Machalíka a náš brankář F.Hladiš už musel dřít šortky, jelikož musel hodně rychle pod soupeřovy kopyta. V 6.minutě donesl zápisné do utkání R.Straňák, na kterého byly na pravém křídle spáchány dva trestné činy a po ponechané výhodě skončilo vše zajímavé  rukou našich ve vápně soupeře. V sedmnácté minutě už byl na place se sedmnáctkou střídající Světinský a právě on nabídl míč na nárt R.Krchňáčka, ale ten ač se nacházel ve vápně tak po branku sotva dostřelil a to už vám ani neřekneme, že i tu minul. Na další poznámku nám vytekl inkoust, ale s největší pravděpodobností se v ní zmiňovalo, že se hrál rychlý fotbal od vápna po vápno a bodejď by né, když přes tři stovky diváků nebyly na žádné prostoje zvědavé. Zatím se činili i naši a ve 22.minutě točil merunu před branku po rohovém kopu R.Straňák až po ní hladově vyskočil V.Borýsek, ale z největší šance našich se vyklubala hlavička přesně do golmana R.Kadlčka. I další laskominu rozdávali Nivničané a ve 26.minutě nevěda co s míčem napřáhl z pětadvacítky metrů D.Bumbalík a ač jsou zvony v Římě tak troufale rozezvonil levou tyč hostí. To bylo z naší strany až do poslední minuty vše a tím můžeme článek ukončit. Neučiníme tak jenom z úcty k soupeři a když už jsme v dosavadní sezóně věnovali všem gólům soupeřů tak stejně učiníme i včíl. První přišel ve 34.minutě a předcházel mu odpískaný faul V.Veleckého před velkým obdélníkem a my s klidným svědomím uvedeme, že takových soubojů tělo na tělo je na hřišti pět do minuty. V danou chvíli nám to bylo starou belu platné, ale na další vývoj utkání to mělo velký vliv. Balon si nachystal někde kolem třiadvaceti metrů od branky Šmehlík a ranou k tyči podél zdi rozradostnil hostující fanoušky - 0:1. To naši fanoušci po stráveném svátečním obědě museli trávit neslané nemastné představení našich fotbalistů, kteří se rozhodli neměnit jídelníček a ponechat na něm stejný blivajs jako s Kunovicemi či Koryčany. Před blížící se přestávkou ještě točili kolotočem událostí hosté, ale balon naštěstí skákal podle svých představ na ty hostující nebral ohled. Nejdřív nás vystrašil dlouhý aut L.Kadlčka a po něm dva rohy M.Krchňáčka, jenž bydlí v Nivnici a za dvacet nebo třicet roků by z něj také Nivničan mohl být, protože z těch rohů nakonec nic nebylo. A také jsme se přistihli při představě jak by mu asi slušel žlutý dres ač proti pěkným Dolněmčanským nic nemáme. Po těchto úvahách jsme zjistili, že naši jsou rozladěni jak piáno a proti poslednímu hvizdu rozhodčího jsme neprotestovali ani náznakem. Do druhého poločasu nasekal náš trenér změn jak Baťa cviček za odpolední směnu a snad jenom brankáře a střední záložníky jsme našli na původním místě. Průběžný stav naše mládence evidentně trápil, ale stejně tak to měli naši příznivci s jejich výkonem. Proto také nebylo překvapením, že s hrozbou pro brankáře začali zase sousedé a Světinskému kradl balon od noh F.Hladiš v posledním možném okamžiku. Teď si trošku posypeme hlavu popelem, neboť jsme výše tvrdili, že žádnou šanci už jsme neměli, ale přece se našla. V 50.minutě měl na noze vyrovnání S.Josefík, ale velkým problémem se ukázalo, že ho měl na končetině levé. Po přihrávce D.Bumbalíka do křídelních prostorů si náš záložník sice vylepšil střelecký úhel, ale balon se po cestě dvakrát seznámil se zemí a hned potom mířil do rukavic brankáře hostí a celé to může uzavřít rčení "mnoho povyku pro nic". A to už byl opravdu konec s našimi nadějemi, jelikož hosté v 54.minutě navýšili svůj náskok na dvoubrankový. Před pokutovým územím našel Světinský pěknou uličkou R.Krchňáčka a proto byla taková situace požehnáním - 0:2. V 63.minutě se opakovala situace z prvního poločasu. Na stejném místě jako před prvním gólem se udál přestupek nepřestupek jen s tím rozdílem, že tentokrát kopali standardku naši milí. R.Straňák ji kroutil dobře, ale přece jenom hvízdla nad břevnem. V 69.minutě jsme utírali pot z čela opět my a to po stoprocentní šanci hostí. Servírovali ji M.Krchňáček s Bídou pro R.Krchňáčka, jemuž byla naštěstí šíře branky branky málo, ale dvacet centimetrů navíc už by stačilo. To už jsme stáli definitivně na druhé koleji a na projíždějící rychlíky jenom zálibně nahlíželi. Jeden fičel okolo v po půl šesté ( 83.minuta) a strojvůdcem byl Bída, po jehož nabídce se byť nadvakrát tak přece jenom prosadil P.Krchňáček. První střelu mu z blízka F.Hladiš vyrazil, ale za přihlížení ostatních se k dorážce dostal stejný fotbalista a bylo hotovo - 0:3. Nivničané ve druhém poločase opravdu nic publikovatelného nepředvedli a když už tak měl druhý asistent praporek nahoře jako při brance V.Veleckého či několika jiných náznacích fotbalovosti. Na druhé straně byli lehkonozí Dolněmčané v 85.minutě blízko čtvrtého gólu, když centroval do předbrankového prostoru hostující Machalík a jenom Tinkovy problémy lépe trefit míč z voleje zabránily další pohromě pro naši jedenáctku. Ta jich už i tak má dost a starosti našich začínají být aktuální. Jeden uhraný bod za pět jarních kol je vstupenkou do nejnižších pater a počínaje příštím týdnem už budeme pečlivě sledovat výsledky posledních týmů. Kdo by si to v zimě pomyslel ?

 
neděle 28.dubna 10,15 - mistrovské utkání muži
FC Viktoria Otrokovice – TJ Nivnice 4:1
 
góly:  75., 86. Malát, 8. J.Červenka, 43. P.Červenka - 53. Straňák
poločas: 2:0
sestavy:
Otrokovice B:
Varous - Vrága (21. Skopal), P.Daniel (34. P.Červenka), Lendler, Malota, Horák (59. Hrnčiřík), Pěnička, Khalil (68. O.Daniel), J.Červenka (84. Marčík), Zach, Malát

Nivnice: Lysoněk - Holboj, P.Hladiš, Těthal, Ryšávka - Soukeník (77. Kostelník), Bumbalík, Josefík - Borýsek (66. Sláma), Velecký, Straňák
rozhodčí: Pospíšil - Neubauer, Ruman  del. Prokop
žk: 0 - Borýsek
diváci: 103
rohy: 4:3
střely na branku: 10:4

   Jednou či dvakrát za sezónu se stává, že nás budí ptačí zpěv k dopolednímu utkání, ale dnes to byl jenom případ fotbalistů a nikoliv nás, jelikož jsme až do rána řešili zapeklitou otázku a tou nebylo nic menšího, než komu předat tužku a zápisník, protože dnešní špíl šel proti utkání žáků a tam nás také váže povinnost být. Jarní vystoupení našich fotbalistů žádný extra buřt nenabídlo a jet do Šumic se jevila jako rozumější z  nabízených variant. No, nakonec se tak nestalo. Co myslíte? Byl to dobrý nápad nebo jaký to byl nápad? Protože však nejsme úplně blbí a majíc v živé paměti podzimní duel, tak jsme očekávali daleko větší vzrůšo u Zlína, než v poklidných Šumicích. Na podzim u nás Viktoriáni nabyli dojmu, že si i rozhodčí přál výhru Nivničanů a protesty a hněv hostí u nás utichly až s koncem roku. Proto jsme moc dobře jsme věděli, že si na nás Otrokovjané brousí drápy a už s padajícím podzimním listím nám bylo slíbeno, že nastoupí jedenáct hráčů ačka. To se stát pochopitelně nemohlo, neb na to paragrafy pamatují a kvůli tomu jsme i slzičku uronili. Mohl to totiž být zajímavý duel mančaftů, které na jaře vyválčily jeden bod. Tak proti nám stálo domácí béčko a toho už jsme se obávat museli, protože jim jaro vychází a osm bodů budiž toho důkazem. Ale včíl už trochu vážně. Domácí na jaře nemají tak široký kádr ani v "A" celku a navíc je čeká nahuštěný program (SO, ÚT, SO) a ten jim poslat mnoho chlapů do béčka nemohl dovolit a to se také potvrdilo. Naše výtečníky necháme na pokoji a nebudeme je rušit žádnou kritikou. Jednak plujeme na stejné lodi a jednak z toho ani oni sami jistě žádnou radost nemají. Jenom jsme maličko očekávali, že navážeme na venkovní výkony, které jsou lepší domácích a zapomeneme hrát roli ustrašeného králíka. Bohužel je však pravdou, že už musíme čučet za sebe a včerejší porážka Ořechova a vzájemné utkání dvou posledních nám ještě dává na týden klid...  A pozor! Všechna vzájemná utkání s béčkem Otrokovic skončila remízou. Uhrát ji i počtvrté už jsme chtěli i s připraveným Z.Kostelníkem, který už větral sandály na tréninku, ale bez M.Hladiše, F.Hladiše a opět J.Roubala. V brance byl letos poprvé dorostenec P.Lysoněk a už teď napišme, že nás podržel. Úvod zakončíme tím, že oznámíme změnu kapitána (nově V.Velecký) a hru na tři útočníky.
   Přes brzký začátek se rozhodně nedá napsat, že by byl úvod ospalý. Začalo se opravdu bez prostojů a hráči obou barev létali za balonem od vápna po vápno vícenež svižně. Bohužel se ani na první krpu nečekalo dlouho a jak už to na jaře chodí tak uzrála před naší svatyní. Nenápadný centr domácího Pěničky prosvištěl podél celého malého vápna až si ho na zadní tyčce našel J.Červenka a do donaha vysvlečené branky zasunul - 1:0. Někteří tuhle situaci dobře neviděli a proto ji ve dvanácté minutě domácí zopakovali a na konci mířil do branky opět J.Červenka, ale trefil po mírné teči tyčku. To už byl nejvyšší čas předvést i něco na druhé straně areálu, který mnoho třetiligových parametrů nemá. Ve 13.minutě poslal D.Bumbalík míč za obranu na S.Josefíka, kterému vyšlo i zakončení, ale nohama zakročil brankář Varous. V 15.minutě přehazoval P.Daniel našeho golmana ovšem k naší spokojenosti to vzal se vším všudy a míč letěl hodně vysoko. Událostí neubývalo a další nahlédla na svět za minutu. R.Straňák pelášil po levé straně hřiště, ale finální nahrávku pod sebe zblajzl golman Varous do palčáků. V 17.minutě vystřelil náš V.Borýsek a škody se budou sčítat až následující pracovní den. Balon zasvištěl do Áček a praskot bakelitu dává tušit prasklou střechu na některém z naleštěných trabantů. Nivnickou aktivitu zdokumentujeme spoluprací V.Veleckého s R.Straňákem, jenže ten ze šestnácti metrů branku o kousíček minul. Nezaháleli ani domácí a ve 21.minutě to technicky vyzkoušel Malát a zákrok P.Lysoňka patřil k těm zdařilým. Ve 23.minutě se před vápnem hostí poflakoval zapomenutý V.Velecký a udělal dobře. Domácí ho v zeleném oblečení nerozlišili s travním porostem a míč mu dobrovolně naservírovali. Dál už to tak zajímavé nebylo. Náš útočník měl sice dost prostoru před sebou, ale zvolil střelu na zadní tyčku a z té venkovní strany ji minul. V téže minutě to okoštoval  z voleje R.Straňák, ale mezi tyče se nevlezlo ani jeho dílo. Teprve potom maličko zajímavostí ubylo, až přišla 28.minuta, když na trávníku zůstal ležet domácí P.Daniel. Míč sice sportovně zakopl P.Lysoněk, ale trefil jenom zábradlí u postranní čárý a od něj putoval balon na střechu trolejbusu  a dále asi do Příluk. Humor nás přešel za dvě minuty. Po faulu na domácího J.Červenku kopali domácí Malátem přímák z dvaadvaceti metrů a balon olíznul spojnici tyče a břevna. Ve 37.minutě proletěl domácí obranou S.Josefík, ale na povedený centr naskočil V.Velecký pozdě a pár délkových jednotek mu k zasažení letícího předmětu chybělo. Ve 43.minutě jsme dostali lekci z produktivity aniž bychom o ni stáli. Do této doby jsme s domácími drželi krok, ale ve zmíněné minutě nám modří mladíci (nejstarší hráč domácích byl ročník 1995) odskočili na rozdíl dvou branek a to v našem jarním rozpoložení nebylo nic vítaného. Do vápna poslal kolmici Horák a P.Červenka měl dost místa a prostoru k otočce a střelou k tyči nedal brankáři naději - 2:0. Po Jakubovi Červenkovi se tak trefilo i jeho dvojče Petr. Tím byl uzavřen první poločas, v němž jsme předvedli aktivní fotbal, ale v zakončení jsme se domácím nevyrovnali. Do druhé poloviny jsme nacupitali beze změn v sestavě i rozestavění, ale majíc touhu po kontaktní brance. Touha však mohla skončit hodně brzy v kopru. Už ve 48.minutě měl na kopačce balon i tutovku domácí Horák, ale brankář P.Lysoněk předvedl zákrok jako z "jů tube" a míč ukryl pod dresem. Omluvenku svým spoluhráčům chtěl Horák poslat v 51.minutě, když si postavil ke standardce balon za naše velké vápno, ale neuspěl ani včíl a zdivo nepřelstil. V 53.minutě si navedl míč na prostředek vápna R.Straňák ovšem došlo jenom k probuzení golmana Varouse. Zklamán z tohoto nezdaru kontroloval náš útočník stav terénu a při procházení se kolem velkého čtverce ho vyrušila špatná přihrávka domácích, které se R.Straňák rád ujal a k dalšímu představení je slov málo a potřeba by bylo spíše obrázků. Není však zbytí, než si to alespoň představit. Náš fotbalista posadil na prdel všechny okolo včetně brankáře a s koncovkou do prazdné branky neměl problém - 2:1. Utkání dostalo nové grády a dále bylo možné pozorovat několik nadprůměrných individuálních výkonů na obou stranách. O tom, že by brankářům začalo před obědem kručet v břiše také nemusel mít nikdo strach a v osmapadesáté minutě to dokazoval P.Lysoněk v naší kase. Pěkným technickým lobem ho chtěl nalákat do pasti Zach, ale kdeže s takovým laciným sendvičem. V 61.minutě nás zvedl z deky D.Bumbalík, jenž v nouzi nakopl balon na naše vápno a že jeho nechtěné přihrávky nevyužil Pěnička už je jiná písnička. Aktivní D.Bumbalík měl jistě  úmyslu ohrožovat spíše konstrukci soupeře a nejblíže k tomu měl v 69.minutě po přihrávce R.Straňáka. Na branku plachtící míč z osmnácti metrů ukryl domácí brankář Varous pod tělem a o vyrovnání jsme snili dál. V 70.minutě nám chtěl utáhnout obojek Malát, ale zatím se ještě zastřeloval a konkrétně v této situaci z bezprostřední blízkosti jenom zvyšoval kredit našeho mláděte v brance. V 71.minutě jsme s obtížemi přežili roh P.Červenky a hlavičku Lendlera nad a to už byl čas a signál ponáhlat dopředu a otevírat brány k našemu království. Tento tah hop anebo trop byl rozluštěn poměrně brzo a to v 75.minutě, když jsme srkali další smrtící koktejl. Kopačák od svých spoluhráčů převzal před pokutovým územím Malát a krásným technickým obstřelem překonal našeho brankáře potřetí - 3:1. Mnoho otázek po této brance už utkání nenabízelo. Snad jenom zkontrolovat jízdní řád a zjistit kdy nám jede vlak, napustit studenou vodu do vany k závěrečné koupeli anebo také snížit nepřijatelný stav, což se po centru střídajícího Z.Kostelníka a hlavičce V.Veleckého stalo, ale pomezní měl praporek nad hlavou a radost měla krátkou životnost. Navíc nás domácí Viktoriáni podporováni neúnavnými fanoušky načapali v nedbalkách v 86.minutě ještě jednou. Byl to opět Malát, který si poradil v situaci jeden na dva a uvnitř pokutového území využil i toho mála prostoru který dostal - 4:1. Populární pokřik dejte jim bůra (to si mohli odpustit :-)) mohl v samém závěru dojít naplnění, ale P.Lysoněk vychytal P.Červenku a nám čtyři góly bohatě stačily. Tázat se můžeme jestli  jsme z utkání nemohli vytěžit víc, ale s největší pravděpodobností snad jenom přijatelnější porážku než je ta konečná. Nivnická aktivita končila většinou před velkým čtvercem domácích a dostat se dovnitř uměl jenom R.Straňák či S.Josefík. Domácí Viktorka tuto činnost zvládla  daleko lépe a bere body. Naše jarní tápaní zatím nebere konce a příští týden k nám přijíždí mužstvo jara. Stoprocentní Osvětimany...
P.S. V Otrokovicích byl dnes naprostý klid a podzimní utkání nikdo ani nevpomněl. Žáci v Šumicích otočili z 1:3 na 6:3. Jestli jsme nakonec opravdu neměli být na těch žácích...

 
neděle 5.května 16,30 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE – TJ OSVĚTIMANY 1:3
góly: 31. Straňák (PK) - 81. Šumulikoski, 85. Salay, 89. Zýbal (PK)
poločas: 1:0
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - Holboj, Těthal, P.Hladiš, Ryšávka - Velecký, Bumbalík - Kostelník, Straňák, Josefík - Borýsek
Osvětimany: Chvojka - Klimeš, Křemeček, Síleš, Brhel - Skřivan, Švrček, Šmatelka (65.Salay), Čajka (32.Němčický, 50. Šumulikoski) -  Zýbal, Tomaštík
rozhodčí: Bršlica - Vitásek, Dorotík
žk: Těthal, Kostelník, Ryšávka - Šmatelka, Salay
diváci: 130
rohy: 3:5
střely na branku: 5:8

   Protože jsme si v jarní části o žádném okamžiku neřekli "toto se bude pouštět na galavečeru našeho fotbalu" tak jsme alespoň uspořádali vzpomínkovou besedu o úspěších našeho klubu. Přednášel Metuzalém a promítal výhradně černobílé snímky z dob kdy dědové našich otců byli ještě dětmi. V rámci závěrečných dotazů zazněla i otázka kdy jsme naposley porazili Osvětimany, ale odpověď neznal ani on (léto 2012 - 1:0), ale dobře věděl o devíti prohrách v řadě. S bolavou hlavou jsme opustili sál a začali přemýšlet jak dál. Podzimní pracně vydobyté pozice jsme bez jediného výstřelu vyklidili a z poklidné páté pozice se po včerejšku třepeme jak osiky na příčce jedenácté. Nebudeme ani zastírat, že už bedlivě pozorujeme ruch za námi a každý nezdar posledních je pro nás potěšením. A v sobotu nás potěšily  všechny výsledky vyjímaje toho ze Spytihněvi, kde Fatra penaltově porazila Kvasice. Nezdar Kvasic byl totiž živou vodou do kabiny Osvětiman, které chtěly snížit rozdíl od vedoucího místa na pouhé tři body. U nás se pár (čti dva) optimistů tvrdíc, že se tak stát nemusí našlo, ale za katastrem obce takový nebyl nikdo. Až tak velkým favoritem byl kancléřův mančaft. Ono také startovat naše perpetum mobile proti celku, který v odvetných cestách neztratil ani zrnko se jevilo jako troufalé. Nám se s přibývajícími nezdary jeví ta slečna zvaná A třída škaredší a škaredší a přesto na ni týden myslíme, abysme s ní nakonec strávili půl neděle. A tato byla obzvláště "vydařená". U jedné branky bylo šest stupňů u druhé možná sedm a půl a k tomu déšť. No hnus fialový... Nebylo ani moc k divení, že se této schůzky nezúčastnil M.Zikmund, který je asi na nějaké expedici, neboť není k mání už nějaký ten pátek. Nečekal se ani návrat dlouhodobě nemocného J.Roubala či školáka M.Hladiše. Majíc vlastních starostí až nad hlavu jsme po situaci soupeře tentokrát ani nepátrali. Nepřijeli však také všichni. V sestavě scházeli Žandovský, Perůtka a Pantič a na lavičce zůstal Salay. Šumulikoski na ligovém utkání Slovácka přemlouval majitele Zemka k dřívejšímu odchodu ze stadionu, načež mu bylo vyhověno a to nám byl čert dlužný. Našim klukům jsme jenom před výkopem připomněli, že skončil duben zvaný měsíc bezpečnosti a bylo by už záhodno být nebezpeční v ofenzivních prostorách hřiště.
  Na mokrém terénu začalo utkání s maximálním nasazením a probuzený kanonýr Osvětiman Zýbal začal úřadovat už ve 3.minutě. Samostatnou akci mu však sebral od dolních tlapek F.Hladiš a zatoulaný balon uklízeli mimo náš chrám obránci. Ani Nivničanům netrval odpolední spánek dlouho. S.Josefík střílel už v 6.minutě z úhlu a voleje velmi přesně a tvrdě a donutil golmana Chvojku k prvnímu reflexu. Ještě neskončila první desetiminutovka a na každé straně se rozdávala žlutá karta, ale oba majitelé k ní přišli jako ti nevidomí k tomu strunnému nástroji. Nejdříve v dresu hostí zle rozehrál od branky Chvojka a našeho V.Borýska musel položit na trávu Šmatelka, ale i v našich kostýmech se odehrál podobný tyátr. Po chybičce M.Holboje musel použít hasící přístroj P.Těthal. V 10.minutě se už přešlo k lepším zážitkům a po dlouhém míči kapitána D.Bumbalíka za obranu pádil sám na brankáře Chvojku V.Borýsek, ale skvělý zákrok brankáře naše naděje zničil. Ve 22.minutě poslal prúnikovku do našeho velkého čtverce (dobře obdélníku) Skřivan ovšem pozorný strážce naší branky F.Hladiš si ji vyzvedl od kopaček Zýbala pro sebe. Naši svému favorizovanému soku stačili svým obrovským nasazením, ale také fotbalovostí a rozdíl v zisku jarních bodů (naši jeden a hosté všech osmnáct) a postavení v tabulce nebyl v této fázi utkání k dohledání. Nivničané měli do utkání enormní chuť a ve 30.minutě si po servírovaném míči Z.Kostelníka do vápna hostí zahrál rukou Křemeček a po upozornění druhého asistenta jsme se dostali k penaltě. R.Straňák poslal balon na opačnou stranu než brankáře a výsledkem bylo překvapivé, ale zasloužené vedení - 1:0. Protože jsme domácí muniční sklad už dvě utkání neodemykali tak byl tento šrapnel přivítán s potěšením a do dalšího vývoje to byla výživná vzpruha. Osvětimanští na to reagovali střídáním a na trávník šel hrající trenér Němčický, ale jak se později ukázalo tak měl jeho pobyt na trávníku jepičí život. Hosté se po této ráně chvíli po trávníku motali jako hmyz okolo žárovky a až v devětatřicáté minutě nás řádně vystrašili. Po rozehrané standardce Němčického poblíž rohového praporku střílel z vápna Švrček a na brankové čáře zachraňovali naši loď před potopením V.Velecký s F.Hladišem. Ve 44.minutě jsme mohli oslavovat dvoubrankové vedení, ale to by si další zázračný kousek nesměl přichystat Chvojka.  R.Straňák poslal do gólovky na pravé straně D.Bumbalíka, ale jak dopadla dobře mířená a míněná koncovka už víte. A jestli ne tak jenom pro pořádek. Míč vytěsnil na rohový kop zmíněný golman. O nebo po poločase jsme čekali a vyzvídali jak hosté hospodaří s osmisettisícovou dotací na mládež a jestli už nějakého tamního kopáče naučili fotbal hodný alespoň A třídy, ale byli jsme zklamaní. Do hry naklusal jakýsi čtyřicetiletý Balkánec a hra dostala jiný obrázek než tomu bylo v prvním poločase. A když už jsme u Šumulikoskiho tak ten dostal od disciplinárky za výstup v Liberci zákaz výkonu všech funkcí na šest týdnů, ale protože se bavíme o fotbale v Česku tak se nikdo v našem Kocourkově nemůže divit, že tento trest platí jenom někde. Od zeleného stolu se zpět přemístíme na zelený pažit a jako první zaznamenanou událost máme tu ze 49.minuty. Na pravém křídle vyzpovídal Z.Kostelník hostujícího Švrčka a po stříleném centru pálil z voleje R.Straňák mimo či spíše nad, což je asi stejně jedno. V 55.minutě si to z dálky ládoval Křemeček, ale naši na něm viseli jako Tarzan na liáně a balon skákal vedle. V 60.minutě utekl podél postranní čáry R.Straňák a do jeho přihrávky se na velkém vápně položil Z.Kostelník, ale také on byl zezadu obtěžován a možná také proto proletěl kopačák kousek od zadní tyče. Včíl, kdy už vřava utichla, využijeme situace a zahrajeme si na generála po bitvě. Právě tyto dvě šance totiž spolu s tou z poslední minuty první poloviny rozhodly o dalším osudu utkání. Hosté nás postupně začali dusit jako hodovou drůběž a otázkou zůstávalo jestli nebo dokdy vydržíme dýchat. Další minuty jsme zastihli balon pohybujíc se výhradně poblíž našeho oltáře a postupně nás drželi pod krkem Tomaštík, který trefil v 64.minutě boční síť a za dvě minuty Klimeš, do jehož rány nastavil obětavě květák V.Velecký a nakonec opět Tomaštík, který hlavičkoval přesně k tyčce a jenom obětavý zákrok brankáře F.Hladiše nás držel ve vedení a naše nástrahy zatím hostům vadily. Ti s větrem v zádech zle dotírali a s dalším nášupem přišel Zýbal, kterému první pokus vyrazil zpět k nohám F.Hladiš a ten uspěl i v opakované dorážce. Naše pšenka nám zatím kvetla, ale v 79.minutě už jsme počínali pozorovat průvodní znaky vadnutí. To když Křemeček vrátil míč na naše malé vápno, ale ani z této vzdálenosti nedokázal Zýbal trefit mezi sedm metrů od sebe vzdálené tyčky. Za dvě minuty už to přišlo. Ve vzdálenosti kolem pětadvaceti metrů od naší branky byl odpískán nedovolený zákrok našich a ač se kolem balonu srocovali všichni svatí tak všem bylo jasné, že Šumulikoski nejel do Nivnice položit květiny k pomníku u příležitosti konce války, ale otočit utkání ve prospěch Mynářových žoldáků. Podivnou trajektorií míč zapadl do naší hluboké sítě a soupeř byl na koni - 1:1. V 83.minutě jsme se zmátořili k odpovědi a když se R.Straňák vydal na výzvědy k brance soupeře a přihrál do oblasti pokutového puntíku na V.Borýska už jsme zvedali zadky a ruce, ale ..  hostující obránci využili mokra a skluzem po zadku nepustili míč za záda brankáře. Prakticky z protiútoku jsme dostali smrtící kopanec. Na pravém křídle si pohrál s naší obranou a míčem Síleš a nahrávku do vápna zužitkoval ranou k tyči Salay - 1:2. V tu chvíli jsme nevěděli kam dřív zírat. Hostující střelec sundal dres a mířil rovnou do výčepu, ale to byl teprve čajíček. Obránce Brhel začal vydávat neartikulovatelné skřeky hodné paviána a s největší pravděpodobností absolvoval fotbalový orgasmus. Panečku to byl poslech...  Naši už na odpověď nenašli sílu ani morální ani fyzickou a v poslední minutě ještě museli spolknout penaltu po zákroku D.Bumbalíka, jenž neměl pochopení pro fotbalové myšlenky Zýbala a sám faulovaný ji proměnil - 1:3. Stranou necháme fakt, že se řadě lidí stojících na úrovni akce nazamlouvalo několikametrové ofsajdové postavení hostujícího útočníka při přebírání míče a být tento gól rozdílovým tak bylo zle. I tak byl odchod do kabin rušný, ale ani v tomto šrumci nesmí zapadnout, že naši kluci podali výkon na hranici svých možností a Osvětimany si musely sáhnout na dno sil. Pokud jim toto vítězství pomůže k postupu budeme rádi. A jistě v této soutěži nebudeme rádi sami. Nám zbývá maličkost a tou je zůstat v A třídě. Už za týden si pojedeme zahrávat s ohněm do Žalkovic.

 
neděle 12.května 16,30 - mistrovské utkání muži
TJ SOKOL ŽALKOVICE – TJ NIVNICE 4:1
 
góly: 56., 64. Z.Horák, 5. P.Horák, 66. Bartušek - 33. Straňák
poločas: 1:1
sestavy:
Žalkovice:
Svoboda - Čevela, Netopil, Jankola, Strnad - Jetelina (13. Kojetský, 77. Mrázek), Neubert, P.Horák, Bartušek - Z.Horák (87. Topič), Janečka
Nivnice: Lysoněk - Holboj, P.Hladiš, Roubal, M.Hladiš (64. Borýsek) - Bumbalík, Těthal (83. Sláma) - Kostelník (83. Soukeník), Straňák, Josefík - Velecký (78. Ryšávka)
rozhodčí: Zelený - Mitáček, Gloser   del. Bělunek
žk: Neubert - Lysoněk, Josefík
diváci: 50
střely na branku: 8:4
rohy: 4:3

   Aby nás závěr soutěže nemusel nijak zvláště stresovat tak stačilo jediné a to vyhrát v Žalkovicích. Celkem pěkně se to řekne, ale málokomu už bylo jasné jak to udělat. No a ty řeči, že stačí dát o gól víc tak na ty jsme fakt zvědaví. Kdo se totiž přestal v den našeho posledního vítězství holit tož má dnes fůse jak ZZ Top nebo si po nich už dokonce šlape. Takže jak dat o gól víc než domácí, když už jsme to sedmkrát zkoušeli? Do včilška musíme blahořečit podzimní body, protože z nich žijeme ještě teď a jenom proto neplaveme bílým bříškem vzhůru. Smutný pohled dolů říká, že za náma už jsou jenom tři mančafty, které náš náskok ukusují kousek po kousku a se všemi se ještě uvidíme. Prvním z nich bylo dnešní utkání v Žalkovicích. Proč jsme tam kde jsme? Složitá odpověď na jednoduchou otázku. Zimní ztráty (J.Velecký, J.Máčalík, P.Stojaspal a dlouhodobě nemocný J.Roubal) s náma zamávaly víc než jsme si připouštěli a také jsme to trošku podcenili. Opačnou cestou, tedy k nám, se nevydal nikdo a to potvrdí i M.Zikmund. Omluvou nemůže být ani těch třiadvacet podzimních bodů a proto už víme své. Budeme tkát sítě, které v příhodný čas rozhodíme do úrodnějších  vod a tam nějaké ty rybičky ulovíme. Jak jednoduché. A když k tomu začnou hráči trénovat tak bude veselo. To však jest  blízká budoucnost a my se musíme ukrutně soustředit na přítomnost a dát se dohromady, protože k nějakým klidnějším osmadvaceti bodům máme dál, než si kdokoliv připouští. Do našeho souboru se v pátek vrátili J.Roubal s M.Hladišem a v naší situaci ani to není zanedbatelný přínos. O ten bodový jsme moc stáli v Žalkovicích, které ať chcou nebo ne tak na jaře klopýtají jak raněné zvíře a se svými čtyřmi body nás také o mnoho nestáhly. Oba jsme svorně přivítali dopolední prohru Ořechova, který je dalším do party celků z Nemanic, což při očekávaném vítězství Újezdce potěšilo. Donekonečna na prohry spodních týmů také spoléhat nelze a dnes jsme od rána tušili, že se vrátíme z výletu spokojení.  Stal se ovšem opak a jak napovídá výsledek tak spát dnes půjdeme rozladění. Projděme si to vše od začátku. Uherský Brod, Kunovice, Uherské Hradiště, Staré Město, Huštěnovice, Babice, Spytihněv, Napajedla, Otrokovice Tlumačov, Záhlinice, Hulín, Břest a Žalkovice. Tato porce k nejvzdálenějšímu soupeři je za náma a jsme na místě. Nového jsme nenašli nic. Fotbal zde hrají a dělají lidé pořád stejní.
  Už ve druhé minutě prý posílal R.Straňák dlouhý míč do vápna na V.Veleckého, ale my ještě tříštili pozornost mezi hřiště a v sukni procházející holku, takže nemůžeme sloužit. Prý byla hezká. Ta akce. A z doslechu víme, že ji vyběhnutím zmařil brankář Svoboda. Škoda naší nepozornosti, protože to bylo jedno z mála nebezpečí od našeho útočníka, který se postupně vytrácel. Ve 4.minutě se hra přesunula před naši branku a poměrně jednoduchý míč zachytil do ruk P.Lysoněk, ale protože ho zradil kluzký terén a z míčem odjel na saních z vápna tak následovaly těžkosti. Napřed přísná žlutá karta, ale hlavně standardní situace z rohu velkého vápna. Centr si vzal na starost Z.Horák a absolutně neobtěžovaný P.Horák ho hlavou poslal do sítě - 1:0. Pět minut se v kabině před utkáním probíraly standardky domácích a za pět minut hry jsme z jedné inkasovali. Fuj tajbl. V 9.minutě přemýšlel nad centrem Z.Horák, ale naštěstí zvolil zakončení z nevhodného úhlu a tím nám nijak neuškodil. V 18.minutě domácí ještě těžili z našeho omráčení a gólové potěšení sebral na malém vápně M.Holboj domácímu P.Horákovi (možná to byl Neubert), který našeho obránce nastřelil. Po dvacáté minutě jsme už poletovali po place jako dívka na koštěti a míč nás poslouchal více než fotbalisty domácí. Následný první rohový kop jsme rozehráli nakrátko R.Straňákem na D.Bumbalíka, ale o jeho koncovce mnoho pozitiv dohledáno nebylo. Ve 33.minutě bylo veseleji a to tak, že zaslouženě. V.Velecký vyhrál přetlačovanou s domácí defenzívou až se balonu ujal R.Straňák a z třiadvaceti metrů se trefil nádherně - 1:1.  Naši hráli v poli dobře, drželi míč u svých bot, ale vše končilo před velkým vápnem a kromě vstřelené branky nemůžeme žádnou vyloženou šancí najít. O několik náběhů se pokoušel S.Josefík, ale hřiště bylo někdy krátké, někdy úzké, někdy kluzké a podobné to vlastně bylo i u všech ostatních a domácí nevyjímaje. Jako například ve 43.minutě po dlouhém křižném pasu Neuberta na Janečku, ale též jejich dialog uvázl na mrtvém bodě a byl z toho jenom roh. Jestli se u našich prezentoval úniky S.Josefík tak u domácích hrál v tomto oboru prim Janečka, který nám na naší levé straně sekal solidní paseku.  Nic kloudného závěr poločasu nepřinesl  a tak jeho konec nikoho nezarmoutil. Při odchodu ke kamnům jsme si povšimli v řídkém hledišti mnoha Nivničanů, což vlastně ani nepřekvapilo. Bylo teplo, zítra je volno, Žalkovice jsou blízko a hlavně naši kluci hrají dlouhodobě dobře. Pro neználky napíšeme, že je vše přesně naopak a půjdeme ke druhé polovině. Jak dopadne nenasvědčovalo během té první nic, ale tak už to bývá. Na startu jsme měli blíže ke gólu my, když se R.Straňák prokličkoval až do vápna, ale nahrávka na V.Veleckého byla patová. Pro lepší pochopení šla prostě na paty. V 50.minutě jsme si S.Josefíkem vypracovali přímák, byť už jsme slyšeli vyprávět i o vhodnější parketě. Tak či tak R.Straňák konstrukci přestřelil. A potom už to začalo jít s naší armádou z kopce.  V 54.minutě odskočil míč od M.Hladiše na Janečku a švy míče lízaly spojnici tyče a břevna. V 56.minutě jsme u kabin nacvičovali spartakiádu nebo jakési jiné šušnění a po šesté nahrávce na pětníku kdosi na lavce prohlásil cosi o bagu. A jako každé bago končí ztrátou míče tak také dopadlo toto. Balon převzal Z.Horák a neslanou nemastnou střelou z dvaadvaceti metrů doprostřed nachytal našeho brankáře na malinách - 2:1. Naprosto z ničeho jsme soupeři nabídli vedení a ten se ho rád zmocnil. Než jsme se po tomto pohlavku napřímili bylo po utkání. Za osm minut nahrál M.Hladiš malou domů P.Lysoňkovi, aniž tušil, že náš brankář má dnes podle kondiciogramu kritický den a do půlnoci daleko. Náš golman míč nezkrotil ani nadvakrát, načež mu ho ukradl Z.Horák, který už trefil i ze složitějších pozic - 3:1. Automechanik Koudelka hadra. V 66.minutě jsme plakali  počtvrté a naposledy. Bartušek dokonale využil neutěsněných spár v naší obraně a tentokrát ze své levé strany vlétl do vápna a míč poslal ke vzdálenější tyčce - 4:1. Veškeré iluze byly v hajz.. a dres nás škrtil u krku až hrůza. Utkání bylo rozhodnuté a posledních dvacet minut se stalo Nivnickým utrpením. Ne snad, že bychom přestali hrát. To určitě ne. Dokonce jsme byli na míči silnější, ale k čemu to vše bylo, když naše držení bylo jalové jako telata na družstvě? Žalkovičtí sice nehráli na držení balonu, ale každý jejich zisk zúročili střelou nebo náběhem do vápna, kde jsme toho měli plné kecky. Jako například v 72.minutě po patičce Z.Horáka na Kojetského, ale jemu technický pokus P.Lysoněk lapil. Na naší straně hobloval lajnu Z.Kostelník po jehož centru se natahoval V.Velecký marně.  Do tohoto poklidu se v 80.minutě vmísila málo vídaná scéna. Roh D.Bumbalíka převzal ve vápně P.Hladiš a po kontaktu s obráncem byla nařízena penalta v náš prospěch. P.Hladiš alias Mirek Dušín však faul na svou osobu odvolal a ke konci roku si pojede do stověžaté matičky pro cenu férplej. Než ji však dostane tak jsme mohli také něco dostat. Pátý gól. Vzájemnou kooperaci Janečky se Z.Horákem zakončil tento střelou k tyči, ale náš brankář už se z nepříjemností otřepal a balon do branky nepustil. Z našich už v závěru čišel zmar a jediný, kdož na sebe poutal pozornost byl střídající V.Soukeník. Ten se nenechal otrávit hrozným stavem a skotačil na křídle o sto šest a byl to on kdo sklízel poslední nesmělý potlesk našich zklamaných a prokřehlých příznivců. Včíl můžeme vykládat komu chceme, že Žalkovice byly nejslabší mančaft, se kterým jsme na jaře hráli. Výsledek je zcela výmluvný a minimální (jestli i to nezní nadneseně) počet našich vyložených šancí v utkání také. Kombinačně lepší jsme možná byli, ale nevedlo to vůbec nikam. Kdosi kdysi řekl, že fotbal se rozhoduje ve vápně. Svatá pravda. V obou jsme prohráli a náš měšec zůstal zaslouženě prázdný. Než usneme tak pochválime alespoň místní klobásku a přepolní rozhodčí. Všechny tři.   

 
neděle 19.května 17,00 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE – SK SV BOJKOVICE 6:2
 

góly: 6., 53., 68. (PK), 90.  Straňák, 23. M.Hladiš, 81. Josefík - 8. Gago, 11. vlastní (Roubal)
poločas: 2:2
sestavy:

Nivnice: F.Hladiš - Holboj, Roubal, P.Hladiš, Těthal - Kostelník (81. Soukeník), Bumbalík, Velecký, M.Hladiš (71. Ryšávka) - Straňák - Josefík (84. Sláma)
Bojkovice: Urbánek - Jančařík (66. Vavrečka), Miča, Holík (71. Martinec), Křižka - Slavíček, Hladík, Vacula, Gorčík - Varga, Gago
rozhodčí: Straka - Filgas, Ruman   delegát  Vrba
žk: Bumbalík, Těthal, Straňák - Hladík
čk: 74. Hladík (Boj.)
diváci: 150
střely na branku: 11:5

   Písek v přesýpacích hodinách ukradl další týden života, kterého při podobných produkcích naší oblíbené jedenáctky už také nemusí mnoho zbývat a je zase načase vytáhnout paty jít se přesvědčit kam to spěje. Ne, tam kam vás včíl napadlo snad ne...  Naše záchrana se sice jeví jako komplikovaný proces, ale řekli jsme si, že se na to ... půjde úplně jinak a to hezky optimisticky. V našich palicích už stejně zakořenilo, že dolů žuchne jenom poslední (pokud se zase z KP nebudou jako obvykle odmítat postupy) a to bude úplně někdo jiný. Někdo nás i napadá, ale vyslovovat ho nechceme, protože si vážíme každého kdo dělá fotbal. Do té nešťastné soutěže o to jedno místo jsme si sice také podali přihlášku vyplněnou krásnou sérií, kdy nám z posledních osmi utkání přibyl jeden bod, ale opravdu žádné strachy. A to ani s vědomím pověstné hry na KDYŽ, což v překladu znamená, že při každém našem setkání je to nejpoužívanější slovo. Když je porazíme, když uhrajeme bod, když tamti s oněmi prohrají, když oni neporazí henty a furt dokola. Každý týden někdo vyhraje, ale kdy dojde řada na nás ví čert. Probůh (možná se mu nelíbí vedle čerta), co děláme špatně? Že je to v nohách a hlavách víme, a že to mnohdy není taková tragédie jak napovídají výsledky víme též. Jenom se to prostě nedaří zlomit a  každý nezdar se sebou nosí i nervozitu. Tu chtěli odlehčit kluci z  Eurogreenu, kteří se v pondělí podívají naší travičce na kořínky. Nic proti tomu, že se zajímali o naše umění, ale dotaz jestli si mají přivést i pluh si mohli nechat od cesty. Naši navíc brzy hodlají udělat důležitý krok k obratu a zelený pažit k tomu budou potřebovat. Už v pátek byli pozorováni ladíc a nacvičujíc v pěkném počtu vše potřebné a důležité jest, že to bylo na hřišti a  ne někde u pípy. Před utkáním Nivničané samou radostí nad výsledkem z Ořechova, který házel kostkama už včera, zrobili v kabině mexickou vlnu a celí rozradostnění mohli do boje za čest a slávu obce Komenského. Teď se pojďme podívat jak dlouho jim to vydrželo.
   Od pondělí jsme nedělali nic jiného, než přemýšleli nad náčrtem dnešního utkání. Samozřejmě, že jsme nevěděli co se asi stane, ale určité věci se převídat dají. Zkrátka jsme vymysleli následující: Hned na začátku jsme viděli dvě branky. Jedna stála po pravé ruce a ta druhá, rovněž bílá, po ruce levé. Úkolem obou mužstev bylo dopravit balon kopaný do té soupeřovy, ale dlouhou chvíli nemohl být tento cíl naplněn. Důvod byl prostý, neboť míč ke zmíněným konstrukcím ani nedolétl, natož aby zapadl do jedné z nich. Už po jedenácti minutách fotbalu jsme mohli použít leda hlášku z populární scénky Kaisera a spol. "všechno vylejt", protože né, že balon létal kolem branek, ale nezřídka zapadl i do nich a co my s nachystaným úvodem? Můžeme ho použít? Vylejt nálev a znovu! Naši začali na deštěm pokropeném pěkném pažitu zhurta a hosté hlásili poplach už ve druhé minutě po "zkráceném" rohu R.Straňáka, když se do míče z osmi metrů opřel M.Hladiš, ale balon toužil provrtat hruď golmana Urbánka. Než jsme vyslovili slovo škoda tak tu byla šestá minuta a to už přijelo jiné fáro než škoda. R.Straňák poslal na branku snad centr snad střílený centr, ale určitě balon a ten po cloně hostujícího obránce zapadl ke vzdálenější tyčce - 1:0. Ještě jsme na lavičce skákali radostí a už tu byl čas usednout na trní, protože tu byla další změna stavu. Tentokrát nepříjemná. Komunikace našich obránců připomínala šepot konvalinek a tohoto ticha využil Gago pumelicí z dvaceti metrů, která se od tyče odrazila do sítě - 1:1. To bylo v minutě osmé a za další tři jsme byli v pasti jestli to nebylo i něco horšího. Centrovaný balon z boku plochy chtěl odvrátit náš stoper J.Roubal do bezpečí, ale chtít je jedna věc a realita druhá. Balon skončil mezi tyčkou a zaskočeným brankářem F.Hladišem - 1:2. Ledoví muži sice měli v týdnu po třech dnech (zdrželi se však tři týdny) odejít, ale po tomto karambolu nás polila pěkná kosa a opět jsme byli uvržení do tvrdé jarní reality. Dnes se však v našich klubových barvách žádné leklé ryby nenacházely a spíše jsme postupem času připomínali ostré kosatky. Ve 13.minutě poslal mezi obránce balon R.Straňák na S.Josefíka, ale s vyběhnutím uspěl brankář Urbánek. V 17.minutě jsme si poznamenali akci Gaga, jenž poslal míč do křídla rabonou na  Vaculu, ale hrobařem akce se stal až neviditelný Varga. Ve 21.minutě opět naši mluvili cizí řečí, protože jinak si neumíme vysvětlit proč centr V.Veleckého nepřenechal S.Josefík  na lépe postaveného R.Straňáka, ale sám hlavičkoval v pozici velmi nefotbalové a úspěchem bylo, že se nezapleštil. Ve 23.minutě už si R.Straňák sebral míč pro sebe a třicet vteřin ho nikomu nepůjčil, načež už jsme nad touto produkcí lámali hůl, ale ukázalo se, že bude potřeba posečkat. Z úhlu centrovaný kopačák skončil na břevně a odtud putoval k nohám skřítka všudybýlka M.Hladiše (ten dnes hrál stejně jako V.Velecký o dvě třídy líp než minule). Ten se do míče zblízka opřel a poslal ho pod břevno - 2:2. A šou začínala odznova. Včíl je na místě poznamenat, že ve 29.minutě si J.Roubal odpracoval vlastní branku, protože zablokoval tělem gólovou střelu hostujícího Hladíka a tím je vše zapomenuto. Za další minutu hráli prim naši a k vedoucí brance nebylo daleko. Úprk S.Josefíka skončil rohovým kopem, ze kterého jsme vytěžili roh druhý a z něho už i zmíněnou příležitost k radosti, jenž se však nekonala. M.Hladiš trefil na brankové čáře obránce hostí a druhého gólu se musel vzdát. Blížil se poločas a nutno přiznat, že než nastal tak jsme se zapotili jako dveřa od chléva. Poslední pětiminutovka první poloviny totiž patřila jednoznačně Bojkovjanům. Ve 42.minutě s náma chtěl zatočit nejprve Gago, ale brankář F.Hladiš mu šanci vystihl a ve 44.minutě minul z dobré pozice vzdálenější tyčku Slavíček. Tomu samému fotbalistovi ještě před kabinami vytloukl bloky J.Roubal a teprve teď se mohlo dovnitř. Poločasové počty a ostatní výsledky nás upozornily, že se nabízí ideální příležitost opustit rozžhavená kamna a vybruslit z dosud zpraseného jara. A to se také stalo. Ve druhém poločase už na plac přišlo jenom naše mužstvo, které na soupeře spáchalo organizovaný zločin. Naši mladí střední záložníci R.Straňák s D.Bumbalíkem měli dobře naladěné nástroje a Slováckou Viktorku cupovali na kusy a to bylo pro další vývoj určující. V 53.minutě poslal skvěle hrající krajní obránce M.Holboj míč na nezastavitelného R.Straňáka, jenž si navedl míč před vápno a přestože ho Viktoriáni honili jak Čunek medvěda tak to bylo houby platné a náš šutér levou nohou zatřepetal síťí - 3:2. Chuť byla i na další vitamíny a v 61.minutě rozbaloval jeden takový po dlouhém autu S.Josefík, ale golman Urbánek míč vyrazil. Do bezpečí záměrně nepíšeme, protože akce pokračovala dál a odraženého míče se ujal Z.Kostelník, kterému v rohu velkého vápna  hodili hosté pod nohy klacek a byla z toho pentle. R.Straňák z ní pohodlně dovršil hetrik (my máme u této situace poznamenanou 62.minutu - v zápise je 68.) - 4:2. Dostat se do našeho bloku chtěli v 65.minutě i S.Josefík s V.Veleckým, ale na to nech naši milí chlapci zapomenou, protože tam pro ně není co? Místo. Jejich pěknou kombinaci vyřešil golman Urbánek a hoši to zkusí někdy příště. V 67.minutě se o čemsi diskutovalo i na naší polovině. Jeden z Nivnických beků (těžko říct kdo byl byl pachatel, protože u toho asistovali tři recidivisté) zkosil Hladíka pět metrů před vápnem, ale nepřesný přímák Vaculy mířil do bažin v nové Sluneční ulici. Za tři minuty ostře mířil do boční sítě Gago a v 74.minutě mířil i Hladík, ale ten rovnou do sprch. Se žlutou kartou hrajícího záložníka nenapadlo nic jiného než napálit balon po odpískání mezi diváky a my tím pádem ani neměli  možnost zjistit jak je na tom s fyzičkou a jestli vydrží celý zápas. Svému celku tím pomohl pramálo a nad svými spoluhráči zatáhl černá mračna. Hosté nevěda kam dřív skočit v jedenácti, natož v deseti už mnoho nebezpečí neznamenali a naši byli přistižení vzpomínajíc jak zní vítězný pokřik, kterého text už leží půl roku pod harampádím ve skříni. Říká se, že zahálka je matka hříchu a Nivničané proto chtěli využít i zbytku zápasu k pobavení přítomných, protože ti si toho během jara příliš neužili. V 79.minutě přetáhl centr Z.Kostelník na V.Veleckého, který ještě vrátil míč na na R.Straňáka, ale ten neměl na hlavě kopačku a branku přehlavičkoval, načež jsme si poznamenali, že má hlavu na učení a nohy na fotbal. Důkaz předložil hned jak sklapla propiska. V 81.minutě poslal do křídelních prostorů na výlet S.Josefíka a ten svedl vítězný souboj s vyběhnuvším a dvakrát tak robustním Urbánkem a do prázdné kisně upravil na 5:2 a řekněme rovnou, že si vstřelený gól zasloužil. Konec? Kdeže! V 86.minutě vyzpovídal dorostenec V.Soukením hostujícího Křižku a z pravého křídla obstřelil golmana hostí, ale balon do sítě nešplouchl, ač jsme si to moc přáli. Ne kvůli výši skóre, ale kvůli našemu poctivému dorostenci. V 87.minutě bylo rušno u našeho vápna po Gagově sólu, do kterého mu cestu dláždil Křižka, ale také náš golman byl ve střehu. V 90.minutě utkání končilo tak jak začalo. Gólem R.Sraňáka, ale také on ví, že na něm má lví zásluhu M.Holboj, který využil toho, že ostatní naše hráče hosté vystavili do ofsajdu a sám utekl po pravé straně až k brankové čáře a jeho milimetrovou přihrávku poslal do prázdné branky hráč utkání Radim Straňák - 6:2. Zbývá vyřešit neřešitelnou otázku. Proč to tak nejde častěji, když ne pořád. S takovým přístupem a hrou jsme mohli už měsíc  "rozdávat" body na počkání. Tak ještě jeden či dva ke klidu potřebujeme. V posledních sezónách jich celkem pravidelně sedm a více v posledních čtyřech kolech bereme. Bude tomu tak znovu?

 
neděle 26.května 17,00 - mistrovské utkání muži
ÚJEZDEC/TĚŠOV – TJ NIVNICE 0:3
 
góly: 4. P.Hladiš, 68., 91. (oba z PK) Straňák
poločas: 0:1
sestavy:
Újezdec: Ji. Pochylý - Konečný (46. Indra), Šmíd (70. Kročil), Kobzinek, Červinka (77. Gazdík) - Škařupa (68. Jan Lekeš), Červenka, Liška, F. Lekeš - Vacula (46. Jan Pochylý), Slinták
Nivnice: F.Hladiš - Holboj, Roubal, P.Hladiš, Těthal (87. Bartoš), - M.Hladiš (73. Soukeník), Bumbalík, Velecký, Kostelník (11. Borýsek, 90. Sláma) - Straňák - Josefík (81. Ryšávka)
rozhodčí: Zicháček - Něměc, Svoboda  delegát: Brtníček
žk: Ji.Pochylý, Kobzinek, F.Lekeš, Liška, Kročil - Těthal, Straňák

čk: 61. Roubal (Nivnice)
diváci: 200
střely na branku: 9:6
rohy: 10:4

   S Újezdcem/Těšovem jsme už svedli v minulosti nespočet neúprostných bitev o mistrovské body (ale také přátelských utkání), ale jisto jistě se nedá říct, že se čekalo tuctové utkání. Přestože nejsme přímými sousedy tak je vzájemné špičkování od nepaměti označované jako derby a tak to také je. Listovat zažloutlou a bohatou historií nehodláme, protože už je přece jenom dost hodin a proto připomeneme jenom nedávné broušení ostrých tomahavků. Už nám asi nikdy z hlav nevymizí litý boj z jara 2015, kdy z nás po deseti ranách (2:10) crčela krev až do konce sestupové sezóny. Naše cesty se pak rozešly, ale ne na dlouho. A třídě jsme rok scházeli a už napřesrok (16-17) nás úpěnlivě prosila o návrat. Nerozmluvili jsme jí to ani po čtvrtém místě v B třídě a vrátili jsme se. Důvod byl jenom jeden. Oplatit Újezdci příkoří z let minulých, což se povedlo beze zbytku. Zatímco náš sok po jarní výhře s Nivnicí (3:1 a sedm bodů náskok před náma)  tančil a zpíval u táborového ohně tak naši náčelníci nelenili a plnili pušky prachem. Vyplatilo se. Spadl Újezdec, ale také jenom proto, aby se za rok vrátil. A aby toho nebylo málo tak také ze čtvrtého místa! Z toho je jasné, že jsme si souzeni a že pár našich fotbalistů už v minulosti na soupeřově hřišti bylo a nám ostatním stačilo obezřetně sledovat jejich stopu. Zdařilo se, trefili jsme! Nivničané přijeli! Náš kotel nebyl úplně plný, protože bezpečnostní složky a pořadatelé vyhodnotili utkání jako rizikové (hloupost!), ale po všech osmdesáti pro nás určených vstupenkách do našeho sektoru se zaprášilo už ve středu a na koho se nedostalo musel zůstat u televize. Experti ve studiu znalí problematiky zkontrolovali obě jedenáctky a v nich našli pár přeběhlíků. Zatímco brankář Jiří Pochylý se u nás s několika míči seznámil  tak působení jeho bratra Jana v našem kabátě lze nazvat štěkem nebo bezvýznamnou episodou, stejně jako pobyt našeho Zdeňka Kostelníka u soupeře. Jiné je to s Petrem Těthalem, jenž otiskl svojí mokasínou v Újezdci mnohem hlubší šlépěj a dokonce se začíná mluvit o jeho návratu do vigvamu domácích (ještě toho trochu!). Ti po tragickém podzimu na jaře rozlepili oči a na jaře nasbírali o jeden, dva, tři...  sedm bodů víc jak naši indiáni! A to už je důvod označit je za favority, když ostatní důvody pomineme. Bojíte se? Nebojte! Doma šípy napuštěné jedem nemají a na jaře na svém palouku zkosili jenom kovboje z Bojkovic. Nivničanům obrovsky pomohla výhra v minulém kole, ale pro pohodu by byl bod velmi vhodný. Ohnivá voda však byla nachystána i pro případ většího zisku. A včíl si uvědomujeme, že jsme jakýmsi nedopatřením utekli od těch sestav, tak než mrkneme na trávu tak se k nim vrátíme. Bude to krátké. Oba mančafty nastoupily kompletní. 
   Důležité utkání začalo za stavu 1:0 pro Nivnici. Už ve čtvrté minutě totiž nahrával obránce domácích Konečný svému brankáři a my až dnes zjistili proč se takovým nahrávkám říká malá domů. Ona totiž byla tak malá, že R.Straňák neleníc na krok svedl souboj s brankářem Pochylým a po tomto závaru se míč odrazil ke zcela volnému stoperovi P.Hladišovi a ten by opuštěnou branku trefil i poslepu. Co však náš obránce dělal ve vápně domácích už nikdy nezjistíme. Snad tam byl vyzkoušet svoje pracoviště před druhou polovinou, ale i to se zdálo brzo. Každopádně dal svoji první branku v sezóně a lepší okamžik zvolit nemohl - 0:1. Naši pokračovali ve speed metalovém tempu a po rohu R.Straňáka v 6.minutě pálil Z.Kostelník, ale houština všech těl a končetin míč dál nepustila. První střela domácích přišla v 10.minutě a nebýt první tak o ní určitě neinformujeme. Proč také? Letěla z dálky a doprostřed a z takových popisků už jsme dávno vyrostli. No ale když už se hrálo to derby tak zmíníme i něco podobného v balení našeho R.Straňáka. 12.minuta stav nezměněn. O 19.minutě už si můžeme něco ostřejšího popovídat. Domácí Slinták prošel individuálně do vápna a my byli velmi rádi, že to bylo z horšího úhlu, než byla představa domácích. Roh jsme přivítali jako přijatelné vyústění nemilé příležitosti domácích. Dalším mužem, který se nějak hodlal zapsat do kroniky utkání byl náš P.Těthal, ale moc pozitivního jsme v tom nenašli, protože jednoho domácího fotbalistu mígl po fajkách a nemohl odejít s ničím jiným než se žlutým kartonkem. Následující desetiminutovku máme nadepsanou "územní převaha domácích s mnoha nepřesnostmi a bez šance na gól". To myslíme, že postačí ke zhodnocení úseku před dovršenou půlhodinou utkání. Hned po ní jsme toho měli plné kecky, protože na levé straně o sobě dal vědět jinak nevýrazně hrající kanonýr F.Lekeš a po přihrávce na Slintáka tento trefil tyčku a odraz od ní vytlačili všichni přítomní Nivničané očima. Ještěže jich tu dnes bylo plno. Ve 32.minutě ukázal svoji osmičku na zádech D.Bumbalík domácím obráncům, přihrál R.Straňákovi a jeho střílený centr S.Josefíkovi přistál na kolenou a odraz byl nasměřován mimo tyče. Stejně by to ovšem bylo k ničemu, protože pomezní mával ofsajd, což jsme přijali s větším klidem, než situaci o minutu pozdější. To byl na penaltovém puntíku V.Borýsek sám, čehož využil ke skórování, ale i tentokrát byl praporek v luftě. Nu což? Ve 33.minutě zazdil největší šanci domácích Liška. Mezi malým vápnem a penaltou byl tak osamocen, že se asi polekal klekánic a balon poslal do rukou F.Hladiše. Dobře aj tak. Ve 36.minutě se hrál nerovný souboj Šmíd - R.Straňák a po kličce domácímu obránci už jsme viděli na ukazateli dvojku, ale to odmítl golman Pochylý. Ve 40.minutě si klestili cestu  obranou domácích R.Straňák s V.Borýskem a řekněme, že úspěšně, ale S.Josefík už tolik klidu před brankou nedostal a balon cestu do sítě nenašel. Ve 43.minutě už jsme neměli jinou touhu než přežít závěr, ale vůbec to tak nemuselo dopadnout. Nejprve hlavičkoval z metru Škařupa do našeho golmana a z následujícího rohu střílel pod břevno Slinták a pánem situace byl opět výborný F.Hladiš, který vyškrábl míč nad břevno. Teprve teď jsme mohli jít míchat lektvary určené pro druhý poločas. Z nejmenší kabiny na světě jsme do druhého poločasu vyběhli mírně řečeno zaskočení. Přitom vyměna zaprděného prostoru za čerstvý vánek sváděla k pěkně idylce, ale opak byl pravdou. Deset minut jsme ani netušili kde jsme. Chvíli to byl řetízkáč, chvíli jsme se houpali na koníku a končili jsme na ruském kole. Šílený kolotoč. Ve 48.minutě dezorientovaná obrana našich pustila do šance F.Lekeše po nahrávce Jana Pochylého, a než vyhodnotila míru rizika, bylo pozdě. Ještě však neplačte, neboť záložník domácích tuto šanci odmítl využít a balon poslal na silnici. V 50.minutě po poskakujícím kopačáku po těle M.Hladiše volali někteří domácí "ruka", ale to nám moc vtipné nepřišlo. V 52.minutě mířil přesně Jan Pochylý, který hru domácích ozdobil až ve druhém poločase, ale v naší brance byl bezchybný F.Hladiš. V 55.minutě jsme čelili dalšímu závaru a na jeho konci dloubl z malého vápna balon do břevna Slinták. Do všelijaké čtvrthodinky se ještě vlezlo vyloučení J.Roubala, který potáhl rukou F.Lekeše a uviděl rovnou červenou. Nám se zdálo, že se o vyloženou šanci nejednalo, neboť v závětří číhal se všemi zbraněmi P.Hladiš, ale na situaci nic nezměníme. Stoperskou dvojici doplnil V.Velecký a až do konce odtrkal hlavou s kolegou P.Hladišem tolik, balonů, že by se i berani v souboji o ovci nestyděli. V 67.minutě střílel k tyčce Červenka, ale takový plcák chytají i golmani v přípravce zubama za švy. V 68.minutě jsme toho moc nepobrali. V nejvzdálenějším koutě hřiště se sváděl jakýsi zdánlivě bezvýznaný souboj, po které přiletěl míč k brance domácích a tam ho do náruče chytil kapitán Kobzinek. Pravděpodobně předpokládal, že bude našim odpískán ofsajd, ale v něm stojící hráč se do hry nazapojil a pravidla zůstala neporušena.  Další variantou může být, že se domníval, že míč přešel brankovou čáru a bude se kopat odkop. Rozhodčí nařídil, že se sice kopat bude, ale penalta. Konzultace s asistentem  do situace jiný pohled nevnesla a hlavní, který byl u všeho velmi blízko trval na svém (správném) rozhodnutí. R.Straňák takové penaltové jednohubky polyká s chutí - 0:2. Takže těch posledních pár roků co se fotbal hraje na góly už převaha není podstatná a domácí už to ví také. V 75.minutě jsme se seznámili se střídajícím Kročilem, kterého vybídl ke skórování Slinták, ale F.Hladiš už chtěl vydržet s čistým kontem. V 81.minutě byl sice jenom v roli pozorovatele, protože další rána Kročila proletěla mimo jeho dosah, ale též mimo dosah tří tyček. V 86.minutě se hrála dva metry před naší brankou přetlačovaná, která měla na každé straně dva zápasníky. Naše barvy hájili  golman a V.Velecký a ty červené  Slinták a Kročil. Ta první dvojka zaslouží dvojku bílého. Když už jsme se jednou rozhodli věnovat poslední řádky domácímu Kročilovi tak to splníme. V 89.minutě se opřel do míče tak prudce, že by do něj nevletěl ani strojvůdce s mašinou, ale P.Hladiš do ní strčil hlavu. V 90.minutě ještě vtipkovali stánkaři s pokřikem "teplé pivo, studené párky", ale domácí už přešla chuť i do života. Proto byl čas jim ho zkomplikovat ještě víc. D.Bumbalík poslal za obránce nahrávku na R.Straňáka a ten se řítíc sám šel do kličky brankáři a zbytek všeho podstatného strávil v kotrmelcích. Druhá penalta pro Nivničany a žlutá karta pro brankáře. A nechoďte na našeho fotbalistu s tím, že faulovaný nemá kopat. R.Straňák ji poslal do stejného místa jako tu předchozí - 0:3. Škoda, že dnes v našem štábu nebyl žádný kameraman. Mohli jsme se v týdnu kochat  znovu a znovu. Třicet bodů jsme v historii našeho působení v A třídě nikdy nenahráli a tři kola před koncem máme možnost tuto metu ještě překonat. Pro domácí, kteří v létě oslaví sto let Sokola, byl konečný výsledek krutý, ale s koncovkou si dnes vykali a za celé utkání ji ke spolupráci nepřiměli.

 
neděle 2.června 17,00 - mistrovské utkání muži
TJ NEDACHLEBICE – TJ NIVNICE 2:2
 
penalty: 3:4
góly: 2. Kováč, 42. Bartoš - 13. Borýsek, 92. F.Hladiš
penalty: Hána
X, Šuranský O, Hubál O, Pisklák X, Lapčík O - Těthal X, Straňák O, Bumbalík O, F.Hladiš O, Velecký O
poločas: 2:1
sestavy:
Nedachlebice:
Mačuda - Lapčík, Pisklák, Hána, Škrášek, Kováč (91. Hoferek), Šuranský, Kadlčák (89. Kuběna), Bartoš (84. Šik), Hubál, Hájek (83. Váňa)

Nivnice: F.Hladiš - Holboj, P. Hladiš, Těthal, M.Hladiš - Soukeník (63. Sláma), Bumbalík, Velecký, Josefík (46. Ryšávka) - Straňák - Borýsek (75. Bartoš)
rozhodčí: Surovec - Dospěl, Korch   delegát: Valůšek
žk: Pisklák, Kadlčák - F.Hladiš, Těthal, Holboj, Bumbalík, Josefík, Velecký
diváci: 110
střely na branku: 5:5
rohy: 3:7 

   Současná sezóna je ve finále a za čtrnáct dnů bude na krchově čichat fialky zespodu. Tak rychle to zase uteklo! A co my? Nic, my už máme po finále. Je to možná poprvé, možná podruhé za deset let, kdy tři kola před koncem hrajeme o velké nic. Zaplať pánbůh za to. Proto si  po mnoha vážných referátech psaných po nocích se zachmuřenou tváří dovolíme další kapitolu trochu odlehčit. Takže jestli dnes o někom napíšeme, že nahrál přesně pravou nohou tak to také mohlo klidně být nepřesně levou. A klidně půjdeme ještě dál. Ti, kteří nás už z dálky zdraví tak dnes budou hrát výborně a ti ostatní si ani neškrtnou. A víte proč?  Protože jste stejně nepozorní a věříte všemu.  Minulý týden jsme například napsali, že jsme v sezóně 15-16 postoupili ze čtvrtého místa do A třídy. Ho...by ze čvtrtého. Ze třetího to bylo a celých čtrnáct hodin jsme na tom trvali a nebýt pozorného Zdeňka Kostelníka tak jsme za hlupáky doteď. Takže ze čtyřset nedělních návštěv se ozval jako jediný a ostatní mají důtku s výstrahou za nepozornost. Jestli teda narazíte na podobný nesmysl tak stačí napsat na klubový email (je na stránkách k nalezení) a pokud budete mít pravdu tak vyhráváte zlatého bludišťáka. Celkem logicky máme na mysli chyby faktické, jelikož těm pravopisným se nejen nevyhneme a navíc jsou nám tak nějak jedno. Vůbec nás nemrzí, že máme mimo jiné týden na titulce "nemohl počítat z ničím jiným", ale nevědět kolikátí jsme byli před třema rokama je na pováženou..  Vy se ovšem asi ptáte co je nového. Za uplynulých sedm dní jsme se mnoho nedověděli a co je horší tak jsme si ani na nic nevzpomněli. Ani na tu sezónu, ve které jsme tři kola před koncem měli vystaráno. Dnešní utkání budeme bezstarostně věnovat krásám fotbalu a jako obvykle první nahlédneme na naši sestavu. A tady je úvodní ouvej. Po minulém kole, kdy jsme se chválili kompletní docházkou jsou tady všední starosti a opětovně i absence a našívání záplat. J.Roubal byl podruhé na jaře vyloučen a za jeho recidivu byl trest přesně takový jaký jsme očekávali. Jedna neděle na cele s T.Řepkou. Další chybějící Z.Kostelník uvedl důvody zdravotní. U domácích jsme se den před utkáním (na dorostě) dopídili novinky. Nedachlebice, které hrají 1.A třídu od jejího založení, po sezóně mění trenéra, když tím novým bude p.Bednařík (na podzim Koryčany), jenž nahradí p.Poláška (asi Mladcová). Ještě jsme za sebou ani kloudně nenechali ceduli Nedachlebice a už se v našem vápně prášilo jak ve mlýně. Roh zahrával na záčátku druhé minuty Kadlčák a po prudké hlavičce Kováče se naši mlynáři jenom ohlédli - 1:0. Z této facky jsme se oklepali poměrně brzy, neboť nám vlastně ani nic jiného nezbývalo. Převzali jsme jak se vzletně říká iniciativu a hlavně míč a s ním kroužili kolem vápna sem a tam a v 11.minutě jsme domácí stejně jako minulý týden donutili k malé domů, kterou tentokrát štípl V.Borýsek, ale ač pobýval v pokutovém území neobtěžován tak po jeho zakončení nad branku kroutili hlavou i děcka na tribuně. Ve 13.minutě přenesl hru D.Bumbalík dlouhým pasem na R.Straňáka, kterého z úhlu vychytal Mačuda, ale následoval náš rohový kop a z něj jsme stejně jako domácí zatřepali stavem utkání. Míč odcentroval na malé vápno R.Straňák a čelem ho eskortoval do sítě V.Borýsek - 1:1. Naši měli v poli míč u tenisek častěji, ale byli to Nedachlebjané, kteří mohli jít do vedení. Náš P.Těthal promáchl na stoperu jeden míč a až žlutý zákrok M.Holboje, který poslal Hájka na taneční parket, spasil naši defenzívu. Po této ojedinělé minele jsme znovu zažehli jiskru a ve 25.minutě jsme se dočkali naší šance, o které si důvodně myslíme, že byla velká nebo s jistou dávkou přehánění obrovská. Měl S.Josefík po přihrávce V.Borýska. Standovi však rozměry branky nevyhovovaly. Podobně krátce na to dopadl i V.Borýsek a V.Soukeník a jala se zkoumat půda taktéž na naší polovině. Ve 32.minutě si na pravé straně s míčem povídal Kadlčák s Kováčem, ale pro jejich myšlenky neměl zakončující Hubál žádné pochopení a balon doslova zakopl. Ve 37.minutě si svoje názory před vápnem vyměňovalo další duo domácích a jmenovitě Šuranský s Kadlčákem, ale v hodině nevvyšší ustřelil míč do bezpečí P.Těthal. Poločas se blížil ke svému konci dřív než bývá obvyklé a napadly nás i myšlenky, že by se druhý nehrál a hned se šlo na penalty. Fotbal žádnou zvláštní úroveň neměl a mnohým od usnutí pomáhal jenom buben na tribuně. Ale jak už to chodí tak z takových myšlenek jsme brzo vystřízlivěli. Nedávno jsme správně psali, že se fotbal nehraje na držení míče, ale na góly a ve 42.minutě jsme si to mohli připomenout. V době, kdy se poločas chystal vstoupit do učebnic dějepisu, jsme byli "odměněni" gólem domácích do šatny. Podruhé jsme nepokryli standardní situaci dobře hrajícího Kadlčáka a nejvyšší žebřík si do vápna přinesl Bartoš, který nás sestřelil hlavou  - 2:1. Zpytovat svědomí jsme odešli se svěšenou hlavou, ale zatím nebyl důvod ji položit na špalek. Jestli jsme první polovinu odehráli v té lepší zeměpisné poloze tak tu druhou zahájili lépe domácí. Ve 49.minutě pálil z křídla Kadlčák a na zem musel golman F.Hladiš, u kterého jsme si povšimli, že ho to dnes evidentně baví a se své spoluhráče žene dopředu. A to neříkáme jenom proto, že už víme, co přišlo v závěru. K tomu však zatím pár pohybů hodinových ručiček scházelo. Zatím jsme se dobrali jenom hodiny hry a tu orámovaly dvě šance, které si mužstva spravedlivě rozdělila. V 58.minutě kroutil rohlík do vápna moderní pravý obránce M.Holboj a svojí šiškou se opět prosadil V.Borýsek, ale tentokrát mu chybělo patnáct centimetrů ke gólu a jeden k trefení tyče. Na domácí straně bádal v útočném obdélníku Kováč, ale my jsme tam dnes golmana neměli jenom na parádu. Po tomto časovém období budeme citovat velmi nepříjemné poznámky z našeho bloku. První mluvila o tom, že všechny balony směřující k pokutovému území domácích jsme ztráceli jak děcka hračky, ale naštěstí byl přechod domácích do útoku veskrze podobný. Na nedachlebském hrotě tužil svaly bývalý a stále ještě příležitostný brankář Hájek a svojí výškou a čapími kroky nám pár starostí připravil, ale všechny tyto dílčí akce pro nás skončily bez újmy na zdraví. Druhá poznámka se týká hry a to už je horší. Tomu se snad ani nechce věřit, ale o její úrovni se píše, že fotbal připomínal přátelské utkání hrané u příležitosti otevření psího útulku. Baf, baf.. Pro ilustraci dosavadní podívané toho bylo řečeno už dost, ale nic naplat únava se s blížícím koncem sezóny dostavila a házelo se s ní po hrstech. Každé hluché místo jednou končí, i když my se přidržíme toho, že si jenom na chvíli vzalo přestávku. V 76.minutě přistavil na tácku balon domácí Hájek  Bartošovi, ale ten chutný pokrm a asi i rozhodnutí o výsledku odmítl zaplatit. Z malého vápna jednoduše branku přestřelil a naše skomírající naděje to přežily. V 78.minutě si poněkolikáté vzal míč chlapec, který se narodil s kopačkama na nohou a tím je R.Straňák. Napřed to vypadalo na sjezd, potom na obří slalom a na závěr to byl čistý slalom. Výsledek byl ovšem také lyžařský, když trefil tyčku (dobře břevno). V 80.minutě si tentýž fotbalista vysloužil výhodnou standardní situaci z dvaceti metrů, ale míčem jenom knokautoval Bartoše (domácího, ne toho našeho). Závěrečných deset minut utíkalo tak, že by jim pracovní doba mohla závidět a my bysme se snad i těšili na zítřek. V 81.minutě začali domácí střídat takovým způsobem, že vystřídaný hráč Hájek přešel pomezní čáru v minutě osmdesáté třetí. Než obešel všechny spoluhráče a popřál jim příjemný zbytek neděle tak nám vlasy porostly o půl centimetru. Za šedesát sekund to samé předvedl Bartoš a za tři minuty Kadlčák. V nastavení Kováč a karma řekla "dost"! Tak takto teda ne! Ze závěrečných deseti minut se hrálo asi tři a půl a tak to dopadlo jak muselo. Po několika ošemetných autech házených do vápna a dalších závarech po standardkách přišla ta poslední v 92.minutě. Na rohový kop R.Straňáka se do vápna přiběhl podívat i brankář F.Hladiš a děj se vůle boží. První se k míči dostal jeho brácha Petr, ale kopačák obránci odvrátili k nohám našeho golmana, jenž přesně zná rozměry branky a umístil jej nohou k tyči - 2:2 (zajímavé je, že po vyrovnání bylo na stadionu hlučno jako by byli domácí Nivničané). V ten okamžik domácí dohnalo to slavné střídání, nemaje jiného důvodu, než zdržení hry (upřímně, asi by to udělal každý se čtyřma náhradníkama). V následujících chvílich měli na lavce hráče, kteří mohli za normálních okolností na penalty. Na placi však už pobývali střídající mladíci, kterým ještě ani neraší fůse a ti o penaltovém vyvrcholení nechtěli s výjimkou od začátku hrajícího Hubála ani slyšet. Takže jsme ty penalty zvládli (domácí trefili Hánou břevno a F.Hladiš vychytal Piskláka) a máme dva body, o kterých se nám v devadesáté minutě už ani nesnilo. Z posledních tří utkání jejich už osm a neprospat osm kol tak mohlo být slávy až nad hlavu.
neděle 9.června 17,00 - mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE-TJ SOKOL OŘECHOV 3:1
 
góly: 34., 72. Straňák, 60. Kostelník - 27. Trlida
poločas: 1:1
sestavy:
Nivnice:
F.Hladiš - M.Hladiš, P.Hladiš, Těthal (49. Kostelník), Josefík - Soukeník, Bumbalík, Velecký, Sláma (46.Bartoš) - Straňák -  Ryšávka
Ořechov: Kuchař -  Březina (85. Šesták), Sklenka, Pavlíček, Ferdan (77. Mazúch) - Jüstel, Malůš, Váňa, Durna - Kowalík - Trlida
rozhodčí: Mitáček - Zicháček, Večeřa
žk: 0
diváci: 230
střely na branku: 8:2

   Z dálky to vypadá na zdánlivou klubovou idylku. Ml.přípravka, žáci a dorost neprohráli od vylodění v Normandii a st.přípravka se k tomu blíží. A hlavně po katastrofálním jarním startu už také naše vlajková loď s piráty loupí, kde se dá. Stačily k tomu pouhé tři výhry a dřívější pesimisté tvrdící, že to očekávali odběhli houfně do řad optimistů a jenom hlouček realistů zůstal neměnný a už přemýšlí nad další sezónou. V naší posádce lze asi očekávat nějaký pohyb, protože někteří námořníci se bouří a nezbude než je vysadit na pustém ostrově. Obohatit náš koráb o nové lidi bude tudíž nezbytné, ale také těžké. A tomu věřte, že  naši loď vypulírujema tak, aby bylo pro všechny ctí na ní plout. Nebudeme až tak tajemní a prozradíme, že po zimních námluvách budeme znovu do mužstva lákat z brodského dorostu J.Hulína a ze stejné líhně J.Vítka, který dosud růstl několik sezón v dorostu nivnickém. Zatím je však potřeba dohrát sezónu současnou. Sobotní výhra Újezdce postavila našeho soupeře před matematiku z kapitoly sajenz fikšn. Vyhrát obě poslední utkání a čekat na zázrak v podobě výhry D.Němčí v Újezdci a to se ještě po večerech modlit, ať sestoupí jenom poslední, protože třetí od konce už nemůžou skončit za žádných okolností. Jakákoliv ztráta ořechovských v Nivnici by vše vyjasnila už dnes a soupeři bysme mohli kondolovat k pádu o patro níž jako první. Nezainteresovaná veřejnost sice mohla očekávat co chtěla, ale nivničtí fotbalisté nechtěli o žádných kejklích či dokonce ostudě ani slyšet a naopak přilepšit hráčské kase. Ořechov je v obrovské výsledkové krizi a z posledních šestnácti utkání jich patnáct prohrál při skóre 14:71 a poslední šnůrka porážek čítá osm kousků. Ne, prohrát jsme opravdu netoužili, ale různé okolnosti opět naši sestavu očesaly. Stejně jako v Nedachlebicích byla prostá nemocného J.Roubala a kvůli stejným potížím chyběl poprvé v sezóně M.Holboj a trable s okem nepustily na trávu V.Borýska.
   Z ospalého úvodu utkání, který ohraničíme první až třeba osmou minutou nemůžeme vypíchnout vůbec nic a tak jsme pouze pozorovali přítomné, kterých se podle našeho názoru sešlo určitě daleko víc, než  uvádí zápis o utkání (150), což je ovšem nepodstatné. Na první poznámku do děje utkání jsme čekali až na konec úvodní desetiminutovky, ale jenom vám oznámíme, že nám šlo pouze o rozepsání propisky, která na slunci začala trošku haprovat a náhradní nebylo. Naškrábali jsme první roh našich, ale kvůli tomu, že o něj nejevil před brankou nikdo zájem tak zůstává otázkou proč jsme si jej vypracovali. V 11.minutě už přišlo cosi fotbalu podobného. Do vápna odcentroval míč V.Velecký, ale tak nešikovně, že přistál na prsou D.Bumbalíka a jistě uznáte, že zkrocení zlého míče muselo zákonitě chvíli trvat a po přihrávce na R.Straňáka už bylo ve vápně tolik lidí, že jsme si na kloudnou střelu museli nechat zajít sliny. Ve 14.minutě poslal další centrovaný balon před branku M.Hladiš a o vlastní gól projevil zájem hostující Březina, ale  branku netrefil a byl za to rád. V 16.minutě se představili hosté s útočnými choutkami a nebyly to chutě ledajaké. Jüstel přehodil našeho brankáře, ale všichni přítomní Nivničaní míč vytlačili očima mimo branku. V 17.minutě se dopředu vydal P.Hladiš, shledaje, že tam bude užitečný. A byl, protože po jeho akci ve vápně soupeře střílel patičkou V.Velecký, ale míč se otřel o tyčku z nepřijatelné strany. Ve 20.minutě naši bojovníci vyšachovali hostující obranu a vyjmenujeme je v pořadí jak se vše semlelo. Ve startovních blocích pěkného díla byl D.Bumbalík a po přihrávce do křídla vrátil míč na zadní tyčku Váňou hlídaný R.Straňák, ale vosou otravovaný V.Velecký promáchl. Ve 21.minutě jsme kopali již pátý či šestý roh a teprve tento byl první, po kterém jsme se dostali k zakončení. Hlavičku V.Veleckého sebral do rukavic Kuchař. To už byla třetí situace jako dělaná pro V.Veleckého, ale kouzelník v trenýrkách se z něj nestal. Musíme přiznat, že jsme asi ve 20.minutě zjistili, že nám dosavadní minuty neposkytly to, co jsme od dnešního utkání očekávali, ale do konce bylo daleko a kdo ví.. Ve 23.minutě svedl běžecký souboj o míč náš skvěle hrající štírek V.Soukeník s vyběhnuvším brankářem hostí Kuchařem a o dvacet roků mladší záložník Nivnice byl u té kuličky dřív, ale následující ránu P.Hladiše hosté do branky nepustili. Co chcete slyšet dál? Že jsme byli za zahozené šance potrestaní? Dobře. Ve 27.minutě nabral balon z pravé strany směr na tu levou a hned poté do vápna. Jmenovitě s ním nakládali Jüstel dále Kowalík a před brankou uspěl Trlida - 0:1. Ve 30.minutě už ztratil trpělivost S.Josefík a z pětatřiceti metrů poslal na branku hostí míč, který si dovolíme nazvat plavačák. Balon se ve vzduchu vrtěl jak kolibřík ve vichru a nakonec z toho byla roztržená ochranná síť za brankou a naše nejnebezpečnější střelecká podívaná. Ve 31.minutě nás mohl rozplakat hostující exligista Kowalík, kterého poprosil o druhý gól hostí Durna, ale první jmenovaný z deseti metrů branku minul a my přežili klinickou smrt. Ve 33.minutě byla po našem rohu před brankou soupeře tlačenice jak před Tuzexem, ale žádné bony jsme po kapsách nenašli a V.Velecký nákup nepřinesl. Třicátáčtvrtá minuta už konečně přinesla vyrovnání. Parádní kolmou přihrávku D.Bumbalíka si mezi obránci vyzvedl R.Straňák a využíc své rychlosti stihl i kličku brankáři - 1:1. Za minutu se hrálo stejné divadlo, ale po další příhře D.Bumbalíka byl u míče dřív brankář Kuchař než náš F.Ryšávka. Ve 41.minutě se tečovaná střela V.Veleckého odrazila před T.Slámu, ale náš mladý záložník byl přece jenom trošku z úhlu a zakončoval jenom do boční sítě a tím svoji myšlenku nedokončil. Kdo by si myslel, že konec poločasu už nějak dopackáme byl na omylu. Přestože bylo vedro, že by se i vajco na hřišti uvařilo natvrdo tak se běhalo až do samého závěru a nás ještě čekaly tři zajímavé poznatky. Ve 43.minutě jsme byli přesvědčeni, že po kličkách V.Veleckého ve vápně a přihrávce na R.Straňáka byl náš kanonýr u branky faulován, ale situace byla natolik ukrytá za změtí všech různých postav, že by bylo i pro Kaprfílda složité vykouzlit přestupek. Ve 44.minutě jsme spálili další tutovku a vinu dáváme hostujícímu brankáři Kuchařovi. Ten po přihrávce V.Soukeníka skočil pod nohy D.Bumbalíka jako tygr z Mompračemu a míč vyrazil na roh. Poločas ovšem skončil rohem na druhé straně a po vráceném míči na penaltu pálil Jüstel a míč směřující do branky odvrátil obětavým skluzem V.Velecký, který byl všude a hrál tak dobře, že může očekávat nabídku z Holyvůdu. První půlku můžeme zhodnotit asi takto. Nivničané spálili víc šancí, než kalorií a k tomu se nebojme říct, že se jezdilo na neutrál a úroveň fotbalu nebyla nijak valná. Pokud se nám tedy nemělo utkání vymknout z nohou tak by bylo záhodno o poločase koncovku potrénovat. K tomu jsme přidali i dvojí střídání a marš za body mohl začít. Ale nezačal. Prvních deset minut druhé poloviny jsme bez výjimky strávili na vlastní prérii a na polovinu hostí jsme posílali toliko slepé patrony. Až v 56.minutě si rychtovali balon ke střele F.Ryšávka s M.Hladišem, ale tomu zazdili cestu ke konstrukci hostující zedníci. Vysvobození z různých pomluv nabídla 60.minuta. M.Hladiš předal sice těžký balon  na D.Bumbalíka, ale ten ho po chvíli přemlouvání zkrotil a přinesl k nohám Z.Kostelníka a tento, snad sváteční střelec, poslal balon krásným technickým obloučkem do místa určení - 2:1. V 62.minutě se od pálenice (protější roh od vstupu) vydal do šestnácky individuálně R.Straňák a po jedné, druhé, třetí, čtvrté kličce pustil balon na branku, ale uplatnění nenašel a náboj zasáhl jenom bližší tyčku. Abychom hostům neupřeli jeden z ojedinělých pobytů v našem království tak v 65.minutě ozřejmíme, že úmyslem Durny bylo přihrát na Jüstela, což považujme za vyřízené, načež od nohou ořechovského záložníka loupil kopačák brankář F.Hladiš. V 68.minutě sehráli naši středáci podobnou akci jako byla ta branková, ale tentokrát přihrávku D.Bumbalíka R.Straňák v gólovou nepřetavil a Kuchařem vyražený balon posílal do opuštěné branky D.Bartoš, ale just s ním bouchnul do tyče. V 72.minutě se definitivně rozhodlo o tom jak si jednotlivé celky dnes rozdělí body. Že nám zůstanou všechny tři se postarala trojice našich fotbalistů, kteří vše domluvili před tribunou. S.Josefík prodloužil balon hlavou za cenu sebezničení na Z.Kostelníka, který se ho velmi rychle zbavil na úkor R.Straňáka. Ten se čtrnáct dnů díval na pařížský tenis a krásným lobem ho z hranice velkého čtverce poslal na základní lajnu za brankáře Kuchaře - 3:1. O následujích osmi či deseti minutách budeme opět raději mlčet a šeptem zmíníme jenom přihrávku kapitána Trlidy na Durnu, ale pumelice vystrašila leda tak hmyz poletující vysoko v luftě. Pro ilustraci dosavadní podívané už jsme toho vyřkli až až, ale v závěru se nabídlo přece jenom ještě něco. Pět minut před posledním zvoněním si pohrál s obranou Ořechova D.Bartoš a k dorážce se po jeho povedené střele dostal F.Ryšávka, ale v samém zakončení se mu střetly nohy i myšlenky. Dostatku času k zakončení do prázdné branky nevyužil a z prvního doteku minul. Škoda. V 88.minutě jsme zaklapli blok a hosté svoje učinkování v této soutěži. Otevřeli jsme ho jenom k poznámce o přímáku R.Straňáka rozehraném nakrátko na D.Bumbalíka, ale ten udělil míči opačnou faleš a ten se kroutil od branky ven. A to je dnes vše. Naši vyhráli čtvrté utkání v řadě a ve vyrovnaném prostředku tabulky se posunuli na sedmé místo. Základní sestava Nivničanů dnes byla o  stošestnáct let mladší té hostující a v dnešních klimatických podmínkách to bylo poznat. Raději si ale nemyslete, že jsme předvedli něco nadstadardního. Hráli jsme jenom to, co stačilo.

15.6.2019
Napajedla - TJN 4:1 (1:1)
góly: 29., 58. Hudák, 71. R.Holomek, 90. Srnec - 26. Velecký
poločas: 1:1
sestavy:
Napajedla:
Balážik - P.Koutník, M.Holomek (88. Srnec), Simerský, Plachý - Saibert (83. Haša), Laciga, Dvořáček, Bůžek - Hudák (78. Foral), R.Holomek
Nivnice: F.Hladiš - Holboj, Roubal, P.Hladiš, Josefík - Soukeník (46.Bartoš), Kostelník, Bumbalík, M.Hladiš (70. Karlík) - Straňák - V.Velecký
střídání je v zápise  nepřesné - my jsme střídali pouze dvakrát a u domácích střídal mimo jiné Plachý, podle zápisu nikoliv atd.. u našich jsme napsali skutečné střídání a u domácích podle zápisu
rozhodčí: Veselý - Čech, Marholt
žk: Koutník, R.Holomek, M.Holomek - Josefík, Roubal
(opsáno ze zápisu - nepřesné)
diváci: 100
střely na branku: 8:4
rohy: 12:3

   Stěžovat si na docházku umíme perfektně a už jsme se k této problematice vyjádřovali nesčetněkrát. Dnes na to fňukání z vysoka kašleme (tady se nabzelo i jiné slovo), protože to už bývá v posledních kolech koloritem a také na to není nikdo ani trochu zvědavý. Kdo chce vidět plnou soupisku tak se bude muset jít podívat na ukončák naplánovaný hned po utkání. Teda po dojezdu z utkání. A z tohoto důvodu budeme struční i my. Pár dat ovšem zmíníme. Například to, že se sice zdánlivě o nic nehrálo (domácí doslova, protože skončí pátí, jestli jim tedy nenasázíme pětku a nebudeme pátí my), ale nám se ještě nabízela poměrně široká paleta umístění (6.-10.místo). Nic se ale nemohlo změnit na tom, že jsme zaznamenali bodově nejúspěšnější sezónu v poměrně krátké historii našeho působení v A třídě a to počítáme i sedmdesátá léta. K pětatřiceti bodům jsme na jaře doslova dopajdali a po osmé jarní prohře v Žalkovicích nám už naskakovala vyrážka, která zmizla až ve třiadvacátém kole, když jsme konečně vytrhli ohon z tlamy posledních celků tabulky. Nabízí se jedna řečnická otázka, kterou si neodpustíme. Nebýt tohoto mírně řečeno hluchého místa, kde jsme mohli být? Následující spanilá jízda nám dala vzpomenout na bezstarostný podzim a je příslibem k událostem budoucím. Další témata jako hodnocení sezóny, příchody, odchody, složení naší skupiny v příštím ročníku či sdružený start našich mládežníků, který vyvolal hodně dotazů si necháme do příštích kapitol.
   Poslední utkání se odehrálo v sobotu, jelikož  v neděli běží v televizi hezké pohádky a navíc se bude vyspávat dnešní ukončení sezóny, ale než k tomu dojde tak bylo potřeba zničit nějaké kalorie a důstojně se rozloučit se sezónou. Byť vypadá výsledek všelijak tak se tak určitě stalo a domácím jsme dlouho vzdorovali. Bude však lepší začít od prvních minut a nechat na vás jaký si uděláte obrázek. Takže ve třetí minutě vletěl do našeho hnízda z pravé strany hřiště domácí R.Holomek a koncovku Hudáka ze sedmi metrů jsme blokovali vším možným až kosti chrastily. Následující dva rohy domácích a jeden našich neznamenaly pro vývoj utkání nic, ale jakýsi šum byl po nich před brankou slyšet. Ve 14.minutě jsme dohlédli na první vyloženou šanci utkání, kterou předvedli Nivničané. P.Hladiš přihrál mezi obránce na V.Veleckého, ale tomu skvělý Balážik vytlačil balon konečky prstů na roh. Za dvě minuty odcentroval míč před naše vrata Koutník, ale po chvilce přemýšlení můžeme nazvat hlavičku R.Holomka nedůraznou, pomalou a kdo ví jak ještě. Ve 27.minutě se míč kutálel po ose R.Straňák - Z.Kostelník a dále šel po sprintu M.Hladiše do vápna, kde již čekal připravený V.Velecký a podél brankáře poprvé zatřepal světelnou tabulí, která s podobnou situací nepočítala a s okamžitou platností vypověděla službu - 0:1. Minuty na ukazateli stavu se začaly vléct znovu od nuly a na některé hráče z toho šly mrákoty, protože v třiatřicetistupňovém vedru se zdráhali věřit, že je vše v pořádku. Nebylo. A ani v naší defenzívě ve 29.minutě. Domácí zopakovali prakticky totožnou situaci jakou sehráli naši a vyrovnali. Prvním kreslířem byl pod tribunou Laciga a po centru Koutníka domaloval dílo z malého vápna Hudák - 1:1. Ve 34.minutě se zdařila loupež míče na Simerském V.Veleckému, ale překážkou se stala nízká branka ač se střílelo z velmi dobré pozice uvnitř velkého čtverce. Domácím musíme přiznat, že po tomto aktu převzali iniciativu z ní si vytvořili nespočet rohů, což při jejich výškové převaze  příliš k popukání nebylo. Chvilku před přestávkou nás po jednom kopu od praporku zachránil pohotový F.Hladiš, který skvěle vyrazil u tyče skrytou střelu Dvořáčka, čímž výčet všeho podstatného z první poloviny končí. Nebylo toho k sepsání mnoho, přesto se hrál fotbal s vysokým nasazením na obou stranách. Na startu padesátéhodruhého poločasu této sezóny ještě diváci přešlapovali u piva, když se po přihrávce D.Bumbalíka uvolnil napravo R.Straňák, ale zakončení svěřil do rukou D.Bartoše a po střele doprostřed v součtu s rychlostí dva kilometry za hodinu nebylo lze očekávat zázrak. V 54.minutě nám kdosi z domácích ukradl na polovině balon a protože už nejsme nejmladší a špatně vidíme, tak jsme pachatele nechytili, ale víme, co provedl. Z poloviny hřiště se dotyčný loupežník pokusil o lob přes našeho brankáře, ale ten jsa pozorný na míč dosáhl a následně jej vyrazil na levý břeh Moravy. Škoda, že z toho nebyl gól, protože bysme se jméno dočetli v zápise, bylo-li by uvedeno správně. Tím pádem jsme za nepozorné hlupáky. No nevadí, kajeme se. Další ze snůšky rohů se vyšťoural na svět v 55.minutě a vrátivší se míč ke kopajícímu Dvořáčkovi poslal tento chlapec zpět do výhně před branku na hlavu Hudáka, ale ten chudáka F.Hladiše nepřelstil. Ani jsme nestihli otřít čelo a už nás v 58.minutě  domácí hroťák rozlobil znovu. Žel bohu se tak stalo po situaci, kdy jsme šli do přečíslení tři na dva, ale to po špatné přihrávce D.Bartoše skončilo tím, že se míč rozhodl bleskurychle navštívit náš předbrankový prostor a tam se potulující Hudák ho v nelehké pozici špičkou trepky dloubl k tyčce - 2:1. Po hodině hry se pěkně proběhli na Zlatou tretru trénující M.Holomek a náš P.Hladiš, načež se ve vápně položili do doskočiště, ale byla z toho jenom hádka. Šlo o to jestli z toho bude jubilejní desátý roh nebo odkop. Lepší přesvědčovací schopnosti předvedl domácí stoper a dosáhl toho, že se nemusel rychle vracet na polovinu. V 65.minutě jsme pomýšleli na vyrovnání a předvedli jsme za tímto účelem akci, která si býti gólovou zasloužila, ale to je nám prd platné. R.Straňák předvedl svou techniku i rychlost a když jsme se obojího nabažili tak přihrál na zadní tyčku k nohám D.Bumbalíka. Toho vyplašil nějakými rušivými elementy brankář Balážik, ale náš kapitán vyhledal pod sebou Z.Kostelníka, jehož střelu jsme už viděli v síti, ale jak se k druhé tyči dostal Balážik nevíme do teď, ale bezpečně víme, že balon vyrazil na roh. Tím bylo po našich nadějích, páč za pět minut nám vrazili domácí kudlu do zad. Že ta akce byla pěkná a fotbalová vám říct můžeme, ale nám je to docela jedno. Tak aspoň stručně. Před naším vápnem dali dohromady nějaký nápad Dvořáček s Koutníkem a po jejich pohledné spolupráci pálil Hudák, jehož prudkou střelu z vápna nejprve brankář F.Hladiš vyrazil, ale jenom k hnátům dorážejícího dorostence R.Holomka a ten už ho do sítě dostal - 3:1. To byl povel k našemu střídání a to zmiňujeme proto, že do bitvy šel poprvé dorostenec J.Karlík. Za dvacet minut předvedl všechny svoje přednosti a my si dovolíme doufat, že se dalšího jeho startu v mužích dožijeme. V 79.minutě nás už Napajedláci svírali asi tři minuty před vlastní brankou a když už je bago přestalo bavit tak poslal R.Holomek balon ze šesti metrů do kláštera, což asi do svých povedených videí nesestříhá. V 81.minutě se po rychlém brejku Saiberta vyznamenal F.Hladiš a za minutu pro změnu Balážik v brance domácích. V.Velecký převzal kouzelnou nahrávku od R.Straňáka, ale zvolil kličku brankáři a ten ošlehán zkušenostmi z MSFL na takové špeky neskáče. V 83.minutě nás přepadla lítost nad končící sezónou a přes slzy jsme sotva zaznamenali nakrátko rozehranou standardku Lacigy na Saiberta, jenž však zvolil koncovku nad níž zaplakali i domácí. Novináři by o zbytku naší produkce jistě napsali, že nám snahu upřít nešlo, ale scházel klid v útočné fázi a zakončení. A protože už jsme slovní zásobu v končící sezóně také vyčerpali a nic lepšího nás nenapadá tak to použijeme také. Našim v závěru nelze.... Dost hloupostí, protože nás jeden brankový zákusek v sezóně čekal. Obešli bychom se bez něj, ale pro naprostou úplnost se o něj podělíme. V závěrečné minutě jsme poslali před branku domácích rohový kop (pro nechápavé jsme tam poslali míč), ale z původního záměru zbylo torzo. Napajedelští fotbalisté míč odvrátili na polovinu na Lacigu a ten balon jednoduše přeposlal na střídajícího Srnce pobíhajícího po palouku snad deset vteřin a tato doba mu stačila, aby udeřil zblízka počtvrté a naposledy - 4:1. Času měli oba dost a vše mohli provést i ze zatáhlou ruční brzdou. Naši už to měli blíž do kabin, než k vlastní brance a tím to můžeme odpískat. Poměrně solidní sezóna skončila a práce před tou další bude jistě dost.

 
 
26.06.2019 10:59:07
overcome
logo.JPG








 


MITES s.r.o.




 







 
 



   
RI - STAVBY.CZ



 

ANKETA

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one